Recenze taveren poloostrov Peloponés

Veľmi sme si pochutili na výbornom a chutnom Gyrose & Tzatziky s čapovaným pivom Mythos. Ďakujeme za super kulinársky zážitok!

Stylový interiér, stoly i na pláži. Dokonalý design a čistota toalety. Vynikající kuchyně, svěží inovace řecké klasiky.

Kdo nehledá luxus a výhled na moře bude jistě spokojen.Výběr jídel není veliký,jedná se spíše o gril,z řecké klasiky musaka,pasticio, gemista,kokinisto,,ale vždy jen 2 z těchto jídel.Porce obrovské ceny stejné nebo nižší než v ostatních tavernách v Tolu.Otevřeno již od oběda,gyros pita 2,2E. Po jídle vždy panáček pálenky,2krat jsme dostali jogurt a jednou rundu pití jako pozornost.Majitel je mladý, úžasně přátelský člověk,při odchodu pokud měl čas vždy potřásl rukou a poděkoval.Nešlo chodit jinam

Velkým překvapením pro nás bylo setkání s tavernou En Plo v maličkém manijském přístavu Kotronas. Unavení dlouhou cestou pobřežím Mani jsme zcela náhodně zastavili u maličké místní pláže na kraji pitoreskního přístavního městečka a zašli do jedné ze tří taveren, které jsme nad pláží spatřili. Byla hned u ní s výhledem na koupající se děti... Byla neděle odpoledne, Řekové na výletech, taverna žila, přicházeli a srdečně se zdravili známí a příbuzní, číšníci v bílých košilkách jen kmitali a roznášeli skvělá jídla ... zážitek! Choriatiki nejlepší jaké jsme na Mani ochutnali, skvělá manijská pizza k tomu ... V nabídce spousty salátů, ryby, mořské plody - kolem prolétávala na podnosech skvěle upravená jídla ... ceny poněkud vyšší, ale byli jsme navýsost spokojeni!

Největší zážitek z dovolené, co se týče gastronomie, nás teprve čekal ve Spartě: při výletu do Mystry, Sparty a na jižní pobřeží Mani jsme v polovině dvoudenního putování přespali v horském hotelu Faris ve Spartě, pod nejvyšší horou pohoří Taygetos - Profitis Ilias, která se pyšní 2500 m.n.m.
Nejenže prostředí hotelu bylo úžasné a pan majitel Georgis fantasticky milý Sparťan, uvařil nám skvělá místní jídla: k večeři domácí tyrokefteri - měl na svazích hor nedaleko svoji farmu - samozřejmě s domácím chlebem, jako hlavní chod dvě tamní speciality - moje se jmenovala bardouniotiko - kuře s rajčaty, cibulí a fetou - skvělé nezapomenutelné jídlo, manžel měl rovněž kuře na rajčatech, s česnekem a kořením s nudlemi-název, bohužel, nevím. Byla jsem tak uchvácena mým pokrmem, že jsem si název druhého, který byl také výtečný, nezapsala.
Ráno nám připravil omeletu z domácích vajec s jeho ostrým kozím sýrem, tři druhy džemu a zdejší med, domácí chléb a máslo, poté usmažil čerstvé loukoumades. Připadali jsme si jak králové!

Jedna z nejlepších taveren ve Stoupě hned při příchodu na promenádu - nelze si ji nevšimnout, protože je obložena květy a číšníci - rodina majitelky - kmitají od rána do noci kolem! Dopoledne obsluhují na pláži - při její návštěvě jsme zjistili, že onen usměvavý úslužný mladík, co nám nosí ke slunečníkům občerstvení, pracuje do noci u mámy v taverně.
Zde jsme ochutnali nejlepší tzatziki, skvělé choriatiki a na přání nám připravili mixgril, který v nabídce neměli. Velmi příjemné prostředí, skvělý personál, o něco vyšší ceny než jinde. Řecký mixgril milujeme a tenhle byl světový!

Skvělá kavárna-bar na promenádě byla od dopoledne do noci v obležení! Kromě snídaní, nápojů alko i nealko, pohárů, ovoce, sladkého, zmrzlin, palačinek aj aj. podávala mezedes - ve třech velikostech - dali jsme si medium, a nemohli se odvalit od stolu! Bylo to i místo setkávání a kavárna hučela dlouho do noci! Na vině byl i výjimečně příjemný číšník-říkali jsme mu Colin-nápadně se podobal slavnému irskému herci!
Večerní fotka není příliš kvalitní, ale meze bylo vše, co "dům dal" - zeleninu, brambůrky, pomazánky na toustech, vejce, keftedes všeho druhu a-byla to velká dobrotka!
Jako ostatní taverna i tato obsluhovala hosty přes den na pláži a slunečníky byly za konzumaci.

Taverna Mango s vedlejší kavárnou-barem je na promenádě hned u pláže, na níž má krásný výhled, většinou plná hostů, a po návštěvě jsme věděli-proč. Vše na 1* - příjemná a milá obsluha, skvělé jídlo, slušné ceny, nejedli jsme lepší pizzu-choriatiki! Kromě velmi dobrého točeného Mythosu/manžel musel majiteli pivo pochválit-a to je Plzeňák/, opět v nabídce i nealko-pivo, na stole ihned voda, jako skoro všude v Mani, malý předkrm v podobě chleba s tyrokefteri. Objednali jsme si okurkový salát s paprikami, a byla to vlastně mísa choriatiki bez fety-vynikající, a řeckou pizzu-také s názvem choriatiki, která byla úžasná-rajčata, feta, černé olivy, řecké koření a olej ... no, slintali jsme blahem! Dříve jsem si v Řecku pizzu nedávala, a nechávala si ji na italské návštěvy, ale poslední dobou ano-dělají je většinou z místních surovin vynikající! Tohle byl ten případ

Taverna Melissa ve třetí uličce kolmé na promenádu - bráno od vjezdu do Stoupy od Kalogrie - je umístěna ve staré vzrostlé zahradě obklopena stromy, kvetoucími keři a květinami. S naší CK nemá nic společného, jen řecký název a snad ještě to, že kancelář CK je hned kousek vedle. Má skvělé hodnocení i na webech, zvláště kvůli pokrmům z masa, a i proto jsme ji 5.den večer vyhledali. Majitel a jeho obsluha jen kmitali, většina stolů měla "reservé", ale našel se stoleček i pro nás a další přicházející. Šéf si z nás evidentně dělal legraci, protože nás halasně vítal řecky dlouhým proslovem, ze kterého jsem rozuměla jen kokoretsi a navíc ho viděla točit se na grilu v prosklenné kuchyni, a nezaváhala! U mě byla objednávka jasná, manžel si "odlehčil" s gigantes a keftedes.
Vše skvělé, ale kokoretsi, na které jsem se moc těšila, u mě neuspělo. Prostě jsem tuto specialitu s grilovanými vnitřnostmi nemohla pozřít. Moje chyba, ostatním se dělaly boule za ušima ...

Do maličkého rybářského přístavu Trachila jsme se dostali vlastně náhodou. Při toulkách po pobřeží kolem Stoupy jsme přehlédli cedulku Trachila Only a najednou končila cesta ... Zůstali jsme v maličkém manijském městečku, stařičké kamenné domy na nábřeží, několik typických kamenných věží, skalnaté pobřeží, nádherné mořské útesy kolem - klid a neskutečná pohoda letního odpoledne. Pohodu nám pak ještě zlepšil velmi milý majitel místní maličké taverny - čerstvá pomerančová šťáva, pečené gavros a saganaki nám připadaly jak mana nebeská. Zážitek zcela nevšední!