KARPATHOS 2021

Nový rok přinesl opět mnoho událostí a v neposlední řadě nebudu asi jediná, koho zasáhl pád CK Melissa Travel. Ani letos mi tedy nevyšel plán cestovat na Alonissos a velmi rychle jsem musela hledat náhradu. Dost jsem tápala - destinace nevalné, ceny poměrně vysoké. Nakonec vyhrál Karpathos. A rovnou na krásných 15 dní, které utekly jako voda. Osud (můžeme pojmenovat covid :-D) mě zavál (doslova) na Karpathos podruhé (stejně jako loni zase na Ithaku). Na Karpathosu jsem byla v roce 2015 a díky spolucestující to nebyla zrovna vydařená dovolená, takže jsem si řekla, že reparát tohoto krásného ostrova je na místě.

Všechny formuláře vyplněny (které ve finále chtěli vidět jen při cestě tam v Praze, jinak ticho po pěšině - jaká úleva). Na Karpathosu nás přivítal opravdu silný vítr (kolikrát i s extrémními nárazy větru), jež moji dovolenou sprovázel snad 85% pobytu na Karpathosu. Holt, když mi neprší, tak bude alespoň pořádně foukat. V roce 2015 se mi celou dobu nehnula ani větvička (ve stejném termínu), letos se větvičky ohýbaly vehementně. Holt počasí. Dovolenou to nezkazilo, ale místy byl pobyt na pláži v takovém větru poměrně nepříjemný.
Karpathos se sám o sobě nezměnil. Nyní jsem byla v době covidové, což je i nadále nestandardní doba, ale i přesto mi přišlo, že se ostrov začal hodně rychle plnit turisty. Myslím, že jsem si vybrala nejvhodnější dobu, protože v plné normální sezóně, už by to pro mě bylo asi k nesnesení. Mám ráda klid - čím větší, tím lepší. A ten jsem na Karpathosu našla, ale ne v takové míře, jako např. na předloňské a loňské Ithace či ještě o rok zpět Kythiře. Člověk si na klídeček velmi rychle zvyká.

Cestovala jsem vlastně sama, ale i s pár přáteli. A s jedním spolucestujícím jsme sdíleli auto na výlety. V tom větru to byla rozhodně nejlepší volba. Byli jsme i svědky, jak se mladý pár přímo před námi, když jsme parkovali nad Kato Lako, vyboural v zatáčce na skútru. Naštěstí nic vážného, ale nebyl to hezký pohled. Taky po čas naší dovolené se stala 2 turistům smrtelná nehoda na zúženém mostku směrem k Arkasse. Takže opravdu opatrně. Viděli jsme nakládat auto - respektive to, co z něj zbylo. Až později jsme se dozvěděli, že to nedopadlo dobře. Taky dost velkou část dovolené na cestě na Kyru Panagii bylo vybourané auto v zatáčce ve stromě, kousek dál a sjedou ze srázu. My jsme měli půjčené auto od Marie a Nikose Sissamisových z Lefkosu. Dali nám nejlepší nabídku na auto s automatickou převodovkou (proto bylo dražší, cena výpůjčného byla na 10 dní 400€, najezdili jsme necelých 650 km, benzín jsem platila kolem 100€). Vše proběhlo dle domluvy a ač jsme řešili hned z kraje jednu nepříjemnost (Karpathos mám asi zakletý), tak i to v rámci možností bylo vyřízeno ok.

Dále jsme také využili výlet na úchvatnou SARII (z Pigadie, výlet byl přes delegátku za 40€ + 10€ oběd - libovolné) a pak ještě výlet na "jižní pláže" (těžce dostupné) od přístavu z Diafani s Nikosem boat (rezervaci jsem vytvořila 2 dny před přes internet, cena byla 15€/os., v nabídce zastávek má asi 7 pláží, kde Vám zastaví a navečer vyzvedne). Bylo nám řečeno, že tyto pláže - Nati, Opsi, Agios Minas apod. mají čím dál horší cesty, protože je Řekové 2 roky neupravovali - kvůli covidu a doposud nízké návštěvnosti, ale i tak jsme tam s běžným autem opravdu neplánovali jet. Jedinou prašnou cestu jsme jeli na Diakoftis, tam je cesta ok). Tedy nám přišlo lepší si jednu z nich vybrat - v našem případě úžasná Agios Minas, plout lodí a absolvovat štreku z Pigadie (kde jsme měli základnu). Nikos pořádá z Diafani ještě výlety na Sarii či Vroukondas. Vroukondas jsme nakonec neabsolvovali z důvodu, že se nám již nechtělo jet potřetí skoro 100km (tam zpět) až na sever, ale docela mě to zpětně mrzí.

Z takových speciálních pláží/cest jsem absolvovala ještě Kato Lako (úplně až dozadu na pláž s krásnou jeskyní, do které můžete plavat) - cesta je neprůjezdná, jedině tankem, nahoru je to opravdu v horku mordor, skákání přes velké balvany je též náročné. Rozhodně batoh, dobré boty a hodně vody.

Další navštívená pláž byla "malá" Apela. Tu jsem slezla s nasazením života, ale poslední úsek je opravdu "o ústa". Lana nejsou, není se čeho držet, vše se drolí pod nohama, rukama....abych to slezla, občas jsem si musela sednout - takže jsem to "sjela po zadku" dalo by se říct , zpět zase po kolenou. Nicméně stálo mi to za to!

A poslední další dobrodružnější pláž je Iliontas (nachází se mezi Arkassou a Lefkosem), odbočka z hl. cesty ke kempu "Pine Tree". Stezka je skrz tavernu, není náročná, ale jdete po sluníčku. Dědeček z taverny nám dal k dispozici úžasného psího průvodce, který s námi byl celou dobu. Na Iliontas už není žebřík, je to hodně vysoko. K dispozici je lano a tohle byla jedna z pláží, kam jsem si se svou malou výškou netroufla sejít. Měla jsem obavu, že bych pak nahoru nevylezla. Hodně mě to mrzelo, ale tady jsem cítila, že se nebudu raději pouštět do extrémů. Stačila "malá" Apela.

Na jídlo jsme chodili v Pigadii prakticky výhradně jen do APSE SVISE, skvělá obsluha a nejgigantičtější porce, co jsem kdy viděla. Jen jednou jsme byli nevěrní, když jsem chtěla mousaku. Dělají tam převážně gril + naproti přes uličku k nim patří ještě "pizzerie". Jejich sendvičová gyros pizza (název UFO)- faaakt žrádýlko.
Zbytek doplňujících informací budu podávat průběžně ve fotogalerii + mou tradicí je podat zážitky i s vtipem. Vím, že něčí šálek kávy to není, ale já mám takové "cestopisně zážitkové emoce hrozně ráda" a jsem veselá kopa sama o sobě, tudíž tak pojmu i tuhle galerku. Kdo nechce, tak číst nemusí. Proto jsem některé informace podala rovnou do tohoto popisku.
Omluvte fotografické (nejsem profík) či češtinářské nedostatky (jsem jen člověk) a doufám, že i přesto si moji galerii někteří užijete.
Jásas Řecko, zase za rok!