Řecko, řecké ostrovy - prohlížeč fotografií

Pohodový ostrov

Vítá nás náš dočasný domov-Emporio.

Malé a poklidné místo na jihu ostrova.

Naše první cesta vede na známou pláž.

Zatím je ještě prázdná...

Má i své kamenné hlídače, ale Moai to nejsou.:-)

Na závěr dne klasika, po které se mi už hodně stýskalo.

Cestou z pláže nás zaujal keř s neobvyklými plody.

I druhý den vedou hned z rána mé kroky na stejné místo.

Právě včas!

Vycházející slunce vykreslujeve skalách nádherné stíny...

...a okolí je zbarveno do zlatova.

Na tohle jsem se už dlouho těšil...

První cesta autem vede do Pyrgi. Procházíme uličkami, které jen tak někde neuvidíte...

...

Místní se tu chlubí i dávnou přítomností cestovatele Kolumba.

Ale to asi "jedna babka povídala"!

Přes den jsou taverny poloprázdné...

...ale s přicházejícím večerem se to tu začíná zaplňovat.

Náměstíčko se plní hladovými strávníky.

Nejenom lidského rodu...

Další den nás mile překvapila pláž Kato Fana.

Při pohledu na Agia Dinami jsme však skoro oněměli.

Zahrada ticha...Ano, to je Dinami beach.

Dosti výmluvná značka u vjezdu do Limenasu.

Do moře jsme nespadli, tak se můžeme procházet po přístavu.

Ta už něco pamatuje...

Rybářských loděk je tu spousta, ale nám se zamlouvala nejvíce tahle!

I z něj vyroste jednou rybář, jako jeho táta...

Dáváme si lehkou, ale chutnou řeckou klasiku.

Mourovatý spolustolovník naše libé pocity zrovna moc nadšeně nesdílí...

Na Chiosu asi zkoušejí nové, úsporné přírodní patníky.

A Didyma beach z jedné...

...i z druhé strany.

Ta nechybí skoro na žádném skalním výběžku.

Starobylá Vesa.

Cestou zpět do hotelu jsme nakrmili hladového oslíka.

Lithi.

Lithi Beach. Velmi pozvolna klesající pláž s jemným pískem a teplotou vody 28 stupňů.

Za tímto poloostrovem ...

... a tímto kouskem uschlé flóry nás čeká...

...pláž Trahili.

U Poseidona! Co to asi bylo za zvíře?

Na západním pobřeží.

Volissos s pevností na kopci.

Makria Amos a vzadu Tigani Beach.

Kostelík v Piramě.

Severozápad ostrova-pláž Agios Isidoros

Spokojený kočičí houmelesák.

Agia Markella. Kaplička s léčivým pramenem a smutnou legendou...

... o zrůdném otci a jeho nebohé dceři.

Jen stopy po slzách Markelly tu zůstaly.

Pokud to všechno chcete vidět, musíte projít touto nekonečnou betonovou stezkou podél břehu.

Další den navštěvujeme pláž Vroulidhiu. Tady není třeba ani slov...

Kostelík před Mestou.

Na vedlejším hřbitůvku najdete pomníky okázalé...

...i trochu svérázné. A můžeme se jen domýšlet...

I na chiosských plážích lze při troše štěstí najít skrytá zátiší...

"Vigla". Jedna z mnoha...

Na pláži Trahilia bylo sice jak po vymření, ale o to krásněji...

Byl to balzám na duši.

Skoro mystické místo....

Tam někde dole je Apothika Beach.

Ale připadali jsme si tu spíše jako v kamenolomu.:-)

Vcházíme do Mesty.

A nestačíme zírat!

Ze všech stran tu na vás dýchne středověk.

Teda až na malé detaily...:-)

Prohlídka Mesty byla naprosto úžasná, ale teď honem na Merikountu!

Kde jsme svědky tohoto každodenního, ale pro nás nezapomenutelného zážitku.

Večer nás na terase hotelu překvapila nečekaná návštěva.

Vrondatos a jeho mlýny! To je klasika, která tu nemůže chybět. Ale tuhle fotku už zná skoro každý...

Tak třeba z téhle strany? :-)

Nebo takhle...

Objevujeme tu i náš oblíbený "chlupatý strom".

Mersinidi Monastery-příjemná plážička kousek nad hlavním městem.

Docela hezká, že?

Agios Isidoros

Cestou k Nea Moni. Zoom na plný pecky nám přiblížil vzdálené hlavní město.

Zelená oáza uprostřed spáleniště. Klášter Nea Moni.

Co nestihli Turci, dokonalo zemětřesení v r. 1881.

Před námi je Avgonyma.

Ani zde jsme moc lidí nepotkali.

Jen na náměstí se řešilo jakési závažné téma...

Ale bylo tu hezky...

A o kousek dál...Mrtvé skalní město-Anavatos.

Snad tudy dosud bloudí duše mrtvých....

Proto tu od té doby raději nikdo nebydlí.

...

Ale výhled je odtud je opravdu krásný....

Jen ten příjezd je trochu klikatý.:-)

Prohlídka končí. Vyprahlí spěcháme dolů do taverny, když v tom ...

Vrrr... Haf!!! Skoro jsme se lekli! :-)

Skoro za rohem máme pláž Komi. Někteří ji zrovna nemusí, ale koupání tu bylo příjemné! :-)

Jen o kousek dál... Siesta po psím způsobu.

Jeden z mnoha pomníčků...

Končí se náš poslední den na ostrově.

Ještě poslední rozloučení s Mavra Volií...

Vzpomeneme si i na nezapomenutelnou Merikountu...