Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 26
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Plakias a okolí 2003

Autor:
Zařazeno:
Kréta
Napsáno:
12.08.06 21:55
Fotografií:
0
Přečteno:
12126
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
17 °C
Oblačno
SZ, 8.7 m/s
Kréta 8.9. - 19.9. 2003

Letošní dovolenou jsme se rozhodli prožít stejně jako loni na ostrově Kréta. Vybrali jsme si tentokrát letovisko Plakias na jihozápadním pobřeží ostrova pro jeho klidné prostředí, krásnou dlouhou pláž a především nádherné panorama okolních hor.
V pondělí 8. září odlétáme z Brna Tuřan chvíli po deváté hodině večer. Za dvě a půl hodiny nás kapitán Petr Jirmus posadí na přistávací plochu letiště v Chanii. Odbavení je velmi rychlé a ve čtvrt na dvě místního času odjíždíme autobusem přes Rethymno na jih ostrova. Teplota v noci je 23°C. Ve tři ráno se konečně dostáváme do postele

Naším dočasným domovem se stalo studio v apartmánovém domě Sunset. Jeho předností je zejména velký balkón s výhledem do olivového háje a večer pak na hvězdnou oblohu a planetu Mars, zářící přímo proti nám. V horkých dnech, kdy teplota ve stínu dosahuje až 37°C, nám blízký olivovník poskytuje příjemný stín pro chvíle odpočinku na balkóně.

Po nočním cestování vstáváme v úterý v půl desáté. Poprvé máme možnost si prohlédnout místo našeho pobytu. Plakias je vlastně dlouhý záliv obklopený vysokými horami. Na všechno to hemžení na pobřeží mohou z ptačí perspektivy shlížet obyvatelé dvou vesniček - Mirthios a Sellia - malebně posazených v úbočí hor.
Na rozdíl od Paleochory tvoří výstavbu v Plakiasu především apartmánové domy a hotely různého druhu a kvality a samozřejmě taverny. Původních domů zde lze najít jen málo, většinou v blízkosti malého rybářského přístavu, kterým také Plakias býval dříve, než se stal vyhledávaným cílem turistů.

Vydáváme se na průzkum plakiaského zálivu a jeho pláže. Směrem východním se pláž z oblázkové mění na písečnou a dokonce na samém konci vytváří i písečné duny, které jsou v době našeho pobytu posety nádherně kvetoucími mořskými narcisy (Pancratium maritimum). Tato nejkrásnější část pláže je vyhrazena nudistům, což byl další z důvodů, proč jsme si vybrali právě Plakias. Samozřejmě neváháme a vrháme se do vody, její teplota dosahuje podle našich měření 26,5 °C. K východnímu cípu zálivu se vracíme znovu večer, abychom odtud nafotili západ slunce, který je v Plakiasu mimořádně krásný s malebnou kulisou temně se rýsujících hor.

Po další dva dny je náš program poněkud jednotvárně odpočinkový - dopoledne kratší koupání na blízké "textilácké pláži", siesta, odpoledne asi 15minutová procházka z ubytování po nábřežní promenádě do nudistického koutu a intenzívní plavání a blbnutí ve vodě. Večer patří procházkám a posezením u dobrého jídla a vína v místních tavernách. V místní cestovce Kalamaki si zamlouváme motorku pro naše plánované výlety.

Zpestřením čtvrtečního koupání jsou nádherné vlny, protože od moře fouká svěží, ale teplý vítr. Odpoledne se proto vydáváme na pěší výlet do blízkých vesnic Mirthios a Sellia. Z centra Plakiasu vede cesta vzhůru nejprve do vesnice Mirthios. Stoupáne na kopce a do zad se nám opírá slunce plnou silou a vzduch se tady ani nehne. Pěkně propocení se po půlhodině ocitneme v malebné vesničce. Unavené turisty zde vítají taverny, z jejichž teras je nádherný výhled na celý záliv. Sklenka džusu z čerstvých pomerančů a pivo Mythos od řeckého sládka zaučeného v Čechách přijde vhod. Osvěženi opouštíme vesnici a nyní po asfaltové cestě mírně stoupáme nad soutěskou Kotsifou s překrásnými výhledy na okolní hory. Po půlhodině jsme v polovině cesty do vesnice Sellia, pod námi se otevírá panorama zálivu Plakias, sousední zátoky Damnoni a hory na východě, zčásti ukryté v dekorativních mracích. Po další půlhodině vstupujeme do vesnice Sellia, nepoznamenané turistickým ruchem. Odtud nás čeká ještě hodina sestupu dolů v olivových hájích zpět do Plakiasu. Večer odpočíváme na balkóně, kde je příjemných 27°C. Z nedalekého hotelu tlumeně zaznívá živá řecká hudba. V deset si máme jít pro zamluvenou motorku právě do tohoto hotelu.Není ale pro nás nachystaná, až ráno.

V pátek krátce po osmé vyzvedneme naši slíbenou motorku Suzuki Enduro 250 ccm. Vyrážíme na první výlet na Preveli, kde ústí do moře řeka Megapotamos a vytváří zde malou lagunu obklopenou přírodním palmovým hájem. Z Plakiasu jedeme směrem na východ, mineme odbočku ke klášteru Preveli a pokračujeme jak jinak než po šotolině k tavernám u pláže Drimiskianos, sousedícím se zátokou Preveli. Od parkoviště u taveren vede pěšina a schody přes skalní útes až do zátoky. Kolem desáté je zde téměř liduprázdno. Vydáváme se podél řeky palmovým hájem. Je to místní ohrožený druh palmy Phoenix theophrasti, datlovník krétský, rostoucí pouze na Krétě a na jednom místě v Turecku. Šplháme se po kamenech a brodíme řekou až k malému vodopádu, cesta dál je neprůchodná. Vracíme se zpět k moři, pláž se mezitím docela zaplnila, výletníky sem vozí také čluny z Plakiasu a Agia Galini. Stoupáme stezkou s četnými schody na protějším skalnatém svahu s krásnými výhledy na zátoku. Vracíme se zpět, přebrodíme studenou vodu řeky a jdeme se občerstvit do blízké taverny řeckým salátem a džusem z čerstvých pomerančů.

Na motorce se přesuneme do odlehlejší části pláže Drimiskianos, abychom si mohli zaplavat bez plavek. Na pláži jsou nádherně barevné kamínky - několik jich skončí v batohu a pak už se vydáváme na zpáteční cestu. Krátkou zastávku si uděláme v zátoce Damnoni s pěknou pláží, hyzděnou ale velkými hotelovými komplexy. Kousek dál ve skalách se ukrývá nuda pláž Mikro Ammoudi.

Po návratu do Plakiasu se znovu jdeme koupat do vln, které jsou větší než včera. Den zakončíme dobrou večeří v taverně v postranní uličce. Majitelem je Marokánec a kromě krétské kuchyně nabízí i marocká jídla, jenom domluva je trochu obtížnější, spíš si ukazujeme v jídelním lístku. Objednáváme mečouna, sníme předkrm a přináší se hlavní chod - mečoun to ale není, vypadá to na malého chňapala, každý máme svého a navíc krásně upraveného - ryba je na talíři postavená a od hlavy k ocasu je maso odděleno od páteře a položeno po obou stranách na talíři v zeleninové obloze. Ryba je skvělá a nelitujeme 27 Euro za večeři i s předkrmy a vínem, zvlášť když účtenka se přináší s kousky melounu a kalíškem raki na odchodnou.

Sobotní výlet je nejdelší. V devět hodin vyrážíme na západ. Asi 4 km je pěkná pláž Souda lemovaná palmami. Od ní si krátíme cestu zkratkou do vesnice Sellia. Na mapě tato zkratka vypadala docela idylicky, byla to ale cesta necesta. Ze Sellie pokračujeme do vesnic Ano a Kato Rodakino. Musím totiž vidět pláž, odkud za druhé světové války Angličané za pomoci místních obyvatel unesli dva německé generály. Pláž jsme si prohlédli a opět se na hlavní cestu vracíme zkratkou - ještě že motorka je terénní, máme co dělat, bychom se na těch kozích stezkách vůbec udrželi. S krátkými přestávkami s výhledy na pobřeží hluboko pod námi a pohoří Lefka Ori vysoko nad námi přijíždíme až k Frangokastellu. Je to obdélníková pevnost postavená Benátčany kolem r. 1371. Zrekonstruovány jsou obvodové zdi, ale vnitřní turecké přestavby byly úplně zničeny. V blízkém okolí vyrůstají apartmánové domy, protože za písečnými dunami a skalnatými útesy se táhnou do dálky pláže s mělkou vodou.

Pevnost si prohlédneme a pak najíždíme údajně na nejkrásnější cestu na ostrově. Je to spojnice mezi Chaniou na severu a Chorou Sfakion na jihu. Cesta stoupá v prudkých serpentinách nad soutěsku Imbros a vede nad jejími strmými stěnami. Naším cílem je náhorní planina Askifou s několika vesnicemi a zbytky turecké pevnosti. Leží v nadmořské výšce 708 metrů, obklopena horami, z nichž nejvyšší je na západě masiv Kastro (2018 m). Název Askifou je snad odvozen od starořeckého slova "skifos", což znamená šálek, protože ho planina svým tvarem připomíná. Je zde citelně chladněji než na pobřeží. Pokračujeme ještě dál na sever, dokud neuvidíme severní pobřeží Kréty.

Stejnou cestou se vracíme zpět a pokračujeme do Chory Sfakion, malebně položeného městečka se zbytky benátské pevnosti. Z města vede 12 km krkolomných serpentin s úzkou cestou bez svodidel do horské vsi Anopolis a dále do vsi Aradhena, kde je postaven most přes divokou soutěsku stejného jména. Motorku necháváme stát před mostem a přecházíme jej raději pěšky - příliš důvěry v nás nebudí. Pohled dolů vyvolává závrať a pro příznivce adrenalinových sportů je na mostu nainstalována plošina pro bungee jumping.

Vesnice Aradhena je dnes opuštěná, prý kvůli vendettě - kraj v oblasti Chory Sfakion je proslulý tím, že jeho obyvatelé jsou velmi hrdí, nezávislí a divocí a vendetta se zde běžně praktikovala. Nad soutěskou se bělá kostelík archanděla Michaela a za ním ční v dáli dvoutisícovky Lefka Ori (Bílých hor). Po krátkém oddechu se vydáváme na zpáteční cestu. Sjíždíme nekonečné serpentiny, odměnou jsou fantastické výhledy na pláže Glyka Nera (sladká voda) a Ilingas.

Parkujeme v Choře Sfakion, abychom si toto malé město prohlédli a ochutnali místní specialitu "sfakianes pites" - palačinku plněnou tvarohem a přelitou medem - vynikající. Pak už honem nasedat a hurá směr Plakias. Vracíme se v pět odpoledne, ještě je čas se jít koupat. Naše zničená pozadí to po 180 km jízdy cestou necestou potřebují. Moře je klidnější než včera.

V neděli máme před sebou poslední výlet, a sice stejnou cestou jako předešlý den směrem na západ k pevnosti Frangokastello. K pevnosti je to z Plakiasu hodina klidné jízdy. Dnes se chceme vykoupat ve zdejších mělkých vodách. Parkujeme u taverny Sunrise, odkud vede vybetonovaný chodník a kamenitá stezka k plážím. Pláže se táhnou ve značné délce, jsou chráněny útesy a písečnými dunami. My musíme až do východního cípu, kde je pár nudistů.

Voda je průzračná, ale o něco studenější než v Plakiasu - "jen" asi 25°C, přestože je nutno jít kus od břehu, aby se člověk ponořil po bradu. Kus dál v moři zpoza písečných dun a vápencových útesů vykouknou Lefka Ori. Nejvyšší vrcholky se dnes ukrývají v mracích. Po poledni se nad mořem začínají natahovat šmouhy a obloha postupně z jasné modře přechází do šedivých odstínů, mraky nad horami začínají temnět. Raději se proto balíme a opouštíme příjemnou pláž. Ještě panoramatické foto na rozloučenou, nasedáme na Suzinu a ujíždíme směrem na Plakias. Asi v půli cesty na nás začnou dopadat první kapky, naštěstí silnějšímu dešti v horách stihneme ujet. Dole v Plakiasu stále svítí slunce. U našeho ubytování se fotíme se Suzinou, večer ji půjdeme vrátit. Najeli jsme celkem 285 km a za benzín utratili asi 8 Euro (necelých, nějaké drobné nám čerpadlářka odpustila).
Mezitím se začíná zatahovat, raději proto motorku odvážíme do půjčovny dříve, aby nezmokla a my s ní.

Večer jdeme do taverny - ochutnáváme nový předkrm, jmenuje se ktipiti a chutná jako ostřejší budapešťská pomazánka. Taky králík v bílé vinné omáčce (rabbit krasato) a grilovaný steak z mečouna nám spolu s domácí retsinou chutnají. V rozverné náladě odcházíme z taverny a tentokrát zamíříme ještě do obchůdku lákajícího vábnými vůněmi cukrovinek - prodávají se zde různé druhy bakláv. Nemůžeme si vybrat, proto kupujeme za 4 Euro směs. Po jednom kousku hned ochutnáme.

V pondělí o půl desáté odjíždíme z Plakiasu linkovým autobusem do Rethymna (cena za lístek 3,30 Euro). Cesta trvá 50 minut a zejména průjezd soutěskou Kourtaliotiko kousek za Plakiasem stojí za to. Cesta rychle uběhne a vystupujeme na autobusovém nádraží blízko staré pevnosti, když jsme předtím projeli dopravním chaosem, tolik typickým pro velká řecká města.

Nejprve míříme k pevnosti Fortezza. Pevnost stojí na místě antické akropole a raně středověké pevnosti. Byla vystavěna v letech 1573 - 1580 podle návrhu architekta Pallaviciniho. Obklopují ji silné obranné zdi se střílnami v délce 1400 metrů. Uvnitř pevnosti bývaly kasárna, sklady, veřejné budovy a vojenský špitál. Dnes se zachovaly jen zbytky mešity Ibrahima Chana z r. 1648 na místě bývalého kostela Agios Nikolaos, dále benátský kostelík, sklad a cisterna.

Z pevnosti je pěkný pohled na přístav a město. Hned pod pevností je starý benátský přístav. Je mnohem menší než starý přístav v Chanii, ale má taky svoje kouzlo kotvících rybářských člunů, starobylých domů a taveren na nábřeží. Z přístavu vcházíme do uliček starého města. Hledáme benátskou kašnu Rimondi - tu nechal vystavět v letech 1626 až 1629 benátský velitel města Rimondi. Během turecké okupace města nechali Turci v r. 1645 dostavět obloukové zastřešení kašny. Pro Středoevropany je zajímavý i městský park, jednak jako oáza klidu uprostřed hlučné dopravy, jednak díky pestré subtropické vegetaci plné palem, eukalyptů, oleandrů a tamaryšků s vrzajícími cikádami a jakousi mini ZOO, kde chovají pštrosy a mimo jiné také kozy kri-kri - poprvé je tak můžeme vidět na vlastní oči. Z parku se znovu vracíme do uliček, ale brzy usoudíme, že pro dnešek bylo rušné civilizace dost a ve 14.15 odjíždíme zpět do Plakiasu. Do autobusu nastupuje i starý pán v typickém krétském oděvu - černá košile a kalhoty, vysoké holínky a na hlavě černá háčkovaná pokrývka. V autobusu je živo, vracejí se s námi i školáci. Po příjezdu si jdeme ještě zaplavat na naši nuda pláž, kde vydržíme až do šesti hodin. Večer zesiluje severozápadní vítr, kterému se velmi poeticky říká meltemi.

Po větrné noci vstáváme v úterý později. Abychom unikli stále sílícímu větru, jdeme pěšky do sousední zátoky Souda, vzdálené asi 4km od Plakiasu. Je to písečno-oblázková pláž a přestože je již 11 hodin, je téměř liduprázdná. Potěší nás, že na pláži jsou i nudisté. Hned se k nim připojujeme a za chvíli zkoušíme vodu, která je tady nádherná. Zátoka je proti meltemi chráněná, vodní hladina je jako vyžehlená a je to jedno z nejkrásnějších koupání za celou dobu pobytu. V západním konci pláže objevujeme ústí říčky s palmami, jakousi miniaturu Preveli. Po plavání a lenošení na pláži hodinu šlapeme zpět do Plakiasu. Vydané kalorie nahradíme večer v další z taveren. Poprvé musíme zabednit balkonové dveře, meltemi zase večer řádí plnou silou.

Středa je ve znamení jasného slunečného počasí a vichru, na pláži se nedá pobývat, vítr strhává písek. Naštěstí náš balkón je proti větru chráněn. Odpoledne se vydávám na procházku do blízkého okolí za fotografováním. Na pláži to vypadá jako na Sahaře za písečné bouře a mám co dělat, abych dokázala proti větru vůbec jít.

Čtvrtek je naším posledním dnem. Je jasno a v poledne stejně jako v předchozí dny začíná zesilovat meltemi. V poledne musíme uvolnit pokoj, máme čas až do půl desáté do večera, kdy odjíždíme na letiště. Po obědě odcházíme na pláž Skinos, ta západně leží za přístavem. Doufáme, že tady nebude vítr tak silný. Nějakou dobu zde vydržíme, ale pak nás meltemi dostihne i tady a vhání nám písek do očí. Vzdáváme to a odcházíme na nábřeží do kavárny dát si frapé. Chvíli posedíme a naposled míříme až na východní konec zálivu, kde v písečných dunách kvetou trsy mořských narcisů, vytvářející hlízy a cibule hluboko v písku. Několik malých cibulek nasbíráme, abychom je odvezli s sebou.

Kolem šesté jdeme na poslední večeři do taverny Mouses na nábřeží. Je levná, skvěle se v ní vaří a výběr jídel je obrovský. Protože je teprve šest, jsme jedněmi z prvních návštěvníků a chvíli čekáme na objednávku. Vůbec to nevadí, do večera máme času dost. Objednáváme si směs teplých předkrmů a jako hlavní chod jehněčí kotlety, jednou v česnekové omáčce a jednou s medem a oregánem. K tomu jako vždy domácí červené víno. Bezva večeři zakončuje capuccino.

Ve čtvrt na deset odjíždíme z Plakiasu na letiště u Chanie. Zrentgenují nám zavazadla, dostáváme palubenky a zbývá jen čekat na odlet. Odlétáme v 1 hodinu a 10 minut místního času. Po vzletu hlásí kapitán severozápadní vítr o rychlosti 110 km/h. To je ten, který nás sužoval poslední tři dny pobytu, ale ani tak nezmenšil krásu jižního pobřeží ostrova Kréty, kde jsme prožili příjemnou dovolenou, která se právě stala minulostí.

Video na http://plakias.dkm.cz/videa_nudista/plakias.wmv (93MB)

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (11)
07.02.08 21:05 dylan
Ahoj, jakympak smerem od Plakiasu jsou ty zavlazovaci kanaly? Je to neco podobneho jako "levady" na Madeiře, ktera je jimi doslava protkána? Byli jsme v Plakiasu, ale na zadne kanaly /krome cernych trubek v udoli ricky Preveli) jsme nenarazili.. Jinak Plakias a okli je opravdu nadherne, zadne velke hotely, jen pensiony a studi a prijemni Rekove, co dodat, parada..
10.10.06 23:04  (nepřihlášený uživatel) ...***
Melteni je silný vítr,ale o krutosti bych raději pomlčel.Není to příjemné se potácet ve výškách,když to fouká,ale jednu velikou výhodu to má,je po komárech.Ti prostě nemají letecký den.Já jsem si na vítr zvykl a chodil jsem ráno na procházky po celém okolí,jsou zde také vodní kanály,kterými je dopravována voda do okolí Plakiasu,dá se po nich dobře chodit , i 15 km od letoviska,nebo na kole.jirka!
21.09.06 18:23  (nepřihlášený uživatel) ...***
Meltemi je opravdu!!! velice, velice krutý. Na výlet do údolí Amares (nebo Amari?) se jede ze Spili směrem na Gerakari, Meronas přes Platanias do Fourfurasu, Ano Méraos a Vrýses. Pro milovníky hor zážitek, projíždí se pod horou Ida. Pavla
06.09.06 15:43  (nepřihlášený uživatel) ...***
Opravdu ten meltemi je tak krutý? sampa
31.08.06 13:38  (nepřihlášený uživatel) ...***
Skoro jsem si zaslzela a už se nemůžu dočkat až budeme sedět v letadle - do Plakiasu jedeme již po sedmé a stále je co objevovat. Pronájem auta je v pohodě a kamkoliv se člověk rozjede tam je krásně!
26.08.06 16:45  (nepřihlášený uživatel) ...***
Kde je prosím údolí Amares?Byl někdo na nejvyšším vrcholu Kréty?jirka
22.08.06 12:47  (nepřihlášený uživatel) ...***
Za dva týdny jedeme do Plakiasu už po třetí. Kdo zkusí výlet do údolí Amares, neprohloupí. Je fascinující. Cestopis je dokonalý, díky. Pavla
20.08.06 17:34  (nepřihlášený uživatel) ...***
Děkuji za pěkné povídání, do Plakias odlétáme za dva dny. Chceme si půjčit motorku a udělat taky pár výletů.
16.08.06 23:27  (nepřihlášený uživatel) ...***
A v Plakias jsme byli před vámi - 6/2003 :-) *L*
16.08.06 23:26  (nepřihlášený uživatel) ...***
Krásný popis, část cestování jsme měli téměř stejné :-), děkuji za milé vzpomínání *Lucie*
15.08.06 00:08  (nepřihlášený uživatel) ...***
Moooc pekne napsane, diky
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
P62gN
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝nudista˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy14
Galerie5
Videa29
Diskuze4
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací