Střípky z Thassosu

Střípky a postřehy z Thassosu-víceméně z Potosu.

Chtěl bych, aby tyto střípky pomohly nejen těm, kteří se na Thassos teprve chystají, ale
i těm, kteří na něm mají stále co objevovat. Pokud sedíte na seznamovacím sezení s delegátkou, tak málokterá vám řekne podrobnosti, které se dozvíte z recko.name. Je to škoda, protože možná někdo očekává víc a díky neinformovanosti z Thassosu odlétá zklamán. Na druhou stranu …no zase nebude přeturistováno . Ale vážně – je to škoda. Sám vím, že jsem neprobádal fůru lokalit a čeká mě třeba ještě Ypsarion, který jsem vyfotil jen z velké dálky a je nutné se na něj trošku připravit.
Myslím, že o krásách Thassosu bylo napsáno dost, snad se na mě admin nebude zlobit, když toto povídání bude takové, jaké jej vytvořím.
Myslím si, že rozhazovat mé střípky po jednotlivých oddílech diskusního fóra asi nebude příliš vhodné, přece jen to ucelené bude a jako komplet to určitě poslouží lépe a více případným návštěvníkům Thassosku.
Fotografie jsou ve fotogalerii.

Trajekt
Když začneme od trajektu-vezměte sebou bochník chleba nebo velké křupky pro racky – zabavíte nejen vaše děti. Racci krásně v klidu berou z ruky, no a když se nezadaří, tak trošku klofnou, ale to se dá vydržet. Ti co letos neměli, tak záviděli, hlavně děti – no a my jsme nedali-sami jsme měli málo .

Půjčování aut
Co se týká půjčování aut – v tentýž den a v tentýž čas, akorát na jiných místech jsou ceny půjčovného velmi různé. Budeme-li se pohybovat v kategorii Daewo Matiz, Fiat Punto apod., zjistíme, že před sezónou a po sezóně je rozdíl v ceně i kolem 10 E. Někde je totiž mají zařazeny v nejnižší kategorii, někde o kategorii výše a opravdu se ceny takto liší. Jinak všechny půjčovny (Hermes, Speedy, AutoUnion,Smart i Potos ) „rent a car“ a „car rental“ mají svoje webové stránky i s cenami. Většinou mají na prospektu i mapku, na některých jsou dokonce i vyznačené vzdálenosti mezi jednotlivými městy. Malé doporučení – ideální je zamluvit si auto hned po příletu, pak až se rozhodnete pro půjčení třeba na tři dny, nemusí být za „levno“, nebo nemusí být vůbec.
Auta jsou pojištěna, jak jsem si ověřil při vlastní dopravní nehodě, o které se zmíním dále. Ale určitě to chce si prostudovat podmínky nebo se informovat u delegátky vaší cestovky.
Jinak se dá půjčit i čtyřkolka – ta silnější, myslím 250 za 40 E, objemem slabší mám dojem za 30 E.

Ach ty jazyky!
Nejen řecky, anglicky či německy se v obchůdcích domluvíte….Při návštěvě jednoho obchůdku v Potosu jsme ucítili kouř z nějakých nicmoc cigaret, který jsme náležitě okomentovali: „Tady je teda smrad“!; „No jó dyť je tady zahulený“!..a paní prodavačka za pultíkem říká jadrnou českopolštinou: „Dobrý véčer“… Ale vše proběhlo v pořádku, nikdo dále nic nekomentoval, naopak jsme si s ní popovídali a zjistili ceny ubytování, neboť nad obchůdkem pronajímá apartmán. Z toho tedy plyne, že je třeba zdržet se poznámeček, neboť nevíme, zda a kdo nám naslouchá a rozumí…

Počasí
Počasí - po příletu 10.6. myslím dopo zataženo, pak se vyjasnilo - na koupání paráda - moře sice chladnější, ale zrána a jen asi 3 dny-pak se oteplilo-záleží taky na pláži - my byli
v Potosu nebo na Paradise...12.6. večer spadl „májový deštík“ a pak ještě asi 2x nebo 3x
k večeru či v noci zapršelo - spíš paráda na osvěžení vzduchu. Moře se ale oteplovalo čím dál více.Toť můj názor na počasí - byli jsme spokojeni.

Moruše
V červnu již dozrávaly moruše – a to průběžně a velice rychle, takže při cestě z pláže přes „Annu“ se konala vždy občerstvovací zastávka (byli jsme klienty cestovní kanceláře, ubytovaní ve studiích Central, ale na Anně jsme se mohli koupat a občerstvovat). A opravdu moruše jako palec, podle stavu zralosti sladké nebo s pikantnější příchutí – prostě jak kdo chtěl.

Ubytování a zábava pro děti
Ubytování bylo vcelku špica – měli jsme pro čtyři 2 apartmány stejně vybavené, tzn. kuchyňka, 1 lůžko a 1 dvojlůžko + WC se sprchou a klimatizací v ceně. Televize nebyla – špatně jsem si přečetl nabídku v katalogu cestovou, ale i přes MS ve fotbale jsme přežili. Na fotbal se dalo kouknout téměř v kterékoliv taverně - skoro ve všech měli velkoplošné obrazovky.
Kdo máte menší děti – ale zajezdil si i náš 15letý syn, vezměte pár euro navíc – prostě řecké atrakce jsou řecké, i když jsou stejné jako u nás. V Potosu je menší „lunapark“. Autíčka stojí 1,5 E. Takovej zajímavej knoflíkovej šprtec – nevím jak se to jmenuje 0,50 E, střelba ze vzduchovky 1,5 E 3 rány, sem tam hopík z automatu za euro – hopíci se ztrácí za ploty v zeleni . Důležité je - děti mají radost!!!

Ceny, dobroty apod.
Trošku o cenách: kdo rád černé suché olivy – originál Thassos, tak půl kila je za cca 1,70 E, totéž zelené i v nálevu třeba s citronem – zvláštní chuť, ale jsou prostě dobrý – s olivami jsem problém nikdy neměl – teda pokud neberu začátek, než jsem se je naučil jíst. Poměr ceny a váhy si přepočítejte na poměr u nás a není co řešit-však jsme si jich taky přivezli.
Kdo může ouzo, tak dvoulitrovka od 7 -10 a více podle kvality, ale zase – u nás prostě nepořídíte a navíc větší výběr a i v různě velkých láhvích i dárkových lahvičkách. Myslím, že obchod s nápoji v Potosu na hlavní křižovatce naproti „lunaparku“ pro děti je cenově lepší , mám dojem i než supermarket u Skala Rachoni.
Retsiny můžete ochutnat více druhů – Malamatinu nebo Kourtaki, nebo klasickou (na etiketě se mi malebné písmo nepodařilo rozluštit, ale ta byla „nejostřejší), a nebo lze koupit
i tu, kterou koupíte i u nás za dvojnásobek ceny. Chuťově jsou od „ostřejší“ po jemnou – Kourtaki. Vín je nepřeberné množství – my jsme se spokojili s Apelií, a to červenou, růžovou, bílou suchou a bílou sladkou – všechny dobré, na barvě nezáleží (omlouvám se ortodoxním vinařům – my jsme jen konzumenti-tím ale nechci říct, že bychom pili i věci nedobré).
Mj. pro babičky (a nejen pro ně) likér Amelia z ořechů a medu – prostě super –
u obchodníka v Potosu za rozestavěným kostelem vlevo na konci směrem na Astris za 6 E, jinde 6,80 – 7 E. Zde byla i ochutnávka – příjemný majitel nám dal ochutnat nejen ouzo, tsipuro i Amelii, ale i mandle a oříšky, obalené sezamovým semínkem. Jasas.
Když už v Řecku, tak řecké pivo – buď Mythos za 0,80 E, nebo Alfa za 0,70, obě dobrá, troufám si říct, že i lepší jako naše se stejnou voltáží. Zřejmě s našimi technologiemi vaří kvalitněji jako u nás a nebo tam má čas to pívo dozrát .
Mj. velké balení Papadopulosků (jak jim říkáme-obdoba našich hořických plněných trubiček) stojí všude 3,14 až 3,20, ale na zpátečním letu v Duty shopu v Kavale je měli za 2,70 E.
Třeba taková zmrzlina se dá koupit za euro, ale syn zvolil za dvě a ty dva kopečky, co byly psány na tabuli dva nebyly, nýbrž nepočítaně, polité čokoládou, samozřejmě s řeckou vlaječkou a ochutnají všichni, protože dítě má za chvíli dost.
V pekárnách-cukrárnách určitě ochutnejte od každého kousek – teda alespoň něco – většina je v „loži z cukrového sirupu“, vel´a sladké, ale super. Bacha na jakoukoliv závadu na zoubcích!!! Ceny různé – od kusu kolem 2 E, či na váhu.
Lze koupit i obdobu našeho mazance – i velikostí 2 E, ale nenadchl nás – hodně suchý
a snad hodně kůry z citronu, zde musím říct – náš je lepší. Větší rohlík, jak já říkám double – 0,40 E a klasika bílý chléb 0,60 E; ale toustový jako u nás i ve stejném balení stojí plusmínus od 1,5 E až ke 3 E – to je darda oproti ceně u nás.
Co se týká tradičních pochoutek, jako jsou fíky v sirupu, tak ty lze koupit od 3 do 3,80 E. Jen se musí pátrat. Letos jsme koupili nejen fíky a ořechy, ale zkusili jsme i citron, ale tady trošku pozor-je zde už výrazně cítit to kandování a navíc je to jen kůra a nevím jak je to možné, ale je nahořklá – sirup ne, ale kůra ano. Sníst se to dá, ale požitek jako z fíků či ořechů z toho není.
Jednou z dalších dobrot je taramosalata – mix z červeného kaviáru, bílého chleba a cibule – je v obdélníkových kelímcích a má růžovou barvu. Stojí kolem 1,5 E.
V supermarketu jsou špagety za 0,5 E; ostatní těstoviny 1 E za půl kila.
V tavernách dále od pobřeží jsou ceny o 0,5 až 1 E na produktu nižší, ale taky to není pravidlem. Mj. v Potosu směrem na Theologos je asi 200 m za křižovatkou vpravo asi 1 m pod úrovní silnice taverna, kde mají nejen česky psané menu, ale obslouží vás Češka – myslím že se provdala za majitele. Ceny má slušné. Kde ještě „dávají“ třeba i dětské menu za slušné ceny je taverna Garden na hlavní štráse v Potosu.
A závěrem? Pro milovníky řecké kuchyně – lze koupit i originál kuchařku – tedy jako knihu – s řeckými recepty. Nejen jednu – objevil jsem tři – dokonce přeložené do češtiny. Vzhledem k cenám jsem zatím koupil jen jednu, tu nejlépe provedenou – cena 12,50 E v Limenárii (ve Skala Potamia v supermarketu ji měli za 9,50 E). Ty ostatní jsou také pěkné, je však fakt, že recepty se v nich již dublují, takže nevím…no ale zase jako sběratel – možná je koupím.
A ještě abych nezapomněl – co se týká koření, tak mix na salát (je to přímo na štítku) používám na choriatiki a pořádný sáček stojí od 1,5 do 2 E podle krámku. Loni jsem kupoval 2, letos 4. Mám vyzkoušené i koření pod maso, atd. Kdo se nebojí v kuchyni, přijde si na své.
Rovněž med je super. Náš český med je „taková klasika“, kdežto med z Thassosu je provoněn obrovskou sílou borovic nebo tymiánu. Na cenu nekoukejte a ochutnejte. Kali oreksi.
Olivový olej je o dost dražší. Ve stejné cenové relaci jako u nás se dá koupit „sudový“ v Potosu v taverně, o které jsem se už zmínil výše-ve směru na Theologos. Jinak si ale stejně příště koupím v té krásné plechové piksle.

Místní stavby
Na svých procházkách jsem mohl srovnat i postup stavebních prací z loňska u některých objektů – např. kostel v Potosu se vůbec nehnul , ale mile mě přikvapil jeden dům, kterému do betonového korpusu přibyly příčky z cihlových bloků. Třeba příští rok budou okna . Necháme se překvapit. Opravdu zde platí řecké úsloví Siga Siga, tedy pomalu, pomalu.
Zato v Limenárii tavernička pod kopcem na výjezdu z města, loni nádherná, letos zřícená…
Nad Metalií jsou všechny „oblázkové nápisy“ smazány zřejmě prudkými lijáky…škoda.
Čeho jsem si však loni nevšiml, je nádherný zodiac z bílého mramoru, ke kterému se lze dostat pěšky po cestě vedoucí z Metalie směrem k Potosu – v poslední zatáčce téměř nahoře je tabule s bližšími informacemi o této kráse. Vytvořili ji v květnu 2005 studenti Waldorfské školy ze Stuttgartu za pomoci místních lidí a umělců.

Kaliméra, kalispéra
Jinak pozdrav kalispéra – tedy dobrý večer se užívá již od 15.00 hodin řeckého času – tedy nebojte se říct dobrý večer již ve tři! Odpoledne se opravdu Řeci spíše pozastaví nad tím, že zdravíte kaliméra a dokonce vás i opraví.
Když už jsme u toho večera-tak řecký večer v Theologu prý není již to pravé ořechové, co býval před několika lety, slyšel jsem, že místo Řeků tancují Bulhaři, údajně kvalita vína taky nic moc…ale byl nám doporučen „řecký večer“ v Potosu, v hotelu nad místní lékárnou, kde každou sobotu od 20:00 hod hrají řečtí muzikanti. Takže hotel jsme navštívili, dali si perfektní jídlo, poslechli si krásnou hudbu a kdyby nebylo těch bolavých zubů, tak jsme si i zatancovali – náklady – o dvě třetiny nižší, než kdybychom jeli na řecký večer. Taky se aktivně zúčastnili babičky a dědečci, co přes den sedávají v uličkách. Uvidíte je vysvátkované a roztancované, což teda nelze srovnat s našimi důchodci, kteří již od 50 let skuhrají na všechny nemoci a stáří…..
Naši známi z Brna byli na Kaiki-výlet lodí kolem ostrova – no je to pár km do Aliki a zpět – stěžovali si na osádku – podnapilá, halekala jakési srbské nebo bulharské písně, nekvalitní víno, jídla málo – snad nějaké malé rybičky samá kost – nepříjemné hlavně pro děti-tady snad jen doporučení – vše pořádně zjistit u delegátek a podle toho se zařídit.
Taky jsme se byli podívat na Diole, byla v něm o půl metru nižší hladina než loni a na jediném výstupním místě hodně ježků, takže jsme letos koupání neriskovali. Navíc jsem se dozvěděl, že výlety se k Diole již nepořádají, aby se snad toto místo turisty nedevastovalo....i když…mám dojem, že odpadky, které jsme na pobřeží našli, patřily místním rybářům.

I stopem se lze dopravitt
Samozřejmě jsme zkusili jednoho dne stop z Potosu do Limenárie – tam, než jsme došli za různé odbočky k plážím – asi 10. auto (Řek ve středním věku- povykládal nám o požáru v roce 1986, zeptal se odkud jsme, apod.). Zpět po vyjití nad Metalií ve směru na Potos hned první auto s místními staršími starousedlíky až na křižovatku v Potosu.
Jinak krásné pláže samozřejmě téměř všude – jaké kdo má rád, o tom je psáno v jiných cestopisech.

Pozor na jazyk !
Malé upozornění – v taverně mi naservírovali uprostřed kalamárů kolečko s citronem a na něm hořící „hromádku“. Předpokládal jsem, že se jedná o cukr, politý alkoholem, takže jak plamen dohořel, neodolal jsem a pořádně jsem si toho „cukru“ líznul – ten fofr jste neviděli – vedle taverny se teda dalo „odplivat“, ale brrr. Byla to nějaká štiplavá chemikálie, na což mě paní šéfová neupozornila – tady teda flambují jinak ! Takže pozor, jo?

Zubní a dopravní nehoda
Auto jsme měli půjčené na tři dny za 65 E, takže jsme se snažili objet co nejvíce, ALE vlítly nám do toho zuby rodinného příslušníka, takže jsme byli nuceni navštívit místního lékaře v Limenárii. Pomohla nám delegátka naší cestovky, protože přece jen na odbornější diskuzi s lékařem moje znalosti angličtiny nestačily a i ona s ním převážně hovořila řecky. Výkon – vyvrtání zubu – stál rovných 30 E a po napsání receptu stály léky v lékárně necelých 9 E. Důležité je nechat si vyplnit formulář o diagnóze a provedeném úkonu pro pojišťovnu a vzít všechny originály dokladů – i recept z lékárny – mě by to nenapadlo, ale místního lékárníka ano, takže mi k účtence za léky přicvakl i originál recept.
Jinak jsem si v lékárně koupil zubní pastu s propolisem – mají tam snad 3 druhy – za 5 E. nevím jestli je k dostání u nás.
No a aby toho s doktory nebylo málo, tak jsme se chtěli hodinu před vrácením auta podívat do IrisGoldu za Limenárií…. Jenže ouha…..ve směru od Potosu za značkou hranice obce Limenária, pod zatáčkou pod kopcem, zhruba v 50 km rychlosti, stálo, respektive se otáčelo auto. Nechápal jsem, ale bylo nutno reagovat – zastavit nešlo, po šlápnutí na brzdu jaksi pneumatiky nepřilnuly, neboť prach na silnici mírně popršel a kdo jezdí, tak ví, že tohle se rovnalo ledovému povrchu (zajímavý – vím to a podcenil jsem to). Chtěl jsem auto v mém jízdním pruhu objet v protisměru, silnice je tam dost široká, ale ty „Srbky“ (jak jsem zjistil později) se chtěly vrátit zpět do svého jízdního pruhu. Takže náraz, já jsem „zrušil“ pravý „roh“ auta – děvčata ze Srbska měly zrušený celý předek. Kdo to tam znáte, víte že u kostela je plac, kde se otočí autobus, takže nikdo jsme nechápali, co tam dělaly. No synek se bouchl do čela o boční sklo vzadu, místní Řekyně se ho hned ujaly a chladily mu bebí pytlíkem ledu na autobusové zastávce. Někdo z místních zavolal policii i majitele autopůjčoven. Zapomněl jsem si vzít i mobil. S majitelem z Potosu přijela delegátka od cestovní kanceláře, s kterou jsme byli v Potosu loni a ochotně řecky komunikovala s místními policisty. Navštívil jsem i policejní stanici v Limenárii-nikde ani PC ani psací stroj, napsali si na papír pouze moje nacionále, jméno otce, jméno matky – to jsem jim radši napsal na papír sám… a bylo. Nic po mě nechtěli ani podepsat. No nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale teď ještě po mailech s delegátkou oné cestovky vyřizuji, abych alespoň jakési vyjádření v rukách měl, že jsem snad nehodu nezavinil. Tam mě to vůbec nenapadlo. Delegátka, říkejme jí třeba Andrejka, nás zavezla na prohlídku k lékaři Alexandrosovi do Potosu, ten syna prohlédl a i když otřes mozku nenaznal, poslal ho na rentgen do nemocnice do Přínosu, kam nás opět ochotně Andrejka zavezla. Lékař v nemocnici syna opět prohlédl a rentgen ponechal v záloze, až kdyby se event. projevily příznaky otřesu mozku. Oba lékaři se shodli, že se jedná pouze
o hematom. Celá událost tedy dobře dopadla. Maličké připošpitnutí – delegátky z naší cestovou nebyly k dispozici-kancelář i přes ordinační hodiny zamčená, ale i o tom už jsem někde četl, že se to stává. Ale s vyřizováním u zubaře je to vyrovnáno. Nenadávám, jsou to všechno zkušenosti.

Těšme se na příště!
Příští nebo přespříští rok chci zkusit svým autem, samozřejmě kompletně a dobře pojištěn po všech stránkách. Ještě mi toho na Thassosu zbývá tolik…..(a vůbec – nám všem, ne?)
Jo a na kočky (čtyřnohé) se volá pss pss, žádné čičí!