Cestopisy

Semínka ze Skopelosu...

Melissa Travel

soutěžSkopelos60644x210.09.22/23:57

Doporučit Tisknout

Před dvaceti lety přišel ten nejlepší nápad z nejlepších…navštívit můj 1. řecký ostrov. Od té doby mě lákají řecké břehy každý rok a každý rok snad vždy ještě o trochu silněji. Ne vždy to vyjde, ale letos jsem se těšila na svůj jedenáctý řecký ostrov…tentokrát Skopelos- malý sporadský ostůvek v Egejském moři. Minulý rok to byla přenádherná Lefkáda, kterou jsme s manželem procestovali křížem krážem. Letos jsme se vydali i s dětmi, takže naše posádka 2+3 byla připravena na poznávání zeleného a voňavého Skopelosu. Těšili jsme se už od prosince, kdy na nás myslel Ježíšek a takový krásný dárek celé naší rodince nadělil ... víc takových krásných dárků!! Děkujeme Ježíšku!
Moc ráda se s Vámi podělím o vzpomínky na úžasných 11 dní v tomto řeckém ráji, třeba právě moje vyprávění bude pro Vás inspirací a užijete si půvabný Skopelos tak krásně jako my!

Den 1. Odlet z Prahy v brzkých ranních hodinách byl bezproblémový, asi 2 a čtvrt hodinky uteklo a my ostře( jak je u Skiathosu známé) přistávali na sousedním ostrůvku Skiathos. Už tam na nás dýchlo Řecko ! Skopelos sám letiště nemá, takže ze Skiathosu nás čeká přejezd trajektem. Kdo trajekt nezažil, rozhodně zajímavý zážitek. Ten mumraj při nalodění byl nezapomenutelný a dětem ta obří loď, která spolkla tolik aut i lidí, připadala naprosto dokonalá. Na lodi jsme vůbec nelenili, takže ta hodinka nám tak, tak stačila na prozkoumání všech lodních zákoutí. A už nás vítal přístav v hlavním městě Skopelos. Zase trochu zmatku při vylodění a pak přejezd do letoviska Panormos. Panormos je malá vesnička v krásné modré zátoce s jedním obchodem, několika tavernami a spoustou možností ubytování. Naše ubytování bylo v menším penzionu …několik jednoduchých domečků ve svahu zasazených do spousty zeleně. Spoustu kvetoucích květináčů paní domácí a výhled na moře byl parádní. Ubytování uvnitř bylo celkem postarší řecké retro, ale čisté a naprosto dostačující. Mnohdy právě tato řecká jednoduchost je odpuštěna díky jiným přednostem. Nic nóbl, ale milé, prostě řecké. I když únava byla veliká, půl prvního dne ještě před námi, takže šup na první průzkum pobřeží Panormosu. Vydali jsme se po pobřeží na pravou stranu a tak jako vždy jsme směřovali tam, kde je co nejméně lidí. Žádné lehátko, ale plážová podložka jen tak pod borovici. Nádherná barva moře, porostlé útesy zelení a ta vůně borovic!!! …už jsme věděli, že nám tady bude dobře. Polehávání, brouzdání a sledování pohupujících se rybářských bárek vystřídala vycházka po kamenech a pěšinkách ještě víc na pravou stranu . Trošku jsme si mysleli, že zarostlé pěšinky vedou k vedlejší malé plážičce, ale bohužel až tam jsme se nedostali, a tak jsme jen tak polehávali na vyhřátých kamenných plotnách a už tady jsme se těšili na výběr taverny na naši první večeři. Vždy pro nás krásný závěr krásného dne.

Den 2. Naši snídani na maličké terásce s výhledem na moře doplnila kočičí společnost paní domácí, takže jako správní milovníci koček jsme se vlastně cítili jako doma. Po snídani jsme se rozhodli tentokrát usadit se na levé části zátoky v Panormosu, až za restaurací Blo. Je zde nějaké ubytování se soukromými lehátky, ale tam málokdy někdo ležel, takže náš zánovní plážový přístřešek byl hned u moře a dopoledne skoro osamocen. Zároveň se z naší pozice dalo krásně pozorovat půjčování motorových loděk, šlapadel a paddleboardů. Úplně na konci zátoky byla totiž půjčovna, což se zalíbilo zejména mému muži a jako kapitán se rozhodl, že nás určitě vyveze…máme se na co těšit! Dopolední koupání bylo parádní, je čas zase něco prošmejdit. Takže jako správní neposedové vyrážíme na procházku tentokrát ještě více vlevo. Schůdky z pláže nahoru, prašné cestičky a místy i pěšinky nás vedly mezi borovicemi a olivovníky až k takové malebné zátoce kotvících lodí- zátoka Mplo . Cestou jsme narazili na několik domků a vilek vypadajících dost opuštěně, dřevěné molo i menší osamocenou pláž . Pár fotek na skaliscích a pak pád z olivy způsobil našemu nejmenšímu výletníkovi dosti sedřený hrudník, ale statečně jsme vycházku dokončili. Večeře se západem sluníčka v zátoce Blo byla parádní !

Den 3. Jak jinak než objevovat ostrov po svém. Už z ČR, vzhledem k sezóně, jsme měli zamluvené auto, takže náš 3. den bude ve znamení poznávání Skopelosu. Hned ráno frčíme směrem na jih na pláž Limnonari. Věděla jsem, že je zde později a odpoledne velký problém s parkováním. My ráno měli štěstí a celkem v pohodě jsme zaparkovali. Pláž krásná, opět taková zátoka - písek, kamínky a při vstupu kamenné plotny, ale na pohled moc hezké, zvláště ve spojení s nádherným udržovaným areálem – bar, restaurace, krásné posezení, bazén s lehátky, ten bohužel jen pro dospělé a pro děti jen taková malá tůňka. … Dáváme drink s krásným výhledem a mlsný pohled dětí na parádní bazén vystřídala koupačka alespoň v moři. A razíme dál. Kdo byl na Skopelosu musí na mys Amarantos - tři borovice známe z filmu Mamma Mia! Takže pokračujeme dál na jih a cestou ještě zastavujeme u Dračí soutěsky –Drakontoschisma s kapličkou. K tomuto místu se pojí legenda o drakovi požírajícím lidi, na tomto místě nakonec drak přišel o život a právě pádem ze skály vytvořil tuto průrvu do moře.Výhled do dračí soutěsky byl jen pro odvážné, kdy se muselo až za provazové zábradlí, jinak nebylo nic vidět, i tak byly určitě hezčí výhledy až u mysu. K mysu Amarantos to bylo autem jen kousek opět po prašné silnici. Než jsme se dostali ke třem borovicím, procházeli jsme právě kolem srázů s nádhernými výhledy na okouzlující malou plážičku a kolem srázů s jeskyňkami . Opravdu krásné místo, tam si ještě v rámci našeho výletu s lodičkou zaplaveme. No a pak už samotný bílý, s vodou kontrastující skalní výběžek, na kterém se pyšní 3 borovice . Z levé strany je na ně nejkrásnější pohled, čím víc se blížíte k nim, ztrácí pohled trošku své kouzlo, možná i tím, že některým obdivovatelům tohoto celkem úzkého místa nestačí projít, pokochat se, vyfotit se a odejít, ale musí si pod borovice lehnout a ještě vyndat svačinu. Jestli jim tam bylo s chlebem v ruce příjemně, když jejich osídlené území překračovalo 10 lidí za minutu??!! No, každý to máme jinak. Cestou zpět k autu jsme se ještě prodrali zarostlým srázem k takové mini plážičce Amarantos. U spadené borovice do moře krátká koupačka a frčíme dál. Čeká nás dnes ještě směr jihozápad – pláž Stafilos a navazující nuda pláž Valanio. Vzhledem k odpoledni nebylo jednoduché u pláže Stafilos zaparkovat, ale povedlo se. Pláž Stafilos bych zhodnotila nic, moc, takže jsme pokračovali hned dál doleva přes takový skalní výběžek až na pláž Valánio. Hned na začátku na pravé části u skály se nám líbilo, tak jsme zakotvili . Byly celkem velké vlny, takže děti si užily i vln a pak nesmělo chybět prozkoumání i zadní části pláže Valanio. Zašli jsme až do části nudapláže…S dětmi celkem legrace a zajímavá zkušenost, samozřejmě i naše plavky šly dolů, když nuda, tak nuda! Nádherné barevné kameny a popadané bílé dřevo starých borovic lákaly často k mému focení . Večer jsme se cestou zpět stavili ještě v hlavním městě a nakoupili na doporučení čerstvé ryby…zítra budou k večeři.

Den 4. Hlavní atrakcí ostrova je prý kaplička Agios Ioannis na vrcholu strmého útesu . Opět je to známé místo z filmu Mamma Mia. My jsme se sem na severovýchod ostrova vypravili právě 4. den. Už ráno tu bylo celkem rušno. Ke kostelíku se můžete dostat pouze strmými a úzkými schody, kde se proplétáte s ostatními návštěvníky. Po tolika schodech nám nahoře byl odměnou milý kostelík se starým olivovníkem a hlavně krásné výhledy na tentokrát rozbouřené moře . Ještě z vrchu jsme zahlédli stejnojmennou pláž Agios Ioannis, kam jsme se pak po sestupu také podívali . Pěkná pláž s několika slunečníky, ještě dopoledne ne moc plná, takže jsme na levé straně pláže chviličku pobyli, vykoupali se a udělali pár obrázků u velmi fotogenických skal a mramorových kamenů . I tady bylo moře celkem živé a z pravé strany pláže byl znovu pěkný výhled na kostelík na útesu. Naše cesta pokračovala dál. Dalším dnešním cílem byla “ tajná“ pláž – Spilia. Při zpáteční cestě od Agios Ioannis jsme zastavili a zaparkovali u kostelíka Ekklisia Panagia . Krásně vyzdobený kostelík jsme navštívili a od něj pak pokračovali úzkou prašnou cestičkou podél plotu dolů. Cesta se měnila v pěšinku a pokračovala zarostlým až tajemným lesem . Šlo se většinou ve stínu, takže příjemná procházka asi 20 minut a pak nádherný výhled na modrozelenou zátoku chráněnou před větrem a vlnami obřím kamenem uprostřed . Tajná pláž je bohužel tajná asi jiný měsíc než v srpnu. Lidí tady bylo dost, ale místečko hned u moře se pro nás našlo. Voda tady byla klidná, chráněná od velkých vln skalisky a okolí k našemu neposednému šmejdění jako dělané. Na pravé straně jsme objevili jednu malou a jednou velkou jeskyni . Po pravé straně zátoky jsme plavali až ke skalisku, které vytvářelo v moři různá jezírka. Děti skákaly do moře a já se vyhřívala na kamenech. Další tůňky s rybičkami a zajímavé skály jsme našli ještě na opačné straně, v levé zadní části pláže přes velké kameny. I tam bylo příjemně. Den tady utekl velmi rychle a my se těšili na ten další a ještě vlastně také na naši dnešní večeři – naše naložené rybky .

Den 5. jsme navštívili asi nejživější pláž na Skopelosu – pláž Glistery poblíž hlavního města. Rušné pláže moc nevyhledáváme, ale třeba tato se nám líbila…sice hlasitá, ale příjemná hudba, velký bar, všude příjemné posezení, chodníčky i krásná upravená pláž…taková bezva pláž pro mladé . Pro nás zase změna a i dětem se zde líbilo. Koupání příjemné a na pravé straně pláže děti využily i menšího mola ke skákání. Odpoledne a večer jsme pak strávili v hlavním městě. Skopelos je krásné městečko …velký přístav, podél přístavu večerní promenáda se spoustou taveren, krásné domečky vystavěné ve svahu, takže s tím spojené úzké uličky, kterými procházíte a obdivujete různá zákoutí dýchající Řeckem, modré dveře a okýnka, platan uprostřed malého náměstíčka, kostelíky a pak vpravo úplně nahoře najdete modrou restauraci s krásnými výhledy. Večer je několik uliček za sebou směrem od moře opravdu hodně rušných s různými obchůdky a dobrotami . Pokud by člověk chtěl, mohl by tady brázdit a objevovat opravdu hodiny. Nás už to potom zmohlo, takže jsme dali výborný gyros a v poklidnější části přístavu trochu rybařili …bohužel naše vlastní rybky na pekáč nedopadly.

Den 6. Naše dovolená se nám přehoupla do 2. poloviny, takže si dovolenou musíme začít užívat o to víc! Dnes využijeme i naše nafukovací přibližovadlo – paddleboard, který jsme si přivezli s sebou z domu. Když jsem zjistila, že na Skopelosu jsou některé krásné pláže dostupné jen z moře, vymyslela jsem hned úžasný ale zároveň trošku bláznivý plán. Hned jsem mrkla na google mapu a zjistila, že moje plány nejsou nemožné. Dnes jsme uskutečnili hned první můj plán- pláž Pethamenoi. Je to pláž na severovýchodě ostrova. Co jsem se dočetla, tak snad existuje možnost, jak ji zdolat suchou nohou, ale není to úplně jednoduchá cesta, takže jsme zvolili mojí variantu po moři s naším paddleboardem. Dojeli jsme na sousední pláž Chontrogiorgos , sundali naš paddleboard ze střechy auta, nabalili věci do vodotěsných vaků, všechny děti nasadily povinně rukávky a našich 5 těl se naskládalo na jeden paddleboard. Ano, jde to, už od nás z rybníků a lomů jsme věděli, že to půjde, takže jsme vypluli za útes vlevo. Je pravda, že vlny si s námi celkem pohrávaly, protože tato část je větrnější, ale asi po 15ti minutách jsme opravdu dopluli na osamocenou pláž Pethamenoi . Průzračná voda, kamínková pláž ohraničená skalisky a hlavně ani noha!!! Tohle prostě miluji, pláž jen naše!! Hned se stala naší soukromou nuda pláží. Pod skálou jsme dokonce našli i stín a za skaliskem vlevo jsme objevili ještě jednu menší plážičku plnou naplavených bílých klacků . Ten dunivý zvuk při úderu dvou klacků o sebe v nás všech vyvolal obrovskou touhu bubnovat. Vznikl tak neuvěřitelný koncert …bylo to parádní. No a pak už jen koupačka, opalovačka , blbnutí ve vodě a relax ve stínu skal. Později odpoledne jsme najednou uslyšeli hlasy a ze zadní klackové pláže se k nám přes skalisko přihrnula parta asi osmi mladých lidí. Velkou radost jsme neměli, ale určitě jsme si nenechali den pokazit. Ještě chvilku jsme si užívali vodních radovánek a pláže a pak vyrazili po vodě zpět na výchozí pláž Chontrogiorgos. I když bylo pozdější odpoledne, chtěli jsme ještě vidět jednu severní pláž – pláž Perivoliou. Hned kousek za parkovištěm nás přivítala krásná tavernička . Stylové posezení v přirozeném stínu rozeklaných borovic nám učarovalo natolik, že se to neobešlo bez čerstvého smoothies a něčeho malého na zub. Pláž Perivoliou byla pod tavernou. Scházeli jsme po úzkých schodech a viděli asi 3 části pláže oddělené vždy skalisky. Z vrchu vypadala pláž opravdu krásně a jen na té největší části byly slunečníky . Lidí už bylo celkem málo, také možná proto, že se v dálce začalo najednou blýskat. Obloha se zatáhla, zvedl se vítr …bylo to až strašidelné. Moře bylo najednou skoro černé a na koupání to moc nebylo, proto jsme raději vymysleli poslední dnešní plán – severní mys Faros. Cesta tam nebyla vůbec na pohodu a určitě by se hodila spíš čtyřkolka nebo SUV. Ještě doznívající bouřka a vítr umocňoval tu adrenalinovou cestu k majáku. V některých úsecích cesty jsem si jen tak pod vousy brumlala, že bych ten maják snad ani vidět nemusela, ale můj manžel je vždy velmi rozhodný vstříc našim cílům, takže jsme k majáku opravdu dojeli. Bílý maják tyčící se k rozbouřené obloze, pod majákem ještě rozbouřenější moře…kdo ví, jak by vypadal zalitý sluncem? Majáky k moři patří a tak jsem ráda, že i tady byl nakonec náš .

Den 7. Dnes fouká, fouká, fouká! Až na naši snídaňovou terasu slyším velké vlny! Dnes to na náš paddleboard nebude, proto vyrážíme na velmi známou a prý jednu z top pláží Skopelosu- západní pláž Milia. Možná právě velké vlny, možná dost lidí, možná pláži Milii křivdím a člověk by na ní našel to svoje krásné místečko, my však jen omrkneme a přejíždíme na sousední pláž Kastani. Pravá strana pláže Kastani je opravdu malebná , zůstáváme tedy chvilku tam. Levá strana už nic moc, pár fotek na straně pravé a s přibývajícím množstvím lidí raději prcháme hledat více soukromí. Podle google mapy se mi zamlouvala pláž Karkatzouna severně od městečka Neo Klima. Cestu chvilku hledáme, mapy nám však prozradí, že ta správná cesta je pěšky za tu pootevřenou bránu. Nu což, třeba nás nikdo nevyhodí. Nevyhodil a my strávili nakonec den na překrásné pláži opět téměř sami. Karkatzouna se nám určitě zařadila mezi top pláže Skopelosu . Jak jsme pak zjistili, pláž je spíš soukromá a patří k blízkému ubytování Stamatiou Estate, kolem kterého jsme šli… jsou tam asi hodní lidé nebo jsme byli možná jen my hodně nenápadní? Kdo ví ?!

8.den se raduji…nefouká!!! Čekají nás ty nejkrásnější západní pláže dostupné jen z moře. Jako perličky jsou za sebou naskládány 4 přírodní pláže, kde nejsou žádné slunečníky, kam nevedou žádné silnice, občas sem zavítají výletní lodičky nebo zapůjčené motorové čluny, no a pak my – 5 nadšenců na paddleboardu. Ze západní pláže Elios přes pláž Hovolo plujeme na 1. z pláží - pláž Ekatopenindari . Hned ráno tu ještě nejsou ani lodičky, takže božský klid! Spadená torza borovic dělají na pláži fotogenická zákoutí a jeskyňky na pravé straně pláže jsou k prozkoumávání jako dělané. Právě na pravé straně je snad místo, kde se dá sem ne úplně snadno z pláže Hovolo dostat přes útes. My jsme nezkoušeli, ale je pravdou, že nějaký človíček se tam najednou objevil, takže asi nějaká zapeklitá varianta cesty suchou nohou sem je. Jen kousíček po moři to bylo k druhé perličce – pláž Ftelia s vodou jako křišťál, opět nádherný kousek Země! Následovala borovicemi obrostlá Megalo Pefko – tady byly 2 páry starších lidí, kteří pak odcházeli směrem do lesa a už se nevrátili, takže si myslíme, že i k této pláži existuje nějaká tajná pěšinka od hlavní silnice. Megalo Pefko byla zatím asi nejhezčí perlička v řadě, ale jen do té doby, než přijela celkem velká výletní loď a vypustila snad stovku upocených výletníků. Byl čas popoplout na poslední nejmenší Stavros beach . Ta byla opravdu malinká a měli jsme štěstí, právě odplouval mladý pár lidí na člunu, takže jsme osídlili celou plážičku jen pro sebe a užili si zbytek nádherného dne. Cestou zpátky jsme ještě udělali koupací zastávku na, teď už znovu poklidné, Megalo Pefko a pak dopluli zbytek k pláži Elios. Dnešní den se opravdu vydařil a to na nás dnes čekají zase naložené rybky z trhu- tentokrát i mečoun…bude rybí pečínka .

Den 9. Devátý den ráno jsme měli vracet auto, takže abychom ho ještě využili, jen s manželem jsme ještě za tmy vyrazili rybařit do nedalekého menšího přístavu Agnondas, kam jsme na rybaření dostali tip. Bohužel ani tady ryby nebraly. Jen sousedního rybáře jsme jen pozorovali, jak ulovil chobotnici…to bylo určitě zajímavé. Jako neúspěšní rybáři jsme však nebyli nijak smutní, čekal nás další krásný den plný sluníčka a hlavně byl to den na moři s naší zamluvenou motorovou loďkou. Náš kapitán taťka konečně vyvezl i nás. V půjčovně loděk v Panormosu pár nutných instrukcí k ovládání lodi a vyrážíme brázdit vody jihozápadního pobřeží. Časově bychom určitě stihli obeplout celý ostrůvek, ale pán z půjčovny nedoporučoval severovýchodní část kvůli větším vlnám, takže jsme se vydali podél pobřeží nejprve na sever od Panormosu, obepluli jeskyňkový ostrůvek Dasia. Děti byly naprosto nadšený a užívaly si postupně kormidlování všichni tři. Já si užívala nádherné přírody a zeleného ostrova zase úplně z jiného pohledu z moře a pak i mě ke kormidlu na chvilku pustily . Občas jsme zakotvili a i tady v hlubokých vodách zkusili rybařit. Malá zlatá rybka bohužel nemluvila, takže splněná přání asi nebudou, ale radost v očích dětí, že jsme přece jen něco ulovili byla opravdu veliká. Proplouvali jsme znovu kolem včerejších pláží, občas jsme někde u pobřeží zakotvili a koupali se z lodi. Odpoledne jsme obrátili směr a jeli se podívat na jih od Panormosu, dopluli jsme až k mysu Amarantos se třemi borovicemi. Z lodičky je toto místo zase úplně jiný zážitek. Nádhera!! A plavání z lodi za mysem Amarantos – snad nejkrásnější místo!! Voda je tu tak hluboká a nádherná. Toto místo ani mě nenechalo na lodi, všichni jsme skočili do té hloubky a doplavali až na schovanou malou plážičku pod útesem, na kterou jsme se nemohli vynadívat shora už 3.den ! Toto místo bych hodnotila opět jako TOP Skopelosu. Chvilku jsme na tomto místě i rybařili , malý úspěch se dostavil v podobě malých okounků, které jsme nakonec pustili zpět do moře. Bylo už dost hodin a na sedmou jsme měli vracet loď, takže jsme se poněkud svižnější jízdou vraceli zpět. Dětem se tátova super jízda velmi zamlouvala, ale maminka by se chvilkami raději schovala pod sedačku do prostoru na bágly. No, v pořádku jsme dosvištěli do naší zátoky a lodičku včas vrátili. Děti hodnotily tento den jako NEJ.

10. den jsme trávili už zase jen u nás na levé straně zátoky v Panormosu opět u půjčovny lodí. Byl to už takový poklidný den, aby se nám všechny zážitky pěkně slehly . Jezdili jsme na paddleboardu a prozkoumávali poslední neobjevená místa tam. Hráli jsme si s kamínky, dělali si náhrdelníky a užívali posledního dne. K večeru jsme znovu všichni nasedli na Paddleboard a dopluli k blízké plážičce Adrinaki na pravé straně zátoky. Byla to taková poslední perlička a tečka na závěr. Pláž byla krásná, jen ve stínu borovice ležel jeden mladý pár, jinak nikde nikdo. Z pláže vedly schodečky nahoru k nějakému ubytování, vše jsme prozkoumali, jak je naším zvykem, no a koupání tady bylo moc fajn! Děti vnesly na poklidnou pláž trochu toho křiku a radosti. Myslím, že mladý pár pod borovicí byl moc rád, když pak viděl naše odplouvající záda. Pláž se potom už dostávala do stínu, já s dětmi vyrazila zpět na paddleboardu, náš taťka nám v zádech zpět doplaval.

11.den byl dnem odjezdu. Brzy ráno jsme odjížděli do přístavu hlavního města . Za svítání se loučíme se Skopelosem a odjíždíme tentokrát ne trajektem, ale lodí s názvem „ létající kočka“ zpět na sousední Skiathos.

Maličký ostrov Skopelos nás opravdu uchvátil …kombinace nádherného moře, pláží, skalisek a všudypřítomných borovicových lesů, kdy si na některých místech připadáte jak někde v tropech. Světlounce zelené koruny a měkké šimravé jehlice, široké větve a rozeklané kmeny různých tvarů – prostě krásný, zelený a voňavý. Tu vůni borovic snad cítím ještě teď a v kapsičce schovaná semínka mi tu vůni ještě někdy připomenou… určitě je zasadím! Tak zase někdy v Řecku !
Soutěžíme s Melissou. Podpořte nás
Hodnotit můžou jen registrování uživatelé. Přihlaste se prosím.
Komentáře (2)
Kléča Alena / 128x
Na RN od 25.11.17 · 4 roky
Naposledy 23.09.22/15:04 · 5 dny Zobrazit profil
23.09.22/15:04
Také jsme letos navštívili Skopelos a jsem ráda, že jsem si díky tomuto cestopisu mohla dokončit obrázek o tomto ostrově. Všecko se prostě za těch pár dní stihnout nedá....
Zdenka11.09.22/09:35
Krásný cestopis, děkujeme za snímky míst, kam se naše staré nohy před dvěma roky nedostaly. Příjemné připomenutí ostrova, na který bychom se také ještě rádi vrátili. Rodina jako ze žurnálu, překrásné děti.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel.
b5bBF
1. Komentář nesmí vulgárně urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze, chcete-li se na něco zeptat pište do diskuze.
Soutěžte s námi o skvělé ceny
Tak jako každý rok zde máme soutěž o poukazy na vaší příští dovolenou do Řecka s Melissou.
1 Sleva 25 000 Kč na zájezd do řeckého studia
2 Sleva 15 000 Kč na zájezd do řeckého studia
3 Sleva 5 000 Kč na zájezd do řeckého studia
Napsat cestopis Vytvořit galerii
Skopelos Srážky Teplota Vítr
Více předpovědí počasí
© na veškerý obsah se vztahuje autorský zákon, proto není možné cokoliv z těchto stránek kopírovat a používat k jiným komerčním účelům !