Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 5 | 33
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Thassos 2017

Autor:
Zařazeno:
Thassos
Napsáno:
09.06.18 17:20
Fotografií:
13
Přečteno:
1290
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 07:50
13 °C
Jasno
VSV, 1.5 m/s
Rok uplynul jako voda a my (já a manželka Pavča) zase mířili na Thassos. Cesta se obešla tentokrát bez zádrhelů a my se brzy ocitli v cíli naší cesty, v letovisku Skala Potamias, které jsme si vybrali během naší poslední návštěvy Thassosu kvůli pláži Golden Beach a blízkosti nejvyšší hory ostrova – Ypsarionu.
Bydleli jsme ve studiích Ilion, jen malý kousek od slavné pláže, na kterou jsme chodili úzkým chodníčkem mezi domy. Na jedné straně malé domečky a dvorečky s původními obyvateli, na druhé straně velké apartmánové budovy. Na pravé straně současnost, na levé minulost. Dvě babičky a jeden dědeček tam sedávali ve stínu, občas něco vařili. Jednou, když babička chystala oběd, vytáhl dědeček buzuki a hrál staré řecké písně. To bylo krásné. Po pár krocích jsem vyšel z uličky do světa barů, řecké pop music, slunečníků a spousty turistů. Kouzelná ulička i písně buzuki byly pryč. Pavča se s nimi sblížila ještě víc. Povídali si, ona česky, oni řecky, obdivovala jejich výrobu těstovin a jednou, když šla od moře, už na ni čekali se dvěma smaženými květy cukety. Na oplátku jim Pavča dala čínské polívky, co nám zbyly. Jak se říká, za dobrotu na žebrotu.
Golden Beach je krásná a dlouhá písečná pláž, v sezóně samozřejmě plná, zvláště ve své jižní části u centra Skala Potamias. Moře je hodně dlouho mělké, což je určitě bezva pro rodiny s malými dětmi, už ne tak bezva, když si chce člověk zaplavat. Ale všechno vynahrazují úžasné pohledy z vody na hory a zejména Ypsarion.
Po pár dnech na pláži jsem potřeboval pohyb a tak jsem si vymyslel pěší výlet na pláž Saliari. Bílá pláž Saliari, neboli Marble Beach, která vznikla u mramorových dolů, je perlou Thassosu a už jsme si na ni dělali chutě vloni. Neměli jsme ale džíp a delegátka nás ujišťovala, že bez něj se tam nedostaneme. O tom nás ujišťovala i letos, ale protože jsme tentokrát nebyli až tak daleko, rozhodl jsem se jít pěšky. Pravda byla, že mě cestou minulo mnoho aut. Asi každý neměl možnost mluvit s naší delegátkou. Byla to krásná, ale náročná cesta. Přece jen v horku se táhnout 10 kilometrů nebyla úplná legrace. Měl jsem za sebou asi 6 kilometrů a na prašné cestě jsem se chystal uhnout dalšímu prášícímu autu, když vtom auto zastavilo, otevřelo se okýnko a mladá žena mi podala půllitrovou vychlazenou vodu se slovy cold water. Auto mělo rumunskou značku a tak jsem se zase přesvědčil, že stereotypní názory na různé národy jsou hloupost. Odměnou za dlouhou cestu mi byly krásné výhledy, stádo koziček a úžasné mramorové pláže s tyrkysovou vodou. Cesta tam a zpět trvá asi 4 hodiny, s vykoupáním 5, ale je to krásný zážitek. Anebo neposlouchejte delegátku a jeďte tam autem, ze Skala Potamias tam vede přijatelná cesta.
Protože jsme chtěli změnu, nepůjčili jsme si auto ale čtyřkolku. Čtyřkolka má výhodu v malé maximální rychlosti, která se pohybuje kolem 30 kilometrů v kopcích. A tak člověk jede a vnímá vůně a krásy Thassosu. Bohužel v den, kdy jsme měli zamluvené čtyřkolky, se Pavča vzbudila se slušnou migrénou. Rozhodla se ji léčit telefonátem kamarádkou, který by mi migrénu naopak přivodil. Trochu to pomohlo a tak jsme si nasadili slušivé helmy, sbalili jídlo, ručníky a slunečník a vyrazili směr Kinira. Po asi osmi kilometrech krásné jízdy s úžasnými výhledy jsme dorazili do Kiniry a kousek za ní pak odbočili na poměrně drsnou polňačku a po chvíli dojeli k moři. Byla to pláž kousek od slavné Paradise Beach, kde jsme byli loni. Na této ale, na rozdíl od přeplněné rajské pláže, nikdo nebyl. Teda kromě racků a mořských ježků. Připadali jsme si jako Robinzoni. Našli jsme vstup do moře, kde bylo míň kamenů a víc písku a opatrně, abychom si neodnesli v noze kus ježka, jsme se ponořili do vln. Pak jsme se najedli pod slunečníkem, se kterým lomcoval silný vítr, a vyrazili na mramorové pláže. Cesta to byla výživná. Nejdřív jsme se vrátili do Skala Potamia, přejeli až na konec Golden Beach a pak už stoupali na vrstevnici a po prašné cestě zamířili na mramorové pláže. Na Marble Beach ale tentokrát foukalo a hrála hlasitá hudba a tak jsme se brzy vraceli zpátky, protože Pavču rozbolela zase hlava. Ještě jsme se zastavili na malé opuštěné pláži, kde se někdo zřejmě s přispěním EU pokusil postavit hotel a pak už jsme se vrátili do našeho studia a Pavča si šla lehnout a zaspat bolest hlavy. To se podařilo a tak jsme večer vyrazili do naší oblíbené Panagie, horské vesničky s šedými střechami, na večeři. Vzduch se krásně ochladil, voněl věčerem a čtyřkolka nám umožnila krásně si vše užít. Dokonce jsem nechal Pavču řídit a byla to nejdřív sranda, to když jsme byli na polňačce a pak nervy, to když v poměrně silném večerním provozu šlo trochu o život. Poslední službu nám udělala čtyřkolka ráno. V půl sedmé jsme vyjeli do Potamie k nástupu na Ypsarion a odtud se už Pavča vracela sama vrátit našeho čtyřkolového kamaráda a já vyrazil pokořit nejvyšší horu ostrova.

Koukali jsme na tuto 1204 metrů vysokou horu z moře každý den. Dívala se na mě a říkala: tak pojď, vylez si na mě. Z různých stran jsem slyšel různé rady a názory. Musíte jít ráno v 5, výstup trvá 2 hodiny, takže se vrátíte, než bude horko, říkal majitel našeho studia. Podle katalogu naší CK měl výstup trvat dokonce 4 hodiny. Nakonec jsem zvolil kompromis. Z Potamie, kam mě Pavča zavezla čtyřkolkou, jsem vyrazil ráno kolem sedmé. Cesta vzhůru ubíhala rychle. Všude ticho, nikde ani živáčka, asi za hodinu a půl jsem byl u chaty pod vrcholem. Cesta byla celkem dobře značená, jen jednou jsem směrovku přehlídl a kousek si zašel. Bohužel právě pod vrcholem selhalo značení a já se místo přímo nahoru vydal po cestě, která, jak jsem se domníval, vedla na vrchol. Vedla, ale pořádnou oklikou a tak jsem se asi hodinu plahočil kolem hory a na vrchol jsem došel sice pohodlně ale po silnici jako nějaký důchodce. Nádherný pohled do údolí, na Golden Beach, Skala Potamias a moře vše odčinil. Když jsem se nakochal, vyrazil jsem zpět. Tentokrát už správnou cestou přímo dolů. U chaty, kde jsem sám zabloudil, jsem poradil skupince Slováků a litoval jsem, že jsem se sám neměl s kým poradit. Cestou dolů jsem potkal hodně turistů, kteří si pospali, ale cestu v horku jsem jim vůbec nezáviděl.Kolem 12 hodiny jsem dorazil do Potamias, takže cesta tam i zpět mi i se zacházkou a kocháním trvala asi 5 hodin. Ypsarion jsem zdolal, ale protože ten nejtěžší úsek jsem obešel po cestě, nebylo to jaksi ono. Jakoby se mi hora vysmála. Ale příště už si na mě nepřijde.
Ještě bych se chtěl zmínit o malém přístavu ve Skala Potamias. Je to opravdu moc pěkné místo zejména na večerní procházku a i atmosféra taveren u přístavu před širokou písečnou pláží je velmi zajímavá. Když jsme se druhý večer šli do starého přístavu projít, viděli jsme tam rybáře, jak mlátí chobotnicemi o kameny. Tohle jsme viděli už kdysi dávno na Olympské riviéře, takže nás to nepřekvapilo. Starší rybář, kterého jsme fotili, ukázal na prstech osm a vysvětlil, proč se řecky chobotnice řekne „ochtopus“. Ochto - osm, pus - noha. Poslední večer jsem si v naší oblíbené taverně osminožku objednal a nestačil jsem zírat, když mi místo obvyklých chapadel přinesli chobotnici celou, i s hlavou. Jestli se jí i hlava jsem nevěděl, ale moc jsem na ni popravdě neměl chuť a tak jsem přes ni hodil ubrousek a dělal, že nic. Později jsem se dozvěděl, že se jí opravdu celá i s hlavou.
Když jsme se s Thassosem loučili, věděli jsme, že je to minimálně na dva roky, protože na následující rok jsme plánovali s přáteli cestu do Chorvatska. Sirény se tomu jen usmívaly a věděly své.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (3)
19.06.18 21:35 tanika
Děkuji za příjemné počtení a pokoukání - ráda jsem si ostrov připomněla, i když naše zážitky jsou dvacet let staré a myslím, že bychom spoustu zákoutí už asi ani nepoznali.... Přeji hezkou letošní dovolenou a těším se na další cestopis.
10.06.18 11:53 Ivo (nepřihlášený uživatel) 94.112.202.***
Díky
09.06.18 19:09 machajda
Thassos je nádherný, zelený ostrov a Tvoje povídání se mi moc líbí. Těším se na další :-) Byli jsme tam dvakrát a vlastně ho ani jednou pořádně neprocestovali. Máme vůči Thassosu velký dluh!
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
gMWdp
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Ivča70˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací