Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 20
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Kykladská kráska jménem Ios

Autor:
Zařazeno:
Ios
Napsáno:
27.10.14 21:41
Fotografií:
52
Přečteno:
2905
Soutěž:
2014
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
„IOS…, kde to zase je v tom Řecku? To nemůžeš jet na normální ostrov jako ostatní, vždyť je to tam všude stejné…, ty seš ale vybíravý.“ povídá mi Zuzčin strejda. „No to víš…, však mě znáš…, já přece nejsem klasický turista“ odpovídám. „No jo no…, zase něco extra, co?“ klade mi ještě jednu otázku. „Jo jo“ odpovídám a raději s úsměvem ukončuji tuto debatu.
Teď si tu otázku kladu sám…, jsem opravdu tak vybíravý? Neřekl bych, jen hledám to, co chci vidět a po čem toužím a zároveň se nemusím omezovat nabídkou katalogů cestovních kanceláří.
Od naší poslední návštěvy Řecka uběhlo dost času…, se Zuzkou se nám narodila dcera a nastal čas jí poprvé ukázat její druhý domov :-). V Řecku jsem toho viděl už spoustu a znám ho relativně dobře a proto vím, kde se budu cítit já a moje rodina nejlépe. Po předchozí návštěvě Kyklad vím, že nemůžu volit jinak. Mám svého favorita, takový můj dlouhodobý sen. Probírám to se Zuzkou a shodujeme se na tom, že to budeme muset odložit na později, že by to byla pro malou asi dlouhá cesta. Nechávám si proto tento ostrov dále ve svých snách a věřím, že jednou se naše cesty spojí.
Určujeme si tedy se Zuzkou jasná pravidla naší cesty, aby to pro naši malou bylo co nejlepší:
Doprava – letecky z Ostravy, destinace – Kyklady, ubytování – rodinný hotýlek blízko písčité pláže, místo pobytu – co nejblíže Chory daného ostrova.
Mám dány podmínky a je jen na mě, abych teď dokázal své znalosti Řecka a vybral pro nás ten pravý ostrov. Na netu zjišťuji, že stejně jako loni létá Smartwings z Ostravy na Santorini, první úkol splněn! Teď ostrov…, mám tolik možností :-)… Naxos, Paros? To by byla paráda…, ale tuším, že nebudeme moct s malou tak často na výlety a ostrovy jsou dost velké a bylo by mi líto něco podstatného vynechat. Co dál… Folegandros, Milos…, tam jsme byli na svatební cestě a vracet se zatím na stejná místa nechci. Sifnos, Serifos…, jedním slovem perly, ale byla by to už dlouhá cesta trajektem a navíc v druhé polovině září už to mezi Santorini a těmito ostrovy nejezdí tak často. Co mi zbývá ještě za ostrovy… Sikinos, Ios?
Ios, že by? Měl jsem ho v užším výběru už při plánování naší svatební cesty v roce 2011, ale nakonec jsem ho vyřadil z důvodů pověsti „párty ostrova“. Ale dávám mu novou šanci…, zaslouží si to. Brouzdám po netu, zjišťuji veškeré možné informace a jsem nadšen…., druhý a nejtěžší úkol splněn. Ios bude pro nás nyní ideální volbou.

Περιγραφή του νησιού [Perigrafí̱ tou nisioú – Popis ostrova]
Kyklady leží v hlubokém modravém srdci Egejského moře a jejich název odkazuje k uspořádání ostrovů do kruhu (kyklos), který sice není dokonale pravidelný, přesto vystihuje podstatu věci. Pomyslný střed Kyklad tvoří ostrůvek Delos – jedna z nejpůsobivějších antických lokalit vůbec. Dnešní Kyklady jsou ztělesněním snových představ o dokonalé ostrovní idyle: bílé krychle domků, zlaté pláže, olivové sady, piniové lesy, bylinkami porostlé horské stráně a terasovitá údolíčka. Přidejte k tomu špetku požitkářství a kultury a sen se stane skutečností.
Půvabný Ios zvedající se strmě z mořských vln se nachází ve východní části Kykladského souostroví. Ze severu ho obepíná úrodný Naxos a větrný Paros, na západě se rozprostírá poklidný Sikinos a z jihu na něj dohlíží hlavní symbol Kyklad, ostrov Santorini. Na východ od Iosu jsou rozesety po mořské hladině ostrůvky malých Kyklad… Iráklia, Schinousa, Ano Koufonissi a neobydlené Keros a Kato Koufonissi.
Rozlohou 110km2 se Ios řadí mezi menší ostrovy a jeho pobřeží dosahuje délky 81km, kde se nacházejí jedny z nejlepších písečných pláží Středomoří . Středem ostrova se od severozápadu směrem k jihovýchodu táhne pohoří Pyrgos se stejnojmennou horou, která je nejvyšším bodem na ostrově a dosahuje výšky 714m.n.m. Ráz ostrova určuje suché klima v kombinaci s kamenitou půdou, kde místní těžce obdělávají svá terasovitá políčka . Dalším rysem zdejší krajiny je nedostatek vegetace, kterou tvoří hlavně nízká flóra, najdeme zde porosty divokých květin, trav a bylinek. Tvář ostrova se mění podle ročního období. Na jaře, kdy je klima chladnější a vlhčí, ostrov hýří všemožnými barvami květin a bylin. V létě ostrov spoutá svými paprsky sluneční svit a zdejší krajina se postupně stává vyprahlejší s opojnou vůní různých bylin, jako tymián, šalvěj a rozmarýn. Vzhledem k hornatému terénu se zde nachází jen několik málo vesnic nebo spíše osad, které jsou zasazeny v blízkosti pobřeží. Místa jako Mylopotas, Manganari, Aghia Theodoti, Psathi jsou umístěny u překrásných pláží a žije zde jen několik stálých obyvatel a čilejší život zde probíhá jen v létě. Na kopci nad úzkou zátokou a přístavem Ormos se rozprostírá hlavní město ostrova Chora. Celý ostrov má dnes necelých 2000 stálých obyvatel, kdy takřka veškeré obyvatelstvo žije buď přímo v Choře nebo v jeho těsné blízkosti, ať už v přístavu Ormos nebo ve vesničce Mylopotas.

Jak a kudy na Ios…
Ios je znám jako ideální místo pro strávení nezapomenutelné dovolené již docela dlouhou dobu. Turisté začali proudit na tento dříve zapomenutý ostrov už v 70. letech minulého století, kdy si ho oblíbili hlavně členové skupiny hipies. Poté tuto komunitu vystřídala zábavy chtivá mládež z Anglie či severu Evropy, aby je dnes postupně střídali rodiny s dětmi, které zde oceňují hlavně skvělé písečné pláže. Proto Ios býval a je známý jako „ostrov mladých“, ale pomalu se zbavuje nálepky s označením „party island“. Dříve to bývalo hlavně místo bujarých večírků, ale Ios znovu objevil svou ztracenou tvář a dnes nastavuje turistům svou pravou identitu. Ano, v hlavní sezóně je Chora a přilehlá vesnička Mylopotas stále spíše pod nadvládou mladých lidí, docela snadno můžete narazit na taneční klub či diskotéku, ale veškeré tyto prvky zábavy se soustředí prakticky jen do jedné části Chory. Mimo sezónu je ostrov i Chora oázou klidu a té pravé nefalšované řecké atmosféry.
Na Ios se můžete dostat dvěma způsoby, buď jako zákazník CK nebo jako my… na vlastní pěst. Když to zjednoduším, je to vlastně zcela prosté, stačí objednat letenky, nějaké to ubytování a vše podstatné je zajištěno. Ale pokud máte nějaké vize a sny jak trávit svou dovolenou a ty já rozhodně mám, chce to čas… Objednání letenek není žádný větší problém, ale trávím hodiny na webu při hledání vhodného místa a typu ubytování. Má představa je snová, malý rodinný hotýlek či penzion nedaleko pěkné pláže, ideálně s bazénem a hlavně s řeckou atmosférou. Prostě něco podobného, co jsme zažili na Folegandru. Ale jak najít hotýlek nebo penzion s řeckou atmosférou, možná pomůže intuice… Po nějakém čase nacházím na webu zdá se ideální místo, padlo mi opravdu do oka… rodinný hotýlek „Island house“ v Mylopotas. Vypadá skvěle…, kykladská architektura, útulné pokoje, 200m od pláže, bazén a co hlavně…, výborné recenze na mnoha důvěryhodných webech a taky naprosto úžasná cena, máme tedy vybráno.
A je to tady, den D…, po 1166 dnech návrat domů, domů do Řecka... Naše další putování po Kykladech začíná, tentokrát ale nejsme se Zuzkou sami, samozřejmě jede s námi naše 20měsíční dcera, ale také mí rodiče a má neteř, takže nakonec jsme takový malý zájezd. První den trávíme na ostrově Santorini, protože všechny trajekty na Ios jsou už v nedohlednu a rybářskou bárku se mi sehnat nepodařilo :-). Druhý den se nalodíme na trajekt Highspeed 5 a za necelou hodinku připlouváme na ostrov Ios…, vplouváme do úzké zátoky přístavu Ormos, kde by na nás už měl čekat majitel hotelu. A opravdu, hned po vystoupení z trajektu vidím bodrého Řeka s tabulí v ruce s nápisem „Island house“. Přicházíme blíže, představíme se a Frangoulis nás i s naší batožinou nakládá do své zánovní dodávky Nissan a odjíždíme směr Mylopotas. Cesta netrvá dlouho, z přístavu stoupáme klikatou cestou a po pár minutách vjíždíme do Chory, zde na chvíli zastavujeme. Frangoulis dělá „malý“ zásobovací nákup do svého hotýlku v místním marketu. Stahuji okýnko auta a poprvé se kochám krásou Chory, už teď vím, že bude skvělá a že opět propadnu kouzlu úzkých uliček. Za chvíli pokračujeme v jízdě, serpentiny teď začínají klesat dolů a pod námi se objevuje Mylopotas, malá vesnička u nádherné pláže, na následujících 10dní náš řecký domov. Přijíždíme k hotýlku, vystupujeme z auta a Frangoulis vytahuje naše zavazadla z auta. Chci mu pomoci, popadnu kufr, ale Frangoulis mě poklepe po ramenou a s úsměvem na tváři mi povídá… „No no, my friend, this is my work“ :-). Poté nás zavádí do malé restaurace, která je součástí hotýlku. Pohodlně se usazujeme a dostáváme uvítací drink dle vlastního přání. Zde nás také vítá zbytek jeho rodiny, manželka Dimitra a dcery Anna a Margarita. Představuji i svou rodinu a jako poslední naši dceru. Když Frangoulis a jeho rodina zjišťují, že se naše malá dcerka jmenuje Zoi, jsou nadšení a zároveň překvapení a ptají se nás na důvod, proč jsme dali dceři řecké jméno. Říkáme, že máme Řecko nejen v srdci, ale také v krvi (Zuzčin dědeček byl Řek a dodnes máme v Řecku rodinu, kterou navštěvujeme). A navíc, že Zoe je řecké jméno, které je také v českém kalendáři.

Χώρα [Chóra - Chora]
Tak jako všechny ostrovy Kyklad, tak i Ios má svou Choru. Chora si našla své místo na úpatí kopce, strmě se zvedajícího z úzké zátoky přístavu Ormos do výšky 120 m.n.m. Její domky jsou kaskádovitě vystavěny směrem vzhůru a září jak jinak než bílou barvou. Vstupní bránou do nitra úzkých, bělostných uliček Chory je okolí kostela Evangelismos a jeho menšího bratříčka Ag. Georgios . Odtud se vydáváme na první prohlídku. Na zdejší poměry široká promenáda Mitropoleos vedoucí podél prvních domků Chory, nás zavádí do labyrintu úzkých uliček , malinkatých náměstí a pitoreskních zákoutí. Vstupujeme do světa, který se tolik liší od toho, co známe z našich domovů. Bloudíme útlými uličkami Chory a nestačíme se divit, co vše lze vměstnat do tak malého prostoru mezi jednotlivými domky. Už první procházka zdejší Chorou nám dává tušit zcela jiný ráz, než tak jak známe Choru z Folegandru, tato Ioská je prostě jiná, svébytná, hrdá, svá…
Spodní část Chory je zcela oddána potěše turistů, úzké uličky lemují všemožné krámky s módou a dárkovými předměty. Ulička Syndesmou, procházející náměstíčkem platía Valeta , tvoří hlavní zdroj zábavy a bohémského života. Jednotlivé domky a různá zákoutí této žijící tepny ostrova slouží jako útočiště pro kavárny, taverny a dokonce i restaurace všemožných světových kuchyní. Turisté z celého světa tak mohou okusit nejen místní skvělou řeckou kuchyni, ale i lahůdky italské, mexické a thajské kuchyně. Můžete se samozřejmě usadit do klasické řecké taverny nebo okusit nový proud. Podniky jako „To stigadi“ nebo „Katogi“ jsou představiteli mladé, originální a svěží řecké kuchyně. Ve všech zdejších tavernách najdete v nabídce místní skvělý sýr „Xino“, je vyráběn z ovčího a kozího mléka a jeho chuť je fantastická. Připravuje se na mnoho způsobů, ale asi nejlépe si ho vychutnáte jako čerstvý v řeckém salátu. V kombinaci s čerstvou zeleninou, kapary a panenským olivovým olejem je to symfonie pro chuťové pohárky. Jeho konzistence je jiná než fety, je měkčí, nadýchanější něco na způsob lučiny. Po jídle Vám zase většina taveren nabídne místní nápoj „Rakomelo“, což je místní pálenka, zjemněná medem, podávající se teplá. Pokud máte rádi zábavu a tanec, nechybí zde i nespočet barů a klubů hrající zde „music“ z celého světa a je až s podivem, že tyto podniky nijak zásadně nenarušují tuto charismatickou část Chory.
Zcela jiným dojmem působí horní část Chory,… je to místo plné autenticity, podmanivé svou strohou krásou. Zdejší labyrint spletitých uliček, útlých průchodů, strmých schodů a tajemných zákoutí nabízí jinou tvář Chory, tady nacházíme atmosféru původního Řecka ve stylu siga-siga. Před kafenionem na náměstíčku mezi kostelíky Ag. Pandeleimonas, Ag. Taxiarchis a Ag. Kiriaki sedávají místní dědové s bohatým knírem , usrkávající v podvečer řeckou kávu nebo ouzo. Uličkou Omirou procházíme touto nejstarší částí Chory a míjíme skromné domky místních. Nejde si nevšimnout jak malinké, ale zároveň útulné jsou jejich příbytky. Na mnoha z nich nejsou ani vchodové dveře, pouze závěs dělí ulici od obývacího pokoje. Skrz okna lze vidět malé pokoje natřené na bílo, na stěnách visí ikony a rodinné fotografie. Bloudíme těmito uličkami a nasáváme tuhle atmosféru. A přesně tohle na Kykladech miluji, … to potulování se Chorou, jejími uličkami, jen tak beze smyslu a cíle. Mít aspoň na chvíli pocit, že tu patřím. Tyto úzké uličky jsou ale i ideálním dětským hřištěm, probouzejícím se hlavně v podvečer, děti si hrají na schovávanou a dovádí do pozdních nočních hodin. Vyrážím do Chory i sám, nejkrásnější je pro mě toto místo brzy ráno a hlavně pozdě večer, kdy se vydávám na své noční foto-toulky. Nasávám neobyčejnou atmosféru noční Chory a snažím se pořídit nějaký ten povedený snímek . Je tu mnoho míst a zákoutí pro skvělou kompozici. Je už skoro půlnoc, ale místní ještě nespí, z mnoha teras domů se ozývají živé diskuze a debaty. Potuluji se uličkami a nakonec usedám do kafenionu na malém náměstí za kostelem Evangelismos. Sedím na rozviklané řecké židli, usrkávám z malého hrnečku lahodnou řeckou kávu a nabíjím si baterky. Vím, možná jsem blázen…, ale taky vím, že nikde jinde na světě si tolik neodpočinu jako právě tady a teď.
Za celý pobyt navštívíme Choru mnohokrát a vždy nám přinese nějaký nový zážitek.

Εκκλησία Παναγιά Γκρεμιώτισσα [Ekklisia Panaghia Gremiotissa - Kostel Panaghia Gremiotissa]
Při zkoumání horní částí Chory narážíme na tento kostel docela snadno, potloukáme se uličkami a poté v jedné z nich narážíme na informační cedulku s nápisem „Panaghia Gremiotissa church“. Vydáváme se tedy tímto směrem, úzké a strmé schody nás zavádí až k průchodu, který ústí přímo ke kostelíku. Upřímně řečeno, nebýt téhle cedulky, tak hledáme přístup k tomuto kostelíku mnohem déle, protože je opravdu nenápadný a spíše připomíná přístup k nějakému místnímu domku.
Kostel Panaghia Gremiotissa se hrdě tyčí na samém vrcholku Chory a spolu se 3 kapličkami, které místní vystavěli ještě kousek výše nad ním, tvoří jednu z dominant Chory a ostrova samotného. Okolí tohoto kostela tvoří malé nádvoří, ze kterého jsou nádherné výhledy na protější část Chory . Při vystoupání úzkou pěšinkou nad kostel se nám naskytnou i fascinující pohledy na záliv s přístavem Ormos a v blízkosti se rýsující ostrov Sikinos .
Míříme na toto místo se Zuzkou i za romantikou, stoupáme kolem kostelíka až k poslední kapličce a usedáme do jejího závětří a vychutnáváme si západ slunce . Sedíme na prahu této malé kapličky, z batohu vytahuji víno místí produkce a společně sledujeme jak se přístav a ostrov zahaluje do tmy, jsme tu už jen my dva, parta přátel pod námi již odešla. Zůstáváme ještě dlouho po setmění...

Od větrných mlýnů k divadlu
Je podvečer a my opět bloudíme uličkami Chory, ze kterých se začíná linout opojná vůně řecké večeře. Dům od domu je to jiná vůně, ale všechny jsou opravdu fascinující. Dostáváme hlad a přes náměstí „u tří kostelíků“ dojdeme až k další dominantě zdejší Chory, k větrným mlýnům. Usedáme do taverny „the Mills“, která se nachází u posledního ze 12 větrných mlýnů . Od tohoto místa jsou ostatní mlýny vystavěny v nepravidelných vzdálenostech na úbočí kopce stoupajícího směrem od Chory . Původně tyto kruhové stavby sloužily pro obyvatele celého ostrova, kteří si zde přicházeli mlít mouku, ale dnes už tomuto účelu neslouží . Některé jsou zchátralé, jiné opravené a přestavěné na ubytování.
Cestou okolo těchto mlýnů se lze dostat k další zdejší zajímavosti. Stoupáme do prudkého kopce a asi po 10min pomalé chůze se nacházíme u Odysseas Elytis Theatre . Toto divadlo, je vystavěno podle starořecké architektury jako amfiteátr, který je otevřený směrem k moři. Divákovi tak poskytuje nejen skvělý akustický zážitek, ale také unikátní výhledy do krajiny . Toto úžasné architektonické dílo z kamene a mramoru je pojmenované po známém řeckém básníkovi – nositeli Nobelovy ceny (neplést s bájným hrdinou Homérových eposů). Bohužel se nám nepodařilo v tomto divadle navštívit nějaké představení nebo koncert, nikde jsme nenašli žádný program. Ale při jedné zpáteční cestě z našich toulek po ostrově, jsme si všimli svátečně oblečených lidí mířících na toto místo za kulturou.

Μυλοπότας [Mylopótas - Mylopotas]
Mylopotas je malá vesnička ležící u nádherné písčité pláže v těsné blízkosti Chory, od které je vzdálená pouze 2km. Hned za vesničkou se zvedá pohoří Pyrgos až do výšky přes 700m.n.m. Mylopotas má pouhých 73 stálých obyvatel, ale v letní sezóně se mění v živoucí, vyhledávané letovisko. Ale je už druhá polovina září a my zažíváme Mylopotas jako klidné místo. Podél hlavní cesty za pláží se nachází mnoho restaurací, taveren a barů. Mohu doporučit hlavně psaro-tavernu Drakos , která se nachází na jižním cípu zátoky, na samém kraji pláže. Dále zde můžete najít jednu pekárnu a asi 3 menší markety, takže tu seženete vše potřebné. Jinak je zdejší okolí tvořeno hlavně menšími hotely a penziony, které lemují pobřeží celé pláže. Není také problém zapůjčit si auto, skútr nebo čtyřkolku, nacházejí se zde 2 půjčovny. Ale cestovat lze po ostrově i bez vlastního řidičáku, hlavně mezi přístavem Ormos, Chorou a Mylopotas jezdí pravidelná autobusová linka v intervalu 30min a to přes celý den do půlnoci. Pokud byste chtěli poznávat i vzdálenější místa tohoto ostrova, jezdí autobus také na pláž Maganari a nebo je možné využít vodního taxi na skvostné pláže jako Pikri Nero apod. Ale zpět k Mylopotas, opravdu jsme si to tady oblíbili, je to nádherné místo a navíc se skvělou polohou. Do Chory je to opravdu kousek, buď busem nebo taxíkem (pro 4 dospělé a 2 děti vychází levněji taxi, pouhých 5euro). Hlavní devízou tohoto místa je nádherná pláž, která je obdařena zlatavým pískem a v kombinaci s průzračným egejským mořem, vytváří dokonalou idylu. V každé části pláže je písek jiný, někde hrubší, jinde jemný, takže každý si přijde na své. Od našeho hotýlku to máme na zdejší pláž nějakých 200m, takže první 2 dny, kdy jsme bez auta, trávíme zde a užíváme si pohodu a vyhřátého moře. To vše navíc umocňuje skvělý pocit z našeho ubytování a naprosto úžasných majitelů. Musím uznat, že to byla opravdu trefa do černého s tímto hotýlkem, cítíme se tu jako staří přátelé a ne jako pouzí klienti. O tom se přesvědčujeme při jednom z večerních návratu z Chory, kdy nás čeká na naší terase karafa s domácím vínem. Dáváme holky spát, z lednice vytahujeme Bechera :-) a jde se na návštěvu za Frangoulisem a Dimitrou. Trávíme spolu úžasný večer, povídáme si o životě, o tom zdejším i o tom u nás a u toho popíjíme skvělé víno a naši řečtí přátelé námi věnovaný „sedmý pramen“.

Πάμε στην παραλία [Páme stin paralía - jdeme na pláž]… a nejen tam
Egejské moře vymlelo do pobřeží ostrova mnoho nádherných a divukrásných pláží o čemž svědčí např. i výběr ostrova pro nátáčení několika filmů. Určitě mnoho z Vás zná film "Le Grand Bleu" neboli "Magická hlubina" s Jeanem Renem v hlavní roli, který se z části natáčel na pláži Maganari a v jejím okolí.

Μαγγανάρι [Maganari]
Naše první kroky nebo lépe řečeno, ujeté kilometry v autě, míří na asi nejznámější pláž celého ostrova, na pláž Maganari. V půjčovně sháníme pouze „obra silnic“ Fiat Punto, proto nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit zdejším dopravním zvyklostem a tak volíme „řecký“ způsob cestování :-). Do malého Fiatu se prostě musíme naskládat všichni, 4dospělí a 2děti…, není jiná možnost. Takže vzadu je fakt narváno, Zoi v sedačce, uprostřed Zuzka a na kraji mamka s neteří na klíně. Cestování autem po ostrově se tak stává docela nečekaným adrenalinovým zážitkem, jestli nás nechytnou „chlupatí“.
Projíždíme okrajem Chory a míříme na sever. Úzká, klikatá silnice nás vede po své linii a cestou máme úžasné výhledy na zdejší krajinu. Drsná, nepoddajná úbočí plná kamenů a občas těžce vystavěná terasovitá políčka , tohle je realita a půvab zdejší krajiny. Stoupáme až k odbočce na pláž Aghia Theodhoti, ale odbočujeme doprava a silnice se stáčí na jihovýchod. Po chvilce zastavujeme, jelikož zdejší krajina vytváří ohromné scenérie. Naskýtají se nám úchvatné výhledy na východní pobřeží ostrova , které prudce klesá dolů a zařezává se do sytě modrého egejského moře. Zde si na hladině hoví malý ostrůvek Iráklia a za ním se honosně vypíná největší ostrov Kyklad – Naxos, na levé straně jsou zase dobře patrné obrysy ostrova Paros. V této neskonale úžasné scenérii se vyjímá úchvatná pláž Aghia Theodhoti. Ale míříme dále, silnice se dále klikatí jako mrštný had mezi úbočími a pahorky. Jedná se o jedinou silnici napříč ostrovem, která spojuje sever a jih ostrova. Začínáme klesat a blížíme se k zátoce Maganari .
Tato zátoka s několika plážemi si našla své útočiště na nejjižnějším cípu ostrova a je známa hlavně pro svůj jemný písek a tyrkysově zbarvené moře. Pláž Maganari rozděluje kamenitý výběžek na dvě části. Levou část pokrývá lehce hrubší zlatavý písek s pozvolným vstupem do moře. Můžete si zde pronajmout lehátka, které patří místní taverně nebo si lze jen tak roztáhnout osušku na vzdálenějším konci pláže. Pravou část pláže Maganari obdařili řečtí bohové neskutečně jemným pískem a průzračnou mořskou hladinou. Celá zátoka se nachází na závětrné straně ostrova, takže větší vítr zde vane výjimečně. Tímto je toto skvostné místo ideální pro odpočinek a válení se v klidných vodách egejského moře. Procházet se po mořském dně a nohama rozčesávat malé závoje písku vytvořené zdejšími vlnkami je skvělý a nečekaný zážitek, který nás zde potkal. I tato část pláže nabízí „luxus“ v podobě lehátek, ale není jich tu mnoho, takže podstatná část pláže není organizována. Za pláží se nachází několik taveren a některé nabízejí i možnost ubytování. Mohu doporučit hlavně tavernu Antonis v pravé části pláže, je to opravdu skvělé místo, s přímým výhledem na pláž a úžasnou kuchyní. Své chuťové pohárky si necháváme rozmazlit plněnou sépiíí na grilu, řeckým salátem s domácím sýrem Xino, sépiovými kroužky a sea food spaghettami, které byly opravdu naprosto vynikající a lepší jsem v Řecku ještě neochutnal. Tavernu poznáte lehce podle vysloužilé lodičky, která spočívá pár metrů před tavernou, ale pozor nezaměnit s tavernou Antonios, která je hned vedle. Za útesem v pravé části zátoky našly své místo další dvě malé pláže . Sluníčko je celý den docela nízko a najít tak ten správný záběr moře v barvách tyrkysu "ala Lefkada" není úplně jednoduché, ale mám výdrž a nakonec se to snad i daří . Ale tohle „podzimní sluníčko“ má i své světlé stránky, barví okolní hory a krajinu do nádherných teplých odstínů barev…, a právě toto my nadšení amatérští fotografové máme rádi :-). Přesvědčuji se o tom při zpáteční cestě, kdy se zdejší vyprahlá krajina najednou proměňuje v ráj odstínů barev .

Homer´s tomb [Homérův hrob]
Homéra, autora významných eposů Illias a Odysseia, které stojí na počátku řecké a evropské literatury, zná asi opravdu každý. A jaká je spojitost mezi tímto nejstarším známým řeckým básníkem a ostrovem Ios? Většina historických pramenů uvádí, že Homér zemřel právě na tomto ostrově.
Míříme na sever ostrova, kde by se mělo nacházet místo jeho posledního odpočinku – Homer´s tomb. Cesta se vine vnitrozemím ostrova a není složité toto místo najít, vede k němu pouze jediná cesta. Po půl hodince jsme na konci silnice, parkujeme a jdeme prozkoumat toto zajímavé místo. Na začátku stezky stojí řada sloupů , které pojednávají o Homérově životě v několika světových jazycích. Ze začátku stoupá cestička do mírného kopce, ale poté se mění v pohodovou pěšinu , ze které se nám naskýtají úžasné výhledy na pobřeží Iosu. Po 10min. jsme na místě, na místě které má být posledním odpočinkem Homéra . Je to zajímavé a nádherné místo, ale očividně o mnoho let mladší než by mělo mít. Spíše než Homérův hrob působí tento pomník jako poutní místo, které tady vystavěli místní obyvatelé jako odkaz na tohoto velikána. Každopádně je to nádherný kus tohoto ostrova a kdo ví, možná kdyby měl Homér na výběr, tak by si zvolil právě toto místo.

Αγία Θεοδότη [Aghia Theodhoti]
Na tuhle krásku sem se obzvlášť těšil, už při domácí „suché“ přípravě na mě udělala výborný dojem. Ještě více pod kůži se mi tahle pláž dostala při prvním očním kontaktu po cestě na pláž Maganari. A nyní přichází její čas.
Pláž Aghia Theodhoti se honosně usadila na východním pobřeží ve střední části ostrova. Zlatavé podloží jedné z nejdelších pláži Iosu omývá křišťálově průzračné Egejské moře a jemný písek přechází v určitých částech v malé oblázky. Při pohledu na nekonečnou hladinu moře mizící v dáli je na obzoru jasně viditelný ostrov Naxos. Vybíráme si levou stranu, kde se nachází malá jeskyně nebo spíše dutina v útesu, která nám poskytuje stín, navíc je odsud skvělý výhled. Je tu opravdu nádherně, kousek od nás jen pár lidí, klid a pohoda z tohoto místa jen sálá…, užíváme si koupání ve vyhřátém moři a dovádíme se Zoi a Eliškou na pláži i ve vodě. Tahle část pláže je také skvělé místo pro vyznavače šnorchlingu. Blízkost útesu, hrubší písek na břehu přecházející v oblázky pod hladinou moře, toto vše je živná půda pro podmořský život. Beru na sebe svou výbavu a jde se na to. Dno je hodně členité a rybek je to opravdu dost, užívám si to do sytosti. Dokonce najdu i nějakou tu mušli, některé prázdné a jiné i se svými obyvateli :-). Hned jdu takovou „mušli se živočichem“ ukázat holkám, nejdříve mi nevěří, že v té malé špičaté věci něco žije, ale stačí ji položit na břeh a po chvilce vykukuje malý krabík i se svými malými klepety. Hned se mi vybavuje moment, z naší první dovolené v Řecku na Lefkádě, kdy jsem při potápění lovil podobné potvůrky a schovával je v zadní kapse od šortek. No a potom na břehu jsem se divil, že mě ty šortky nějak škrábou…, no asi nějaký štítek nebo šev, myslel sem si… ale ne ne, to mě štípalo do zadku něco jiného :-).
Za pláží se nachází i malá osada, kde lze najít dvě, tři taverny a také nějaký ten nocleh v hotýlku. Sluníčko pomalu ztrácí na síle, navíc se pere o svou pozici na obloze s roztrhanými mraky a tak vyrážíme na zpáteční cestu domů do Mylopotas.

Ψάθη [Psathi]
Další naší „plážovou“ zastávkou se stává Psathi beach, která se zařezává do pobřeží na východní straně ostrova. Silnice vedoucí středem ostrova nás zavádí až k rozcestí, tentokrát nenabíráme směr Maganari, ale stáčím volant doleva směrem na Psathi beach. Sjíždíme k pobřeží a v polovině cesty za jednou prudkou zatáčkou zastavujeme, ještě před pláží nás totiž čeká jiná zajímavost tohoto ostrova a to Paleokastro, zřícenina bývalého benátského hradu ze 13.století. Úzkou stezkou , vinoucí se po úbočí jako had, se vydáváme směrem vzhůru. Cesta je to opravdu zajímavá, místy je stezka široká pouze něco přes metr a pod ní je sráz dolů z útesu. No upřímně řečeno, nahání to docela hrůzu, takže jsme opravdu opatrní. Výšlap nahoru nám trvá něco kolem 20min, je to nádherná procházka se skvělými výhledy do okolí. Přicházíme na vrchol a čeká nás zde milé překvapení, kromě trosek benátského hradu nacházíme na tomto úžasném místě malou kapli. Je vystavěna na vrcholu kopce ve výšce 300m n.m. a její bělostné stěny kontrastují na pozadí tmavě modrého egejského moře, kde si na hladině hoví ostrov Iráklia. Usedáme na okraj zídky a vstřebáváme úchvatné výhledy do okolí. Ani se nám nechce zpátky, člověk by tu vydržel dlouhé hodiny, jen tak se dívat do dáli a nad ničím nepřemýšlet.
Sestupujeme k autu, všichni, ale hlavně holky už se vidí u moře. Sjíždíme už jen kousek serpentin a jsme u Psathi beach, ale čeká nás zde docela nemilé překvapení. Na pláž doráží dost silný vítr, zvedá i menší částečky písku a společně s docela velkými vlnami, to pro dnešek nevypadá na zrovna ideální místo. A přitom tomuto počasí nic nenasvědčovalo, v Mylopotas (západní pobřeží) byl klid a skoro bezvětří a ani na Paleokastru sem si nevšiml, nějakého většího větru, ale zdejší realita je jiná. Meltémi zde dostává své pověsti, že je opravdu dost těžko předvídatelný. Přesto jdeme aspoň na krátkou prohlídku. Pláž je relativně dlouhá a vypadá opravdu dobře…, se zlatavým pískem si pohrávají mořské vlny i vítr a vytváří tak menší duny. Ale dnešní větrné počasí nám nedovoluje poznat její krásy blíže, tak to vzdáváme a míříme dále.Volba padá na nejbližší pláž na jihu ostrova, takže míříme opět na Maganari. Zde nás čekají daleko příjemnější podmínky, vítr lehce pofukuje, jen občas je nějaký ten trochu silnější náraz, ale je to o mnoho lepší. Trávíme zde tak příjemné odpoledne, Zoinka s Eliškou dovádějí na pláži a my dospěláci si střídavě užíváme vyhřátého moře.
Je čas na návrat, opouštíme tohle místo a stoupáme úzkou silnicí do nitra ostrova, zatáčka střídá zatáčku a zezadu slyším stížnosti holek, ať to tak neřežu. Ale jinou možnost moc nemám, než lehce ostřejší jízdu v zatáčkách, protože už bych se taky nemusel rozjet. Mohu si to dovolit, cesta je volná, nikde nikdo. Až do chvíle, než se za jednou zatáčkou objeví stádo koz, šlapu na brzdy…, naštěstí byli dost daleko, uf... Ale je to očividně vůbec nevyvedlo z míry, dále polehávají a postávají na cestě. Popojíždím blíže…, ještě blíže, až těsně před stádo, ale nic je nerozhází, jen jeden kozel zvedne hlavu, podívá se směrem na nás a z jeho výrazu je patrná naprostá ignorace :D. Vystupujeme z auta a čekáme, až se stádo uráčí přejít. Mám aspoň skvělou kulisu na pár fotek…, kozy při západu slunce , tohle sem ještě nefotil :-).

Τρεις Eκκλησίες [Tris Ekklisies]
Předposlední den si půjčuji skútr a vyrážím sám směr jihovýchod ostrova, ale tentokrát jinam než na pláž Maganari. Zjišťuji, že skútr neukazuje stav paliva, sice při pohledu do nádrže to vypadá, že je skoro plná, ale raději jedu dobrat. Zastavuji na benzince a čekám na obsluhu, přichází a já zdravím klasicky řecky…, „Jasu, ty kánis?“ [ahoj, jak se máš?], bodrý Řek se na mě podívá a odpovídá s úsměvem …„kala, e si?“ [dobře a ty?],… „kala, poli kala“ [dobře, velmi dobře] odpovídám. Seskakuji ze skútru, otevírám víčko palivové nádrže a povídám… „plíris, páo stin paralía“ [plnou, jedu na pláž], Řek se na mě rozpačitě podívá a říká… „pu“ [kde] a já bleskově… „paralía Tris Ekklisies“, v jeho tváři a očích je vidět, že tak úplně neví, co si má myslet, proto přichází otázka, „Miláte elliniká?“ [ty mluvíš řecky?]„ochi, ochi, lígo“ [ne, ne, trochu] odpovídám. Zde má řečtina končí a přecházíme oba do angličtiny. Zjišťuji, že se jmenuje Stavros a povídá mi, že jsem ho docela zaskočil a malinkou chvílí si snad i myslel, že jsem Řek. Ještě chvíli si povídáme, pak nasedám na skútr a Stavros mě klepe po ramenou a říká… „jasu, xanthá elliniki fílo“. Tak nějak moc netuším, co mi říká…, jen „elliniki“ vím, že znamená řecko nebo řecký. Zastavuji na focení a raději si hned píšu do mobilu foneticky tuto frázi, než ji zapomenu. Až večer na hotelu zjišťuji za pomocí google překladače, že jsem Stavrosův „plavovlasý řecký přítel“.
Poprvé zdolávám místní cesty na skútru a musím říct, že je to mnohem lepší zážitek, přece jenom ze sedla motorky vypadá vše tak nějak více nadosah. Projíždím zdejší úchvatnou krajinou a stoupám až k odbočce na pláž Aghia Theodoti, ale mířím dále směr jihovýchod. Opět se mi naskýtají nádherné výhledy na východní pobřeží ostrova a v dálce na ostrovy Paros, Naxos a Iráklia. Nejde jinak než zastavit a pořídit pár snímku, tyhle scenérie stojí opravdu za to. Pokračuji dále, skútr jede skvěle, bez problému zvládám i obtížnější kopce. Jediné co mi znepříjemňuje cestu, je silný vítr, který je v nárazech dost nebezpečný, ale zvládám to a přijíždím nad pláž Manganari. Ale tentokrát k ní nesjíždím a parkuji skútr u kostelíku Aghia Triada. Za tímto kostelíkem začíná stezka na pláž, otevírám si rezavou branku zajištěnou kouskem provázku a začínám klesat směrem k pláži. Po pár minutách se mi naskýtá nádherný výhled na celou zátoku s pláží Tris Ekklisies . Zastavuji, sedám si na nejbližší kámen a užívám si tu nádheru…, skvělé místo k rozjímání, nikde nikdo, jen já, širé moře a nádherná příroda . Sestupuju k pláži a mířím na pravou stranu k útesu, jsem zde sám, pouze na druhé straně je párek nudistů. Pláž Tris Ekklisies je obdařena hrubším pískem a na hladině se zrcadlí tmavě modrá barva egejského moře. Pláž se vyjímá na jižním cípu ostrova, z obou stran ji svírají skaliska a je tak dobře chráněná před větrem. Přístup je možný pouze po prudce se svažující úzké pěšině mezi kameny, takže pokud se zde vydáte, je dost velká pravděpodobnost, že i v nejrušnější sezóně zde moc lidí nepotkáte. Dno je spíše kamenité, takže je ideální pro vyznavače šnorchlingu. Proto také mé první seznámení s mořskou hladinou zdejší pláže nemůže probíhat jinak, šortky nechávám na břehu a vydávám se pod hladinu. Podloží je hodně členité, takže se to zde hemží samými rybkami, některé by se hodily i k obědu :-). Zkoumám zdejší pobřeží, užívám si života pod hladinou a doplavu až na malou plážičku. Tady odpočívám a vstřebávám sluneční paprsky podzimního sluníčka a má pořád sílu, ne že ne. Vracím se zpátky a na břehu moře si užívám lehkou svačinu v tom nejkrásnějším prostředí, jaké si můžu přát. Loučím se se zdejší úžasnou pláží a při zpáteční cestě na skútru tak trochu i s celým ostrovem. Zastavuji ještě na svém oblíbeném místě , odkud je ohromující výhled na Mylopotas, Choru a v dálce na ostrov Sikinos. Kousek odtud je i malá kaple , rozeznívám její zvon, jednou za každého z nás a jednou za tento úžasný ostrov, který se mi vryl hluboko do srdce.

Naše putování po ostrově Ios končí…, než přijede trajekt, jdu se ještě sám projít po nábřeží přístavu Ormos. Zastavím se na molu a dívám se skrze zátoku ke kostelíku Aghia Anna a hlavou se mi honí hodně myšlenek. Nevím, neumím je přesně popsat… Řecko se pro mě za ta léta stalo opravdovým druhým domovem, ale nejen díky svým jedinečným plážím a úchvatným horám, … ale hlavně díky úžasným lidem a atmosféře, kterou v této nádherné zemi vytvářejí.

Eυχαριστούμε Ελλάδα
Ευχαριστώ πολύ Iος

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (13)
16.05.17 14:59 Verunkaa
Krása Tome :-) Opravdu zážitek :-) A ty fotky! Nádhera
24.08.15 14:17 petrami
Skvelý návod na plánovanie dovolenky :) už som ho čítala niekoľko krát. Keďže od zajtra sa tvoje riadky stanú mojou realitou, dnes som sa k nemu znovu vrátila... veľmi dobre napísané, skvelé rady, úžasné fotky... Moc ďakujem! P.
23.07.15 12:42 Kačule
Při vstřebávání jakýchkoliv informací a poznatků s cílem rozhodnout příští dovolenou, jsem si teprve teď přečetla tvůj cestopis a moc se mi líbil. Pokud se pro Ios rozhodnu, spousta tvých informací, postřehů a krásných fotografií se mi bude určitě hodit.
07.02.15 15:05 Milka121
Wow... nádherné! Nádherně napsané, vylíčení těch "řeckých" pocitů je dokonalé a k tomu nádherné fotky. Talent na zážitky mám také, ale závidím Vám talent na líčení zážitků a focení. Po přečtení Vašeho cestopisu jsem se do Iosu zamilovala, přehodnocuji naše letošní plány na dovolenou na Kefalonii a rezervuji pobyt v Island House v první polovině září. Možná trochu neuváženě, protože pak teprve začínám hledat letenky... Ale to už sem nepatří. Prozatím, mooooc děkuji za úžasný tip! Už teď si připadám, jako bych tam byla a co teprve až tam budu, a já se tam dostanu!
18.11.14 08:20 spider66
Měl jsem tu čest poprvé osobně ochutnat menší ostrůvky Kyklád a tak je i tento cestopis pro mě silnějším zážitkem. Zvolil jsi naprosto perfektní destinaci a skloubil jsi svůj absťák po Řecku s úžasnou dovolenou nejen pro Vaši celou rodinu, ale poprvé i pro malou Zoinku ;) IOS má kouzelnou Choru, krásné pláže a moc se mi líbí výhledy na Malé Kyklady, které plánuji navštívit. Hodně štěstí v soutěži! Zdeněk
16.11.14 17:51 hesina
Pěkně napsané, právě tak, aby se člověk, pro kterého jsou Kyklady nesplněným snem, šťastně zatoulal do jejich koutů, jež mu zanechají navždy v srdci ten charakteristický modrobílý otisk.
10.11.14 22:42 janavi
Krásný cestopis a pro mně moc zajímavý, protože právě Ios mně láká.
03.11.14 21:42 Pucík
Povídání z pohádky.......jojo, pěkné čtení a za takové putování s prckem máte můj obdiv!
29.10.14 06:48 zalda
Krásný cestopis a krásné fotky, které mě vrátily zpět do letošního června, kdy jsme na tomto nádherném ostrově strávili svou dovolenou.
28.10.14 23:22 stewoo
Napisane velmi pekne... A skvele fotky!
28.10.14 18:05 IrenaT
Pěkný cestopis a nádherné fotky :-)
28.10.14 09:37 Batty
Krasny ostrov Ios, skoda ze nam to tento rok nevyslo, aj ked bolo vsetko zapletene a zariadene, nakoniec nam nebol Ios dopriaty. Aspon s tvojim peknym cestopisom som sa tam na chvilu presunul. Stale mam tento ostrov v plane, takze ho dufam niekedy urcite uvidim na vlastne oci. Dakujem.
27.10.14 21:50 TYDRA
...možná by to chtělo být trošičku originálnější v nadpisech kapitol a nevykrádat sám sebe...
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
T6pK7
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝cilf˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy4
Galerie5
Hotely4
Diskuze10
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací