Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 22
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Ostrov klidu a pohody

Autor:
Zařazeno:
Chios
Napsáno:
27.06.12 15:04
Fotografií:
21
Přečteno:
4918
Soutěž:
2012
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
16 °C
Skorojasno
S, 4.6 m/s
Když jsme letos začali vybírat místo pro naší dovolenou, tak volba jednoznačně padla na některý z řeckých ostrovů- ale který vybrat? Vždyť řeckých ostrovů a ostrůvků je tolik a každý je jiný. Po přečtění několika cestopisů jsem se zcela nadchla pro středověký, tajuplný chios... Ostrov mastixu a tisíce vůní. Všechna přízviska, která mu připisují průvodci, sedí, ale pro mě je a zůstane Chios synonynem pro klid a pohodu.
1 den- Přílet na Chios
Ač je to neuvěřitelné, již při vystupování z letadla je ve vzduchu cítit vůně jasmínu a pomerančovníků. A já už vím, že Chios se mi bude líbit. Všechno běží jako na drátkách a téměř ihned po příchodu do mrňavoučké příletové haly, nám přijíždějí zavazadla. Potkáváme se s naší paní delegátkou, která nás již směřuje do autobusu a až na malé zdržení kvůli ztracenému kufru ihned vyrážíme směr naše letovisko Karfas a jak se dozvídáme, budeme vystupovat první- hurá! Cesta z letiště je dlouhá jen 4 km, takže po 10 minutách vjíždíme do letoviska vstříc našemu ubytování, ale ještě předtím nás šokuje náš řidič autobusu, který bravurně po několika úspěšných manévrech vjíždí do úzké uličky, kde nás vzápětí vysazuje u námi vybraných studií Moutafis. Jelikož naše představa o trávení dovolené je jednoduchá- odpočinek spojený s poznáváním místních krás a kuchyně, ukázal se později i výběr studií jako správný. Můžeme si dokonce vybrat, které studio se nám bude líbit víc, a nakonec proti očekávání vybíráme studio v přízemí, které má také výhled na moře a je tam i příjemný chládek.
Po krátkém osvěžení jdeme otestovat pláž. Vzdálenost skutečně odpovídá deklarovaným 200 m, ale mi hledáme chládek, takže se usidlujeme na méně rušném a vzdálenějším konci pláže pod rozložitým stromem. Píseček je úžasně jemný, voda možná až moc teplá a moře mělké tak, že mám pocit, že bych snad došla do nedalekého Turecka. Jediné, co nám trošku kazí náladu, jsou naplavené chaluchy, které člověk musí překročit při vstupu do moře.
V poledne jdeme otestovat první místní restauraci u hotelu umístěného na pláži. Vybereme si gyros plate za skvělou cenu 7 eur, k tomu Mythos do ledových sklenic a naplňujeme další bod naší dovolené- totiž dobré jídlo a pití.
Večer nás navštívila paní delegátka , na úvodní schůzce jsme nemohli chybět, takže jsme vyslechli nabídku výletů, které ač byli zajímavé, tak na můj vkus příliš finančně náročné. Naše rozhodnutí stejně bylo jasné, jako vždy v Řecku, půjčíme skútr a ostrov budeme objevovat po vlastní ose. Paní delegátka nás upozornila na některé zapeklitosti na cestách, jako třeba, že neplatí stejná pravidla na kruhovém objezdu jako u nás, ale přednost má ten, kdo na něj vjíždí. Také nás překvapila informací, že mezi Elatou a Vessou je třímetrová jáma v silnici, která se nedá objet. Byli jsme také velmi potěšeni obětavostí paní delegátky, která nám nabídla přivezení některých levnějších surovin ze supermarketu v hlavním městě. Přece jen jsme po obhlídce Karfasu zjistili, že ač jsou základní potraviny k dostání v místních minimarketech, tak například nabídka ovoce a zeleniny je dost omezená.
Večer se konal fotbalový zápas mezi řeky a čechy, takže jsme fandili při dobrém vínku a krevetách a vychutnali jsme si dokonce české vítězství- v taverně Dionyssos.
2. den- Odpočinek a poznávání Karfasu
Druhý den jsme pojali ještě odpočinkově, otestovali jsme lehátka na pláži, poprvé a naposledy, jelikož za 2 lehátka a slunečník si místní plážový hlídač naúčtoval 8 eur. A nakonec na písku se leží příjemně a stín poskytuje pár vzrostlých tamaryšků. Večer jsme, po procházce směrem na Limnioas, chtěli zjistit ceny skútrů v těch několika půjčovnách, které jsme v Karfasu objevili. Příjemně nás překvapilo, že za skútr o objemu 125 cm3 chtěli od 12-15 eur včetně plného pojištění ze spoluúčastí 150 eur. Nakonec jsme vybrali nejbližší půjčovnu u pláže „Chios rent car and moto“ a půjčili si červenou Kymco za 65 eur na 5 dní.
3. den- Pustý sever
Čtvrtek jsme se rozhodli věnovat severu ostrova, mířili jsme přes hlavní město Chios (nebo taky Choru) k Mlýnům, kde jsme udělali malou přestávku. Mlýny jsou neomítnuté a bohužel také v dost dezolátním stavu. Dále jsme pokračovali do Daskalopetry- v překladu kámen učitele, kde jsme měli v plánu objevit Homérův kámen, tedy kámen, kde Homér přednášel svým žákům. Vzhledem k značení si nejsem jistá, že kámen, který jsme takto identifikovali, byl ten pravý. V Daskalopetře je také krásná oblázková pláž s úžasně čisťounkou vodou. Nicméně večer se tam prý na parkovišti u pláže schází mládež a je tam tedy dost hlučno. Po malém osvěžení jsme vyrazili směr Lagada, kde jsme si v jedné z příjemných taveren dali dobrý oběd a pokračovali do Kardamyly- nepřišlo nám, že by tam bylo něco zajímavého k vidění, proto jsme vyrazili na obhlídku dalších pláží. Dojeli jsme až do Vlychady, ale tam bylo na náš vkus příliš lidí, takže jsme se vrátili kousek zpět a našli krásnou prázdnou pláž- byla písčito-oblázková a dokonce u ní byla sprcha a záchod. Cestu zpátky jsme naplánovali přes Pytios, trošku jsme bloudili a dohadovali jsme se, která odbočka je ta pravá, nakonec se objevil stařík na mopedu, který nám poradil. Zajímavostí Pytiosu je hrad resp, spíš stará zřícenina a místní tradiční pekárna, kde se chléb ještě peče v kamenné peci. Tuhle lahůdku jsme bohužel neochutnali, protože jsme pekárnu nenašli, prý je nutné najít jí v některé z uliček přilehlých k náměstí.. Škoda, snad někdy příště. Zpátky do Chiu jsme se pak vraceli serpentinami, u kterých se nesmělo fotit (stejně jsem neodolala) asi byla v okolí zase nějaká vojenská základna, kterých je na Chiu požehnaně. Prý je to důsledek nepokojů mezi Řeckem a Tureckem v 70. letech a taky vojáci mají dvojnásobný plat a po půl roce služby dokonce nárok na důchod, no komu by se pak nechtělo dělat v armádě… V Chiu jsme nakoupili zásoby v Carrefouru před letištěm, který moc nedoporučuju. Velmi dobře se nakupovalo v Eurosparu a to včetně místních potravin. Lidl byl sice levnější, zato však řecké potraviny moc nevedl. Konečně jsme tedy koupili řecký 10 % jogurt, nějaké pečivo a zeleninu a hurá do Karfasu.
4. den- Mastixové vesničky
Ráno jsme usoudili, že naše další cesta povede do mastixových vesniček, původně jsme chtěli tuto cestu nechat až na sobotu, ale to tam mířil zájezd českých turistů, které se nám opravdu nechtělo potkat. Takže jsme vyrazili směrem na Thymianu a odtud pak na kruhovém objezdu- kde nás světe div se pustilo auto (asi si všimli, že máme na hlavě helmy a jsme tedy turisti)- směr na Armolii. Armolia je vesnice, kde se nachází dost keramických dílen a obchůdků se staletími prověřenou tradicí. Bohužel výrobky, které za něco stály, byly poměrně drahé a ten zbytek pro obyčejné turisty je prostě kýč, který lze koupit všude. Z Armolie jsme pokračovali na Pyrgi, které určitě stojí za projití a vidění. Je to mastixová vesnička pod patronací UNESCO, sgrafity prý mohou zdobit své domy pouze původní obyvatelé. Po projití uliček, kde Vás zdraví staříci v černém a posezení u frapé v kavárně na náměstí, se nám podařilo najít krámek u Marianny, kde měl být velký výběr produktů z Mastichy. Určitě není problém zde vybrat, ale jinak spíše doporučuji dva obchody na promenádě v Chiu. Jelikož už bylo dost k poledni a sluníčko nemilosrdně pražilo, rozhodli jsme se dojet na pláž Kato fana. Zvolili jsme první cestu (delší) přímo z Pyrgi, je také možné jet až od Olympi, tou jsme jeli nazpět. Cesta není příliš dobrá, pokud nemáte terénní auto tak to snad ani raději nezkoušejte. Cestou od Pyrgi míjíte také Apollonův chrám- tedy spíš jeho zbytky, dle mého názoru to nestálo ani za zastavení, ani za vyfocení. Co určitě stojí za to, je samotná pláž. Za prvé jsme tam asi hodinku byli sami a za druhé je prostě úchvatná. Tyrkysové moře, průzračná vodička, pozvolný přístup (ale ne tak jako v Karfasu) a hlavně píseček (v kombinaci s oblázky). Prostě nádhera, pro mě nejkrásnější pláž na ostrově. Bohužel jsme asi za hodinku dostali návštěvu v podobě rodinky v teréňáku, ale ani to nebyl problém, protože pláž je dlouhá, takže se maximálně zahlídnete. Po pořádném vycachtání a odpočinku jsme vyrazili směr Olympi a Města. Jeskyně v Olympi jsme minuli, jelikož jsme předpokládali nižší teplotu a nebyli jsme vybavení dostatečným oblečením. V Mestě jsme udělali malou prohlídku v domnění, že si dáme Gyros v pitě v rychlém občerstvení v jedné z uliček vedoucích z náměstí. Po 15 minutách, kdy jsme seděli u stolku, a po připomenutí nám obsluha řekla, ať ještě vydržíme. No nevydrželi jsme a rozhodli se hlad přetrpět. Rádi počkáme, ale všeho moc škodí, i řeckého dočkej času (lakonicky jsme konstatovali, že mají asi vyděláno). I přes upozornění naší delegátky, že mezi Elatou a Vessou je jáma v silnici, jsme se rozhodli zariskovat cestu zpátky tudy, jelikož se nám nechtělo vracet stejnou trasou. A hurá, žádná jáma se nekonala (prý už jí teda si opravili), jen překvapení v podobě napájení koz uprostřed silnice. Vysněný gyros se nám nakonec povedlo vymámit v jedné taverně ve Vesse, hezky ve stínu pod platanem, a nutno podotknout, že byl bezkonkurenční. Pak už jsme mířili vstříc Karfasu a těšili se na další den.

5. den- Centrální Chios
Dnes jsme chtěli věnovat čas nákupům v hlavním městě- především obchůdkům s mastichou. Nakupování a prohlídka centra nám zabrala asi dvě hoďky. Zaparkovali jsme skútr u přístavu, nebyly jsme si totiž jistí, jak to vypadá s parkováním přímo v uličkách. Nakonec jsme zjistili, že skůtr je možné zaparkovat téměř kdekoliv, nikdo to prostě neřeší, jak nás strašila paní delegátka. Poté jsme vyrazili směr na Nea Moni. Cesta byla moc příjemná a vedla zelenými kopci. Samotný klášter, který je pod UNESCem, je v rekonstrukci a dýchá z něj velmi zvláštní atmosféře. Za 2 eur na osobu jsme obdrželi lístek na vstup do Muzea a do jídelny, bohužel zde bylo vše popsané pouze řecky. K vidění jsou také tři kostelíky, v jednom z nich jsou dokonce vystavené lebky a hnáty zemřelých při obraně kláštera. Dříve prý v klášteře žilo až 400 mnichů. Z Nea Moni jsme se vydali do Avgonymi, kde jsme velmi příjemně poobědvali na náměstíčku „baby goat“- malou kozu a rozhodovali se, jestli jet na pláž nebo ještě absolvovat Anavatos- město duchů ve skále. Nakonec vyhrála koupačka a my vyjeli směrem na jih, na pláž Trachili. Míjeli jsme také pláž Elindu, která je prý krásná z vršku, ale bohužel je na ní dost otravných ovádů a vos a to jsme nechtěli riskovat. Cesta na Trachili není úplně dobrá, ale nakonec se nám podařilo sjet až úplně dolů a obsadit volný strom. Na této pláži jsou dost velké vlny, zakalená voda a vstup byl schůdný akorát na její mini-písčité části. Moc dlouho jsme se tady nezdrželi a rozhodli jsme se vrátit pomalu zpět. Ani tentokrát jsme na Anavatos nedojeli, jelikož nám přišlo, že máme málo nafty a měli jsme strach, abychom někde nezůstali stát.
6. den – Testování pláží směrem na Jih
Neděle měla být hlavně odpočinková, chtěli jsme otestovat pláže od Karfasu dolů. Naším prvním cílem byly lávové pláže u Emporia. Resp. pláž Mavra Volia, která má černé valounky jako pozůstatek sopečné činnosti sopky Emporios, kde jsou také archeologické vykopávky. Těsně za sebou následují 4 pláže, první je zalidněná a plně vybavená, na druhou se přechází přes vybudované schůdky a je zde méně lidí, ale horší přístup do vody. Třetí je dle doporučení naší delegátky skutečně nejlepší a na čtvrtou prý nemáme chodit, protože se na ní schází homosexuálové. My se nakonec usídlili už na druhé a i ležení nebylo nepříjemné, jak jsme se obávali. Poté jsme vyrazili na doporučovanou pláž Vroulidia. Cesta není úplně dobře značená, ale jeli jsme směrem na Dotia Tower a nakonec jsme nejjižnější plážičku našli. Jelikož byla neděle, byla to na její plochu asi nejvíc zalidněná pláž, kterou jsme potkali. Už při pohledu shora (schází se na ní po schůdkách) připomínala romantické karibské pláže. Plážička je písčito-oblázková, voda i vlnky příjemné… Jen ty spousty lidí na malém prostoru nám trošku vadí, takže se po chvíli sbíráme a jdeme testovat další pláž. Nakonec se uvelebíme na prázdném konci pláže v Komi. Pláž je písčitá, plně vybavená, trošku připomíná pláž v Karfasu, akorát nemá tak jemný písek. Do Karfasu jsme se nechtěli vracet stejnou trasou, tak zkoušíme vyzkoumat na mapičce nějakou jinou. Moc se nám to nedaří, tak prostě jedeme po směru, který se nám zdá nejlepší. Asi to nebyl moc dobrý nápad, protože cesta se zužuje a klikatí mezi mastixovými háji a občas je to tedy na skůtříku boj. Nakonec se mi tedy povedlo přesvědčit manžela, že hlavní cesty možná nebudou od věci a vracíme se přes Kalimasii zpět. Cestou ještě odbočíme do Agia Fotini, pláž vypadá hezky, ale nedá se tam prakticky zaparkovat, jak je tam narváno.
7. den – Pláže a rybárna
V pondělí večer vracíme motorku a měli jsme v plánu jet směrem na severozápad ostrova na Volissos. Ale večer předtím jsme popíjeli a budíme se až dost pozdě. Cesta na Volissos je přece jen na skútr dálka, proto i dnes vyzkoušíme nějaké pláže. První je plážička za Daskalopetrou u malého kláštera na břehu moře. Je oblázková, hezky se na ní leží a je tu i poměrně málo lidí. Zpátky se vracíme přes Chios, a jelikož je asi půl druhé povedlo se nám koupit v jedné z rybáren čerstvé rybky. Jedno kilčo nás vyšlo na 5 eur a máme vystaráno na dvě večeře. Nákup vyložíme ve studiích a jedeme se vykoupat do Limnioas, vesničky kousíček od Karfasu. Vesnička je malička, pláž taky, ale koupání i ležení je příjemné. Večer ještě vyjíždíme do Chiosu na poslední nákup do centra, kde je otevřeno jen pár obchůdků a pak ještě do Lidlu (kde je neskutečně narváno, protože mají melouna za 30 centů) a do vedlejšího Eurosparu.

8.-11. den Relax v Karfasu
Poslední dny už jen relaxujeme v Karfasu. Dopoledne chodíme na pláž pod strom u hotelu na pláži, tak do jedné hodiny je na pláži lidí minimálně, pak se začne pláž trošku zaplňovat, ale ne nijak šíleně. Trošku nepříjemný byl také vítr, který začal foukat již třetí den a s větší či menší intenzitou foukal až do konce našeho pobytu. Jelikož je pláž v Karfasu písčitá, tak jsme byli věčně celí obalení pískem. Zato ale zmizely chaluhy a byly trošku vlny. Oběd většinou řešíme v pitamasa u supermarketu na hlavní silnici, kde mají skvělou domácí pizzu, a různé pochoutky v pitě za dobrý peníz.
V Karfasu je také spousta taverniček a restauraci, z těch, co jsme vyzkoušeli, určitě nedoporučím tu, která je na začátku promenády, pod střešním barem. Ačkoliv mají levné pivo, tak ani pivo ani objednané sardinky nebyly vůbec dobré. Naproti tomu výborná a levná restaurace je Bachari, Dionyssos a myslím, že Pinaleon.

Je jedno jestli je vám dvacet, nebo jste již starší, pokud na dovolené hledáte klid a odpočinek spojený s poznáním tak Chios pro Vás bude to pravé. Pokud hledáte noční život, tak na Chios „zatím“ nejezděte, ale bůhví jak to bude vypadat za pár let.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (3)
22.11.12 20:37 Babett
Pekné
19.11.12 10:48 0711hana
Krásný cetopis,v myšlenkách jsem se vrátila o pár let zpátky ...
07.07.12 14:46 Hanča1965
Moc hezký cestopis určitě tam bylo moc krásně a fotečky jsou také kouzelné
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
ZUAVV
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝katynkaa˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy1
Hotely3
Diskuze0
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací