Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 1 | 19
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Skopelos - oáza klidu a řeckých tradic

Autor:
Zařazeno:
Skopelos
Napsáno:
31.10.10 11:45
Fotografií:
29
Přečteno:
8379
Soutěž:
2010
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
12.6.- 23.6.2010

…od naší červnové dovolené uplynulo již několik měsíců, léto postupně vystřídal podzim, teplé sluneční paprsky střídají mlhy a déšť…a naše vzpomínky se čím dál tím více vracejí na začátek léta a na nezapomenutelných 12 dní strávených na ostrově Skopelos. Vzpomínání pomáhají oživit alba s fotkami, mušličky a barevné kamínky rozházené na poličce a také vůně bylinek a koření z připravovaných řeckých pokrmů. A tak jsem se rozhodla ještě více oživit vzpomínání a rozdělit se s Vámi o krásy ostrova jménem Skopelos. Půvab ostrova je patrný již při prvním kontaktu. Tady se zastavil čas a nastoupila nostalgie. V tomto zeleném ráji se nadýchnete mořského vánku, ucítíte slanou mořskou chuť, vůni oregana a tymiánu , vznášející se ve vzduchu. Ohromí Vás tyrkysově modré moře a omámí vůně všudypřítomných borovic. Hluboko uvnitř se najednou probudí touha…zůstat tu navždy.

Den 1. - 12.6.2010

První den naší dovolené pro nás začíná zvoněním budíku v čase 00:15 hod. Vstáváme unavení a nevyspalí, leč šťastní, že den D je tady. V rychlosti vařím dva hrnky kávy a Pavel kontroluje naše zabalená zavazadla a další věci nezbytné k odjezdu, ale jak ho znám nebude tato kontrola kontrolou poslední. Vyjíždíme směrem na letiště, šťastní a zároveň nedočkaví, co nás příští dny čeká. Po vyzvednutí letenek a odbavení si jdeme sednout do odletové haly.
Konečně nastupujeme do letadla a čeká nás dvouhodinový let, na jehož konci je vysněná dovolená. Po příletu na ostrov Skiathos nás čeká překvapení v podobě několikahodinového čekání na trajekt, který nás odveze na Skopelos. Čekání si zkracujeme prohlídkou probouzejícího se Skiathosu. Po pár hodinách pak konečně vyplouváme směrem k našemu ostrovu...Na palubě trajektu na mě padá únava, přivírám oči a nechávám se šimrat slunečnými paprsky. Občas oči otevřu a pozoruji Pavla, jak fotografuje. Loď pomalu míjí maják a kostelík na útesu a my víme, že od cíle cesty nás dělí již jen pár chvil. Trajekt vplouvá do přístavu a od prvního pohledu je patrné, že přístav patří k těm nejkrásnějším v celém Řecku…čekal na nás nezapomenutelný zážitek. Rozevřela se před námi mozaika rozkošných bílých domečků s modrými okenicemi a červenými střechami, okouzlily nás úzké uličky a zákoutí plné schodů, balkonků se záplavou barevných květin, to vše vyzývá k romantickým procházkám a nasávání zdejší atmosféry. Z přístavu nás odváží autobus směrem na severovýchodní pobřeží do letoviska Glyfoneri, které je rozloženo do strmého svahu s nádherným výhledem na zátoku Sv. Konstantina a přilehlého okolí. Cestou je vidět menší písčito oblázková pláž. Po ubytování ve studiích a krátkém odpočinku vyrážíme do města uskutečnit poslední krok a tím je půjčení přibližovadla. V jedné z mnoha půjčoven nacházíme ten správný stroj, který nás dozajista doveze do všech koutů ostrova.

Den 2. – 13.6.2010
Stafylos a Limnonari

Pavel nemůže dospat, a proto vyrážíme už časně ráno směrem k prvnímu zastavení. Jedeme na jihovýchodní pobřeží ostrova, kde leží malé přístavní letovisko Stafylos, které je rozložené v příkrém svahu nad mořem. Je zde několik taveren, lákající svojí voňavou kuchyní, pár hotelů a především dvě pláže. Na první pláž vedou příkré schody a je vybavená slunečníky a lehátky. My však tuto pláž procházíme a přes menší skalnatý poloostrůvek se dostáváme k vedlejší, klidnější pláži s názvem Velanio. Necháváme se hýčkat sluníčkem a mořskými vlnkami...to však do doby, v než přijde parta dělníků a začne hloubit jámy pro slunečníky. Proto nasedáme na naše přibližovadlo a volíme další místo tohoto ostrova a tím je známé středisko Agnontas .V jedné z místních taveren si dáváme frapé a schováváme se před poledním sluníčkem. Po osvěžení cestujeme dále směrem na pláž Limnonari, která se rozprostírá v zátoce a je zde úplné bezvětří. Koupání je tu příjemné a velmi osvěžující. Se zapadajícími paprsky a kručícím žaludkem se vracíme zpět do hlavního města, kde povečeříme z jedné z místních taveren. Po příjezdu do studií posedíme ještě na venkovní terase a plánujeme zítřek.

Den 3. - 14.6.2010
Amorandos a pláž Kastani

Probouzejí nás první ranní paprsky a vůně květin a bylinek ze zahrádky paní domácí. Po krátké snídani vyrážíme směrem na jih...naším cílem je výběžek Amarandos. Místo známé z filmu Mamma Mia. K výběžku se dostáváme po lesní stezce a na první pohled je to místo opravdu okouzlující. Zastavujeme se a oba vyndáváme fotoaparát. Snad zachytí nádheru, kterou tu příroda vytvořila, bělostný skalnatý výběžek se třemi borovicemi, kontrastující s tyrkysovým mořem. Pavel fotí jeden snímek za druhým...jako by chtěl tu krásu uzavřít do jednoho z obrázků. Usedáme pod jednu z borovic a tiše si tu scenerii užíváme. Po odpočinku pokračujeme dále k dalšímu symbolu známého muzikálu. Tím je pláž Kastani, ležící asi 15 km od Skopelosu. Je to nádherná pláž s bílým pískem, ležící v zátoce a je po obou stranách lemovaná skalami. Cesta k ní je strmá a prašná. Podél celého pobřeží kolem Kastani je ještě několik zátok, které jsou přístupné z moře. Plni zážitků se vrháme do mořských vlnek a také si užíváme lenošení. Sluníčko bude pomalu zapadat a nás ještě čeká posezení v taverně a návrat do studií.

Den 4. - 15.6.2010
Glosa - Loutraki - Elios – N.Klima - pláž Hovolo

Usedáme na skútr a máme jasný plán: pocestujeme do druhého největšího městečka, které leží na opačném, západním pobřeží ostrova a společně se svým přístavem Loutraki oplývá okouzlující krásou. Tímto městečkem je Glosa. Místní taverny lákají lahodnou kuchyní, složenou převážně z pokrmů z ryb a darů moře a také nabízejí tradiční víno z domácích zdrojů. Našli jsme tu i mnoho pozůstatků z doby římské a to ruiny antických lázní a také zbytky tvrze Selinou a zříceniny chrámu bohyně Athény. Městečko je hojně obklopeno hustými borovicovými lesy, platany a mandloněmi a na každém kroku nás provází nádherná vůně. Po prohlídce města jsme zašli do malé taverničky na frapé. Dalším plánovaným zastavením bylo městečko Elios / N.Klima a známá pláž Hovolo. Sluníčko nás rozpálilo, a tak je čas na odpočinek a koupání. Přijíždíme k další pláži ostrova a tou je pláž Hovolo, která je obklopená vysokými bílými skálami a velkou zelení. Část této pláže je písčitá a část je z drobných oblázků. Na pláži jsme téměř sami. Většinu zřejmě odradí přístupová cesta, jejíž část vede po kamenech a vodou. Jsme rádi, že nás to neodradilo, a tak si můžeme užívat krásy tohoto místa. V podvečer Pavel zavelí k odchodu. Nechce se mi z tohoto ráje, ale útěchou mi je slíbená dobrá večeře v hlavním městě.

Den 5. - 16.6.2010
Kostelík Aghios Ioannis – pláž Hondrogiorgi

Na dnešní den se těším obzvláště. Vyrážíme k tolik známému a filmaři proslavenému místu na tomto ostrově a tím je právě kostelík Aghios Ioannis. Nasedáme na skúrt a frčíme po trase Panormos, Neo Klima, Glossa a směr kostelík. Ke konci cesty míjíme klášter Panaghia a hned po chvíli spatříme na vrcholu skály malebný kostelík, který kontrastuje s modrým nebem a ještě modřejším tyrkysovým mořem. Vyjedeme na malou odstavnou plochu a odstavíme skútr a dlouho pozorujeme a fotíme. Po chvilce začneme zdolávat výstup po schodech vzhůru...a čeká nás něco úžasného. Myslím, že se slovy nedá popsat tento skvost ostrova Skopelos. Pavel, coby náruživý fotograf amatér fotí a fotí...kostelík, kapličku a starý olivovník. Nabaženi touto krásou si při odchodu zazvoníme na zvonec a oba myslíme na jediné...snad se sem ještě někdy vrátíme.
Poslední pohled z našeho přibližovadla a pokračujeme dále na pláž Hondrogiorgi. Podle mapy a směrových ukazatelů jsme měli na výběr dvě cesty. Bohužel jsme si vybrali tu delší a horší...podél pobřeží. Vyklepaní z jízdy po cestě, která připomínala tankodrom jsme se těšili na koupání. Při sestupu k vodě jsme si všimli, že nebudeme na pláži sami. Byla tam skupinka Řeků, připravujících jakousi plážovou párty. No, abych to uvedla na pravou míru...mužská část seděla v pisku a popíjela ouzo a hrála karty...jedna z žen zakládala ohniště a další si brali potápěčskou výzbroj a chystali se ulovit něco dobrého k snědku. Musím ještě podotknout, že tento zvyk se Pavlovi velmi zamlouval. Pláž je oblázková a jsou ve vodě mořští ježci. Jak dopadlo místní párty jsme už neviděli, před západem sluníčka odjíždíme. Cestou zpět se musíme ještě také podívat na nedaleko ležící pláž Perivoli, která se nám podle fotografii moc líbila. A pak dále jedeme směr hlavní město...máme ještě v plánu prozkoumat místní obchůdky.

Den 6. – 17.6.2010
Pláž Perivoli a pláž Kastani

Po probuzení snídáme na terase. Sluníčko dnes opravdu pálí, a tak volíme pro dnešek odpočinek. Dnešní plán je jasný: pláž Perivoli. Usedáme na rozpálenou motorku a vyrážíme. Opět jedeme po známé trase: Sopelos, Panormos, N. Klima, Golsa. Pak se ještě proplétáme úzkými uličkami Glosy. Po pár kilometrech za Glosou nás ještě čeká voňavá cesta borovicovým hájem...po chvíli parkujeme pod ztepilou borovicí a scházíme dolů směrem k pláži. Vlastně jsou to tři pláže s jemným šedivým pískem. Vybíráme si tu prostřední a za chvíli dovádíme ve vlnách. Pavel našel ještě jednu pozoruhodnost této pláže. Tím je stékající pramínek po skaliskách, který tvoří pěknou podívanou. Z pláže nás pak vyhnala parta italských turistů, značně hlučných a nesoucích si sebou vyřvávající rádio. Den ještě nekončí a tak odjíždíme na pláž Kastani. Jak už jsem popisovala prašnou cestu...teď jsem si to vyzkoušela " doslova na vlastní kůži " Po pár krocích směrem dolů jsem uklouzla po jemném prachu a následovat velmi tvrdý pád...auu. Poraněnou nohu ošetřily mořské vlnky a příjemné koupání vše zahojilo. Ale poraněným kalhotám již nic nepomůže.

Den 7. - 18.6.2010
Kostelík Agios Ionannis to Kastro a pláž Perivoli

Znovu se vracíme k proslulému a filmem proslavenému kostelíku s nadějí, že nám počasí dovolí nafotit fotografie lepší, než před několika dny a také se chceme znovu pokochat tímto nádherným místem. Po zaparkování našeho stroje vidím na Pavlovo tváři, že je spokojen...fotky z tohoto okouzlujícího místa zkrátka budou! Mlžný opar z minule byl skoro pryč, davy návštěvníků také někam zmizely...takže fotíme a fotíme. Po té ukládáme fotoaparáty a usedáme na motorku s dalším programem. Pláž
Perivoli, mořské vlnky a sluníčko jsou tím programem...jenže na pláži jsou tak obrovské a velké vlny, že ač jsme oba otrlí, tentokrát jsme se tady nekoupali. Pláž dostala úplně jiný pohled. Doslova její velká část zmizela ve víru dovádějících obrovských vln. Ke koupání došlo na oblíbené pláži Kastani..

Den 8. - 19.6.2010
Panormos a pláž Spília

Dnešním cílem je městečko Panormos a vysněná pláž Spilia. Usedáme na náš stroj a vyrážíme na jihozápadní pobřeží, kde nás vítá klidné městečko Panormos s překrásně čistým tyrkysovým mořem a pláží z bílých oblázků. Mezi skalnatými útesy se dají spatřit zakotvené lodě a jachty, které se pohupují v křišťálových vlnách Egejského moře. Městečko se pyšní velkým výběrem taveren, kavárniček a milých obchůdků. Na posilněnou si v jedné taverně dáváme řeckou kávu a těšíme se na koupání. Pavel ještě listuje v mapách, a pak nasedáme na skútr a vyrážíme směr Glosa a poté směr kostelíček...hledat naší vysněnou pláž jménem Spilia. Po několika kilometrech zastavujeme a kocháme se pohledem k malé nádherné plážičce, která je viditelná jen z jednoho místa ze silnice. Znovu hledáme v mapě a sjíždíme z hlavní cesty k olivovým hájům. Po krátkém sjezdu cesta končí zavřenou bránou...seskakuji ze skútru a s úsměvem ve tváři se ptám pána za branou na cestu na pláž. Sympatický Řek otevírá bránu a pouští nás dále na cestu. Po padesáti metrech necháváme naše přibližovadlo ve stínu platanu a pouštíme se malou cestičkou mezi olivami...po deseti minutách cesty se před námi otevírá nádherný pohled na malou plážičku ve skalnaté zátoce. A také na vyčnívající skalisko uprostřed blankytně modrého moře....naše vysněná pláž. A protože nás zmohlo cestování a sluneční paprsky, rychle se vrháme do mořských vlnek. Teprve pak si všímáme dvou jeskyní na břehu. Po osvěžení Pavel ulehá na rozpálený písek a dožaduje se odpočinku...prohlížím si vnitřek jeskyní...zde nacházím úplné poklady...malé i velké mušličky různých tvarů a barev. Sluníčko pálí a tak sundávám horní díl plavek a nechávám se rozmazlovat teplými paprsky. Jsem do sbírání mušliček tak zabraná, že nevnímám....cítím jen vůni sluníčka a horký vzduch...ještě jedna mušlička...a najednou mé oči pohlédnou na obrovské pánské holínky, očima postupuji směrem nahoru...pánské kalhoty...košile...a opálený a sluncem ošlehaný usmívající se obličej....v té chvíli si opravdu nejsem jista, kdo z nás dvou se v té chvíli styděl více. Tato příhoda probudila i unaveného Pavla. Dáme se do rozhovoru a zjišťujeme, že pán v holínkách je majitel olivového háje a druhý Řek, který nás pustil, byl jeho syn. Dalším překvapením pro nás byl věk pána v holínkách. Bylo mu úctyhodných 80 let, ač vypadal jak šedesátník. Po milém povídaní se rozloučíme a dostáváme povolenkou k dalším návštěvám. Sluníčko se pomalu ztrácí za obzor a my opouštíme toto pohádkové místo.

Den 9. - 20.6.2010
Maják Gourouni a pláž Perivoli

Devátý den přináší výlet k dalšímu známému místu ostrova Skopelos...k majáku Gourouni. Jedeme ke Glose a bravurně opět prokličkujeme úzkými uličkami městečka. Známou cestou k pláži Perivoli a těsně před pláží zahýbáme do leva směr maják. Cesta je prašná, šotolinová několik kilometrů dlouhá s nádherným výhledem na moře. Po příjezdu k majáku zjišťujeme, že tu nejsme sami...za oplocením se pohybují čtyři Řekové s různými předměty a kabely. Pavel se dává s jedním do řeči a zjišťuje, že se jedná o skupinu rádioamatérů, která se zde schází každou neděli. Také bylo zajímavé zjištění, že mají právě spojení s kolegy v Praze. Jeden z nich nás pouští dále a Pavel fotografuje maják ze všech stran...jen přímo do objektu nesmíme. Fotek už je dosti a tak se vracíme zpět a těšíme se na koupání a odpočinek...vracíme se na pláž Perivoli a zbytek odpoledne strávíme zde.

Den 10. - 21.6.2010
Pláž Glisteri - Sendoukia ..pirátské hroby - pláž Kastani

Sluníčko nás opět nádherně vyhnalo z postelí a my vyrážíme směrem k pláži Glisteri, která leží v malé a úzké zátoce. Voda je zde díky oblázkům hodně průhledná a příroda ji obarvila v nádherně modrou. Na pláži jsou slunečníky, lehátka a dokonce i kabinka na převlékání. Sluníčko pálí a tak koupání a cachtání je opravdu osvěžující. Za pláží je taverna, která nabízí řecké dobroty a hlavně pokrmy z ryb a skvělé domácí víno. Pro dnešek máme ještě jeden plán... Sendoukia, už mystický název v sobě ukrývá něco kouzelného a vzrušujícího. Jedná se o pirátské hroby v samém hornatém srdci ostrova, ležící na hoře Karya. Na skútru jsme dojeli tak do půlky cesty a pak následoval horský výstup, který se někomu může zdát v panujícím horku náročný, ale odměna je opravdu veliká. Prozkoumáte hroby a okouzlí Vás i nádherný výhled do okolí. Hroby jsou vytesány do tvrdé skály. Vypadají jako sarkofágy a jsou zčásti zakryté kamenným víkem. Na tomto místě si vzpomenete na pirátské filmy a poklady, které možná i tady piráti skrývali. Hroby jsou situováni s výhledem na moře. Historie tohoto místa sahá prý až do doby kamenné.
Plni zážitků se cestou zpět zastavujeme na mé nejoblíbenější pláži...tou je samozřejmě pláž Kastani . Už jsem jednou popisovala mojí malou nehodu, ale to jsem ještě netušila, že přijde další. Při našem sjezdu k pláži nám podklouzlo přední kolo skútru a následoval další pád a tím pádem další zničené kalhoty. Moře je nádherně teplé, a tak jsme brzy zapomněli na naší malou nehodu. Další zážitek nás však čekal při návratu do studií. Před Stafylosem, tak jak jinde se pasou kozy, tak zde se pásla růžová prasátka. Nebylo to poprvé, kdy jsem je zahléádla a pokaždé jsem prosila Pavla o zastavení. Dnes mi to Pavel splnil....zastavujeme a slézáme z motorky...prasátka nás tak jako jindy, zdraví a slastně kvíkají. V uších mi zní písnička " Tři prasátka jdou..." Beru si fotoaparát...jenže slastné kvílení se mění v zuřivé kvílení a chrochtání a milá prasátka nadzvedávají bránu svými čumáky a vše vypadá velmi nebezpečně...Pavel zavelí...na motorku. Takže místo hezké fotky je zběsilý úprk a odjezd a já znovu slyším " Tři prasátka jdou..."

Den 11. - 22.6.2010
Pláž Armenopetra - pláž Hovolo - Skopelos

Dnešní probuzení není tak veselé, přesto, že sluníčko krásně svítí a vzduch je prosycený vůněmi ostrova. Za vše může fakt, že se náš pobyt na ostrově rychle krátí a dnešní den je i posledním dnem pro naši motorku. Jedeme na pláž Armenopetra . Po náročném a prudkém sjezdu parkujeme na malém parkovišti. Pláž má šedý písek s oblázky, na jedné straně je skála a na straně druhé je skalnatý výběžek. Na písku leží vybělené větve a celkový pohled působí velmi romanticky. Po dvou hodinách koupání a odpočívání se domlouváme, že naposledy ještě navštívíme pláž Hovolo. Jedeme známou cestou, zdoláme vodní překážku a znovu se věnujeme koupání a dovádění. Až do doby, kdy se na obloze objeví obrovský černý mrak. Snad náš předposlední den nezkazí počasí.? Bohužel, ano. Mrak vypadá tak hrozivě, že se raději oblékáme a vracíme se zpět do studií, kde se převlékneme a naposledy usedáme na motorku. Čeká nás vrácení skútru a poslední posezení v taverně...poslední večeře a procházka kouzelným městečkem Skopelos, kterému se někdy říká Chora nebo Hora, a které nechal postavit Filip Makedonský ve 4. století před naším letopočtem. Znovu se proplétáme úzkými uličkami směrem k malému kostelíku Agios Athanasios a také procházíme zbytky starého opevnění a hradu jménem Kastro. Uličky lemují záplavy barevných květů, a to vše dohromady propůjčuje městečku téměř neskutečně pohádkový vzhled. Opět nás uchvátí pohled z útesů nad mořem, odkud je vidět i sousední ostrov jménem Alónissos. Procházíme se a dlouho se nemůžeme nabažit posledních chvilek strávených na ostrově. V záplavě dojmů jsme si ani nevšimli, že se ve spleti uliček zaplétáme a bloudíme. Z bludiště nás vyvádějí dva staří mořští vlci, každý s fajfkou za pasem. Vracíme se zpět do studií a ještě posedíme na terase...jako bychom chtěli zastavit čas. Na zítřek už není co plánovat...Ck již nám naplánovala...odjezd domů.


Den 12. - 23.6.2010

Opět máme budíček v časných ranních hodinách...vařím dva hrnky kávy a Pavel opět kontroluje naše zabalená zavazadla a další věci nezbytné k návratu domů.
Opouštíme studia a nastupujeme do připraveného autobusu, který nás odváží do přístavu.

Na rozloučenou nám Skopelos poskytuje divadlo, které jsme za celou dobu pobytu neviděli .....východ slunce...neskutečnou hru barev proplétajících se se
slunečními paprsky a v pozadí zářící odlesky vodní hladiny. Po hodině čekání přijíždí katamarán a my nastupujeme a víme, že tím náš pobyt na ostrově definitivně končí.

V závěru mého cestopisu a vyprávění o nádherném a pohádkovém ostrovu Skopelos jsem chtěla od srdíčka poděkovat několika lidem, díky kterým byl pobyt na ostrově ještě hezčí , příjemnější a nezapomenutelný. Přátelům Janě a Jardovi, stejným nadšencům a milovníkům Řecka, se kterými jsme strávili pěkné chvíle při cestování na ostrově a posezení v tavernách. Další poděkování patří našim sousedům ze studií Pavlovi a Markétě, Rudovi a Jarce a úplně největší poděkování patří Pavlovi za další krásnou dovolenou.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (18)
26.11.10 19:14 zubr64
Díky tomuto cestopisu jsem opět zalitoval, že jsem si na Řecko a jeho nádherné ostrovy ještě neudělal čas. Rok od roku dovolenou v Řecku odkládám, ale tento cestopis a skvělé fotky mě opět silně nabudily, takže příští rok...Kdo ví...Díky za motivaci. Pepa Z.
24.11.10 10:20 Vlasák
Hned bych tam jel taky. Popis i foto je super. J.V.
19.11.10 01:08 MarVan
Díky moc za vzpomínky, i my vám oběma děkujeme za krásně strávené společné večery, sdílím pocity čtenáře/-ky z 02.11.10/07:37. M+P
17.11.10 20:50 bodlak555
Pěkný cestopis při kterém jsem si opět připomněl krásné chvíle strávené na tomto úchvatném ostrově.
16.11.10 16:10 blackk
Nechápu, proč lidé dávají negativní hodnocení tak skvělému cestopisu! Moc rád bych viděl cestopis od tzv. hnidopišky, jestli by ovšem něco tak pěkného dala dohromady ... že? Většina kritiků většinou kritizuje to, co by osobně nedokázali. U mě je to za 1. a po přečtení mám chuť navštívit tento ostrov. y
10.11.10 17:39 KOPRETINKA
Dávám 5 hvězdiček. Po přečtení a prohlédnutí fotek které byly stejně jako cestopis plné řeckého sluníčka jsem se krásně zahřála. Hrubky jsem nenašla a ani by mě je nenapadlo hledat protože jsem se soustředila na příběh. Tak doufám, že si zase za rok dobře počtu. Díky Ivana
04.11.10 13:53 aarak
Pro návštěvníky Skopelosu je tento cestopis díky obsaženým informacím jistě přínosný, mně tam trochu chybí něco navíc, co by tento cestopis vyzdvihlo nad ostatní "konkurenci".
03.11.10 16:43 hesina
Četla jsem pečlivě , leč známky tak vynikajícího cestopisu, jak píší jiní, jsem neobjevila. Asi jsem hnidopich.
03.11.10 09:08 apangelina
Moc dobre čítanie :-)
02.11.10 09:02 bedru
Jakmile jsem došla k informacím v kolik zvonil budík anebo že Pavel nemohl dospat, měla jsem zcela jasnou představu, jak cestopis bude pokračovat . Představa se ukázala správnou i po dočtení cestopisu. Nejhezčí byl samotný úvod.
02.11.10 07:37 vostrucha
Moc krásně napsaný cestopis. Při jeho čtení se mně až bolestně zastesklo po tomto nádherném ostrově a ukáplo i pár slziček. Díky!!!
02.11.10 05:43 tony2
Pěkně s citem napsaný cestopis, jen mi chyběly popisky fotografií! A kde jsou ony zmiňované gramatické chyby?
01.11.10 20:33 12345
Fotky nádherné, cestopis napsaný s citem a pravdivě. Po přečtení a prohlídce fotek mě láká prožít příští dovolenou na tomto ostrově, nebot Řecko také miluji !§
01.11.10 19:16 Helibel
Z cestopisu jsem byla nadšená, zatoužila jsem takovou dovolenou prožít. Řekla bych , že cestopisu není co vytknout, chybičky jsem neřešila,, ale je vidět že se mezi námy pár hnidopichů najde.
01.11.10 18:58 manoulka
Je škoda, že si autorka svoje jinak příjemné dílko po sobě nepřečetla - množství hrubých chyb kazí celkový dojem. Sama jsem ten typ, který dovolenou pržívá skrze emoce, takže mi to je i tady sypatické. Obrázky jsou velmi zdařilé, krásné, jen je škoda, že nejsou zakomponované do textu. Bez popisku se, až na pár výjimek, čtenář jen těžko zorientuje, pokud tam sám nebyl
31.10.10 22:45 Helus22
Krásně napsaný cestopis, krásné fotky......už vím kam bych chtěla na dovolenou...!!!!
31.10.10 18:24 Viktorie
Barvitě sepsaný cestopis, jen ho, dle mého úsudku, hodně kazí poměrně velké množství gramatických chyb. Jinak jsem ale po jeho přečtení zatoužila podívat se na Skopelos...
31.10.10 18:22 PavelR
...jako bych se vrátil znovu na Skopelos. Díky.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
Ee261
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝postuchova˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Diskuze1
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací