Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 18
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

KOS - OSTROV NAPLNĚNÝCH TUŽEB

Autor:
Zařazeno:
Kos
Napsáno:
28.06.09 21:56
Fotografií:
38
Přečteno:
11821
Soutěž:
2009
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 03:50
19 °C
Skorojasno
SSZ, 5.7 m/s
Jednoho poměrně nevlídného červnového rána se scházíme na Ruzyňském letišti v touze konečně poznat na vlastní kůži pravou tvář horkého řeckého léta a utéct z mokrého a chladného sevření studené fronty, která si jaksi letos naší vlast vybrala jako svoji domovinu. Naději k této toužebně očekávané změně nám dává i krásná dvojitá duha , náhle se objevující nad letištěm krátce před naším startem. Poté už se pohodlně usazujeme na sedadla přistavené charterové „sedmsettřicetsedmičky“ a úspěšně startujeme vytouženým jihozápadním směrem na jeden nám z nejvzdálenějších řeckých ostrovů – ostrov Kos. Brzy po startu se náš stroj pohodlně usazuje v jedenácti kilometrech a my si v klidu užíváme personálem letadla nabízeného menu. Z tohoto klidu, jenž mnozí z nás tráví pospáváním nás vyvede až první pohled z okénka letadla na řecké moře a poté ještě více přelet nad krásně členitým ostrovem Patmos . Klidu si již poté na palubě neužijeme. Pilot s námi totiž nejprve přistane na ostrově Rhodos, kde se obmění část osádky na palubě stroje a poté, kdy opět nabere výšku si to namíří zase prudce dolů k dalšímu ostrovu a to rovnou mezi stromy v krajině plné malých kopečků a různého stromoví! Když už čekáme, že se do nějakého z nich zakousneme nebo křídlem amputujeme část nějaké zdejší subtropické flóry, prudce ale bezpečně dosedáme na do poslední chvíle dobře utajovanou uzonkou runway. V ten moment nám je jasné, že jsme u cíle. Ano je to letiště v Antimachii na Kósu.
Zde po výstupu ze stroje konečně obdržíme první sluneční pozdrav a zamíříme do haly, kde po chvilce napjatého čekání u pásu nakonec převezmeme všechna zavazadla. Uvítáme se s příjemnou delegátkou a zamíříme přistaveným klimabusem do našeho 10 minut jízdy vzdáleného letoviska, pojmenovaném po jednom z největších Řeků starých řeckých bájí a nacházejícím se na severním pobřeží u městečka Mastichari. Lokalita to je vskutku božská, v rozlehlém areálu přeplněném různorodou nádhernou zelení, krásně vonícími oleandry a tyčícími se palmami , přímo u písečné pláže s nádherně bílým a jemným pískem . Zde si užíváme chvíle té nejbáječnější relaxace při stálém teplém počasí. Moře na severním větrnějším pobřeží vskutku přímo pobízí k dovádění ve vlnách , čehož si nadmíru užíváme stejně tak jako klidného plavání v bezvětří a pohodového slunění na lehátku. Z komplexu vede východním směrem podél pobřeží cesta (v noci osvětlená lampami) do městečka Mastichari. Toto zmiňované městečko s vlastním přístavem takto pěšky navštěvujeme právě večer, nedlouho před západem slunce. Přibližující se nocí zprvu ospalé městečko začíná postupně ožívat, taverny u pobřeží se plní hosty a my, nejprve podél přístavu korzující a poté za dobrou cenu se osvěžující v jedné z nich, pozorujeme zdejší dění. V centru města na hlavním tahu stojí kruhový objezd, vybavený ve svém středu sochou Poseidona - vládce moří. Tento vzhlíží směrem k moři a může stejně jako my pozorovat několik místních rybářů , kteří se poctivě leč marně snaží na udici opatřenou chlebem či párkem ulovit jakoukoli rybu a dále pěšky se pohybující postavy turistů , táhnoucí za sebou své kufříky , kteří se zrovna vylodili z připluvšího trajektu. Domorodci se zde, ale i jinde na ostrově zásadně takto po svých nepřemisťují. Využijí jakýkoli dopravní prostředek počínaje vozidly, motocykly, skútry. Nepohrdnou však ani jízdou na starém jízdním kole. Zdejší zprvu poschovávané kočičí osazenstvo s přibývající tmou dostává více a více sebevědomí a hypnotizuje hosty taveren, aby se s nimi podělili o jejich večeři. Slunce zapadá , my zaplatíme pohodovou útratu 4 „éčka“ za 0,5 l Amstel a Frappé, a tak večer můžeme zakončit romantickou procházkou podél moře zpět,což se nám bez problému daří, když výsledný dojem z cesty nám nezkazí ani mnoho nefunkčních lampových světel.
Opět vyrážíme, tentokrát busem na okružní jízdu po ostrově. Přistupuje energická slovenská průvodkyně Zuzana a společně s ní její řecká kolegyně Tania, jejíž přítomnost budeme cítit celý den. Této postarší domorodkyni s ostře řezanými rysy ve tváři chybí k dokonalosti snad jen křišťálová koule a na rameni sedící havran. Její neskutečně výrazný parfém je cítit i na samotném konci autobusu, byť ona sedí stále přímo za řidičem. Toto zůstává naštěstí po celý den jejím jediným projevem, vše potřebné totiž obstarává její mladší kolegyně ze Slovenska. První zastávkou na našem výletě je starověká svatyně a antická nemocnice Asklepion , postavená před 2400 lety, nacházející se u města Platani, ve které měl svého času působit i samotný věhlasný léčitel a vlastně již lékař Hippokrates. K Asklepionu vede krásná cesta lemovaná cypřiši. Místo samotné ,jehož dominantou je zachovalá část korintského sloupoví působí i po řadě zemětřesení velmi fotogenicky, čehož okamžitě využíváme. Celý areál se nachází uprostřed nádherného smíšeného lesa. Druhou naší zastávkou je po projetí řady serpentin horská vesnice Zia ležící na úpatí zdejšího pohoří Dikeos, táhnoucí se střední částí Kosu, který svým tvarem připomíná okurku, jako jeho páteř. Však také nejvyšší hora Dikaio Christo se hrdě tyčí přímo nad vesnicí. Máme zde volno ,a tak okamžitě vyrážíme do místních obchůdků , kterými je celá vesnička doslova poseta. Nikde jinde na Kosu jsme před tím ani poté neviděli tak velký výběr panenských olivových olejů, koření, medů a různých léčivých mastí. Pokud trpíte kloubními problémy nebo bolestmi svalů, určite si z této vesničky dovezte léčivou mast z vavřínu. Po chvíli oddechu stráveného v jedné z místních taveren u dozajista nejchutnějšího řeckého piva Mythos , podávaného se zamrazenou sklenicí. Vyrážíme dál. Zastavujeme se ve vesnici Pili, kde obdivujeme místní květenu, zbytky křižáckého hradu a zdejších 7 pramenů , o kterých naše průvodkyně vtipně poznamená, že kdo se jich napije, bude žít až do smrti :-). Pak přijíždíme do jižní části ostrova na poloostrov Kefalos a pak dále do zálivu Kamari , kde poblíž fotogenické skalní vyvýšeniny zvané Kastri , si v jedné z taveren vychutnáme vynikající lahůdkovou Musaku opět s Mythosem . Zdejší jižní pobřeží se zdá méně větrné, nejsou žádné vlny a je odtud vidět jižním směrem až na sopečný ostrov Nisyros . Po obědě mám v autobuse problém s udržením pozornosti, zvláště, když se naše průvodkyně rozhodla během jízdy odříkat celou báji o Trojské válce. Nicméně i tato báje má svůj konec a moje osoba je vzbuzena u další zastávky, kterou je starý větrný mlýn u Antimachie. Zde po jeho prohlídce naše putování pro tento den končí a můžeme se přesunout do svého domovského letoviska na tématickou rybí večeři, kde se zrovna podává vynikající pečený Red Mullet a hlavně pak dokonale lahůdkový Smooth Hound na roštu potřený citronem.
Cílem našeho dalšího putování jsou okolní ostrovy Pserimos a Kalymnos, kam se vypravujeme plachetnicí jménem Sevimar L z přístavu hlavního města Kos, našeho stejnojmenného ostrova. Usazujeme se na přídi plachetnice a vychutnáváme si první větší vlny, které naší bárku pěkně rozhoupou a pošlou nějakou tu vodní slzu i k nám na palubu. Po chvíli tohoto houpání jsme však dostatečně zasoleni, abychom opustili přední místa přímo u zábradlí a přesunuli se na střed paluby. Nejprve se přibližujeme k ostrovu Pserimos , na první pohled velmi nehostinnému ostrovu bez vegetace, jehož osídlení sestává z jedné rybářské vesničky s cca 20 obyvateli, která je napájena elektřinou podmořským kabelem z ostrova Kos. Zde u vesničky se také vyloďujeme. Po výstupu na břeh sledujeme, jak téměř všichni zdejší domorodci okamžitě po našem vylodění nastupují ke svým stánkům a snaží se nám nabídnout své zboží, kde převažují různé dary moře, jako jsou mořské houby a mušle. Prodejce mořských hub (1 ks - á 2 EUR) odbýváme , což se později ukáže jako velká chyba. Mají zde krásnou mini plážičku přímo před tavernou, kde se někteří pasažéři Sevimaru osvěží v průzračném moři. Zde je opravdu křišťálově čisté moře a je vidět na dno v mnohametrové hloubce. Po tradičním osvěžení – zde Amstel a výborné Frappé, pokračujeme v plavbě. Nejprve míjíme malinký ostrůvek Plati, který obývá pouze jeden státem dotovaný řek, který má za úkol na tomto ostrově vztyčovat národní vlajku. Jeho samotu mu rozhodně nezávidíme, protože se dozvídáme, že zde ještě do loňska vztyčoval vlajku se svou přítelkyní, která jej však opustila. Pak už se před námi objevuje Kalymnos - ostrov potápěčů a lovců mořských hub. Pomalu připlouváme k jeho největšímu městu Pothia , které je jakoby vsazeno do zdejších příkrých kopců. Zde přistáváme v přístavu. Jednotlivé domy jsou zde namačkány na sobě jako sardinky, místo je zde využito beze zbytku. Městem vede podél přístavu rušná hlavní silnice, kterou není vůbec snadné přejít. Tu se však odněkud vynořuje hodný řek na skútru, zastavuje dopravu pomocí svého stroje a ruky a pomáhá nám takto přejít na druhou stranu směrem do města. Dál nám rukou signalizuje, abychom jej následovali, což činíme. Musíme však rychle, neboť on zmizel na svém skútru kdesi v romanticky úzkých uličkách města. Dopátráme se ho až před obchodem z mořskými houbami, přičemž zjišťujeme, že on je jeho majitel. Jdeme dovnitř a zde sledujeme výklad o lovu a přípravě mořských hub. Jsme docela nadšeni, Řek se předvádí , hraje si na chemika a namáčí nepohlednou tmavou houbu nejprve do roztoku, připraveného z manganistanu a dále pak do peroxidu, aby jí po chvilce vytáhl zářivě žlutou. Neodoláme a některé kousky kupujeme. Ejhle…., kousek za 8,-- EUR, chybička se vloudila, co naplat. Pokud si budete domů chtít dovézt opravdu kvalitní mořskou houbu, vybírejte podle velikosti pórů. Čím menší póry, tím je houba kvalitnější. Taková houba by v ám doma měla vydržet i 2 roky. Jdeme na cigárko do přístavní taverny Déjavu a poté odplouváme zpět směrem na Kos. Lodivod ještě jednou při zpáteční cestě zastaví a to na koupání v širém moři, čehož někteří využívají. K večeru opravdu šťastně dorážíme do přístavu. Padne šero, slunce krásně zapadá přímo před námi do moře a my stojíc na samém okraji pláže ,cítíme, že naše přání a touhy byly naplněny. Kali nichta ostrove splněných tužeb.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
06.07.09 20:01 Slucinka
Můžete mi napsat jméno hotelu, kde jste byli ubytovaní a zda jste byli s hotelem spokojeni? Jinak máte krásné fotky, začátkem srpna letíme taky na Kos, tak jsme zvěděvý a moc se těšíme! Děkuji
03.07.09 13:40 doctorG
Děkuji za velmi poutavý cestopis z náherného ostrova a jeho okolí, vyrazil bych hned.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
PYF16
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝JaninaHL˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Galerie3
Hotely3
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací