Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 27
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Kouzlo Lefkády

Autor:
Zařazeno:
Lefkada
Napsáno:
16.10.08 18:18
Fotografií:
40
Přečteno:
10390
Soutěž:
2008
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 15:50
24 °C
Skorojasno
ZSZ, 5.1 m/s
Myšlenka prožít příjemnou dovolenou v Řecku se zrodila několik měsíců před naší svatbou. Co může býti lepšího než klid, pláže, sluníčko, moře a vůně Středozemí? Jelikož tropické teploty nedělají našim tělům dobře, rozhodli jsme se jet v září, 2 měsíce po svatbě.
Kam? Na jeden z Jónských ostrovů - Lefkádu.
Nechť je tento cestopis stručným pozváním na vaši vlastní cestu. Zážitky, které vás na ní čekají, zcela jistě obohatí vaše životy měrou převelikou...

Autobus z letište nás vysadil na západním pobřeží ostrova - v bývalé rybářské vesničce Agios Nikitas, která již z dálky, když jsme se k ní blížili autobusem, slibovala svým pitoreskním vzhledem příjemný pobyt. Hotel umístěný v zeleni květin, stromů a středozemního rostlinstva hned na první pohled zapůsobil jako balzám na naši duši v kontrastu s betonem velkoměsta, z něhož jsme přijeli. A výhled z balkónu na vesnici a moře naše duše nasytil (a sytil po celou dobu pobytu) krásou symbiózy lidského osídlení a přírody.
Po krátkém odpočinku nám to nedalo a vydali jsme se prohlédnout si vesnici, jejíž osu tvoří hlavní ulice pro peší vedoucí směrem z kopce k moři končící maličkou pláží. Ulice posetá tavernami a obchůdky mi na první pohled učarovala - bez aut, shonu a ruchu, jenž nás provází mnoho dnů v roce. Po nezbytné ochutnávce slanosti moře a procházce po pobreží jsme den zakončili v jedné z místních taveren typickými řeckými jídly musakou, briamem, grilovaným feta sýrem a řeckým pivem Mythos. Teplá noc přímo vybízela nejít hned spát, ale zapálit svíčku na balkóně, otevřít láhev lefkádského vína, poslouchat ticho noci příjemně přerušované jen nočními ptáky, cikádami a tichým šumem z taveren, v nichž návštevníci spočinuli po celodenním objevování ostrova, plavání v moři či slunění. Vskutku příjemý začátek.

Každé ráno připravená snídaně byla výhodou, nemuseli jsme nic shánět, jen si vychutnat čas strávený snídaní, který byl obvykle několikanásobně delší než v našich všedních dnech. Škoda jen, že snídaně nebyla na řecký způsob, ale v kontinentálním stylu, výborný řecký jogurt s medem nám však i při snídani připomínal, kde že to vlastně jsme. První den jsme se rozhodli jen nasávat atmosféru místa, sžít se s ním a požádat je, aby nám umožnilo prožít krásné okamžiky.
Naše cesta tedy zamířila přes kopec na úžasnou pláž Milos, bez plážoveho servisu, dostupnou nyní jen pěšky, takže vždy poloprázdnou. Samotná cesta na pláž vede z hlavní ulice odbočkou vedle taverny Poseidon, po schůdcích a pak malebnou cestičkou, kterou v jednom místě protéká potůček a je lemována olivovníky, jehličnatými stromy, kaktusy a je cítit vůně subtropického lesa. Z vrcholku kopce lze vidět dva již doslouživší větrné mlýny připomínajíci starobylé časy. Na konci rovinky se objeví Krása - skrytá pláž omývaná vodami azuroveho moře krytá ze všech stran skalami a přístupná jen sestupem po schůdcích a žebříku. Jelikož slunce pálí, jdeme až dozadu ke kamenům, kde nalézáme příjemný stín. Okamžitě se svlékáme a běžíme do moře. Vlny jsou překvapivě velké, krásně nadnášejí, neodvažujeme se však plavat příliš daleko, mohly by nás odnést na širé moře...:o). Nedaleko našeho místa vidíme stan, zdá se býti prázdný, tuším, že tu bude přespávat nějaký milovník místní pláže, který nepotřebuje hotelové vybavení a dává přednost usínání za zvuku příboje a opakující se hučení mořských vln ho přenáší tam, odkud jsme prapůvodně vzešli. Zapaluji si viržinko, vychutnávám pohodu těchto chvil a objímám svou nyní již manželku. Na pláži se plavky moc nenosí - takže další koupání již bez nich, pouze jak nás život stvořil a je to fajn. Ubývající stín nám říká, že bychom se měli vypravit zpět a užít si zbytek dne v Agios Nikitas. Musíme prozkoumat zákoutí vesničky a čeká nás večeře u Poseidona. Zkoušíme tentokrát kalamáry, lilek a řecký zákusek baklava.

Dnešní den je bez snídaně. Museli jsme si přivstat, protože autobus do Lefkas town jede již v 6:30 a zpáteční ve 14:40. Prodej jízdenek je přímo v autobusu a zajišťuje ho průvodčí, který nově příchozí obslouží za jízdy, abychom neztráceli čas - na ten se ostatně príliš nehledí a destiminutové zpoždění je považováno za normální. Cestou se kocháme pobřežím, vystupujeme v centru Lefkasu, hlavního města Lefkády. Chvíli se motáme ve změti aut a lidí, koupíme si snídani v místní "bakery" a jdeme do přístavu, který prý patří k nejmodernejším v Řecku, abychom si jej prohlédli. Posedíme na lavičce, pojíme a sledujeme 3 řecké psy ležící na betonu jako by byli mrtví. Naším cílem jsou olivové háje a pláž Gyra s torzy větrných mlýnů nacházející se lefkádske laguně. Po cestě začíná býti horko, takže stín větrného mlýna a smočení nohou v moři přináší žádoucí osvežení, pobudeme tu asi hodinku a jinou cestou se vracíme zpět do Lefkasu, tentokrát již skutečně letitými olivovými háji. V Lefkasu procházíme hlavní třídou s mnoha restauračními zahrádkami, nakoupujeme nějaké sladkosti, procházíme obchůdky, Markétce největší radost dělá lefkádský medvídek, posedíme u přístavu a jdeme na nádraží, aby nám autobus neujel.
Po návratu do Agios Nikitas vyrážíme na Milos. Vlny jsou stále veliké, daří se mi dostat za první vlnu a připadám si jako na na horské dráze, nahoru.. a dolů. Úžasné. Stan je dnes obydlen, sluní se tu postarší příznivec hippies, užívá si volnosti táboření na nekomerční pláži. Patříme sem nyní taky a je nám dobře.

Lefkáda není na historické památky příliš bohatá, častá zemětřesení nedovolila jejich přetrvání, o to bohatší je na přírodní krásy. Abychom nasáli též něco z řeckých dějin, jedeme dnes na výlet s CK na pevninu - do oblasti zvané Epirus. Musíme projet podmořským tunelem a zastavujeme u řeky Acheron, známé ze starořeckých bájí, vedoucí prý do říše temnot, kam odchází každá duše, když se její dny naplnily. Náš převozník Cháron nás veze po řece na širé moře a ukazuje, kde se nalézá vchod do podsvětí , pak se vracíme zpět proti proudu řeky až k soutoku Acheronu s řekou Styx, v jejíchž zázračných vodách byl koupán jako dítě bájný Achilles, leč na paty bylo při koupeli zapomenuto, a to se mu stalo osudným. Ani my si neodpustíme prodloužit si život smočením rukou ve Styxu. Děkujeme Chárone, a nashledanou za mnoho let.. na konci našich dnů.
Přesouváme se k jedné z řeckých věštíren - Nekromantonu, kterou navštívil kdysi i Odysseus při jeho 40-letém bloudění. Jak bylo ve věštírně dosahováno vizí budoucnosti zůstane asi navždy tajemstvím, pro někoho to byl podvod, kterým si kneží získávali moc a peníze, někdo veří v reálný základ a tajné vědění dávných dob. Nám stačí prožít ono tajemství starodávného místa a ponořit se svou fantazií do minulosti.. jak to asi tenkrát vypadalo a probíhalo? V nedaleké restauraci nás čeká malé řecké občerstvení. Cítím trošku škrábání v krku, a tak si dávám ouzo, věřím, že proti bacilům pomůže. Naší další zastávkou je střední tok Acheronu, kde se budou otužilci brodit proti proudu do jinak nepřístupného kaňonu. Necítím se na to, takže se pouze projdeme po cestičkách kolem řeky a aspoň Markétka přebrodí na druhou stranu řeky. Poslední zastávkou výletu jsou vykopávky starověkého města Kassope nad Jónským mořem a památník Zolonga na tureckou nadvládu oslavující odvahu řeckých žen, které raději zvolili sebevraždu skokem ze srázu hory než područí Turků vedených Ali Pashou z Yanniny.

Dnes odpočíváme po včerejším celodenním výletě, manželka mne léčí heřmánkovým čajíčkem z nemoci, jejíž zárodek jsem si přivezl z vlasti, abych byl zítra fit, neboť budeme mít na 4 dny vypůjčené autíčko a čeká nás hodně cestovaní a objevování. Je zataženo, dopoledne ležíme v posteli a odpoledne příjemná procházka k další nedaleké pláži - pláži Pefkoulia, což znamená borovice. Je chladněji, nikdo se nekoupe, projdeme pláž a posloucháme moře...

Včera večer přivezli auto, Fiat Panda, Markétka je poprosila, aby nám dobře sloužilo a vydrželo i na silnicích, které nepatří mezi nejlepší a nejfrekventovanější. Naše první cesta směřuje do vnitrozemí, je oblačno, takže ideální den na výlet. Stavujeme se v jediném obydleném klášteře na Lefkádě - ve Faneromeni. A ten je vskutku výstavní. Je neděle, takže když přijíždíme, právě končí nedělní bohoslužba a máme možnost nejen vidět pravoslavné kněze, ale i věřící v družném hovoru občerstvujíce se v jedné z místností. Potkávám tu přítele, který cestoval s námi z Brna, ovšem jest ubytován na východním pobřeží nedaleko Nidri. Jo, ostrov je malý (potkali jsme se na různých místech neplánovaně celkem 3x během pobytu). Vyměníme si zážitky a zkušenosti a po pokochání se krásným výhledem na lefkádskou lagunu pokračujeme dál, nyní již do vnitrozemí , za tradičními horskými vesnicemi jako Karya, Lazarata, Englouvi, za kapličkami v horách, vinicemi na terasovitých políčkách. Silnice jsou pusté, jen sem tam projedou turisté autem či na mopedu. Chceme se dostat na jedno z nejvyšších míst ostrova, kde je kaplička a prý nádherný výhled po ostrově. Cesta není moc dobrá, málem jsme ji minuli, přes lom, vojenským územím, mám strach o Pandu, aby se jí nic nestalo a vyšplhala až nahoru ke kapličce po nekonečných serpentinách. Strach byl zbytečný, odměnou za tuto zajíždku nám je panonoramatický pohled na Lefkádu. Je cítit, že jsme v horách, vítr pěkně profukuje, nikde ani živáčka, ticho, připadá nám to, jako bychom byli sami někde v pustině. Chlad nás pobízí k sestupu, čas nám určený pro pobyt na hoře Ilias Profitis právě vypršel. S kratšími zastávkami sjíždíme do letoviska Nidri, kde si chceme udělat procházku k vodopádům Kerassia. Zde již vládne relativně čilý turický ruch odpovídající končící sezóně, vodopády jsou příjemným místem, spočineme na kamenech pod nimi.
Na zpáteční cestě kolem východního pobreží ješte jednou odbočíme a po dalších táhlých serpetinách vyšplháme s pandičkou k bývalému klášteru Agios Petros, v němž jsou dodnes uctíváni svatí Otcové.
Večerní procházka uličkou k moři v Agios Nikitas, a posezení na balkóně zakončí den, sledujeme soumrak nad mořem a tichý život osady.

Je opět ráno. Dnes se vypravíme opačným směrem - na jih - dopoledne objevujeme krásy jižní části ostrova, vesničky, prameny, život na zdejším venkově. Odpoledne zastavujeme na vskutku malebném místě - rybářském přístavu - v zátoce Syvota. Moc se mi tu libí, vracejí se mi vzpomínky na pobyt na Novém Zélandu, jsem vděčný za možnost tu být. Dáváme si oběd v jedné z taveren, rybí speciality, já souvlaki z mečouna, Markétka grilovanou makrelu, zajímavý tradiční medový zákusek s oříšky - kataif a frape.
Čeká nás ješte přístav Vasiliki a především pláž Agiofili. Parkujeme nedaleko přístavu ve Vasiliki , dále jest třeba jít na pláž pešky, neboť na Agiofilii vede jen nezpevněná cesta. 30 minut pešky v pozdním odpoledni, je teplo, nemůžeme se dočkat osvěžení ve vodě. Ale... stálo to zato! Nádherná pláž, super koupání a plavání, vlny malé, užíváme si to a zůstáváme až do soumraku, nemůžeme se s pláží rozloučit, zůstává tu nejen kus našeho srdce.. ale i něco víc, což zůstane naším tajemstvím. Z pláže s námi jde do Vasiliki zatoulaná kočka, kterou Markétka pojmenovala Vasilka a nakrmila ji musli tyčinkou. Ač se s ní mnozí návštevníci pláže fotili, hlad měla převeliký. Došla s námi témeř do města, těsně před Vassiliki se však lekla psa a utekla na olivovník. Kdepak je jí teď konec? Do Agios Nikitas přijíždíme až za tmy, sprcha a posezení na balkóně, vychlazený Mythos jen zasyčel, k tomu feta sýr s chlebem a zeleninou a jdeme spát.

Třetí den s autíčkem nás čeká návštěva nejjižnější části ostrova. Před tím musíme sjet do Vassiliky natankovat benzín, protože včera jsme to už nestihli a benzinka v Agios Nikitas je důvodu konce sezóny již uzavřena. Takže po zajížďce do Vassiliky, kde potkávám na skútrech známé přátele, parkujeme nad pláží Porto Katsiky, kamž v sezóně dokonce jezdí veřejná doprava a má funkční plážový servis. Pláž rozlehlá, krásná, je vidět, že skutečně patří na Lefkádě k nejfrekventovanějším, zvláště když přijíždí výletní loď Makedonia Palace a za chvíli po ní Nidry Star přivážející výletníky, aby se vykoupali na Porto Katsiky jako na jedné ze zastávek okružní plavby kolem ostrova. Z lodních tlampačů zní pokyny pro cestující a řecká hudba. Za hodinu odjíždějí dál a je klid. Začíná být horko, je načase se zvednout a pokračovat na jižní cíp - mys Ducato, kde údajně ukončila z nešťastné lásky svůj život slavná básnířka Sapfó z ostrova Lesbos skokem ze skály. V současnosti je tu maják. Opět liduprázdno, před námi přišla pěšky z Vassiliky pouze dvojice Němců, jinak široko daleko nikde nikdo. Maják poskytuje příjemný stín, setrváme 2 hodiny, svačinka a nádherný rozhled na širé moře křižované tu a tam nějakou menší lodí či člunem. Pohled dolů na útesy je hrůzostrašný při představě skoku básnířky, kterou pak následovali další lidé ze stejného důvodu. Markétka mne nechce pouštět ke kraji, aby mi náhodou neuklouzly nohy, bojí se, že by pak musela jít do Agios Nikitas pěšky:o), trošku ji zlobím a stále chodím kolem a představuji si emocionální rozpoložení Sapfó před tím, než spáchala sebevraždu. Jakmile největší vedro ustupuje, vracíme se zpět na sever, naší zastávkou je další pláž - a to pláž Egremni, dle dostupných informací jedna z nejhezčích na ostrově, ráno mi to na Porto Katsiky potvrdili přátelé z Brna při opětovném setkání, nicméně nás varovali před enormním množstvím létajícího hmyzu, jenž se z nějakého důvodu na této pláži hojně vyskytuje, zvláště sršňů a vos. Přijíždíme na Egremni. Na pláž je nádherný pohled, přístup přes poměrně velké množství schodů (při zpátečním výstupu jsme se pěkně zadýchali). A skutečně kamarád nelhal - tolik sršňů jsem ještě neviděl, pravděpodobně mají hnízda ve vápencové skále nad pláží, a jelikož mi odmalička přítomnost těchto tvorů není příjemná, rychle se svlažím ve vodě a utíkáme zpět po schodech, abychom stihli ješte jednu pláž západního pobřeží. Rozhodujeme se mezi pláží Gialos a Megali Petra, vítězí druhá z nich - a nelitujeme, cesta k ní je sice klikatá a plná zatáček, ale odměna stojí za to. Na pláži necelá desítka lidí, v moři veliké kameny, které vytvářejí příjemná zákoutí. Nádherné místo. Zde zůstáváme, dokud sluneční paprsky dopadají na hladinu moře..

Poslední den s Pandou. Sjedeme do Nidry a odtamtud trajektem na ostrov Meganissi, další z jónských ostrovů, menší, zelený řídce obydlený. Na moři je chladno, ješte že máme teplejší oblečení, na koupání na některé z ostrovních pláží to dnes nevypadá, spíš na pěkný pěší výlet po ostrově. Plujeme kolem menších ostrůvků Scorpios a Madouri a připlouváme do přístavu Spilia nedaleko městečka Spartochori. Vystoupáme po schodech do města a sledujeme poklidné dění v přístavu. Kotví tam menší výletní loď a právě svolává turisty z prohlídky města k vyplutí. Loď vyplouvá a my se vydáváme úzkými uličkami městečka směrem na sever. Olivovými háji chceme procházkou dojít do druhého přístavního města - do Vathi. Je tu svěží ostrovní vzduch, kromě několika motorek nikdo. Příjemné ticho a krajina. Odbočkou zamíříme k malé kamenité pláži, kde si dáváme malý oběd při pohledu na moře a pokračujeme dále do Vathi. Úžasný pohled na zátoku si vychutnáváme na lavičce u osamělého rybářského kostelíka. Rackové kroužící nad mořem, občas malá loď směřující do přístavu nebo z něj na otevřené moře. Tulíme se k sobě, cítíme, že tento okamžik jsme blízko zemi a sobě navzájem.
Trajekt přijíždí ve 14:45, mírný déšt provází cestu trajektem zpět do Nidry. Kupujeme si palačinky a sedíme v přístavu na lavičce, právě připlouvá turistická loď, která je replikou staré řecké lodě. Kapitán oděn do stylového námořnického oděvu se loučí s výletníky a tančí s nimi řecký tanec sirtaki. Před naší lavičkou stojí socha nějakého pána, kterou si lidé fotí, zajímám se, proč si ji fotí, o koho jde. Když ji obejdu, zjištuji, že se jedná sochu Aristotela Onassise, dnes již zemřelého, kontroverzního bohatého řeckého podnikatele, kterou mu postavili jeho sympatizanti a nechali do podstavce vyrýt jeden z jeho výroků - "Člověk sám si určuje a má určovati svůj osud." Je čas pomýšlet na návrat.. Děkujeme autíčku, že nám dobře sloužilo, večer si pro ně přijedou z půjčovny. Před tím ještě využijeme jeho služby a necháme se zavést na prohlídku pláže Kathisma.

Přichází poslední den. Venku je pošmourno a chvílemi dokonce jemný deštík. Budeme se ještě koupat na Milosu? Věřím, že ano, i když to tak zatím nevypadá. Po snídani vyrážíme pěšky do okolních lesů, na kratší výlet, vzduch je svěží a příjemně vlhký. Vracíme se právě včas, protože za chvíli bubnuje na střechy déšť, který mohu sledovat z balkónu a oddávat se příjemné melancholii při pohledu na po listech stékající kapky vody a hrající si ptáky. Podřimuji a nechávám na sebe působit náladu krajiny. A pak - po dvou hodinách - z mraků se v jednom místě vynoří první sluneční paprsky. Nečekám na nic a velím - "JDE SE, už pršet nebude". A během pěti minut jsme na cestě známou pěšinkou. Na Milosu je asi 6 lidí. Vlny mírné, dá se i plavat, stan hippísáka je pryč. Užíváme si moře a pozdních slunečních paprsků, je nám božsky, stejně jako těm několika lidem roztroušeným po pláži. Hledáme nejkrásnější kamínky, které vyvrhlo moře na břeh. Nechce se nám zpět, zapadající slunce ve skulině mezi mraky odráží své paprsky na mořské hladině a vytváří překrásnou scenérii. Fotím. Tiskneme se k sobě. Tyto chvíle zůstnou navždy vryty do našich srdcí..
Dáváme sbohem pláži zamilovaných a je nám trošku smutno...

Poslední večeře v taverně, řecký salát, víno, těstoviny.
Balíme věci do zavazadel, brzy ráno odjíždíme na letiště.
Prožili jsme nádhernou dovolenou, a musíme se rozloučit.
Teď, milý čtenáři, čeká Lefkáda na tebe...

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
27.12.08 12:25 Zdenka83
Jedním slovem nádhera! Snad nám příští rok Lefkada také konečně vyjde ... :-)
22.12.08 18:46 bedru
Moc pěkný cestopis, tipovala jsem ho na jedno z nejpřednějších míst.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
nSnXT
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝mysa˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy1
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací