Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 23
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Krásy, barvy a vůně Thassosu

Autor:
Zařazeno:
Thassos
Napsáno:
11.10.08 22:17
Fotografií:
39
Přečteno:
14981
Soutěž:
2008
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
14 °C
Oblačno
VJV, 3.1 m/s
Vůně, barvy a krásy Thassosu – červen 2008

A je to tady, dnes konečně odlétáme na Thassos. Ráno po probuzení je ještě dost času na zabalení kufrů, na letišti máme být až v 13,00 hod a bydlíme blízko něj. Odlet je stanovený na 15,00 hod.a snad nebude žádné zpoždění. Nebylo a tak po necelých dvou hodinách příjemného letu přistáváme na malém letišti ''Alexandra Velikého'' v Kavale , kde nás vítá sluníčko a horký vzduch pomalu končícího dne. Autobus nás odváží do přístavu v Keramoti , tam i s námi najede na trajekt. Opouštíme autobus a pohodlně se usazujeme na nejvyšší palubě. Z loňska máme v paměti doprovod mořských racků, chceme se s nimi přivítat a trochu je nakrmit českými houskami. Plavba trvá asi 45 minut, zvolna začína zapadat slunce a to je příležitost pro vyzkoušení nového foťáčku a pořízení prvních fotek. Zapadající sluníčko předvádí svou širokou paletu barev. Konečně jsme tady, trajekt přirazil ke břehu a nás vítá zelený Thassos, ostrov bájných Sirén, plný barev, vůní a krás. Vracíme se do autobusu, vyjíždíme na pevninu, už je před námi jen asi 20 minutová jízda k našemu ubytování v malé řecké vesničce Skala Sotiros. Vracíme se na stejné místo jako v loňském roce, moc se nám tu líbilo. Ubytování je velice příjemné, brzy tu podlehnete pocitu domácího prostředí a seznámíte se s ostatními spolubydlícími, možná protože zde chybí anonymita hotelů. Vila je jednopatrová, v patře má dva apartmány a byt pro majitele, v přízemí je pět studii, stojí přímo u moře a má hezkou prostornou zahradu. Letos Theo inovoval, má tu nový plot a v pokojích je nově klimatizace a televize.

Jsme na místě. Vítá nás známa vila , zahrada a starý pán Kostas, tatinek majitele vily .Velkou radost mě udělalo, že děda Kostas na nás nezapoměl i to, že máme stejný pokojíček jako loni. Při vstupu do něj si připádám, jako bych nebyla pryč celý rok ale jen pár dnů. Zahrada je teď v červnu opět krásně zelená, plná růží , oleandrů , stromů a má i několik možnosti k posezení. Rychle vybalujeme kufry a vydáváme se na procházku abychom zjistili co se v této poklidné vesničce změnilo. Nezměnilo se vůbec nic, vše je na svém místě. I čas na místních kostelních hodinách je stejný jako vloni (nejdou).Večer přijíždí Theo a vítá nás skleničkou vlastního skvělého vína, anglicky a trochu česky si povídáme o tom co nového se událo v průběhu roku, kdy jsme se neviděli a pak odcházím spát. V noci probíhá bitva s komáry, oni vyhrávají a tak se moc nedá spát. Další dny už to nedopustíme.

Je tu ráno a já opět zažívám kouzlo snídaně v zahradě s pohledem na moře . Dívám se jak se vracejí rybáři z moře a vychutnávám si ty okamžiky. Jsem tu sama, ostatní ješte spí. Je to přijemný pocit na který budu vzpomínat ještě dlouho po návratu domů. Vila se pomalu probouzí a s ní se v zahradě probouzí také cikády. Kolem desáté hodiny odcházíme na pláž. Ve dveřích se zdravíme s paní na uklid. Je to bulharka, je velice milá a snaží se s námi konverzovat anglicky i rusky. Uklízí každý den včetně vikendu. Naše oblíbená pláž je asi 300 m od vily , je malá, čistá s pozvolným vstupem do vody a jemným pískem, nehrozí tu nebezpečí, že šlápnete na mořského ježka a je fajn, že můžete použít slunečník s lehátky za objednání nápojů nebo něčeho dobrého z přilehlých taveren. Oba majitele Thea i Alexe známe již z loňského roku. První letošní koupaní v moři je senza, voda je příjemná a sluníčko si dává záležet. V poledne je na teploměru 48 stupňů na slunci a proto se jdeme schovat do příjemného stínu zahrady pod koruny stromů . Na zahradě sedí děda Kostas, zdravím ho řeckým ,, Kali méra “ a on má z toho radost a česky odpovídá ,, Dobrý den“, to loni neuměl, asi ho to naučil syn. K moři se vracíme až odpoledne. A pak také večerní koupání je fajn.

Skala Sotiros je malá rybářská vesnice, jen mírně zasažená cestovním ruchem a proto je tu božský klid. Mají tu kostel, malý přístav, pouze dva obchody, tři taverny, pekárnu, gyrosárnu a v ní dělají skvělý kuřecí gyros . Vysoko v kopcich se nachází vesnička Sotiros . Abychom jen ,,neleželi u moře“ domlouváme se s ostatními spolubydlícími a v úterý vyrážíme na výšlap do 4 km vzdáleného Sotirosu . Vycházíme před osmou ráno, kdy ještě není tak velké teplo. Děda mi ukazuje nejlepší cestu kudy máme jít, Je nás šest ale zmíním se jen o třech dámách (všechny mají skoro 70 let ), které ve svém pěkném věku tento výstup zvádly snad lépe než my mladší. Cesta vede stalé do kopce, je lemovaná nejprve olivovníky a výše pak stromy různých druhů i tvarů a není na ní snad ani metr roviny. Ale ten pohled zhora za to fakt stojí . Mijí nás několik řeků v autech, všichní nám mávají a usmívají se a možná se i diví proč se pleteme v takové výšce na silnici. Po necelých dvou hodinách konečně přicházíme k našemu cíli, krásně tu voní divoký tymián, slyšíme bečení a zvonce ovci a všude přítomné cikády. Vesnička Sotiros byla založená již v roce 1888 a dříve se sem ukrývali řekové před nájezdy tureckých pirátů. Z té výšky v horách krásně viděli kdo se na ně chystá a mohli se na něj připravit. Dnes se tu setkáte s typicky řeckou architekturou. Stojí tu vedle sebe nové nebo udržované domy , které řekové používají jako víkendová sídla a rozpadlé nikým neudržované stavby. Vesnička je malá. Hned na začátku stojí malý, pěkný kostel a my konečně jdeme po rovině, pomalu procházíme vesničkou, která je teď po ránu skoro liduprázdná. Nabízí se nám zajímavý pohled na moře, přírodu a na Skala Sotiros dole . Všichni fotíme, je to nádherný pohled. Opravdu ta námaha stála za to. Roste tu spousta mých oblíbených oleandrů všech barev. Na návsi je obrovský starý platan a my usedáme do jeho stínu k malému odpočinku před cestou zpět, teče tu pramem s velmi dobrou studenou vodou a tak se můžeme osvěžit a naplnit již vypité láhve. Pomalu se vracíme k silnici a mijíme ještě jeden kostel, na kterém probíhají nějaké opravy. Cesta dolu trvá kratší dobu, z kopce nás to žene samo a jelikož celý rok sedím v kanceláři odnáším si nejen hezké vzpomínky, ale celé tři dny mě bolí namožené lýtkové svaly. Náš výlet zakončujeme v taverně u Thea na pláži, kde si všichni dáváme oběd a dobré řecké pivo v ledových sklenicích. Babči tvrdí, že je nic nebolí, dříve prý bývaly náruživé turistky. Na zahradě sedí děda Kostas a zajímá ho jak jsme se měli a tak mu česko–řecko-ručně odpovídám, že to bylo príma. Po polední siestě opět odcházíme k moři, které je jako kafe, což já velice oceňuji jelikož jsem jinak hodně zmrzlá. Musím však konstatovat, že tady na ostrově mě po dlouhé době zima vůbec není. Dny naší dovolené zvolna plynou a po schůzce s naší skvělou delegátkou Janou se rozhodujeme pro další zpestření a hlásíme se na výlet autobusem kolem celého ostrova pořádaný naší cestovkou. V loňském roce jsme obepluli půlku ostrova na lodi, bylo to zajímavé, plavba byla spojena s koupáním, rybařením, dobrou snídaní a chutným obědem. Letos to tedy zkusíme po pevnině.

Je pátek a my se vydáváme na výlet kolem Thassosu, čeká nás cca 100 km, tolik měří silnice kolem ostrova. V autobuse nás vítá Andrea, naše loňská delegátka a je to po roce milé setkání jelikož i ona nás poznala. Při jízdě se od Andrey dozvídáme informace a zajímavosti o Řecku a řecích. První zastávka je v ženském klášteře Archanděla Michaela, který se tyčí na vysoké skále s fantastickým výhledem na moře . Při vstupu do kláštera se musíme všichni zahalit do sukní a jiných vesele barevných oděvů aby nám nic nekoukalo, je to vážně komický pohled a je v tom horko. Obyvatelky klaštera tu mají božský klid a trochu jim to závidím. Teprve v tom klidu si člověk uvědomí uspěchanost našeho všedního života. Po prohlídce kláštera odjíždíme do vesničky Aliki, vidíme pozůstatky antického obětního chrámu , zbytky starého přístavu. Také zbytky původního lomu na bílý mramor ve spojení s modrou barvou moře nabízí zajímavý pohled na toto místo. Blíží se poledne a sluníčko začíná pálit a tak se rádi vracíme do klimatizovaného autobusu. Další zastávka je v horské vesničce Panagia, tady se vydáváme k prohlídce pravoslavného kostela a Andrea nás informuje o tom jak je to v Řecku s rodinou, školstvím, náboženstvím, svatbami a rozvody. Cestou zpět ochutnáváme vodu z pramene lásky, která sice moc nefunguje a však v tom vedru určitě osvěží. Pomalu scházíme na náměstíčko a obdivujeme údajně nejstarší platan na ostrově (ale řekové to tvrdí skoro o všech platanech) a tady v malém krámku ochutnáváme a také nakupujeme skvělý domácí Thassosský med s ořechy. Zmoženi horkem se ještě stavujeme ve výrobně olivového oleje a seznamujeme se jak se starou ruční výrobou tak i s tou dnešní moderní . Dělají tu pravý Panenský olivový olej lisovaný za studena vysoké kvality. Konečně mám představu jak se to dělá a kolik je to práce než se tento olej stáčí do lahví. Jednu si samozřejmě kupuji a doufám, že přežije překládání kufrů na letištích (hurá vydržela). Z Panagie přejíždíme na Gold Beach , která je nejznámější a prý nejkrásnější pláž na ostrově (nám se však nejvíce líbí naše malá pláž). Cestou míjíme Ipsarion (cca 1204 m), je to nejvyšši hora na Thassose. Na pláži je čas na koupání i na oběd. My volíme raději delší oběd, restaurace je přímo u moře a ve stínu stromů, takže je tu fajn. Objednáváme si Gyros, řecký salát a řecké pivo a pak Frappe. Poslední zastávka je v hlavním městě ostrova Limenas. Andrea nás zavedla do Agory , kde jsou staré vykopávky , viděli jsme antické divadlo a zbytky Akropole.Vedro je už hodně silné a tak se brzy vracíme do našeho klimatizovaného autobusu, cestou kupujeme pár suvenýrů a těšíme se do vily a k moří. Všichni se shodujeme, že Thassos je fakt moc hezký a zajímavý ostrov. Místní lidé jsou velice vstřícní a milí ať jste kdekoliv. Velmi dobře se tu domluvíte anglický, občas česky a řekové také mají rádi když použijete nějaké to jejich slovíčko.

Další z krás tohoto ostrova vedle přírody, moře a lidí jsou zdejší západy slunce . Každý západ má jinou barvu a já pak doma zjišťuji, že mám spoustu fotek zapadajícího sluníčka v široké barevné škále . Protože vila stojí hned u moře, můžete toto romantické představení s úžasem sledovat s každým končícím dnem. Dovolená zvolna plyne a nám zbývá již jen pár dnů a tak si je užíváme střídavě u moře a na zahradě. Počasí je skvělé, moře čisťoučké a teplé a sluníčko nás nešetří. Pod slunečníky na pláži a pod olivami na zahradě je príma a i opálení je na nás znát. Zašli jsme také na pondělní trhy do vedlejší vesničky Skala Prinos, která je vzdálená necelé 4 km. Šli jsme pěšky přes olivový háj ve kterém roste snad tisíc olivovníků . Nechápu jak řekové poznají, které stromy jsou zrovna jejich. Na trhu nakupujeme ovoce a zeleninu, pečivo, jinak tam nic zvláštního nenacházíme. Cestou zpátky jsme mezi olivami zabloudili, ale nakonec jsme domu s malou oklikou a větším zpožděním došli. Poslední večer jdeme s našimi přáteli na společnou večeři na pláž k Theovi a pak ještě dlouho do noci sedíme v zahradě. Náš Theo se přichází rozloučit a přeje nám šťastnou cestu již dnes, zitra brzy ráno musí odjet do Kavaly kde pracuje.

Kufry balíme na poslední chvíli, na pokoji můžeme být až do odjezdu. Dopoledne si vychutnáme poslední koupání. Odpoledne trávím s dědou na zahradě, přinesl mi Frappe a tak ho spolu pijeme na mé oblíbené lavičce , znovu se řecko-česko-ručně bavíme a docela si rozumíme. Ptá se mě zda se těším domů a já po pravdě řikám, že ne a on se směje a říka ať zase přijedu. Je mi jasné, že se mi bude stýskat, vím že mi zase dlouho bude chybět zahrada, sluníčko, moře a děda s Theem. Oba jsou moc fajn. Pokud má Theo čas tak připraví pro své turisty své skvělé řecké Tiramissu. I my jsme ho mohli ochutnat, je fakt výborné. Čeští turisté se k nim rádi vracejí.

A pak už je tu loučení, pusa na cestu od dědy Kostase, autobus, trajekt , krmení racků, malé posunutí odletu, letadlo a přístání na Ruzyni. Praha nás přivítala teplotním šokem - cca 15 stupni, deštem, větrem a mě už zase začíná být zima. Snad mě zahřejí milé vzpomínky a asi 500 fotografii, které mám uložené ve svém foťáčku. Již dnes vím, že se do Thassos opět brzo vrátím.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (1)
12.02.09 10:45 Pechmann
Loni jsme byli na Thassosu posedmé.Poslední roky jezdíme do stejného místa a do stejného pokoje.Nemá to chybu,těch 350 dnů mezi tím uběhne jako voda :-))
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
k8fcm
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝sotira˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Galerie6
Hotely1
Diskuze0
 
Greek Market
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací