A asi znovu Thassos

Zdroj: recko.name/cestopisy.php?id=8
Napsáno dne: 12.2.2005
Vážení přátelé.

Když jsme se vypravovali poprvé na Thassos, nastudoval jsem si všechny dostupné příručky. Dočetl jsem se tam mimo jiné, že podle starořeckých bájí byl ostrov Thassos domovem Sirén. Z neznalosti jsem tuto informaci bral na lehkou váhu. V roce 2011 jsme tam byli již podeváté.

Ostrov samotný má totiž několik specifik. Jeho fotografie poznáte v jakémkoliv cestovním katalogu, protože tam nenajdete panelákové hotely a cestovní průmysl je teprve v počátcích. Z toho pravděpodobně také vychází neobyčejná vstřícnost a přátelské chování místních obyvatel. Krása ostrova je umocněna tím,že se jedná o ostrov mramorový (zajímavé jsou lomy ,jak novodobé u Makriamosu, tak starověké u Aliki), z čehož vyplývá kouzelná barevnost oblázkových pláží na jihu a východě ostrova.

Mé první setkání s Thassosem nebylo ovšem moc milé. Po příletu do Kavaly jsme totiž okamžitě zjistili, že máme všechna zavazadla otevřená. Když jsem to nahlásil delegátce, ta bez jakéhokoliv vzrušení konstatovala, že se nám ztratily pouze cigarety a ukradli nám je určitě již na Ruzyni. Měla pravdu. Od té doby se místním obyvatelům v duchu omlouvám. Další věta delegátky "Tady se nekrade.", ač těžko uvěřitelná ,se dá tesat.

Mému srdci nejbližší jsou na ostrově dvě místa. Je to horská vesnička s jedním stálým obyvatelem (taverníkem) Kastro. Když jsme tam dojeli poprvé,potkali jsme domorodce, který nás zval do taverny. Řekli jsme mu, že si vesnici nejdříve prohlédneme. Zjistili jsme ale, že kromě místní kostnice a několika celokamenných domků tam opravdu nic není. Když jsme přišli do taverny, pochopili jsme, že je taverník opravdu jediným obyvatelem. Ovšem ten z nás měl takovou radost, že připravené ouzo jsme museli vypít bez odmlouvání (včetně řidiče) na jeho zdraví a na jeho účet. Musím se přiznat, že jsme odjížděli až za soumraku. Absolutní ticho ,tmavomodrá obloha,vlahý vánek a vzdálená melodie větrem rozeznívaných zvonkoher ve mně ale zanechaly nesmazatelnou stopu.
Druhým mně velmi milým místem je vesnička Pefkari ( česky Borová) ležící mezi Potosem a Limenárií. Je to totiž jen asi 600 metrů dlouhá promenáda, kde na straně od moře je několik rodinných hotelů a mezi pláží a promenádou jsou taverny. Majitelé taveren vás nevtíravě zvou k posezení a na vyslovení jakéhokoliv přání reagují velmi vstřícně.

Zajímavý zážitek mám ze sousedního městečka Potosu. Tam je promenáda stejná, ale delší. Když jsme se vraceli k večeru z koupání, pozval nás jeden taverník k posezení. S úsměvem jsme mu odpověděli, že jdeme od vody a nemáme u sebe peníze. Bez ´mrknutí oka odpověděl, že to nevadí, že zaplatíme zítra. Podotýkám že v sezoně a v tom okamžiku se tam pohybovalo několik stovek turistů. Opravdu jsme platili až následující den. Pravda je ovšem také ta, že do jeho taverny jménem Bumerang zavítáme od té doby pokaždé, když jsme v Potosu.

Cesta kolem ostrova je dlouhá asi 100 kilometrů a absolvujeme ji pokaždé,když jsme na Thassosu, stojí to opravdu za to. Když objíždíme nejkrásnější pláže a místa na ostrově, vždy zajedeme i do vnitrozemských vesnic. Kdybych byl cynik, řekl bych, že domorodci vymysleli chalupaření. Bylo to však z obav před piráty. Místní obyvatelé ve starověku totiž začali budovat vnitrozemské vesnice a když se objevili piráti, jednoduše se z přístavních vesnic stáhli do hor. Když se podíváte na mapu Thassosu, poznáte které vesnice k sobě patří. (Akorát nechápu,jak to stavění v těch skalnatých svazích zvládli fyzicky.)

Jak jsem již řekl, jezdíme tam pravidelně a pozorujeme, jak se tvář ostrova postupně mění. Zatím je to k lepšímu (silnice,historické domy,zásobování). Dokonce jsme zjistili, že je možné na mnoha místech se již domluvit i česky a slovensky. Připouštím, že mé nadšení ostrovem je až patologické, pokud na něm nemají podíl opravdu ty Sirény, ale vzpomenu si na něj 350 krát v roce (zbývajících 15 dnů tam jsem). Termínově je bezkonkurenční červenec a srpen, zejména pro ty, kdo nejsou zvědaví na plné pláže medůz v červnu, nebo na bouře v září.

Závěrem bych vás, kdo tento článek přečtete, chtěl poprosit. Klidně tam jeďte, ale nikomu o tom nevykládejte, ať nás tam není mnoho. (Postavili by nám tam paneláky).