Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 6
Melissa travel
© 2002 Řecko a řecké ostrovy
webmaster(zavináč)recko.name

Iraklia

Autor:
Zařazeno:
Ostatní ostrovy
Napsáno:
12.08.06 23:58
Fotografií:
32
Přečteno:
7113
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Iraklia

Iraklia je malý hornatý ostrůvek nacházející se nedaleko ostrova Naxos, jihozápadním směrem. Stejně jako Naxos je součástí Kykladského souostroví. Řetěz několika malých ostrůvků nacházející se v blízkosti ostrova Naxos (Iraklia, Donoussa, Schinoussa, Ano Koufonissi, Kato Koufonissi, Keros) se též nazývá „Malé Kyklady“. Iraklia je ostrov několika tváří. Malý přístav Agios Georgios je v sezóně rušná, rozvíjející se obec. Výstavba zde se nacházející je využívána většinou pouze během letní sezóny. Najdeme zde několik taveren (mimo sezónu je otevřena jen jedna, v zimě ani ta), malý obchod, v sezóně i dva a mnoho, mnoho míst k ubytování. Další informace o ubytování i jiném najdete na stránkách www.iraklia.gr. Zde se zaměřím na takové informace, které se jinak hledají jen obtížně.

Iraklia má něco kolem 100 stále žijících obyvatel. Část obyvatel se živí stále zemědělstvím a rybolovem, část se přizpůsobila stoupajícímu turistickému ruchu. Když jsem z Iraklie odjížděl, pomyslel jsem si, že rozvoj stavební činnosti zde je již přes míru, ale po návštěvě sousední Schinoussy jsem změnil názor. Na Iraklii jsou obydlena vlastně jen 2 místa. Prvním je přístav Agios Georgios. Je to typické mírně se rozvíjející letovisko obydlené hlavně v sezóně. Ta je zde poměrně krátká, i když intenzivní. Na Iraklii se v hlavní sezóně podnikají výlety i z Naxosu. Červen a září je zde již slabá vedlejší sezóna, v květnu a říjnu tu úplně chcíp pes. Agios Georgios se mírně rozrůstá směrem k pláži Livadi, kde je několik staveb obydlených jen v sezóně, stejně jako taverna. Třetím a posledním obydleným místem na ostrově je Panagia. Jaký však to rozdíl oproti předchozím dvěma místům. Jedná se o čistokrevnou kykladskou vesnici, zcela nenarušenou vývojem turismu posledních let. Moc by nescházelo, a řekl bych i nenarušenou naším stoletím, ale to zase říci tak nemohu, v obci je několik vymožeností naší doby, jako je elektřina, nový vodovod apod. Panagia je asi 3 km od přístavu, poměrně prudce do kopce. Nachází se zde několik pozoruhodností. Je to překrásný veliký kostel, malý obchod s židlemi pro posezení, kde se dají koupit nejnutnější zásoby, nový domek, kde sídlí lékař, a škola velikosti krabice od bot, no prostě tam malinkou školu jsem ještě neviděl. Kolem ukázky místního zemědělství, polorozpadlý větrný mlýn, nezbytní staříci na oslech, zvláštní kombinace řecké ladnosti, čistoty, nepořádku, uspořádanosti, neuspořádanosti, prostě typické Řecko. Přístav a obec spojuje nová asfaltová silnice, ale dojít sem lze i po starých oslích stezkách, které jsem se pokusil zakreslit do mapy. Pokud jdeme severní stranou ostrova, projdeme přes Agios Athanasios, obydlené místo, které jsem ani nezahrnul do počtu, neboť se jedná o jeden polorozpadlý statek, v současnosti znovu obydlený a obhospodařovaný. Kousek pod ním je zbrusu nová kaple stejného jména.

Nad Panagií se vypíná hora Papas, nejvyšší místo ostrova. Nalevo od vrcholu možno spatřit kapli proroka Eliáše, možno k ní i dojít. Na jih od Panagie lze dojít takovou polozemědělskou krajinou až k vysokým pobřežním útesů, pod kterými se doslova skrývá malá oblázková pláž. Na severním svahu hora Papas se pak nachází jeskyně svatého Jana, vlastně jsou to jeskyně dvě. První, volně přístupná je menší, zaneřáděná kozím trusem a byla by docela zajímavá, kdyby zde neexistovala sousední velká jeskyně, přístupná pouze nízkým vchodem, kam je nutno vlézt po čtyřech. Tento obtížný přístup však nebrání konání náboženských slavností, které se zde konají jedenkrát za rok. Jeskyně je veliká, členitá a hlavně krásná, skutečný klenot mezi řeckými jeskyněmi. Je třeba si sem vzít světlo, ale pokud ho nemáte nezoufejte. Stačí alespoň zapalovač. Když vstoupíte dovnitř, po chvíli se přece jen nepatrně rozkoukáte a po levé straně hned za vchodem objevíte malý oltářík. Na něm jsou svíčky, které si je možno půjčit. Postupně můžete zapálit i dalších několik desítek zbytků svíček porůznu rozmístěných po celé jeskyni. Výsledný dojem je nezapomenutelný. Pod jeskyní se nachází zátoka, kde se lze vykoupat, i když to žádná klasická pláž není. Tu naopak nalezneme, jestli vystoupáme na hřeben nacházející se západně od jeskyně, po překonání dvou menších vádí. Na asi 200 m vysokém hřbetu je spousta zbytků starých staveb a hluboko pod ním můžete shlédnout krásnou osamělou písčitou pláž. K sestupu doporučuji projít co nejdále severním směrem. Upozorňuji všechny, kteří by chtěli podniknout výlet k jeskyni a dojít až na západní pláž, že se jedná o dlouhou a docela náročnou cestu. Tentokrát se i mně šlo v sandálech místy dost špatně. Třeba vyrazit po ránu a hlavně si s sebou vzít 2 – 4 litry vody na osobu, podle ročního období a zdravotního stavu. Nikde ji cestou nenajdete. Pokud se spokojíte jen s jeskyní a vykoupete se na Livadi na začátku nebo na konci, nebude to trvat až tak dlouho. Pro informaci uvádím přibližné časy. Agios Georgios – Agios Athanasios – 1 hod, Agios Athanasios – rozcestí nad Panagií – 30 – 45 min, podle toho jestli zabloudíte, Rozcestí – jeskyně – 45 min, zpět na rozcestí taktéž 45 min, Rozcestí – Panagia – 45 min, Panagia – Livadi 45 min. Zacházka na západní pláž to navýší o dobré 3 hodiny, a to bez času na koupání. Na pláž Spilia (uváděnou v některých pramenech jako písčitá a nacházející se na severním pobřeží, nedaleko Agios Georgios) raději ani nechoďte, je zanesena naplavenými odpadky. Jak se dostanete k jeskyni a do Panagie? Je to jednoduché, je dobré jít různými cestami tam i zpět. Do Panagie vede jediná asfaltka na ostrově, dále je třeba řídit se směrovkami na „cave“. Z Agios Georgios vede rovněž severní „oslí“ cesta, rovněž vyznačena šipkami „cave“.

Koupání na Iraklii – je to jednoduché. V přístavu je menší, ale příjemná písčitá pláž pod tamaryšky, hlavní pláž je o kilometr dál – Livadi, kde je rovněž několik tamaryšků poskytujících stín. Je to krásná pláž, ale domnívám se, že obě tyto pláže jsou v červenci a srpnu dosti vytížené. Další dostupné pláže na Iraklii nejsou, i Spilii jsem se již zmínil a ostatní – to nejsou ani tak pláže na koupání, jako spíše cíle náročných treků po ostrově.

Mapa ostrova. Co jsem tomu věnoval úsilí, abych alespoň nějakou sehnal. No, nesehnal jsem. Vytvořil jsem ji tedy sám, na základě snímku z Google Earth, dostupných náčrtků a vlastní zkušenosti. Prosím, neměl jsem GPS, tak to berte s určitou tolerancí.

Spojení na Iraklii: V sezóně, ale i mimo sezónu prakticky denně, někdy dokonce i z a do Pirea, jinak z ostrovů Malých Kyklad, Naxosu a Amorgosu. Všechno na www.gtp.gr. V případě nestálého a větrného počasí, hlavně při návratu, pokud pak odlétáte, doporučuji použít větších lodí společností GA ferries a Blue star ferries. Jinak standardem jsou poněkud menší lodě společnosti Express Skopelitis, spojující Naxos, Malé Kyklady a Amorgos. Tato společnost umisťuje svoje jízdní řády na zmíněný server teprve začátkem sezóny a ne moc dlouho dopředu, takže v březnu nevyvozujte nic z toho, že tam nic nejede.

Ceny: Mohu poskytnou pouze informace z poloviny října: velmi kvalitní dvoulůžkový pokoj – 20 Euro za pokoj a noc, obchody – nepatrně dražší než jinde, taverny – jídla (pasticio, mousaka, malé rybky, steak, kalamari) kolem 5 – 7 Euro, smažené brambory 2,5 euro, řecký salát 3,5 Euro. Ceny odpovídaly průměru Naxosu, kde se ovšem v konkurenci daly objevit i levnější možnosti, nedosahovaly však úrovně Schinoussy nebo Athén, tedy centra.

Celkové shrnutí a doporučení: Ostrov Iraklia doporučuji ke dvoudenní návštěvě v měsících květen, červen, září, říjen. V říjnu může být nestálé počasí. Doporučuji výlet k jeskyni, koupání na Livadi a návštěvu Panagie. Z taveren doporučuji Te Pevkos, kde mají kvalitní domácí kuchyni. Po dvou dnech doporučuji pokračovat na další ostrovy Malých Kyklad, Amorgos nebo návrat na Naxos. Výhodou je přímé spojení s Pireem velkým trajektem Blue star ferries. Pokud někoho nebaví chůze a představuje si spíše koupací dovolenou, tak na Iraklii raději nejezděte. Jsou to finance navíc a množství a kvalita naxosských pláží rozhodně převyšuje ty dvě zdejší. Kromě toho tam na téměř všechny lze dojet autem. Pro ty, kdo rádi objevují nová místa, mají rádi relativně nenarušený venkovský svět řeckých ostrovů, mediteranní přírodu, jsou ochotni podnikat dlouhé a náročné tůry a dlouho nevydrží na jednom místě – pro ty je Iraklia tím pravým místem (ale jen na ty dva dny).

Některé fota a hlavně mapa jsou dostupné ve vyšším rozlišení na uvedeném odkazu
http://www.iraklia.site.cz

Důležité odkazy - nepřehlédněte:
http://www.iraklia.gr/eninfo.html
http://www.amorgos-island.gr/english/iraklia.htm
http://www.cycladen.be/IrakliaEng.htm

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (4)
05.09.06 10:02  (nepřihlášený uživatel) ...***
Super Pavle. Jsi moje krevní skupina ! Miluju cestování po vlastní ose a ostrovy bez turistů... Díky za cestopis
15.08.06 20:40  (nepřihlášený uživatel) ...***
Povedené dílko. petr.v
13.08.06 21:11  (nepřihlášený uživatel) ...***
Velmi pěkně napsané, zajímavé fotky, mapa neocenitelná. Děkuji. Sofia.
13.08.06 14:55  (nepřihlášený uživatel) ...***
Díky Pavle za další cestopis z velice málo navštěvovaného ostrova, plný cenných info, fotky fajn, i když sluníčko už asi moc nezářilo :-) *Lucie*
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
umW7w
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝pavel63˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy7
Diskuze6
 
CK MARTED Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos