Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 3 | 30
Melissa travel
© 2002 Řecko a řecké ostrovy
webmaster(zavináč)recko.name

Plakias - požár

Autor:
Zařazeno:
Kréta
Napsáno:
07.08.06 20:43
Fotografií:
18
Přečteno:
10806
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
15 °C
Jasno
SZ, 6.2 m/s
Naše dovolená na Krétě měla začít 5.7., ale díky posunu odletu z 12:45 na něco málo po 21.hodině jsme dorazili do apartmánu nad Plakiasem ve 3 ráno 6.7. Vybalili jsme jen zubáčky a pyžama a usnuli. Vzbudila jsem se nedočkavostí, natěšená, kde to vlastně jsme, (v noci tma, co když nás zavlekli někam, kde vůbec nechceme být), vyběhla na terasu a spokojeně na ní posnídala, protože tak to mělo být....přes koruny vzrostlých oliv pohled na šumící záliv. Jen jsem si nebyla úplně jistá, co řekne zbytek výpravy (manžel, dcera,syn) na ten "větřík", který cloumal i kovovým stolkem. Zatím ovšem spali, a tak jsem všechno, ale úplně všechno (nic netuše) vybalila. Vzala jsem si další hrnek čaje na terasu a znejistěla. Ve vzduchu byl cítit kouř a spálená tráva. Vyklonila jsem se přes zábradlí, ale všude kolem olivy, nad nimi občas chomáček dýmu. Rozhlédla jsem se kolem, naplánovala trasu průzkumu a vyběhla nad apartmán. Cesta strmě stoupala a zdála se nekonečná, ale hlavně nebylo pro olivy nic vidět, tak jsem to brzy vzdala a vrátila se. Kouř už byl cítit i uvnitř. To zpola vzbudilo mého muže, který se převrátil z boku na bok a zamumlal: "Ty něco pečeš?"
"Ne, venku hoří" odpověděla jsem klidně, ve snaze neprobouzet předčasnou paniku. Muž vyběhl v "negližé" ven, to probudilo dceru, která nasála vzduch do svých astmatických plic a pravila: "Odjíždíme!" Já na to, že jsem před chvílí vybalila, ať je v klidu a nepanikaří, vždyť se zatím nic tak strašného neděje. Naše debata vzbudila syna, nevzrušeně si otevřel knihu Děsivé dějiny a pokračoval v četbě tam, kde v letadle skončil. Nakrájela jsem dětem bábovku, nalila čaj a vyšla ven. Spolu se sousedkou jsem nabídla majitelce našeho apartmánu pomoc. Postupně jsme natahaly všechny hadice na zalévání a pustily vodu. Efekt téměř nulový, protože tlak vody byl minimální. Tak jsme vzaly jediné tři kbelíky a společně s mou dcerou jsme začaly prolévat zahradu. Já jsem jich asi osm vylila na velkou hromadu suchého chroští, ale neměla jsem pocit, že by to mohlo něčemu pomoct. Dým se stával nesnesitelným. Pokaždé, když jsme plnily kbelík ve sprše, jsme si současně vyplachovaly oči a oplachovaly se od popela. Manžel se vrátil z průzkumu. Údolí za námi je plné dýmu, ale rozsah ohně si můžou všichni jen domýšlet, vidět není nic. Ptal se domorodců na hasiče, ale krčili prý rameny a říkali jen: „Only people“. Tak to nás uklidnilo. Dcera mě upozornila, že stále nemáme sbaleno, a tak jsem podlehla a nejmenší kufr pojala jako evakuační zavazadlo. Pak jsme se vrátily k prolévání zahrady. Naše paní domácí náhle sedla do auta a odjela (???). Stále zaléváme. Dým už se dá krájet, dýchat je stále obtížnější. Kašleme, sípeme, brečíme, ale zaléváme. Syn si stěžuje, že se vevnitř nedá číst, ale rychle zase zalézá. Majitelka se vrací pěšky (aha)
a rozmisťuje hasicí přístroje. Manžel kamsi mizí, ale v tom čmoudu to není nic neobvyklého, třeba stojí vedle, pro slzy nevidím. Tak ne. Byl zase na průzkumu. Prý: “Pojď se na něco podívat. Náš apartmán má místo střechy terasu……“ Tak jsem tam vylezla…Skoro nic nevidím, brečím, všude plno kouře… Najednou se otočil vítr a asi 100 metrů přede mnou šlehají plameny velké jako dům! A kousek vedle taky! A zase vítr a najednou si obrovský plamen jen tak lehce přeskočí po větru blíž k nám. Propadám hysterii, běžím do pokoje, hážu nejdůležitější věci do kufru, rozdávám zmatené pokyny a batohy na záda. Vyrážíme ven do hustého smradu a popela, kde naše paní domácí křičí: “Go out, go out“. Chceme běžet s kopce dolů do Plakiasu, ale najednou to za námi udělá PUFF a nevidíme si ani na špičky bot, zabalí nás žár a nemůžeme se nadechnout. (My tady uhoříme???) Strčím do dětí a letíme dolů jako šílenci. V mžiku jsme na sliničce a za chvíli pádíme směrem k moři. Z parkoviště na náměstí se díváme zpátky, ale není vidět nic než kouř, občas vyšlehne plamen. Hoří celý den. Náš první den na Krétě. Nevěřím, že bychom se měli kam vrátit, nevěřím, že jsem na dovolené, nevím, kde co máme, co jsme tam nechali, co máme s sebou, nemáme hlad, jen pijeme, nevím, jestli mě ramena pálí od ohně , od sluníčka nebo od toho, že jsem na nich měla dva batohy. Čas je relativní. Přijíždějí hasiči z Rethimna. Během dne se naši chlapi opakovaně zkouší vrátit směrem k apartmánu. V pozdním odpoledni mě překvapí . Přinesou mi zapomenutý slamák. Nevěřím vlastním očím ani uším. Sice je všude spáleniště, ale máme se kam vrátit. Neteče voda, nejde elektřina, ale dům stojí. Asi v sedm večer se zdá , že se oheň natolik umoudřil, či se ho podařilo zkrotit, že bychom se mohli vrátit. Je to strašná cesta. Všude doutnající pahýly stromů, na hospodářství pod naším apartmánem spousta uhynulé drůbeže, kozlík je zbědovaný a popálený a majitel strašně smutný. V našich pokojích spousta popela a všudypřítomný puch spáleniště. Jdeme na terasu. Jsem jediná z rodiny, kdo ráno viděl ten krásný pohled. Všichni teď koukáme na záliv přes černé pahýly oliv, některé byly stoleté. Již podruhé ten den vybaluji. Začíná nám dovolená.
PS: fotografie také na http://www.kafr.wz.cz/?id=208

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (10)
09.11.06 22:28  (nepřihlášený uživatel) ...***
Byla jsem tam o tejden později. děsnej fičák.píseční akupunktura na pláži,moře studený a spáleniště taky dobrý. prostě dovolená k nezaplacení.
24.08.06 20:24  (nepřihlášený uživatel) ...***
Vím jaké to je, dnes kolem půl třetí ráno jsem s táborem od tamtud přijela.
08.08.06 22:45  (nepřihlášený uživatel) ...***
TAky jsme něco podobného zažili v Chorvatsku není to vůbec příjemné a hlavně hodně smutné pro přírodu ..G.K.
08.08.06 16:33  (nepřihlášený uživatel) ...***
Výborně napsané, ale hodně smutné. Něco podobného jsme zažili před roky v Chorvatsku. Peníze, doklady u sebe a hurá k moři. Díky.. Věra
08.08.06 14:35  (nepřihlášený uživatel) ...***
Ahoj Věro, s obrovským zájmem jsem si přečetl tvé řádky. Napsáno fakt poutavě. Po svém návratuse to ozvu. petrik
08.08.06 10:44  (nepřihlášený uživatel) ...***
Smutné, ale hlavně, že to vcelku dobře dopadlo. Athina
08.08.06 08:44  (nepřihlášený uživatel) ...***
Panejo, dovolená, na kterou se nezapomene. Moc hezky napsané. Katy
08.08.06 07:46  (nepřihlášený uživatel) ...***
Dobře napsané, hezké obrázky, ale smutné. Dík ...Chlupáč
07.08.06 21:41  (nepřihlášený uživatel) ...***
Smutný obrázky. I my máme v paměti podobné z Chorvatska. Hlavně,že Vám se nic nestalo. Lenka
07.08.06 21:27  (nepřihlášený uživatel) ...***
Tedy Vero, opravdu originalni zacatek dovolene, na toto si vzpominam taktez v Chorvatsku.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
ZCX8C
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝zirafa˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy3
Diskuze0
 
Venus Trade and Tours CK MARTED Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos