Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 5 | 31
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Rethymno a výlety

Autor:
Zařazeno:
Kréta
Napsáno:
06.08.06 19:59
Fotografií:
0
Přečteno:
12290
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 07:50
22 °C
Oblačno
SZ, 2.1 m/s
V roce 2004 jsme si koupili na last moment zájezd na Krétu. Pokud mé vzpomínky někomu pomohou v rozhodování, budu ráda:

Středa 4.8.
V 17:40 odlet z Prahy – Ruzyně. Letadlo mělo asi půl hodiny zpoždění a honili nás od brány k bráně.

Na letišti u Chánie jsme přiletěli ve 22:30 a kromě vojáka se samopalem a dvou uklízeček tam nebyla ani noha. Teploměr ukazoval 26 stupňů.

Asi po hodině jsme vyjeli autobusem směr Rethymno – Perivolia. Řidič nám byl představen jako Stefános a myslím, že toto jméno se nadlouho stane synonymem pro zběsilou jízdu. Byla tma, cesta vedla většinou horskými serpentinami a Stefanos ještě stíhal telefonovat, poslouchat rádio, komunikovat s cestujícími a křižovat se u každého kostelíku. Všichni jsme byli lehce vyděšení, ale druhý den nás delegátka ujistila, že je to tu naprosto normální a že se diví, že ještě také nekouřil. Stefanos je prý nejlepší řidič, jakého tu zná. Naše další cesty nás přesvědčily, že každá země má svůj standard jinde...

Po příjezdu do Perivolie (studia Michalis) nás přivítal sám pan Michalis, odvedl nás do pokojů a po půl hodině se opět zjevil, aby nám na uvítanou nalil „málo rakki“ a česky popřál „dobrou noc“.

Čtvrtek 5.8.
První den je přeci jen slušnost strávit na pláži, která je zde písečná a táhne se od Rethymna 9 km na východ a je to jen moře, písek a lehátka (to mě příliš neokouzluje). Naštěstí tu nebyla hlava na hlavě. Na západě (asi 1,5 km od nás) pláž ohraničoval Rethimnonský přístav.

Sluníčko bylo opravdu výkonné, tak jsme si za 5 E pronajali „set“ (2 lehátka, slunečník, stolek). Beach boy byl sympaťák, který nás už druhý den oslovoval „friends“. Později jsem zjistila, že vystudoval veterinu...

Po večeři jsme se vypravili prozkoumat místní promenádu, která končila u rethymnonského majáku na Starém městě. Na promenádě se střídají taverny (spíše než klasické taverny připomínají restaurace na pražském Staromáku) a supermarkety, což na Krétě znamená obchod s jídlem, suvenýry, oblečením, nafukovacími lehátky, průvodci, pohledy atd. a to vše na velmi malé ploše.

Pátek 6.8.
V 10:30 (původní záměr byl v 9:00) jsme se pěšky vydali do Rethymna a poctivě jsme hleděli do průvodce. Prohlídka „Old Townu“ začala ve starém benátském přístavu, který dnes slouží rybářům a jeho nábřeží je nacpané vkusnými i méně vkusnými tavernami a několika obchody se suvenýry. Z dob benátských časů tu zbyl i maják.

Z přístavu jsme se starými uličkami dostali k Fortézze. Spíše než podle mapy jsme šli podle intuice a to byla výhra, protože je rozdíl mezi uličkou, kterou pravidelně procházejí stovky turistů a uličkou, která je hned vedle a přesto k ní turistický ruch téměř neproniknul. Fortézza je rozsáhlá pevnost, kterou založili Benátčané na konci 16. století. Ještě před vstupem do pevnosti je možné vidět historické vykopávky. Vstupné do samotné pevnosti jsou 3 E. Měli jsme pocit, že tam není nic moc k vidění a náš studentský rozpočet byl už i tak napjatý, takže jsme tam nešli, čehož dnes trochu lituji. Výhled od Fortézzy, která je na útesu nad mořem, je úžasný.

Od Fotézzy jsme šli hledat Rimondiho fontánu, ale ani tentokrát nám mapa příliš nepomáhala (jen jsme podle ní nabrali ten správný směr). Nakonec jsme si fontány málem ani nevšimli... Rimondiho fontána je kašna v centru Starého města a je dalším pozůstatkem benátského města. V roce 1623 ji postavil benátský místodržitel Alvis Rimondi na severním konci Paltía Titou Peticháky (náměstí). Na druhém konci tohoto náměstí stojí mešita Tis Nerandsés, která dnes slouží jako hudební škola. Pochází z 18. století a předtím zde byl byzantský kostel. Fotografovali jsme ji a filmovali přesně ve chvíli, kdy špička minaretu zakrývala slunce.

Dále už nás průvodce nezajímal a šli jsme nejkratší cestou na druhý břeh rethymnonského výběžku. Došli jsme přímo k branám místního stadionu. Je nezvyklé vidět stadion, který je na útesu nad mořem. Hned vedle stadionu je malý zelený parčík (Platío Iroon Politechniou) s „vodotryskem“, kde jsme vzali zavděk lavičkou ve stínu. Proti nám byla budova, která na první pohled patřila nějakému úřadu. Z nápisu jsme se marně snažili vyluštit, jestli jde o radnici, policii, či co... V jedné z propagačních map jsem později vyčetla, že se jedná o Prefecture Hall.

S velkým nadšením jsme šli do městského parku, který by podle všeho měl být malým lesem uprostřed města. Dokonce tu prý je ZOO park! Až nás rozesmálo, když jsme došli na místo a našli oplocenou zahradu s asfaltovými cestičkami a bílým plastovým nábytkem. Celý park se dá obhlédnout už od brány. Velikostí odpovídá parku na Karlově náměstí v Praze a to jen za předpokladu, že budeme počítat pouze prostor mezi ulicemi Ječná a Žitná:) ZOO tu mají hezkou. Jeden výběh s jedním oslem a jeden výběh s nějakou kachnou. No dobře, ještě mají dva pštrosy.:) The Public Garden (z AJ průvodce) je původně turecký hřbitov, který v park změnil starosta Titos Petychakis. Tato zahrada je největší a na druhy rostlin nejbohatší v Řecku. Organizuje se zde spousta akcí. Nejdůležitější je Festival vína, kde návštěvníci mohou vyzkoušet různá místní vína. Nutno dodat, že fikusy, které doma horkotěžko udržujeme při životě, tu rostou jako z vody a dosahují několika metrů. Pelargonie se tu považují (asi) za plevel nebo tak něco...

V parku jsme načerpali trochu sil a šli se podívat na blízkou Antistaseos Souliou, což je hlavní nákupní třída připomínající tržnici. Samozřejmě tu převažují obchody se suvenýry. Dále se zde dají koupit bylinky, sýry, alkohol, tradiční ubrusy, keramika, ovoce, zelenina, maso.

Pak už jsme kolem Loggie dorazili zpět na začátek promenády a kolem pomníku neznámého vojína jsme šli zpět do Perivolie.

Večer jsme si ještě nafotili západ slunce na naší pláži. Slunce tu nezapadá přímo „do vody“, ale za hornatý výběžek na rethymnonské straně. Každý večer vyplouvá společně se západem slunce z rethimnonského přístavu ANEK. ANEK je trajekt do Athén, který má na svém boku obrovský nápis ANEK Lines. Do západu šmoudí večer co večer. Se západem slunce z pláže mizí turisté a scházejí se místní. Jsou to často celé rodiny. Muži rybaří, ženy klábosí a děti se koupají.

Sobota 7.8.
Dnes bylo na řadě moře. Byly větší vlny a zároveň lepší výhled. Vítr trochu rozfoukal ten věčný opar. Cestou pro snídani jsem se vyrazila podívat, kdeže to vlastně bydlíme. S úžasem jsem zjistila, že okolí je plné taveren, barů a krámků jako je řeznictví, pekárna, rybárna, holičství.

Ono když se řekne „řeznictví“, tak si člověk nesmí představit to, co u nás. Je to jedna vykachlíkovaná místnost s jedním pultíkem s kasou. Dále tu je špalek na maso a uprostřed obchodu vysoká lednice a v té visí zvíře. Toť vše. Předpokládám, že na požádání vám kus toho zvířete odkrojí. Dále tu koupíte sušený chléb a občas i sýr. Velmi podobně to vypadá i v holičství. Pouze tu lednici nahradily křeslo a zrcadlo. Jeden holič, jedny nůžky. Žádná salón.

Taverny v ulici jsou mnohem vkusnější a levnější než ty na promenádě.

O autobuse už řeč byla a ještě bude, ale je na čase zmínit i ostatní řidiče. Řek (Kréťan) nejde pěšky víc než 20 m. Ten, kdo nejede autem, má skůtr, děti neudělají krok bez kola. Helma je na skůtr nutná, ale nikdo ji nenosí (pokuty jsou teoreticky asi 200 E). Není také výjimkou, že na jednom skůtru veze máma dvě děti. Nejčastější obuví na řízení jsou plážové žabky. Předpisy tu zajisté existují, ale nikdo se tím příliš nezatěžuje. Ani policie. Na stopce u pláže jsme neviděli zastavit jediné auto, ani to policejní.

Neděle 8.8.
Den, kdy je oficiálně všude zavřeno a všichni jsou v kostele. Nemá tudíž cenu jít do města. Postupem času jsme ale zjistili, že to nemá cenu prakticky nikdy, protože klasická pracovní doba je od 9:00 do 14:00, přičemž pátek a neděle jsou dny zavírací. A to se týká i takových obchodů, které u nás mají otevřeno téměř non-stop. Naopak do noci mají otevřeno obchody pro turisty. Ty fungují každý den od 8:00 do 23:00.

V neděli jsme si tedy udělali pěší výlet do okolí. Zvolili jsme východní směr (pryč od Rethymna) a stále jsme kopírovali pobřeží. „Stará silnice“ vede přes přímořská letoviska a po několik kilometrů člověk potkává to samé: hotely, supermarkety, taverny, kostely, půjčovny aut a benzínky. Občas jsme sešli k moři, ale pohled se dlouho neměnil – hotelová pláž se slunečníky a Němci. Až asi po pěti kilometrech hotely zmizely, protože pobřeží bylo plné plochých útesů. Ale zase tu bylo živo! Ježci, malí krabíci, šneci, rybičky a nějaké to rostlinstvo. Hezké místo pro šnorchlování. Nechápu, že se tu nikdo nekoupal. Nejbližší slunečníky a nacpaná pláž byly jen několik stovek metrů. Holt pohodlní turisté. V písku tu byla dokonce vyznačena želví hnízda, která jsou přísně chráněna a na všech turistických místech pořádají ochránci sbírky na záchranu rethymnonských želv.

Zpět jsme šli opět po silnici a cestou jsme se posilňovali volně rostoucími fíky a hrozny. Zírali jsme, jak se všude staví nové a nové kostely a kostelíky. Berou to tam jako přirozenou věc a ne jako architektonickou exhibici. Prostě spotřební zboží.

Pondělí 9.9.
Koupání.

Úterý 10.8.
V úterý přišel na řadu „velký výlet“ do Chanie. Pustili jsme se do dobrodružství zvaného „krétská autobusová doprava“. Podle delegátky to je nesmírně náročná operace s tajemnou organizací.

Za 0,65 E nás MHD autobus odvezl do Rethymna na autobusové nádraží. Jestliže jsme čekali Florenc, tak to byla šeredná mýlka. Šlo o parkoviště plné autobusů naskládaných tak, jak právě přijely. Na první pohled strašný zmatek. Na druhý pohled dokonalá organizace. Nemůžete chybit, u výjezdu je připraven vždy jen jeden autobus a ten je poctivě označen cílovou stanicí. A aby bylo vše stoprocentní, pobíhá uprostřed toho jakýsi CML (centrální mozek lidstva) zvaný Dimitrij. Organizuje autobusy, řidiče, turisty, náklad, všechno.

Autobus do Chánie je dálkový a v Rethymnu zastavuje na své cestě z Heraklionu. Podle jízdního řádu je odjezd v 10:00. Dorazil v 10:20 a sličná průvodčí oznámila, že je v něm místo pro šest lidí. Cestychtivých turistů bylo asi 50. Řekové jsou trochu chaotici, ale do dálkového autobusu si pustí jen tolik osob, kolik má sedadel. Nás méně šťastné, kteří jsme se do busu nevešli, Dimitrij uklidňoval, že za deset minut přijede další. Byli jsme trošku nervózní. Kdy přijede skutečně? Kolik v něm bude místo? Dimitrij nekecal. Přijel za deset minut a byl prázdný.

Autobusy (i většina příměstských) jsou na české poměry velmi luxusní. Téměř nové mercedesy, nezbytná klimatizace, osobní osvětlení, bezpečnostní pásy... O řidičích se nedá mluvit jako o luxusních, spíš jako o svérázných. Výše zmíněný Stefanos nebyl výjimkou, spíše standardem. Ale dopravní situaci zvládají s naprostým přehledem, občas si pomohou ostřejším slovem (význam jsem spíš vytušila než že bych rozuměla). Telefonování, kouření, křižování se, rádio, troubení, řízení, to vše JDE dohromady!

Ještěže nás delegátka upozornila, že troubení má na Krétě jiný význam než u nás. Neznamená to: „Debile!!!“, ale: „Počítej s tím, že vyjedu ze zatáčky.“ A funguje to. Troubí se pořád a všude. Je to spolehlivější než dopravní značky.

Síť autobusových zastávek je poměrně hustá (aspoň při hlavních tazích), ale nespoléhejte na ni. Ať jste na zastávce nebo ne, musíte na autobus zamávat. Pak zastaví. Ať jste na zastávce nebo ne. To, že na zastávce sedíte, neznamená, že autobus zastaví.

Do Chanie jsme dorazili v 11:50. Opět jsme se do určití míry řídili průvodcem. Z autobusového nádraží (stejné, jen o trochu větší než v Rethymnu) jsme vyrazili rovnou k místní tržnici.

Městská tržnice je na chánijském hlavním náměstí Platía El. Venizélou na rozhraní Starého a Nového města. Tržnice je postavena na půdorysu rovnostranného kříže. Nabídka zboží je tu relativně pestrá: ryby, maso, ovoce, zelenina, bylinky, košíky, hračky, suvenýry. Je tu i několik hospůdek (něco jako u nás bufety), které nabízejí různá tradiční jídla, hl. z mořských potvor.

Když tržnicí projdete a vyjdete na druhém konci, stanete přímo v uličkách Starého města. Uličkami jsme se kolem kostela Agíos Nikláos (jako mnohé jiné kostely, byl i tento za turecké nadvlády přestavěn na mešitu. Svědkem toho je dodnes minaret. Po novém vysvěcení r. 1912 přistavěli křesťané na druhou stranu zvonici.) a benátského arzenálu dostali na přístavní promenádu.

Benátský arzenál a městské hradby vybudovali Benátčané ve 14. stol a byly ještě zesíleny v 16. stol. Dochovaly se v západní východní části Starého města. Z bašty Schiavo je krásný výhled na Staré město. Arzenál je pozůstatkem kdysi 23 hal loděnice, kde se stavěly galéry.

Promenáda je stejně jako v Rethymnu plná taveren a barů. Za zmínku stojí jediná taverna: Prostě jen tak jdu a očima automaticky zaznamenávám nabídkové tabule v angličtině. Najednou čtu: „Vítáme Vás v naší restauraci. Mluvíme zde česky a slovensky. Děkujeme Vám za návštěvu.“ Zarazila jsem se. Chvíli jsem musela přemýšlet, než mi došlo, co je na tom divného. Nedošlo mi hned, že mě do očí praštila právě ta čeština. Ale je to milé, člověk si najednou připadá tak trochu doma, mezi svými, spiklenecky. Kolik turistů tomu asi rozumí? To prdlý welcome pochopí už každý trouba, který AJ nikdy nestudoval, ale takové vítáme Vás, tomu kromě Čechů a Slováků porozumí jen inteligent. Žádný trouba:)

A ještě ke všemu jsme chvíli na to vlezli do krámku s olympijskými suvenýry. Michal mě oslovil jménem a prodavač ihned zpozorněl: „Češi nebo Slováci?“ Byl ze Slovenska. Z Košic. Ze sídliště.:)

Přístav v Chanii se skládá ze dvou částí: z přístavu rybářského a přístavu benátského. Průvodce píše, že rozhodně nemáme minout mešitu janičářů, která byla postavena Turky v r. 1645 u přístavu. Nevím proč, neshledala jsem na ní nic zajímavého. Celá je obklopena „stánkem“ s keramikou pro turisty a uvnitř je nepřístupná keramická dílna. V další část mešity je možná galerie, měla jsem dojem, že se právě připravuje výstava. A k zadnímu traktu mešity je navíc dost necitlivě přilepen jakýsi přístavek, který nemá s historií nic společného.

Na úplném konci přístavu je Námořní muzeum. Hezká červená budova na kopečku. Průvodce říká, že: „Námořní muzeum se nachází v baště městských hradeb. Je v něm expozice modelů a maleb lodí, historických dokumentů a přístrojů z námořních lodí od roku 1821 do současnosti.“ Expozice před muzeem nás nalákala, ale když jsme nahlédli dovnitř, zjistili jsme, že jsou to jen samé modely a obrázky. Prostě škoda peněz, když nejhezčí kousky jsou před barákem...

Starými uličkami jsme se propletli zpět k nové části města, kde nás lákala vidina odpočinku v městské zahradě. Totiž zahradách. Jsou tu dvě vedle sebe a jsou v podstatě stejné jako ta v Rethymnu. Včetně malé ZOO. Tento městský park je na krétské poměry obrovský a je oblíbeným místem setkávání místních obyvatel. V malé ZOO chovají pověstné vzácné horské kozy kri-kri. Pověstné jsou rovněž koláčky podávané ve zdejší kavárničce. Večer tady v letním kině promítají převážně americké filmy v původním znění (nemohu potvrdit).

Nedalo mi to a šla jsem nahlédnout do jednoho z kostelů. Byl to takový ten klasický, na náměstí, určený místním věřícím. Musím říct, že teda nic moc:) Asi by mě ukamenovali, ale přišlo mi to, jako když si „zařízení“ vystříleli někde na pouti. Přeplácané, přebarvené, všeho moc, prostě harampádí. To je ovšem samozřejmě můj bohapustý názor:))

Středa 11.8.
Moře.

12. 8.
Den s velkým „D“:)
V 8:30 jsem odjížděli na výlet. Název výletu byl „Festos, Gortis, Matala“.

První zastávka byla ve Spili, vesničce, o které průvodce praví: „700 obyvatel. Vesnice ležící na hlavní silnici z Rethymna na jih má zachované původní jádro. Najdete zde typické taverny a tři hotely. Pozoruhodná je benátská kašna na návsi.“ Můj názor je, že původní jádro možná zachované je, ale přes barevné osušky, kšiltovky a pohlednice není vidět. Kašna je fakt pozoruhodná.

Ještě v autobuse nám průvodkyně říkala, že ve Spili už na nás čeká tradiční řecká babička, která nám ve své restauraci nabídne domácí jogurt s domácím medem a ořechy. Když jsem uviděla babičku, nevěděla jsem, jestli se mám rozesmát nebo rozplakat. Čekala jsem romantiku chudobné babičky a ne bábu velkopodnikatelku, jejíž restaurace vypadá jako Intercontinental... Prostě kšeft pro bábu i CK. Spili zklamalo. Po jogurtu všichni naskákali do autobusu a hurá směr Gortys.

Gortys (Gortyn, Gortina): Ne příliš rozsáhlé „trosky“ s bohatou historií. Průvodkyně nám podala docela milý a zajímavý výklad, takže se dala snést i ta příšerná výheň. Vše začalo u bájného platanu rodu Orientalis, pod kterým se sešli Zeus a Europa (milenka). Narodili se jim tři synové a pro ně byly postaveny tři paláce. Knossos, Festos a třetí si nepamatuji. Jde o neopadavý platan Orientalis a říká se, že kdo najde na zemi list z tohoto stromu a udělá si z něj odvar, tak se mu do roka narodí syn. Předpokládám, že se to týká jen žen. Nechci být rejpavá, ale na to, že jde o neopadavý strom, listí tam bylo mraky. A pointa celého vyprávění? Když jsme vyslechli celou tu romantickou historku a zasněně se podívali do koruny stromu, průvodkyně zcela lakonicky dodala: „Ale tohle už je dávno jiný platan...“ Tak se všichni sebrali a šli dál.

Dále se zde nacházejí pozůstatky divadla a odeionu. Rozdíl je v tom, že divadlo nemělo střechu a bylo ve svahu. Francouzi tu nalezli nějaký děsně starý zákoník (a 14 desek si odvezli do Louvru). Zákoník řeší téměř vše, hlavně svatby, rozvody (co s dětmi a majetkem), vraždy (na vraždu, kterou spáchal otrok, stačí jeden svědek, spáchal-li ji svobodný občas, jsou potřeba svědci čtyři).

Platan sice původní není, ale několik olivovníků tu prokazatelně pochází z doby před r. 1450, kdy už je jakýsi malíř zachytil na svých obrazech. Jeden takto starý strom dá ročně 30 l oleje. Nevím, jestli se to smí, ale snítku z tohoto olivovníku jsem si přivezla domů.

A teď trochu seriozních údajů: Tam, kde se dnes v nížině Messará nachází jen pár ruin rozesetých mezi olivovníky, stávalo za římských dob hlavní město Kréty. Již v roce 500 p.n.l. zde byl sepsán první kodex města a vytesán do kamenného bloku, aby si ho mohl každý přečíst. Nápis je ukázkou brázdového písma (směr písma se střídá po řádcích). V r. 60 zde apoštol Pavel ustanovil biskupem svého žáka a průvodce Tita, jemuž později psal epištoly známé z Nového zákona. Na místě lze spatřit ruiny baziliky sv. Tita ze 6. stol. a budovu, jež byla kolem roku 100 přestavěna Římany na odeion, koncertní sál. Do její zadní stěny jsou zapuštěny 42 kamenné bloky s textem bájného kodexu.

Pak už se jelo na Festos, což je mínojský palác rozkládající se na kopci 70 m vysokém, v nížině Messará. Vyvýšenina vám umožní krásný rozhled, jenž obsáhne moře a tři krétská pohoří. Ídu na severu, Lessíthské vrchy na severovýchodě a Kófinas na jihu. Palác ve Festu je něco jako palác Knóssos, ale mnohem menší. Má dvě poschodí, Knóssos jich měl sedm až deset. Já se samozřejmě nejvíc zajímala o divadlo. To nesloužilo na hry, ale pro náboženské průvody. Schody na sezení jsou zešikmené, aby po nich mohla stékat dešťová voda.

A co jsme ještě viděli? Megaron krále a megaron královny. Jsou obloženy alabastrem a podle počtu dveří se pozná postavení osoby (král jich měl nejvíc). Každý poutník ke králi musel nejdříve projít lázní (hygiena a pocta králi). V megaronu krále se našel disk z Festu – nikdo moc neví, co na něm je, buď jde o depeše nebo o náboženský text. V průměru má asi 13 cm. A dál? Tavící pec na kov, první lis na olivový olej, pokojíčky asi 2 x 2 m, první O.K. na světě (podpis tehdejšího stavitele) a mnoho dalšího.

Tehdejší mínojská civilizace měla mnohem lepší kanalizaci než dnešní Kréta, kde je to dnes fakt tristní. Tuto civilizaci však zničil obrovský výbuch sopky na Santoriny (dnes už se to tvrdí poměrně s jistotou). Z Festu je také hezký výhled na nejvyšší horu Kréty – Psiloritis (2456 m). V hoře je jeskyně, kde se našla spousta věcí a podle pověsti se tu narodil minotaurus. Hora svým tvarem připomíná hlavu býka.

Messará, nížina všude kolem, je nejúrodnější částí Kréty. Pěstují se tu olivovníky, réva, rajčata, okurky,... Sklizeň probíhá až třikrát ročně. Na pohled nic moc hezkého, jsou to obrovské plantáže fóliovníků.

Třetí a poslední zastávka naší cesty byla v Mátale. Fakt, že řidič cestou zabloudil, pomíjím:) Mátalu popsal už Homér. Dnes to je turistické centrum se 130 stálými obyvateli, vzdálené 78 km od Heraklionu. V 60. letech byla známá hlavně díky hippies, kteří osídlili četné jeskyně vyhloubené ve skalní stěně u mátalského přístavu. Před nimi tu jeskyně obývali už lidé v době kamenné (a pak Římané). Dnes je Mátala oblíbeným a v létě hojně navštěvovaným (až moc) letoviskem s malou pláží. Mě Mátala zklamala. Turistický ruch dokáže zničit úplně všechno. Krásně tam může být v květnu nebo v říjnu.

Pak už nás čekala jen cesta zpět.

Zbytek jedenáctidenní dovolené jsme strávili u moře a procházkami po okolí, hlavně po Rethymnu, které se nám moc líbilo.

Určitě bych během těch jedenácti dní podnikla víc výletů a odvezla si tak víc zážitků, ale v roce 2004 jsem byla student a i tak to pro mě byla poměrně nákladná dovolená. Dnes už bych se stravovala v tavernách, protože finančně se to pro dva lidi bez dětí dá v pohodě unést a je to rozhodně další rozměr vaší dovolené. Jenže díky tomu, že jsme jedli polívky z pytlíku a špagety se vším možným, jsme si mohli dovolit onen výlet za památkami. Letos se těším na Lefkadu, kde si hodlám prvně dopřát všechno, co se mi zamane. Auto, taverny, výlety, vstupy,...

Všem, kteří se chystají na Krétu radím: jezděte autobusem, je to zábavné! Sedejte si co nejvíce dopředu a koukejte se na řidiče, určitě se nebudete nudit:)

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (12)
17.05.10 18:21 Kusnirova
Příjemné čtení, chtělo by to další příspěvek. Tu "kašňu" jsme hledali taky dlouho. Pročítám cestopisy a těším se opět na Krétu a Rethymno.
19.02.08 12:27 evitka
Jedeme do Rethymna letos na přelomu květen/červen, s malými dětmi (1 a 3 roky), tak to bude o cestování asi jen omezeně, ale moc se těšíme a určitě si budeme chtít pořádně projít aspoň okolí města. Děkuji za tipy na výlet, napíšu jestli ke starému oslíkovi v ZOO přibyli nějací noví kamarádi:-) Jitka
18.08.07 10:59 tonka
Sampo, rok uběhl od napsání cestopisu, ale od mé návštěvy tam uběhlo let o něco víc, takže budu ráda, když dodáš cestopis a fotogalerii:)
01.08.07 17:55 sampa
Rok uběhl a i já jsem navštívila totéž místo.Prošla jsem všechna místa v Rethymně, o kterých se zmiňuješ, každý večer jsme se toulaly uličkami.
12.07.07 10:41 sampa
Letos jedu taky do Rethymna, tak jsem zvědavá, prožijeme-li něco jako vy. sampa
15.11.06 14:16  (nepřihlášený uživatel) ...***
Opravdu pěkně napsaný, v létě jsem tam strávila taky 3 měsíce, ale byla jsem mezi Rethymnem a Chaniou. Jelikož studuju vím jaký to je živit se tam polívkama ze sáčku, ale naštěstí jsem si tam něco vydělala takže jsem mohla trochu cestovat, Rethymno je opracdu krásný město, všem doporučuju!!!!
16.09.06 02:31  (nepřihlášený uživatel) ...***
Juuuj som zo slovenska a na krete som bola cez leto na 3 mesiace. byvala som pri rethymne a ked som si toto citala ozivili sa mi niektore spomienky. a s vela vecami suhlasim - doprava, autobusova stanica, plaze, ulicky...... ale inak ti soferi zvladaju skvele jazdit aj ked su opiti.. zazila som. takze vlastne dakujem za ozivenie spomienok
05.09.06 13:28  (nepřihlášený uživatel) ...***
Fain jsem se pobavila,od srdce zasmála ,dík.
17.08.06 09:31  (nepřihlášený uživatel) ...***
Pěkně napsáno, zkus si pohrát a přidej i fotečky, prosím :-) *Lucie*
09.08.06 22:58  (nepřihlášený uživatel) ...***
Moc moc moc hezký napsaný :))) leos
06.08.06 23:20  (nepřihlášený uživatel) ...***
Foteček (a občas i vydařených) je dost a dost, ale bohužel v té době nebyl digitál. Ty nejlepší, které sedí k cestopisu, mám nalepené u "ručního" cestopisu, ze kterého jsem toto opisovala. Možná bych něco mohla nascanovat, uvidíme. Ale jsem ráda, že se líbí.
06.08.06 21:31  (nepřihlášený uživatel) ...***
Bezva psáno, živým jazykem, docela jsem se pobavila a zasmála. Určitě přijde i nějaká fotečka?!-sampa díky
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
wFeEa
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝tonka˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Galerie1
Hotely1
Diskuze1
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací