Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 32
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Naxos – ostrov relaxu

Autor:
Zařazeno:
Naxos
Napsáno:
04.08.15 12:24
Fotografií:
39
Přečteno:
2801
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 10:50
29 °C
Skorojasno
S, 4.6 m/s
Tak kam letos ? Že opět do Řecka, o tom nebylo pochyb, akorát rok od roku se mi výběr té správné destinace zdá těžší a těžší. Po předloňském Karpathosu a loňském Milosu se moje rozpoložení dalo přesně charakterizovat slovy Cilfa z tohoto fora, kterého jsem požádal o pomoc: „Honzo, to nejpěknější jste již projeli, takže vybírat další místa už bude jen těžší.“
Nakonec jsem po delším zvažování zvolil kombinaci ostrovů Naxos a Ios v Kykládském souostroví. Na Kykládách jsme byli již loni na Milosu, a tak jsme věděli že se na ně chceme znovu vrátit.
Cílem byly ostrovy s pěknými prázdnými plážemi a oblast, kam masově nejezdí žádné cestovní kanceláře. To znamenalo ostrovy, které zatím nemají to „štěstí“, že je na nich mezinárodní letiště, kde mohou přistávat charterové lety cestovek a zásobovat tak ostrov nekonečným proudem turistů. Po loňské zkušenosti jsme také měli jasno v tom, že do Řecka vyrazíme na vlastní pěst bez podpory CK.
K dopravě jsme zvolili řecké aerolinky Aegean Airlines na lince Vídeň – Athény a pak přesun trajektem na ostrov Naxos.
Koncem června stojíme na letišti veVídni, v ruce pořádný balík všech možných povrzení a rezervací a čekáme na naše letadlo.
K našemu příjemnému překvapení je v letadle řeckých aerolinií mnohem více místa na nohy, evidentně zde není namačkáno tolik řad sedadel jako v charterových letech českých CK. Po cestě dostáváme malý řecký oběd a než stačíme dojíst, už přistáváme v Athénách na mezinárodním letišti Eleftherios Venizélos.
Čeká nás přesun do přístavu Pireus. Zastávka autobusu X96 je hned u východu z letiště, lístky na bus lze koupit přímo u nástupiště za cenu 5EUR na osobu. Autobus se svižným tempem prokousává odpolední městskou zácpou a i když klimatizace jede na plné obrátky, tak je docela slušné vedro. Kolem nás se míhají taxíky a spousta aut, řecká krize, která v médiích je na prvních stranách zpráv zde není na první pohled vidět. Při pozornějším pozorování nám však neuniká množství rozestavěných nebo prázdných obchodů a skladů podél magistrály vedoucí do přístavu Pireaus také olympijské areály kolem cesty, vystavené za mnoha miliard dolarů, slouží asi jen bezdomovcům, v jakém jsou zuboženém stavu.
Trochu nervózně zjišťujeme, že autobus rozhodně nezastavuje ve všech zastávkách na trase, mnohdy i místní řekové na něj zlostně mávají, když jim jaksi zapomene na znamení zastavit. Říkám si jak poznáme naši výstupní stanici, ale uklidňuje mne, že nejsme jediní turisté, kteří do přístavu míří, takže nějak to dopadne. Kousek před přístavem dochází na kontrolu lístků procházejím revizorem, rozhodně tedy nedoporučuji zkoušet jízdu na černo. Po 1 ½ hod hlásí řidič zkomolenou angličtinou „port Pireaus“ a tak vystupujeme s davem do přístavního babylonu. Přístav je obrovský , ale naštěstí trajekty na Kyklády od společnosti Blue Star Ferries odplouvaji z gate 7, která je hned u zastávky autobusu. Pokud započítám čas na vyzvednutí zavazadal na letišti, přesun busem a zakoupení lístků na trajekt, tak jako rozumná rezerva pro plánování se mi jeví 3hod od přistání letadla po odjezd trajektu.
Jdu do kanceláře společnosti Blue Star Ferries vyzvednout po internetu zarezervované lístky a hned se střetávám s řeckou realitou. Po předložení rezervačního čísla upocený chlapík v kravatě za počítačem zuřivě klepe do klávesnice a neustále něco píše na papír. Na vydání lístků to moc nevypadá. A taky že ne. Po 10min dorozumívání se s počítačem mi píše propiskou na papírek, který já běžně používám u počítače na psaní poznámek, dvě několikamístná čísla a posílá nás na trajekt. Na moji hloupou otázku, zda tento papírek jsou lodní lístky , nervózně odpovídá, že vše je OK. Asi jim díky krizi došel papír v tiskárně říkám si – vítejte v Řecku.
Při vstupu na trajekt hází náš papírek s čísly další zaměstananec do koše a pouští nás do útrob lodi.
V rámci „optimalizace“ ceny zájezdu jsem zakoupil lístky v nejlevnější třídě Economy, což v praxi znamená, že cestu musíte přečkat ve společných prostorách okolo restaurací, eventuelně na venkovní palubě. Z dřívějších let jsme měli zkušenosti s trajekty na Korsiku, kde i tyto prostory měli spoustu místa se stolečky a koberci, takže jsme byli trochu nemile překvapeni, že na trajektech Blue Star Ferries nás čekala tvrdá dlažba a docela málo místa na nepohodlných židlích. Státní řecké Blue Star Ferries jsou největší a nejlevnější možností jak se přepravovat mezi ostrovy, čehož v hojné míře využíjí místní řekové a také všichni turisté. Místní tak již s dostatečným předstihem obsadili všechna výhodnější volná místa, my jsme rychle obsadili poslední dvě volné židle a začali se smiřovat s tím, že takto strávíme dalších 6 hodin plavby na ostrov Naxos. Mnozí zahraniční turisté již volné místa nenašli, a tak byli nuceni si dokoupit dražší vstup do Business třídy. Pro příště bych jako vhodnější volbu koupil lístky do tzv. Airseat třídy, což jsou pěkně polstrovaná sedadla jako v letadle nebo autobuse, která jsou číslovaná, takže místo máte jisté. Kromě nejlevnějších Blue Star Ferries je samozřejmě možné plout i mnoha jinými lodními společnostmi, včetně rychlých trajektů Seajet, které zdolávají trasy za skoro poloviční čas.
Po 2hod plavby se trajekt vylidňuje – řekové vystupují na nejbližším ostrově Syros. Je čtvrtek večer, a to pro mnoho z nich znamená již víkend ….
Po delším čase zastavuje trajekt ještě na ostrově Paros a nám zbývá už jen hodina plavby na Naxos, kde nás o půlnoci vystupuje z trajektu opravdu už jen hrstka.
V přístavu nás čeká paní z půjčovny, sedáme do půjčeného ( již značně opotřebovaného) Deawoo Matiz a už usínajícím ostrovem jedeme do destinace Mikri Vigla, kde máme domluvené ubytování.

Ostrov Naxos je největším z kykládských ostrovů a říká se, že i nejzelenějším. Což je relativní pojem, například s iónskými ostrovy se jeho vegetace srovnávat nedá, každopádně na poměry ostrovů Kyklád trochu zeleně přeci jen zde je.
90% všeho, co se na ostrově z turistického hlediska odehrává, najdeme na jeho Z pobřeží, kde se od hlavního města Chora, kde je i přístav, táhnou směrem na jih známé písčité pláže, které mají sice svoje jednotlivá pojmenování, ve skutečnosti navazují jedna na druhou, a tak je mnohdy těžké usoudit, na které právě jste. Taktéž drtivá většina ubytování je na tomto Z pobřeží, přičemž platí, že s rostoucí vzdáleností od hlavního města Chora klesá hustota jak apartmánů, tak i rekreantů.
My jsme si našli ubytování cca 15km na jih od Chory v oblasti Mikri Vigla, blízko krásné pláže Kastraki, které je tak dlouhá, že i v sezoně zde není narváno, před sezonou pak je zde téměř liduprázdno. Při výběru ubytování se ne vždy vyplatí vybírat apartmány inzerující blízkost moře, protože v mnoha místech je za písečnou pláží zóna pobřežního rákosí a některé „výhodné“ apartmány jsou umístěny právě v tomto rákosu. Mnohdy pak má člověk pocit spíše vietnamské džungle než moře. Ideální polohu mají apartmány podél malé pobřežní silničky kopírující pobřeží.
Jak jsem již zmínil celé Z pobřeží je jedna velká pláž, začínající plážemi Agios Georgios a Prokopios pod hlavním městem Chorou, kde je množství ubytování i lidí , dále na jih pak pokračujeme na pláž Ag. Anna a hlavně pláž Plaka, táhnoucí se několik kilometrů k jihu. Zpočátku frekventovaná, později již prázdná, na několika místech se je možné se koupat i bez plavek. Na pláž Plaka navazuje pláž před výběžkem Mikri Vigla, kde je hlavní centrum všech windsurferů a kiteboardistů , kteří zde díky pravidelnému větru meltemi mají ideální podmínky.
Za fotogenickým skalnatým výběžkem Mikri Vigla začíná již zmiňovaná pláž Kastraki , kde větší množství lidí je jen na jejím okraji u taverny a slunečníků, na ostatních částech pláže je minimum lidí . Na pláž Kastraki pak plynule navazuje pláž Aliko , v jejímž okolí lze najít také množství pěkných apartmánů k ubytování. Pro nás se pláž Kastraki stala díky čistotě vody a písku jasnou jedničkou ostrova.
Na výběžku Aliko najdeme opuštěné stavby (něco mezi pevností a nedostavěným apartmánovým komplexem), ale také pěkné malé písčité plážičky , některé z nich hojně využívané nudisty . V těchto místech končí asfaltová silnice a dále pokračují prašné pobřežní šotolinové cesty, ale nic co by nezvládlo běžné auto, zvláště když po nich jezdí i linkový autobus. Po těchto šotolkách se postupně dostaneme na pláž Pirgaki, do které se nemilostrdně opírá slunce, případně i vítr. Za pláží Pirgaki je ještě poslední dlouhá pláž v zálivu Aggiassos , kde najdeme také několik ubytování pro ty, kdo vyhledávají samotu a klidná místa „na konci světa“.
Jižní část ostrova Naxos je velmi řídce obydlená, většinou skalnatá a jediná asfaltová silnice sem vede do zálivu Kalados se stejnojmennou pláží. Abyste se sem dostali, musíte absolvovat poměrně dlouhou cestu vedoucí hornatým vnitrozemím ostrova přes malebnou vesničku Filoti, která je jakýmsi centrem středu ostrova . K posezení je tu několik pěkných taveren a příjezd k vesničce díky okolním horám je hodně fotogenický. Za vesnicí Filoti mineme po levé ruce nejvyšší horu ostrova Zeus 1000m.n.m , kam vede i turistická stezka, ale v letních vedrech se najde asi jen málo odvážlivců, kteří by výstup absolvovali. Po vystoupání do sedla již silnice klesá dolů k moři do Kalados, překvapit vás může za zatáčkou pouze stádo ovcí.
Poslední úsek silnice před pláží je pouze kamenitá šotolina, ale náš Matiz ji zvládá v pohodě. Kalados je doslova na konci světa, kde dávají jen ovce dobrou noc. V malém přístavu kotví jen pár jachet a nad opuštěnou pláží najdeme jednu tavernu. Samotná pláž je pěkná, ale působí opuštěným dojmem , asi díky častým větrům, které ji bičují . Pěkné koupání je na jejím konci pod tavernou nebo je možné za pláží Kalados, mineme-li malý kostelík , najít skromné malé plážičky s kamenitějším dnem. Odměnou za dlouhý příjezd je pak romantický výhled na nedaleké malé ostrovy Koufonissi.
Východní pobřeží Naxosu je přesným opakem toho západního. Je zde minimum ubytování, pobřeží je skalnaté, v mnohém připomínající Chorvatsko, a menší písečné pláže je nutno hledat. Ale celkově je malebné a docela porostlé vegetací. Jediná silnice sem vede opět přes vesničku Filoti a dále na Apeitanthos, odkud dlouze klesáme k moři do letoviska Moutsona, kde je něco málo možností k ubytování a pár taveren, které moc hostů za sezonů asi nevidí. Z Moutsony vede podél pobřeží směrem na jih úzká silnička, pláže lze pod silnicí spíše tušit, aut zde potkáte minimum. Na konci silnice je pěkná malá pláž Panormos s uměle vysázenými palmami a servisem v podobě taverny . Akorát to placené parkovistě v tomto zapadákově jsme jaksi nepochopili… Za touto „organizovanou“ pláží vede kozí stezka kolem malebného kostelíku a za ním lze najít pěknou malou pláž a za ní ještě další.
Severní část ostrova je asi tou nejméně atraktivní a nejchudší oblastí Naxosu. Naše trasa vedla z hlavního města Chora směrem k zálivu Amitis. Pláže v této části ostrova jsou velmi málo využívané, často bičované větrem, občas s naplavenými odpadky z moře. Cestou míjíme množství podivných chatrčí, u kterých štěkají na nesnesitelném vedru uvázaní psi . Občas jsou k vidění rozestavěné (a nedokončené) apartmány, jejichž smysl nám zcela unikal, protože zde se asi nikdo ubytovávat nebude. Dále na sever se již krajina mění k lepšímu , zkoušíme z hlavní silnice sjet do zálivů Abram a Agios Theodori , pláže jsou většinou kamenité , sem tam apartmány nebo malá taverna. Za jednodenní návštěvu tyto místa stojí, ale ubytování bych v této části ostrova rozhodně nehledal.
Za nejsevernějším výběžkem Stavri dojíždíme před středisko Apollonas , kde ve svahu leží největší ze tří kamenných soch Kouros, které lze na Naxosu navštívit. Torzo 10m dlouhé sochy znázorňující boha Dionýsa je opravdu veliké a už docela uklouzané od toho, jak na něj turisté lezou ve snaze se poměřit s tímto kamenným obrem. Ptali jsme se místních, jak tyto sochy na ostrově vznikly, ale žádné pořádné odpovědi jsme se nedočkali. Každopádně datum jejich vzniku sahá až do 5st. před naším letopočtem.
Poté sjíždíme dolů do Apollonas, kde nás vítá ospalá malá kolonáda s několika tavernami, turistů je zde velmi málo, jen pár místních na nábřeží chytá ryby. Uděláme pár fotek, městská pláž ke koupání neláká a s přicházejícím večerem se vydáváme přes hornatý střed ostrova zpět domů na západní pobřeží. Cestou míjíme několik horských vesnic, které si žijí svůj vlastní život a turistický ruch na pobřeží je nijak nevzrušuje. Ale moderní doba postupuje už i zde, a tak na horském hřebeni jsme svědky vskutku paradoxní podívané minulost versus současnost.

Hlavní město Chora

Tak jako mnoho jiných kykládských hlavních měst i toto nese název Chora. To znamená, že je vystavěné na vyvýšeném pahorku s hradem nebo kostelem na nejvyšším místě , odkud je krásný rozhled na Naxos a blízké ostrovy. Čím níže člověk sestupuje k přístavu, tím se dostává do změti úzkých malebných uliček , v blízkosti přístavu pak plných obchůdků, které lákají turisty k zakoupení různých suvenýrů.
V uličkách Chory je pak také množství romantických malebných hotýlků , kde se lze ubytovat. Kdo má rád tyto zákoutí , blízkost centra a zábavy a nevadí mu dojíždění na vzdálenější pláže (možno využít veřejné dopravy), bude zde spokojen.
Chora na Naxosu má ještě jednu zvláštnost, a tou je přítomnost monumentální kamenné brány Portara , hlídající vjezd do přístavu. Tato 2500 let stará připomínka nedokončeného Apollonova chrámu je něco, co dodává celé Choře až magickou atmosféru. Přístup k Portaře vede z přístavu přes uměle nasypaný kamenný pás, a tak zvláště večer se zapadajícím sluncem je zde množství turistů lovící ten nejlepší záběr s osvětlenou Chorou v pozadí. Během focení musí člověk smeknout před umem dávných stavitelů, kteří tyto ohromné bloky vystavěli s naprostou přesností do tohoto skvostu.

Po týdnu pobytu, kdy jsme s naším Matizem projeli 500km po celém ostrově a navštívili snad všechny dostupné pláže se náš pobyt na Naxosu chýlil ke konci. Po příjemné rozlučkové večeři s našimi domácími jsme následujíci den dorazili do přístavu v Choře, kde jsme čekali na náš trajekt. Poněvadž jsem si trochu popletl čas odjezdu trajektu, pojali jsme čekání na řecký způsob, objednali caffe frape a několik hodin z taverny pozorovali přístavní mumraj. Zbylo tak dost času na zhodnocení Naxosu.
Ostrov je vhodný pro klidnou dovolenou, díky krásným dlouhým písčitým plážím na Z pobřeží nabízí pěkné koupání na nepřelidněných plážích. Zbytek ostrova lze objíždět autem (motorku vzhledem k rozlehlosti a hornatému středu ostrova příliš nedoporučuji) v rámci jednodenních výletů na vytipované osamělé pláže. Za kulturou a zábavou se musí do hlavního města Chory, které jako jediné poskytuje turistické lákadla v podobě obchůdků, taveren , přístavu a hlavně brány Portara, která návštevníky ostrova vítá při příjezdu a také se s nimi loučí, když ostrov opouští. Co ostrovu, alespoň z mého pohledu chybí je nějaká jeho divočejší část, kam by se dalo dostat třeba jen jeepem, jako jsme to zažili na Karpathosu nebo Milosu. Naxos je zkrátka klidný pohodový ostrov pro zrelaxování.
Ještě je třeba zmínit, že na ostrov se kromě trajektu lze dostat vnitrostátní leteckou linkou řecké společnosti Olympic Airlines, která jako jediná létá na zdejší malé letiště. Let z Athén trvá necelou hodinu a cena je cca 2x dražší než plavba trajektem.

Po několika hodinách lelkování v přístavu už začínáme vyhlížet náš trajekt. Je až s podivem s jakou frekvencí se zde trajekty střídají, co 20min zde přístává nějaký kolos, aby po ¼ hodině uvolnil místo dalšímu přijíždějícímu. Něco na způsob jako na nějakém našem autobusovém nádraží.
V dálce již konečně vidím přijíždět naši modrou hvězdu Blue Star Ferries a nám se blíží druhá část dovolené na hodinu vzdáleném ostrově Ios. Ale o tom až v další reportáži nazvané Ios – na párty nebo na pláž ?

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
04.08.15 17:11 JanS
Ahoj díky, cestopis o Iosu už je na webu taky, dal jsem tam naráz - viz Ios - na párty nebo na pláž
04.08.15 14:11 anna112
Moc pěkné, máme stejné pocity. Naxos je ostrov pro lidi, kteří mají rádi krásné, prázdné pláže a řeckou pohodu.
Byli jsme tam asi ve stejném termínu, akorát jízdenky z letiště do přístavu byly už zdarma a neměli jsme žádné problémy se zarezervovanými lístky na trajekt. Spíš nás fascinovalo, jak všechno klape. Plavili jsme se 5 hodin, trajekt zastavoval pouze na Parosu. Čekám na Tvůj cestopis o Iosu, ráda bych se tam vypravila, akorát se bojím, že je moc "zábavný".
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
sbgVA
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝JanS˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy4
Hotely3
Diskuze0
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací