Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 0 | 16
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Thassos - Cesta 2005

Autor:
Zařazeno:
Thassos
Napsáno:
14.09.05 17:29
Fotografií:
0
Přečteno:
27428
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 15:50
27 °C
Skorojasno
V, 3.6 m/s
Entrée
Thassos byl prvním (a hned opuštěným) nápadem na dovolenou 2005. Když jsme ale uviděli cenu, za kterou nás na Thassos vezme "jedna nejmenovaná cestovka", tak jsme byli hned sbalení i když jsme se museli trmácet z Brna do Prahy na letiště.

Jeli jsme tak o dva týdny dříve než obvykle (27.5.) a vzhledem k předpovědi počasí jsme se trochu obávali, zda-li zde nezmrzneme. Jak se později ukázalo, nebylo počasí jako v červenci (pochopitelně), ale pro trochu toho deště se jeden nezblázní. Dokonce i voda byla v pohodě ke koupání (pro mě; pro moji přítelkyni – Hanku – trochu studená, ale pak tam taky lezla).

Cestu jsme zahájili informací, že z Prahy letíme v 7, tj. odbavení v 5. Blbější čas už snad ani není možné vymyslet. Z Brna se v tuto dobu dostat do Prahy veřejnou dopravou jde dost špatně. Tak to pro nás znamenalo jet (naštěstí aspoň rakouským) vlakem už večer. Noční přesun po Praze plné mezinárodních opilců s kufrem a kabelou byla docela “sranda”. Pobyt nějakých 5 hodin na ruzyňském letišti už zdaleka ne. O nějaké kultuře cestování se opravdu hovořit nedá. Jediné světové jsou tady jen ceny. Jinak je to ostuda. Brněnské pidiletišťátko je přímo luxus.

Naštěstí jsme to ve zdraví přežili, letadlo se dostavilo, chobot byl připojen, sedadla volná, letušky profesionální, jídlo jako vždy slušné (ČSA), vše proběhlo na čas a jak má být. Na letišti u Kavaly úžasná ospalá provinční atmosféra, teplota příjemná, všude klídek a pohoda. Autobusy připraveny. Do Keramoti na trajekt je to asi 15 minut. Ten na nás už čekal a plul 45 minut. Cestou jej doprovází tlupa racků-akrobatů, kteří se pro kus žvance dokáží zastavit v letu (pokud je dostatečný protivítr).

Po připlutí na Thassos do hlavního města Thassos (neboli Limenas – rozhodně neplést s Limenaria, která je přesně na opačné straně ostrova) už jen nástup zpět do autobusu a za nějaké půl hodinky jsme byli ve Skala Sotiros. Ubytování ve Vila Theo, přímo u moře. Hanka omdlévá (vlastně jsme celou noc nespali) a já jdu na obhlídku vesnice (počasí je trochu pod psa, takže koupání až zítra).

Skala Sotiros (dále občas jen “SS”) je - alespoň v tomto termínu - velice tiché místečko. Kdo hledá hotely, lesy slunečníků, bujarý noční život, tak určitě jinde. I tak je tady aspoň 10 taveren a barů, 2 obchody, pekárna, “gyrosárna”. Je tady krásný kostel a pod ním vykopávky z doby bronzové (doufám, že si to dobře pamatuju). SS je výborné místo z hlediska dostupnosti ostatních částí ostrova místními autobusy. Východní pobřeží je sice atraktivnější, ale tady je to prostě takové nějaké pěkné – řecké. Když jsme přijeli tak jsme tady byli asi první letošní výprava, tzn. že jsme tu jen mezi místními a to je to pravé.

První den jsme jen tak ocmrndávali okolí, zejména krásné olivové háje a Hanka měla první záchvat “sběru”. Na pobřeží kolem SS je totiž tak úžasný materiál, že to, co byste jinde sbírali celou dovolenou, tady najdete na jednom m2! Po závěrečné selekci mušlí, ježků a hlavně kamení všech barev jsme nakonec odváželi nějaké 3 kila ostrova domů.

Prinos - trhy
V pondělí jsme vyrazili na trhy do Prinosu. Po silnici je to asi 3 km, my jsme to vzali olivovými háji (kde se dá vcelku slušně zabloudit) pak je to o něco dál. Místní trhy jsou trochu podobné našim “vietnamským”, ale dá se tady nakoupit docela levně např. ovoce/zelenina (fantastické brambory 0,5E/kg; zelený meloun 1E/ks – kam se hrabe Gutalax!). Trhy mají svoji určitou atmosféru, kterou bych asi vyloženě řeckou nenazval. Hanku jsem na závěr donutil koupit si pěkné jeansové šatičky (5E!), ve kterých pak absolvovala celou dovolenou. Jako obvykle takové atrakce absolvujeme nejlépe hned po poledni, takže pro velké vedro jsme Prinos prohlédli jen letmo a mazaly se “domů” koupat.

Limenaria
V úterý vyrážíme trochu změnit vzduch na jih. Po konfrontaci nastudovaných a skutečných informací o místní dopravě vyrážíme na autobus. Lístky jsou na určitou vzdálenost (od 1E do 7,70E za úplný okruh kolem ostrova) nejsou omezeny datem ani místem nástupu/výstupu a je lepší je koupit v trafice či supermarketu, protože pokud nejede v autobusu průvodčí, tak je řidič prodává dost nerad. Bus jede přesně jak má. Samozřejmě klimatizovaný. Lístek do Limenarie přišel na 1,7E, cesta trvá cca půl hodinky. Limenária je 2. největší město, takže se nejedná o turistické ghetto, a má svoji atmosféru (nejlepší pak prý po setmění). Příjemné uličky, brutální suvenýry, taverny, bufíky, zmrzlina; jako jinde. Krásné nábřeží, “česká” hospoda s pivem za 1E, dáváme první báječný pita gyros (2E) a dem se koupat na místní pláž, která vypadá trochu jako součást Štěrkoven-pískoven, ale v sezóně to asi trochu uklidí a uhrabou. Cestou je potřeba projít uličkou tavernových naháněčů (ale nijak vlezlých). Mým příchodem se počet koupajících zvýšil o 100 %, na Hanku je to ještě noc studené (na ostatní taky). Thassoské pláže se zpravidla vyznačují tím, že první 1-2 metry od pobřeží jsou kamínky a pak už krásný písek. Užíváme si pohodičku s výhledem na horu Athos a sledujeme, jak se blíží černý mrak. Až se doblížil a spustil, co pro nás měl, tak balíme krám a jdeme se schovat do taverny, provedené v trochu námořnickém stylu. Dáváme frappé se zmrzlinou (2,5E) a čekáme až se to přežene. Pak už jen kontrolujeme kdy jede autobus, procházíme “turistickou” uličku, kupujeme českého průvodce (4,5E – u nás ho měli za 3,9E; je docela dobrý, jen má někdy roztomilé výrazivo – “grafická” městečka, domečky,…) a náš tradiční suvenýr z cest – lak na vlasy ;o). Autobus opět přesný jak hodinky.

Limenas/Thassos
Ve středu jedeme do hlavního města. Bus tradičně v pohodě, jen tímto směrem jede trochu víc lidí. Limenas/Thassos je velmi krásné městečko se spoustou starověkých památek. Nejlépe je vzít do ruky průvodce a vyrazit “na okruh”. Od přístavů na Evreokastro – mys se zbytky chrámu a kapličkou. Odtud trochu do kopce k amfiteátru. Ten je za plotem a probíhá zde rekonstrukce (už dlouho). Každý si ale najde způsob jak přes plot. Pánbůh/Příroda nás ale hned potrestala a zlikvidovala nám foťák, a to tak že velmi a zcela úplně. Proto žádné fotky (najdete jich ale na těchto stránkách přehršle). A aby toho nebylo ještě dost začíná pršet a nepřestává. Vzdáváme tak cestu dál (výš) nad město a vracíme se (jinou cestou) zpět. Snažíme se prohlédnout agoru u přístaviště, ale dává se stále více do deště. Schováváme se v archeologickém muzeu, které je sice mrňavoučké, ale moc pěkné. Dominuje mu velká socha Kourose. Docela dobré je si na chvíli sednout a podívat se na film o historii Thassosu. Jinak vstup je zdarma. Nejvíce artefaktů (a krásných) je před budovou muzea. Po muzeu už jdeme na autobus, ale stíháme ještě trochu poběhat agoru. Cesta autobusem zpět má jednu “folklórní” vložku: zmatečný přestup v přístavišti ve Skala Prinos. Náš autobus jede jen do Prinosu, takže musíme přestoupit. Ač je to neuvěřitelné, protože se odtud dá jet jen dvěma směry, je tady pět autobusů každý jinam! Do toho přijíždí trajekt a začíná zmatené pobíhání jako v grotesce. Řeci vše řeší s úsměvem – jsou na to zvyklí. Na asi třetí doptání máme správnou sesli a jedeme. V sezóně to může být docela psina, hlavně když si turisté pletou Limenas a Limenaria! V SS se dozvídáme, že tam ani nekráplo. To je jeden z důvodů, proč je nesmyslné se dívat na internetu na předpověď počasí.

Sotiras
Ve čtvrtek, řečeno s klasikem, chčije a chčije (napsané to vypadá divně) a je docela kosa. A tak jsme zalezlí a žereme a trochu, ale opravdu jen trochu, pijeme. Odpoledne pršet přestává. Využíváme toho a jdeme do vesničky Sotiras, která je na Thassosu obvyklým dvojčetem přímořské Skaly. Jdeme po silnici, jinudy to asi moc nejde. Převýšení je jen něco přes 300 m, ale dost se zapotíme. Vesnička je to malebná, zavěšená pod vrcholem kopce. Na náměstíčku jsou fantastické platany a pod nimi teče voda (asi pramen). Je tady i obchod a taverna. Domečky jsou některé pěkně opravené, jiné v rozkladu. Něco tady určitě mají v majetku cizinci (hl. němci), jako ostatně docela často, zejména ve vnitrozemí.

Limenas - Aliki - Potos, okruh kolem ostrova
V pátek musím dostávat Hanku z postele skoro násilím, ale přece jen vyrážíme na nejdelší výlet kolem celého ostrova. Zvládáme to autobusem na 4x; přišlo nás to na 8E pro jednoho. Na zastávce si ze mě dělá srandu místní děda (on ve svetru a bundě - já ve vasilovi). Nejprve jedeme do Limenas. Tady máme jen asi hodinu a půl, takže Hanka se jde courat uličkami a já vyrážím na okruh po památkách kolem města. Vybíhám zase kolem divadla až na vrcholy s akropolí a chrámem bohyně Athény. Z posledního je to pěkný sešup po balvanech (ve 12 let starých sandálech bez vzorku - mých nejvěrnějších) a navíc jsem trochu zakufroval protože po chvíli jinak docela dobré značení mizí. Nicméně jsem se na 3. pokus vymotal někam do zahrádek a s vyplazeným jazykem doklusal na agoru. Zvládl jsem to poklusem za slabou hodinku, ale chce to spíš 2-3 na pořádnou prohlídku. Cestou jsem nepotkal živou duši. Autobus nám jel za chvilku, lístek jsme si koupili v kanceláři KTEL u přístaviště (tady můžete získat i čerstvé jízdní řády). Do Aliki to bylo za 2,70E. Atraktivnější východní stranu ostrova jsme tak viděli “jen” z autobusu, ale zatím nám to stačilo. Nejlepší byla asi vesnička Potamia nalepená pod nejvyšším hřebenem. Odtud vede i stezka na nejvyšší horu - Ypsarion (něco přes 1200 m, převýšení přes 1000: snad někdy příště). Naopak nic pěkného: turistické pobřeží Skala Potamia – Chrisi Ammoudia, kterým se autobus proplétal tam a pak zase zpět. Proč nechají tak krásný ostrov hyzdit těmi příšernými “architektonickými” kýči ví Bůh! Jen aby se to nerozlezlo i jinam. V cíli jsme za hodinku a něco. Aliky je bez přehánění něco úžasného. Určitě jedno z nejkrásnějších míst, co jsme kdy viděli. Fantasticky barevné, otevřené moře a starověké památky na maličkém, zeleném poloostrově. Z každé strany nádherná pláž. Naprostým vrcholem pak starověký mramorový lom na pobřeží. Něco, co asi jinde neuvidíte. Tak se nám to líbilo, že jsme tady blbli dobře přes hodinu a chladili se na bílém mramoru, který tady má strukturu spíše podobnou nepříliš soudržnému křemenu. Doprohlíželi jsme si zbytky byzantských chrámů a dohadovali jsme se, zda-li tady budeme až do večera, ale pak jsme se rozhodli jet ještě do Potosu. Autobus byl skoro prázdný, lístek za 1,7E kupujeme tentokrát na palubě (v Aliky neměli). Cestou míjíme asi “nejopuštěnější” část pobřeží, jakož i známý ženský klášter M. Archagelou. V Potosu jsme jako obvykle v největším vedru. Potos je turistická enkláva s centrem mezi silnicí a pobřežím, ale docela příjemná. Trochu nás trápí hlad, takže se necháváme zlanařit do taverny (jméno jsme zapomněli, ale bylo to vedle Anonymous – tuším ;o). Dáváme pita gyros a tenhle byl zatím ten nejlepší (řecký a ne turistický), jen maso, zelenina a tzaziky. Asi abychom si nemysleli, že nás šidí, tak nám ještě donesli talířek hranolek (resp. donesl jediný opravdu fešný řek – pozn. Hanka). Cena v pohodě. I s řeckou kávou (lepší je jen nešizené presso v Itálii) za 7,40E. Jdeme se koupat, jsou jakés-takés vlnky. Hanka tentokrát hrdinně taky, byť s nějakými těmi scénkami. Autobus nám jede z křižovatky od Theologos a tradá dom. Super výlet!

Kavala - lodí na pevninu
V sobotu máme naplánovánu plavbu do Kavaly, protože tam jsou trhy (jinak je tam lepší jet asi v neděli, protože jezdí víc lodí). Takže autobusem do přístaviště ve Skala Prinos s mírným zpožděním, ale pořád bez problémů. Původně jsme chtěli jet trajektem, který odplouvá ve stejný čas (10h) ale všichni šli na “delfína” als. raketu, a baba v lístkárně to brala z jedný vody na čisto, takže jsme sice dali o 2E navíc (tedy 5,30E/lístek), ale byli jsme tam skoro o hodinku dřív, což se při nedostatku času určitě vyplatí. Plavba trvá asi 3/4 hodiny, ale jste zavření v lodi a čumíte na plazmu s řeckou TV (nakonec taky zážitek). Cestou jsme si mohli blíže prohlédnout ropné věže, na které vidíme z pláže ve SS. Ropa je zde velmi kvalitní a těží se tak jen pro lékařské účely. Kavala je poměrně dost rušná (aspoň v sobotu dopoledne) a není rozhodně turistickou destinací. Na nějaké nápisy v latince tady můžete více-méně zapomenout. Prvně jsme tedy vyrazili na ten trh, tam, kde byl vyznačen na mapě. To ale byla taková tržnice-obchoďák. Asi 3 parta prodejniček a stánků. Když jsme prolézali suterén s mořskými potvorami tak pohledy místních staříků na Hanku v jeansových šatečkách nějak divně vlhly a já se cítil jako pasák ;o). Takže jsme raději mazali pryč. Na ulici jsme na sebe trochu poštěkávali, což mělo za následek, že nás kontaktoval jeden krajan, který tady prý žije už 3 roky s 18 psy, kterým každý den shání žrádlo, a který nám tvrdil, že jsme za tu dobu první češi co potkal! Toho jsme se mohli dozeptat, kde je trh, totiž vzádu na nábřeží u bazénu (kam bychom ale asi stejně dorazili). Takže jdeme tam. Je to tak trh v Prinosu krát 5. Vydrželi jsme to nějaké půl hodinky a zážitek jsme si až takový neodnesli. Nebyli jsme ale v “potravinové” části, která je prý docela zábavná. Tak jsme proflákali půl pobytu na pevnině a vyrazili do staré části s hradem (vlezné 1,5E – pěkný, ale chvíli trvá než se tam propletete krásnými křivolakými a taky občas pěkně strmými uličkami). Je tu ještě báječně zachovalý akvadukt a pozůstatky svého času osvícené turecké nadvlády. Cestou kupujeme v pekárně skvělý chleba se sezamem. Je dost velké vedro a začínáme toho mít docela dost. Odoláváme tavernovým naháněčům a stavujeme se až v řádné řecké zabordelené krčmě u přístavu, kde noha turisty páchne toliko nešťastnou náhodou, na tradiční řeckou kávu (pouhé 1E). Úžasné týpky jak z Felliniho filmu. Tentokrát již jdeme na trajekt. Ty přistávají přímo pod hradem, kdežto delfíny naproti přes zátoku s jachtami. Lístek je za hubičku - 3,30E a cesta trvá asi 1 a 3/4 hodiny, byť by měla být kratší. Ve Skala Prinos jdeme trochu juknout po obchodech, ale je polední klid (nikoliv však zavřeno). Kupujeme pohlednice a známky (tady nás vůbec poprvé v Řecku dědek o nějaké to Euro natáh – bez účtu! – nemáme taky votravovat, kdy slušní lidi odpočívají). Po krátké koupeli (do které se Hance už nechtělo) se couráme domů asi 7 km po pláži. Utahaní jsme jak malí pséci.

Jeepy do vnitrozemí
V neděli máme zamluvený jediný organizovaný výlet, a to jeepama do vnitrozemí (Theologos – Kastro – Maries – Diovo oko, koupání). Ráno nás průvodkyně autíčkem vyzvedává a převáží do Potosu, kde přicházejí další účastníci. Po drobných problémech (řeci jsou organizační mistři) vyrážíme třemi auty (zdravíme našeho šikovného řidiče a jeho přítelkyni Zuzku!) do Theologos, resp. před ním zahýbáme do divočiny, kde nás čeká nějakých 15 km převážně tankodromu (ale zas tak hrozné to nebylo). Výhledy z vyvýšených poloh jsou úžasné. Cestou se stavujeme u dvou pěkných vodopádů, o kterých prý tady ví málokdo. Svým způsobem vyhlášená vesnička Kastro leží na ostrohu ve výšce nějakých 500 m nad mořem. Nemá stálých obyvatel, ale domy se tady postupně renovují jako rekreační, a tak se dá předpokládat, že časem zase ožije a udělá se tam i pořádná silnice (jestli EU dá). Atrakcí je tady kromě krásného kostelíku hlavně Kostas a jeho taverna. Ten tady ale nežije, jen denně dojíždí z Limenárie. Můžete se tady dobře najíst-napít za ceny vysoce příznivé (žádná horská přirážka). Dáváme tzaziky a salát + klasickou řeckou kávu, dohromady jen za 8E. Kostas Vám může odemčít kostel (v lednu sem chodí procesí k Panence Marii!), nakreslit do “napodobenin” místních map správnou cestu do/z Kastra či ukázat fotky z letošní zimy, kdy tam měl asi půl metru sněhu! V Kastru je ještě dobré dojít až na špičku ostrohu (kde je také kostnice) s nádherným výhledem do tří údolí. Jen vytáhnout rogalo! Pak už jen cestou-necestou dolů, kde potkáváme jezero, a do vesničky Maries, kterou jen projíždíme. Odtud už po asfaltu do Limenárie, Potosu a dále po pobřežní silnici až kousek za hotel (Astris Sun???) a pak směrem k pobřeží po prašné cestě, otevřít a zavřít branku, aby neutekly ovce, pěšmo po skále asi půl kilometru po svých k přírodní zvláštnosti zvané Diovo oko. Je to mísa ve skále asi metr od břehu o průměru nějakých 20 m a s hloubkou cca 3 m s úžasně zelenou barvou. Na dně sídlí velkochov ježků. Většina nás tam samozřejmě vleze. Voda je teplá a hodně slaná. A pak už jen zpět až do Potosu a minibuskem až dom. Vzhledem i k velmi rozumné ceně (26E) báječná akce. Kupodivu nás turistů jelo jenom osm.

Poznámky
A to je tak všechno. Zbytek jsme prolenošili, abychom se taky trochu pravidelněji opálili (zatím máme na sobě “sbírku” triček, ramínek a popruhů a hlavně vypálené nárty od sandálů: Hance dělají srdíčka, mně obrazovky;o).

Co si dáváme: V první řadě je potřeba ve Středomoří koupit víno (lehké suché stolní červené u moře miluji), ouzo (nebo na Thassosu populární tsipuro), olivy. Víno jsme pili nějaké z Patry v 1,5l lahvích za 2E (místní stálo v plastu 3-4x víc). Ouzo samozřejmě lokální z Limenárie (zn. Bambouras – poloostrov na JV – poctivých 45%! – 5,70E za 0,7l a samozřejmě skvělé). Na řádné olivy jsme narazili až v supermarketu na návsi (kam jsme z počátku nešli). Nebyli sice tak úžasné jako ty s feferonkami ve vaničce na Korfu, ale nálev byl skoro stejný. Obchod jsme postupně v tomto sortimentu totálně vykoupili a zásoby doplnili až v den odjezdu (takže jsme si ještě půl nových zásob mohli odvést s sebou). Olivy byly v plastovém sáčku, thassoské, v pikantní zeleninové marinádě, samozřejmě s peckami, čtvrt kila za 0,85E. Domů jsme táhli dobré 3kg. Propadli jsme ještě chalvě (vanilková a kakaová, 400g/2E) a arašídům v “oranžovém županu” (500g/3,30E). Pivo vyjde nejlépe lahvové 0,5l za 0,60-0,70E (0,10E záloha); v taverně 1,5-3E. Pita gyros kolem 2E, řecké káva 1-2E, frappé kolem 2E.

Autobusy KTEL: Protože ani jeden nejezdíme za volantem/řídítky, používáme místní hromadnou dopravu, která je v Řecku na docela slušné úrovni. Jezdí vcelku spolehlivě (aspoň mimo sezónu). Dostanete se do přirozeného kontaktu s místním obyvatelstvem. Autobusy jsou relativně levné, mají klimatizaci a jsou velmi čisté (s našimi to až na výjimky nelze srovnat). Trochu problém je s pochopením jízdních řádů, které jsou úplně jiné než naše. Na Thassosu se uvádí jen spojení z A do B, že odjíždí z A v xx.xx hodin. Kudy, jak dlouho to jede apod. se z něho nedovíte. Před odjezdem jsem se snažil dostat údaje z internetu do podoby “našeho” řádu a na místě už to jen upravil podle aktuálních dat (kancelář KTEL v Limenas u přístavu). Na každé zastávce je ale vyvěšeno kdy a kam autobus odjíždí.

Lodě: Thassos má dva přístavy. Do Limenas se dá dostat z Keramoti (trajekty, i několik za hodinu, velmi levné) a z Kavaly (delfín, tuším 6,30E). Druhý je Skala Prinos odkud jedou trajekty i delfíny do Kavaly (3,30 a 5,30 E) a od letoška (2005) i trajekty do Nea Peramos (město 18 km západně od Kavaly). Lístky se prodávají v budkách u přístavů. Každá společnost má svoji (jezdí tam tuším 3 nebo 4).

Nej: Aliki! Bez pochyby.

Résumé
Sjezdili jsme zatím Sicílii, Lipary, Korsiku, Sardínii (kousek SZ) a Korfu (tak z půlky). Thassos je prvním místem, které nás opravdu intenzivně láká navštívit znova. Tak, jak je Něco v Paříži, tak je i jiné Něco na Thassosu. Kdo tady byl, možná chápe. Kdo ne, tak ať sem nejezdí. Čím míň tady bude lidí, tím to tu bude krásnější ;o)))
Jasně, su sviňa sobecká ;o)

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (15)
29.05.16 08:26 Ivča (nepřihlášený uživatel) 46.135.192.***
Velmi dobrý cestopis, zde o Thassosu asi nejlepší. Na Thassosu jsme byli poprvé v roce 2005 s dětmi, letos se tam vracíme už bez dětí po 11 letech. Za dvacet let rodinného cestování jsme se vrátili jen do USA a teď na Thassos. Něco nás sem celých těch 11 let táhlo. Asi sirény.
13.09.06 22:20  (nepřihlášený uživatel) ...***
Dnes jsem se vrátil s přítelkyní ze SS a plně souhlasím s tvým cestopisem.Dovolená byla výborná,vřele doporučuju všem co hledaj klídek.Výlety jsme podnikali na skůtru a až na bolavý zadky to nemělo chybu. Karlos
15.06.06 23:58  (nepřihlášený uživatel) ...***
Na Thassosu jsem byla jen jednou a moc ráda na to vzpomínám. Jednoho dne se tam vrátím...:-)
03.04.06 14:00  (nepřihlášený uživatel) ...***
Přečetla jsem s nadšením.Máš cestovatelskou duši stejně jak já.Touha po poznání,zvycích,přírodě.Dobrý typ na dovolenou.Dík.
03.02.06 14:24  (nepřihlášený uživatel) ...***
Thassos je nádhera jen mě štve že jsme nejeli do Kastra :o))))
24.01.06 17:52  (nepřihlášený uživatel) ...***
Krásně a výstižně napsané, Thassos je klídek,pohoda,nezkažení lidičkové. Byla jsem 10x, v září jedu zase
20.10.05 23:49  (nepřihlášený uživatel) ...***
Díky za upozornění. Máš recht: tsipuro=ouzo bez pendreku, provedu drobnou korekci ;o) Pěkný článeček: http://www.greecefoods.com/ouzo/ Jinde než na Thassosu jsme si tsipura nevšimli, takže jsem mylně předpokládal, že jde o mírně lokální termín. Navíc místní řeci taky nemluvili o ouzu, ale jenom o tsupuro (a ke všemu nejeden slovník překládá řecké tsipuro jako "anglické" ouzo)
05.10.05 10:20  (nepřihlášený uživatel) ...***
jen jedna poznámka: cipuro a ouzo není vůbec to samé. Cipuro je vínovica, tzn. pálenka z hroznů, ouzo je anýzovka
21.09.05 08:01  (nepřihlášený uživatel) ...***
Moc pěkné, akorát je škoda, že nejsou fotky. Jen mám jednu připomínku . . . nemyslel jsi vážně to srovnání letiště v Praze a Brně, viď? :o) Nesrovnávej nesrovnatelné. Honza.
20.09.05 13:52  (nepřihlášený uživatel) ...***
Výborný, vtipně napsaný cestopis. Sofia.
16.09.05 13:06  (nepřihlášený uživatel) ...***
Díky za výborně sepsaný cestopis se spoustou praktických informací. I když jsme byli na Thasosu letos už podeváté, myslím, že k tomu základnímu už není moc co dodat. Iva
15.09.05 14:23  (nepřihlášený uživatel) ...***
Byl jsem tam 4 x a pojedu tam zas.Je to betálné ostrov, ale nikomu to neříké.
15.09.05 11:15  (nepřihlášený uživatel) ...***
Tak po přečtení tvého článku mám až husí kůži.Byli jsme na Thassosu již podruhé a letos taky v SS a to co popisuješ sedí na 100 %.Dokonce krom džípu jsme měli stejné výlety a to včetně Kavaly.Pěkně napsáno o pěkném ostrově. Zdraví NIKOS
14.09.05 21:31  (nepřihlášený uživatel) ...***
dodatek: jo a ten klid ve SS byl i v plnou sezonu, někdy až moc, ale nám se tam moc líbilo *Lucie*
14.09.05 21:30  (nepřihlášený uživatel) ...***
¨tak jsem dočetla, mám slzy v očích - už je to měsíc, co jsme zpět :-(, vtipně napsané, dozvěděla jsem se i něco nového /na Thassu jsme byli 2x, letos právě také ve SS/, což je super,jen škoda toho foťáku !
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
cfBKC
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝john˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Galerie12
Hotely21
Taverny5
Diskuze1
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací