Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 21
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Putování srdcem Kyklád

Autor:
Zařazeno:
Folegandros
Napsáno:
16.05.14 08:06
Fotografií:
52
Přečteno:
3866
dovolená v termínu: 22.06.11 - 26.06.11
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
V Řecku jsme toho procestovali už relativně hodně, ale pořád nám nějak unikal skvost této nádherné země a to souostroví Kyklady. Měli jsme to v plánu již mnohem dříve, ale tak nějak mi můj pocit říkal a radil, že nemůžeme „odbýt“ Kyklady jen klasickým masovým zájezdem, prostě otevřít katalog a vybrat si hotel na Santorini. Něco mi říkalo, že to chce mnohem, mnohem více. Prostě udělat si první dojem na Kykladech naprosto jiný a jedinečný.
Proto jsme navštívení těchto míst odložili do šuplíku a vyndali ho až jako protřelí cestovatelé po Řecku, kdy už víme co je pro nás to pravé nefalšované Řecko.
Z mnoha nádherných ostrovů jsme si vybrali Folegandros, Milos a také již zmíněnou Meku Kyklád – ostrov Santorini, který nechtěla vynechat má drahá polovička :-). Ale začněme postupně… takže první na řadě je ostrov Folegandros.
O tom, že nějaký ostrov jménem Folegandros existuje, jsem se dozvěděl v roce 2005 na naší první „poznávací cestě“ po Řecku na ostrově Lefkáda. Při procházce večerním Nidri jsem si u jednoho stánku začal prohlížet kalendář s názvem „The best of the Greece“ a zde jsem poprvé uviděl starou část Chory jménem Kastro a výhled na kostelík Ag. Panaghia. Fotky mi doslova vyrazili dech a tak se mi vryli do paměti, že jsem si řekl, že jednou musíme tento ostrov navštívit.
Psal se začátek roku 2011 a my se Zuzkou začali plánovat naší svatební cestu. Volba byla jasná,… jeden z ostrovů bude FOLEGANDROS.

Περιγραφή του νησιού [Perigrafí̱ tou nisioú – Popis ostrova]
Folegandros je nejjižnější ostrov západních Kyklád, patřící do provincie Thira. Je to typický kykladský ostrov ležící 50km severozápadně od Santorini. Ve skutečnosti vypadá jako podlouhlý kámen hozený v modrém moři plující mezi ostrovy Milos a Sikinos. Jeho rozloha je pouhých 32 km2, s maximální délkou 13 km a šířkou 3-4 km a pobřeží je dlouhé o něco více než 40 km. Ostrov má velmi úzký střed, kde jeho šířka dosahuje pouze 1000m. Převážná část ostrova je hornatá, nejvyšším vrcholem je Aghios Eleftherios v nadmořské výšce 455m.
V dnešní době má méně než 800 stálých obyvatel a většina z nich žije ve třech lokalitách - Městečku Chora, vesničce Ano Meria a přístavu Karavostasis.
Počet obyvatel se v hlavní sezóně díky turistům zvětší i trojnásobně. Ostrov je u nás ještě prakticky neznámý, ale není tomu tak úplně stejně za našimi hranicemi. Je hodně oblíben u Francouzů, Španělů, Italů a taky u severských států jako Švédsko, Dánsko, takže hlavně v srpnu je zde docela „nával“. Samozřejmě ještě není tak profláknutý jako Santorini či Mykonos (díky všem řeckým bohům za to), takže pokud tu bude více lidí, tak spíše čekejte zamilované páry z jižní Evropy nebo mladé rodiny ze severu téhož kontinentu. My zažili FOLE, jak mu rád přezdívám, opravdu bez hordy turistů a proto doporučuji navštívit tento ostrov raději mimo sezónu, tedy v červnu či září, kdy zde budete mít klid, pohodu a tu pravou nefalšovanou řeckou atmosféru bez davů turistů.
Ráz Folegandru určuje suché klima v kombinaci s kamenitou půdou, kde místní obyvatelé dodnes udržují svá terasovitá políčka obehnaná kamennými zídkami, které vystavěli jejich předci . Dalším rysem zdejší krajiny je nedostatek vegetace, která je spásána stády koz, které se pasou na čerstvém vzduchu po celém ostrově. Nicméně na jaře, kdy je klima chladnější a vlhčí, je možné vidět velkou škálu nízké flóry, hlavně divokých květin, trávy a bylinek. V tomto období roku je ostrov opravdu magický, s jeho barvami a opojnou vůní květin a bylin ve vzduchu. V parném řeckém létě je takřka na všech místech ostrova teplo snesitelné, díky blízké vzdálenosti od moře a větru "meltémi".
Východní část ostrova je začleněna do soustavy chráněných území "Natura 2000", přičemž celý ostrov je významným biotopem ptáků Řecka.

Kudy na Fole…
Folegandros je opravdovým řeckým rájem jako stvořený pro individuální turistiku. Není zde letiště, nejezdí zde žádné cestovní kanceláře, ani české, ani zahraniční (zatím!!!). Nenajdete zde velké patrové hotely, ale spíše studia, penziony a rodinné hotýlky. A hlavně díky tomu všemu si zachoval svůj osobitý ráz a najdete zde tu pravou řeckou atmosféru a pohodu, která se na mnohých ostrovech už pomalu vytrácí.
Na Folegandros se lze dostat dvěma způsoby. My zvolili první možnost a to letecké spojení Praha-Athény (např. s řeckou společností Aegean Airlines) a odtud z přístavu Pireaus trajektem na ostrov. V letní sezóně plují na Folegandros trajekty takřka každý den. Plavba z Pirea vzdáleného 100 námořních mil (cca 190km) trvá klasickým trajektem 7-8hod a s „fly dolphins“ 3,5hod. Na ostrově je pouze jediný přístav Karavostasis, který má lodní spojení i s většinou ostrovů Kyklád a s Krétou. Druhou možností je koupit si letenku na Santorini (např. u nějaké české CK) a odtud pak trajektem na Folegandros, v takovém případě trvá plavba klasickým trajektem 2-3hod a s „fly dolphins“ pouhých 45min. Před rokem 1984, než byl postaven nový přístav, byl ostrov dostupný pouze malými čluny z vedlejších ostrovů Milos a Sikinos.
Samozřejmě se už ostrov přizpůsobil základním potřebám turistů, takže jsou zde 2 cestovní agentury (prodávají lístky na trajekty), jeden bankomat, jedna benzinka (v Choře), jedna lékárna, jedna policejní stanice a také heliport, to kdyby jste chtěli využít svůj vrtulník :-). Základní lékařskou péči poskytuje místní Medical centrum na náměstí Pounta. V naléhavých případech lékař volá vrtulník pro přepravu na ostrov Syros nebo do Athén. Není problém si zde také půjčit auto, čtyřkolku nebo skútr. Po ostrově se lze dopravovat i místními autobusy, které jezdí z Chory do Ano Meria, Karavostasis a k pláži Angali. Využít můžete i místní lodní dopravu na 2 nejznámější pláže ostrova, Katergo a Livadaki. Na Katergo jezdí malá loďka z přístavu Karavostasis a na Livadaki pluje loďka místního kapitána od pláže Angali, po cestě loďka zastavuje i na pláži Aghios Nikolaos.
Na Folegandru se můžete ubytovat po připlutí přímo v přístavu Karavostasis, ale rozhodně doporučuji najít si hotýlek či pension přímo v Choře. Místní Chora je opravdu jedinečná a má neopakovatelnou atmosféru, ale o tom trošku později :-). Já nacházím na internetu nádherný rodinný hotýlek s názvem Ampelos Resort, takže si už v lednu rezervujeme 5nocí na konec června. Po příjezdu nás vyzvedává přímo v přístavu syn majitele hotelu Theo a odváží nás svou letitou dodávkou na místo určení. Jsem netrpělivý, protože tuším podle fotek z netu, že to bude skvělé místo. Když dorazíme do Ampelos Resort , spadne mi čelist, protože takový nádherný hotýlek jsem ještě neviděl. Je vystavěn na okraji Chory v klasickém kykladském stylu v mírném protisvahu, vyvedený v bílé a světle modré barvě. Dostáváme skvělý pokoj v přízemí s terasou hned před bazénem a přímo z pokoje máme úchvatný a jedinečný výhled na Choru a kostel Aghia Panaghia . Je za námi docela dlouhá cesta, ale touha vidět Choru je silnější, po krátkém odpočinku míříme tam, kvůli čemu jsme zde přijeli :-).

Χώρα [Chóra - Chora]]
Ke vstupu do Chory je to z hotýlku Ampelos Resort opravdu kousek, chůze z mírného kopečka nám zabere tak 5min. Po cestě přemýšlím, že se mi konečně plní dávný sen…, projít se po úzkých uličkách mezi bílými domky typického řeckého městečka. Čekal jsem na svůj sen docela dlouho a na každém ostrově, který jsme navštívili, jsem hledal něco, co by připomínalo „Choru z kalendáře“. Navštívil jsem Pargu, staré město v Thessaloniki, Kokkari na Samu, Assos na Kefalonii, Olymbos na Karpathu, všechno nádherná městečka, ale nebyla to „ta“ Chora. A bylo to tak správně, sny se mají plnit postupně. Nyní stojím na okraji Chory a čekám, zda mi přenese to, co od ní toužím dostat.
Tak jdeme na to :-).

Chora je hlavním důvodem proč jsme se vydali na Folegandros, podle místních obyvatel je nejkrásnější v celém Řecku a pokud ji navštívíte, dáte jim určitě zapravdu. Když poprvé vstoupíte do jejich úzkých, křivolakých uliček, které lemují bílé domy namačkané jeden vedle druhého , už se Vám odtud nebude chtít odejít.
Hlavní město ostrova se nachází ve vzdálenosti 3,5 kilometrů severozápadním směrem od přístavu Karavostasis. Chora je vystavěna na okraji strmého útesu v nadmořské výšce 200 m s výhledem na azurové moře . Má okolo 250 stálých obyvatel a většina z nich pracuje v cestovním ruchu či zemědělství.
Původně byla Chora tvořena dvěma osadami. Starší středověkou částí jménem "Kastro" , jejíž budovy tvořily vnější opevnění benátského hradu, který byl od počátku 13. století používán k ochraně obyvatelstva před útoky pirátů. A novější částí „Chorio“, která se začala budovat vně původního hradu, poté co byl ostrov začleněn do Řeckého státu. Dnes už rozdíl prakticky nepoznáte. Domy jsou postaveny z místního kamene a většina z nich je oblečena do sněhobílého kabátu. Dřevěné balkóny a okna těchto domů hrají různými barvami. Za dob benátské a osmanské nadvlády měly domy svou přirozenou barvu, aby splynuly se skalnatým prostředím a byly díky tomu uchráněny od nájezdů pirátů, kteří nemohli z dálky rozlišit, jestli je toto místo obydlené či nikoliv.
Kastro je opravdu jedinečné, malé domečky s širokými schody vedoucími do patra na dřevěné balkóny jsou dominantou Chory a celého ostrova. A navíc to není žádný uměle vytvořený skanzen, dodnes je totiž obývají místní rodiny. V Kastru není problém narazit na sušák s prádlem, který zrovna vytáhla místní babička nebo na tříkolku jejího vnoučete. I při bloudění celou Chorou potkáváme místní před svými skromnými domky a vyhýbáme se sem tam dětem, jak si hrají v úzkých uličkách. Je to dost podstatný a znatelný rozdíl oproti Oi a Fiře na Santorini, kde už prakticky vše pohltila komerce a tyto krásná městečka se stala „hračkami“ pro davy turistů z celého světa.
Chora je pro mě nejkrásnější brzo ráno, kdy pravidelně chodím pro čerstvou snídani. Bloudím úzkými uličkami, dýchám čerstvý, vlhký vzduch a nechávám se vést vůni čerstvě pečeného chleba. Všude je klid, sem tam potkám jen místní... Pozdravím slovy „καλημέρα“ [kaliméra – dobré ráno] a dostává se mi odpovědi i úsměvu. S taškou plnou dobrot usedám do své oblíbené kafeterie, za chvíli mi místní babička donese řeckou kávu a já k ní přikusuji čerstvý kus pečiva. Dopíjím svůj šálek a mířím probouzející se Chorou do „našeho“ hotýlku, aby mi novomanželka neumřela hlady :-).
Hlavní charakteristikou Chory je existence mnoha malých, na sebe navazujících náměstíček , které spojují úzké dlážděné uličky. Některé jsou opravdu tak malinké, že by člověk ani neřekl, že jde o náměstí :-). Při bloudění Chorou narazíte na mnoho kostelíků, krásné staré domy, na mnoho taveren a kafeterií. Vše je samozřejmě v typické bílé barvě a kontrast zde tvoří barevné bungavílie, muškáty a pak samozřejmě typické různobarevné židličky. Jde o typický rys Kyklád. Vstupní branou Chory je náměstí Maraki , které úzkou uličkou mezi krámky se suvenýry , přechází v náměstí Piatsa . Zde se nachází několik taveren, které opravdu vybízejí k návštěvě. Třeba zde si můžete dát kulinářskou specialitu tohoto ostrova tzv. „matsata“, místní ručně dělané těstoviny, vyrobené ve stejný den, ve který se podávají s králíkem (kůzletem, kohoutkem, telátkem) v rajčatové či citronové omáčce.
Centrum Chory tvoří dvě malebné náměstí Kontarini a Dounavi , které od sebe odděluje pouze kostel Ag. Nikolaos . Obě náměstí jsou ideálním úkrytem v letních dnech, jelikož poskytují dostatečný stín pod korunami stromů. Nachází se zde několik tradičních taveren a kafeterií, jejichž stoly a židle hrají všemožnými barvami.
Právě na náměstí Dounavi nalézám kafenion „Castro kafe“ , hned vedle vchodu do nejstarší části Chory. Usedám mezi místní, kteří se se mnou ihned dávají do řeči klasickou otázkou „Where are you from?“ a když odpovídám řecky „Είμαι από την Τσεχία“ [íme apo tin tsechia – jsem z česka], stávám se rázem asi jejich nejoblíbenějším cizincem . Když procházím kolem, už z dálky se usmívají a vítají mě slovy Τσεχική [tsechiki - česko]. Sedávám zde každé ráno mezi novými kamarády, popíjím výbornou řeckou kávu a nasávám zde tu pravou, nefalšovanou řeckou atmosféru…, asi poprvé v životě se cítím tak trochu jako pravý Řek.

Εκκλησία Αγία Παναγιά [Ekkli̱sía Agía Panagiá - Kostel Aghia Panaghia]
Asi největší dominantou Chory kromě Kastra je kostel Aghia Panaghia. Nachází se vysoko na skalnatém svahu nad Chorou. Vede k němu klikatá cestička , vinoucí se jako bílý had po úbočí hory, která byla vytesaná do skály před několika staletími. Už pohled z Chory na kostelík je úchvatný. Výchozím bodem pro výstup k tomuto skvostu ostrova a celého Řecka je náměstí Pounta. I pohledy odtud na druhou stranu jsou unikátní , je vidět vysoký útes, na kterém je Chora vystavěna a zároveň jsou zřetelné severní, nepřístupné části bývalého benátského hradu. Lehkou chůzí trvá výstup ke kostelíku Ag. Panaghia asi 10-15min.
Pohled od kostelíku dolů je naprosto dech beroucí a nabízí úžasné kulisy pro fotografování , pod Vámi je Chora, útesy Folegandru a v dálce se rýsuje ostrov Milos.
Ke kostelíku se vydáváme hned první večer a sledujeme odtud nádherný západ slunce. A vracíme se zde každý den, abychom si tento pohled užili do sytosti.
V kostele Ag. Panaghia se také odehrává několik křesťanských svátků a kulturních událostí. Nejdůležitějším a největším svátkem je oslava Velikonoc, kdy se od kostelíku vede procesí s ikonou Panaghie (Panny Marie) nejdříve do Chory a poté do vesničky Ano Meria, přístavu Karavostasis a do dalších menších osad na ostrově. Toto procesí i s oslavami trvá po dobu tří dnů.
Procesí od kostelíku Aghia Panagia s ikonou probíhá rovněž i 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie. V minulosti kdy byl ostrov ještě bez turistů, probíhala tato slavnost s tancem a hudbou po celé dlouhé noci, ale nyní kdy se většina obyvatel Chory živí turismem, je tento svátek již pouze náboženského charakteru.

Δρόμος , μονοπάτι [Drómos, monopáti – Cesta, stezka]
Na ostrově se nachází pouze okolo 30km asfaltových cest. Ještě před 40 lety byly na ostrově pouze prašné cesty a kamenité stezky. Jako hlavní dopravní prostředek se tehdy využívali mezci a osli, což přetrvává hlavně v oblasti vesničky Ano Meria a okolí dodnes. Změna v místní „dopravě“ nastala až po roce 1970, kdy bylo na ostrov dovezeno první auto. Ostrov je protkán sítí kamenitých stezek, takže je velmi vhodný pro pěší turistiku. Vzdálenosti na ostrově jsou vzhledem k většině řeckých ostrovů velmi malé, např. z Chory do Ano Meria je to necelých 5km.
Zvýšený počet turistů a výskyt aut způsobil zánik několika kilometrů původních cest, z nichž některé byly mistrovská díla tradiční lidové techniky z doby před 150-200 lety a vedly např. k oblíbené pláži Angali. Koncem 80. let byla původní kamenem dlážděná cesta pokryta betonem, aby sloužila pro lepší přístup automobilů na pláž. Podobný osud potkal i klikatou stezku vinoucí se z Chory ke kostelíku Agia Panaghia. Naštěstí nedopadly tak všechny tyto cestičky a chodníčky. Plno takzvaných "stratakia“ (jak jim říkají místní) nalezneme v celé Choře. Tvoří je kameny, které jsou umístěny jeden vedle druhého tak, aby nevznikaly velké mezery a udržují se pouze spáry mezi nimi.

Πάμε στην παραλία [Pame stin paralia - jdeme na pláž]]
Ostrov je opravdu malinký, takže pláží, které jsou „snadněji“ přístupné je asi tak 10.

Λυγαριά [Lygaria]
Prvním naším úlovkem je pláž Lygaria. Vydáváme se z Chory na skútru po asfaltové cestě směr Ano Meria, projíždíme touto vesničkou a po 8km odbočujeme před kaplí Zoodochos Pigi doprava. Cesta se mění na prašnou , ale je docela dobře sjízdná, takže fičíme dále. Po cca 1,5km dojíždíme na pláž.
Lygaria je písečná pláž s oblázky. Je otevřená na sever, takže zde většinou dost fouká a bývají zde celkem pěkné vlny. V minulosti byl přístup na pláž pouze pěšky po kamenité cestě, která vede od kostelíku Ag. Andreas v Ano Meria a vede nejdříve na pláž Aghios Georgios.

Αγ. Γεώργιος [Agh. Georgios]
Tato pláž je taky náš dnešní druhý cíl…, po lehkém svlažení těla, pokračujeme na skútru dále po prašné cestě, ale jen 1km a pod námi uvidíme pláž Aghios Georgios .
Je to docela dlouhá pláž na poměry Folegandru, nachází se na severním pobřeží ostrova na samém konci zátoky. Pláž je prakticky na samotě, takže je dost velká pravděpodobnost, že zde budete sami. V posledních několika letech si zde obyvatelé Ano Meria postavili několik letních domů, ale vypadají zatím spíše opuštěně. Na pláži je také několik "syrmat" , jak místní říkají malým „garážím“ pro své rybářské lodě, aby je mohli chránit před severními větry.
Pláž a mořské dno jsou písčité s jemnými oblázky . Několik tamaryšků poskytuje stín v největších vedrech. Hned za tamaryšky uvidíte nabílený kostelík Aghios Georgios, po kterém byla pláž pojmenována. Když je bezvětrné počasí, můžete vidět některé z obyvatel Ano Meria jak vyráží na rybolov ve svých skromných loďkách. Někde za pláží, lze navštívit pozůstatky starověkého města Kastalos, my ho bohužel nenašli.

Λιβαδάχι [Livadaki]
Další den se vydáváme prozkoumat asi nejkrásnější pláž Folegandru a to pláž Livadaki. Náš skútr startujeme relativně brzo, lehce po 8. hodině. Fičíme si to po místní „dálnicí“ přes Ano Meria a kousek za vesničkou parkujeme našeho „oře“. Cestou nepotkáváme žádné auto, jen asi 3 místní dědečky, jak si to míří na oslících na svá políčka. Čeká nás cesta pěšky po kamenité stezce tzv. "kalderimi" . Vybíráme si delší cestu kolem kapličky Ag. Antargiri, kdy tato stezka se později stáčí kolem pobřeží a očekáváme tak skvělé výhledy. Druhá možnost jak se na pláž dostat, je odbočit už na konci vesničky Ano Meria ke kostelíku Ag. Mamas & Taxiarchis, dojet kam to půjde a potom se vydat pěšky kolem kapličky Panaghia Nisiotissa a údolím se dostanete na pláž Livadaki. To, že jsme zvolili první možnost, oceňujeme asi po půlhodině chůze, kdy se nám začínají naskýtat pohledy na pobřeží Folegandru , které se zařezává do azurového moře. Výhledy jsou opravdu úchvatné a mnohokrát zastavujeme, abychom se mohli kochat . Moře tady má opravdu nádherně sytou, tmavě modrou barvu. V dálce je už dokonce také vidět maják Aspropounta, který se nachází nad pláží. Začínáme čím dále více klesat dolů , a po hodince chůze se pod námi objevuje náš cíl,…překrásná pláž zařezávající se hluboko do pobřeží Folegandru…., pláž Livadaki .
Je to menší pláž s drobnými oblázky nacházející se v úzké zátoce na severozápadě ostrova. Pláž svírají skaliska a proto je dobře chráněna před větrem. Jsme zde sami, a proto necháváme plavky v batohu a užíváme si skvělé koupání. Je zde i skvělé šnorchlování a hlavně kolem útesů je pod vodou opravdu živo a kdo se rád koukne pod hladinu, ten se zde opravdu vyřádí.
Na pláži jsem přes dvě hodiny, pak nás pomalu „vyhání“ příjezd výletní lodi, která míří na tuto pláž denně z pláže Angali. Takže pomalu balíme a vyrážíme na výšlap, tentokrát směrem nahoru.

Αμπέλι [Ambeli]
Dalším naším cílem je pláž Ambeli (v řečtině slovo znamená „vinice“). Na zánovním skútru Kymco brousíme místní asfalt po cestě směr Ano Meria, až sem se do toho tak zakousl, že jsme minuli odbočku ke kostelíku Ag. Pandeleimon, odkud vede cesta na Ambeli. Chybu v navigaci si uvědomuji až u kapličky Zoodochos Pigis, zde končí asfalt a dále vede už jen šotolina. Dáváme bojovou poradu, …já hodnotím situaci v mapě, moje novopečená manželka hodnotí situaci s lahví vody v ruce a prohlásí, že to klasicky nechává na mě. Šotolina vypadá velmi slušně, navíc je vidět že se stačí správným směrem, takže rozhoduji jasně… vracet se nebudeme. Cesta je zpočátku pohodová, ale za pár minut se mění v menší tankodrom, výmoly střídají větší šutry, ale jedeme dál…, po chvilce navíc cesta začala značně klesat. Kdo jezdí v Řecku na skútru ví, že jízda směrem dolů z většího kopce, přes výmoly a velké šutry je to nejhorší co ho může potkat . Ale zvládáme to…, pak už nás čeká jen cesta po rovince či mírně z kopce.
Ambeli je menší pláž nacházející se na severozápadním pobřeží ostrova v krásné zátoce v neobydlené části ostrova. Pláž je tudíž jedním z nejvíce vzdálených míst na ostrově.
Šedozelené oblázky , tak typické pro Folegandros, omývá křišťálově čisté moře.
Nad pláží se nachází údolí bohaté na různou vegetaci a je zde krásná procházka.
Pokud zůstanete na pláži až do pozdního odpoledne, budete mít šanci na překrásný západ slunce. Na zpáteční cestě zastavujeme kousek za Ano Meria a kocháme se výhledem na Choru a v dálce na ostrov Sikinos .

Αγκάλη [Angali]
Je to jediná pláž na západním pobřeží Folegandru, na kterou se dá dojet po asfaltové cestě. Z hlavní „tepny“ ostrova (Karavostasis – Chora – Ano Meria) k ní vede odbočka dlouhá něco přes kilometr. Tato část cesty se místy svažuje dosti prudce z kopce, a protože je zde již méně kvalitní podklad v podobě panelů „ala D1“ tak to občas dost drncá. Na to taky doplatila část mé šnorchlovací výbavy. Při cestě dolů jsem po chvilce ucítil zápach jako by se něco pálilo, říkám si…, no je vedro dávám těm brzdám zabrat tak jsou trošku cítit, ale omamná vůně se nepřestala šířit a proto po chvilce zastavujeme, abych zjistil stav skútru. Zjišťuji, že „vůni“ způsobily mé ploutve, které se drncáním uvolnily ze zadního nosiče tak nešikovně, že visely na části provázku a opíraly se o kotouč zadní brzdy. Ten vyřezal do obou „bot“ ploutví drážky takovým stylem, že jsem měl prakticky po nich, jelikož už mi nemohly držet na nohou. Jediná utěšující zpráva byla, že kotouč brzdy šlo očistit od zapečené gumy a neponičil sem i skútr. Nakonec úspěšně parkujeme skútr a jdeme se ochladit do moře.

Pláž Angali je krásná písčitá pláž, která se nachází v malebné zátoce Vathy v přední části stejnojmenné pobřežní osady. Mnozí ji považují za jednu z nejlepších pláží Folegandru. Pláž má krásný jemný písek a moře se brzy svažuje do větší hloubky. Když nefouká (pláž je ovlivněna jihozápadním větrem) je moře klidné a křišťálově čisté.
Na jižním konci pláže se nachází malá, téměř soukromá pláž, na kterou se dostáváme kolem skály na levé straně, když musíme kousek přebrodit vodou. Zde se schováme ve stínu skály nad námi a užíváme si skvělé koupání a šnorchlování, je zde i malá jeskyně.
Zuzka rozbaluje „plážový servis“, užívá si moře i sluníčka a já jdu prozkoumat okolí. Vydávám se po schůdcích kolem malých taveren a penzionů nad pláž, odkud je celá zátoka jako na dlani. Na jižním konci pláže je vidět zmiňovaná malá pláž.
Vydávám se pěšinkou dále až nad malou pláž Galyfos , cestou mám nádherné výhledy na pobřeží Folegandru . Touto cestičkou se lze dostat až na pláž Ag. Nikolaos.

Νυχτερινή ζωή [Nychterini zoi - noční život]
Folegandros není pouze ostrovem klidu, krásných pláží a původní řecké atmosféry, ale zejména v Choře lze prožít také dlouhé večery a užívat si nočního života.
Najdete zde pěkné, klidné bary s klasickou řeckou hudbou, kde se nabízí místní drink "rakomelo". Nebo si můžete vybrat bary s moderní a hlasitější hudbou. Samozřejmě místní bary nedosahují věhlasu ostrovů jako Mykonos nebo Ios, ale pokud budete chtít, svou zábavu na večer tu určitě najdete. Nebo budete mít štěstí jako my a zažijete na Fole pravou místní „akci“ :-)

Byla sobota podvečer a my se vydali do centra Chory na večeři. Procházíme úzkými uličkami a připadáme si nějak sami, dnes je tu opravdu liduprázdno. Naše kroky vedou centrem Chory přes náměstí Dounavi a vidíme svátečně nazdobené stoly místních taveren a tak nějak pomalu mi začíná docházet, co se tu dnes večer bude dít. Prohlížíme okolí a všímáme si informačních letáků na tavernách, kde stojí… dnes večer zavřeno z důvodu konání svatby. Nejdříve jsme docela zaskočeni, jestli narazíme na nějakou otevřenou tavernu, protože letáky visí na všech tavernách v centru, ale potom míříme na okraj Chory do naší oblíbené taverny „To spitiko“ a zde nás čeká záchrana od prázdného žaludku. Vyptávám se obsluhy na dnešní svatbu a potvrzuje mi, že právě teď probíhá obřad v kostele Ag. Panaghia, kde je prakticky celá Chora. Můj prvotní nápad je, se ihned zvednout od stolu a jít se na tu slávu podívat, vždycky jsem chtěl vidět řeckou svatbu, ale můj hladový žaludek a má drahá polovička jsou jiného názoru :-). Po výborné večeři míříme směrem ke kostelíku Ag. Panaghia, kde potkáváme poslední zbytky průvodu po obřadu. Úplně na konci se vezou společně na oslíkovi novomanželé, míří na oslavu do centra Chory. Vydáváme se taky tímto směrem a najednou zažíváme zase jinou Choru, je plná svatebčanů, všude je plno . Procházíme se bočními uličkami Chory, ale později se vracíme. Právě začíná to pravé veselí, postáváme na okraji náměstí Kontarini a sledujeme první novomanželský tanec, lidé tleskají do rytmu a všude okolo to žije. Za oběť padá první talíř, ani netušíme z které ruky :-). Místní nám nabízejí místo u stolu a dávají se s námi ihned do řeči a když zjišťují, že jsme se brali před týdnem a jsme zde na svatební cestě, na stole nám hned přistávají dvě skleničky ouza a najednou jsme součástí této ohromující události. Ptám se, kolik je na této svatbě pozvaných hostů… asi 300, celá Chora a mnoho lidí z celého ostrova a dalších koutů Řecka, odpovídá mi místní muž. Zábava je v plném proudu a stoly se prohýbají pod množstvím jídla a pití. Trávíme zde celý večer a dokonce si i několikrát zatančíme řecké tance.
Druhý den ráno potkáváme novomanželé v Kastru kde pózují místnímu fotografovi a jeden záběr jsem ulovil i já , takže hodně štěstí.

Byl to náš poslední den, ale naše putování nekončilo, mířili jsme na ostrov Milos…, ale o tom třeba někdy jindy :-).

Pokud jste dočetli až sem, tak mockrát děkuji za pozornost a třeba bude tento cestopis vodítkem pro „Vaši“ cestu po méně známých koutech Řecka.

A na úplný závěr pár tipů proč se na Fole vydat.


Proč jet na Folegandros?

… protože vidět a zažít místní Choru je zážitek na celý život, který se Vám vryje hluboko pod kůži

… protože jsou zde nádherné a divoké pláže s křišťálově čistým mořem, bez davů turistů

… protože tady můžete ochutnat skvělou místní tradiční kuchyni

... protože tady místní vyrobili a společně s turisty pijí slavný drink "rakomelo"

... protože když uvidíte východ slunce při pití své ranní kávy, nebo západ se sklenkou ouza a grilovanou chobotnicí, budete se cítit jako v ráji

... protože bloudění v úzkých uličkách Chory je fascinující

... protože suroviny, které tato vyprahlá půda produkuje jen v malém množství jsou vynikající kvality a chuti, a to takovým způsobem, že si může myslet, že olivový olej, víno, fíky a med tohoto ostrova jsou požehnání od bohů

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (10)
21.10.14 20:14 admin
Naprosto perfektní cestopis doplněný nádhernými obrázky.
22.05.14 14:26 nudista
S chutí jsem si s vámi pocestovala a zkoukla parádní fotky, i když na Folegandros asi v našem případě nedojde, ale kdoví ... :-) . Eva
17.05.14 11:10 T.Bozzio
Naprostá paráda Tome . . . pohoda čtení se spoustou informací a nádhernou fotodokumentací. . . dík
16.05.14 19:03 machajda
Tome, to, že je ostrov Folegandros perla Řecka, jsem pocítila už z letošní galerky od Zdeňka. Tvůj cestopis však dojem o tomto ostrově přenesl do jakýchsi výšin a snů. A já ráda sním, hlavně o Řecku, takže díky Tobě teď aspoň v duchu nabudou moje sny jasnějších obrysů.... a třeba někdy.... doufám.... :-) Díky, žes ten cestopis napsal.
16.05.14 15:36 Trencanka
Tomas, excelentne! Nielen zimomravky po tele ako mala Sona ale aj velka túzba tento ostrov vidiet a zazit. Neviem neviem, ci tam nebude "narváno" vdaka tomuto cestopisu. Pravda je, treba sa posunut dalej v cestovani po grekych ostrovoch. Takze buduci rok, ak Boh da, caka nas Fole a asi aj dalsi ostrov z Kyklad.
Idem si cestopis vytlacit a budem si ho este vecer citat !
A tak, ako sa kedysi hovorilo : piš, piš, piš, čakam na dalsi cestopis z Milosu.
16.05.14 13:49 SMART47
...rozbúchalo sa mi srdce...ÁNO...toto chcem zažiť, vidieť a už viem čo začnem plánovať od jesene. Už vlaňajšie Zdeňkove fotky mi ostali v hlave a tvoj cestopis mi dodal odhodlanie naplánovať a zorganizovať cestu . Vďaka .
16.05.14 13:29 Batty
Velmi pekny cestopis. Folegandros urcite raz chcem vidiet nazivo. Dakujem.
16.05.14 11:57 IrenaT
Úžasný cestopis! A ty fotky! Přímo z nich sálá to pravé Řecko. Cestopis si vytisknu a přidám do složky k ostatním místům v Řecku, které bych chtěla vidět.
16.05.14 11:52 kompersor4
...úžasné, pekne napísané a fotky sú neopakovateľne krásne, bravóóó. Folegandros otvorí oči.
16.05.14 10:03 spider66
Tomáši, po 339dnech jsem se vrátil díky Tobě opět do ráje! Folegandros na nás prostě působí a já mám opět husí kůži :) Poznal jsem tento ostrov zejména díky Tobě a děkuji za všechny rady, které pomohly k mojí cestě či skvělému ubytování s výhledem na Choru! Naučil jsem se od Tebe „Είμαι από την Τσεχία“ a ukázal pár místním, že i nějaký turista z Τσεχία zabloudí na tento krásný ostrov :) Dnes trošku lituji, že mi chyběl jeden den na poznání zátoky Angali a okolí, ale alespoň o důvod více se sem zase někdy třeba vrátit. K té cestě na ostrov...úplně nejmenší, co může případný řeckomilec udělat je to, že obětuje na Santorini min. 2noci a vyrazí na tento ostrov poznávat další krásy Kyklad. Santorini má úchvatnou historii, ale co se týče přírody či nějaké autentičnosti, nesahá FOLE ani po kotníky. My jsme obětovali celkem 5nocí a vůbec toho nelitujeme. Teprve zde a na Milou jsme poznali, co jsou Kyklády...Nejsem odborník na cestopisy, ale tento se Ti opravdu povedl! Jako cestovatel zde mám vše, co na té krásné cestě hledám a nepotřebuji k tomu třeba různé citáty či něco jiného. Tady jde o Řecko a zejména o Folegandros! A to jsi udělal na jedničku ;) Díky moc za krásnou vzpomínku. Zdeněk
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
3Ye9h
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝cilf˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy4
Galerie5
Hotely4
Diskuze10
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Booking.com
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací