Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 1 | 10
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Ostrov Symi - ztraceni v Gialos

Autor:
Zařazeno:
Symi
Napsáno:
08.05.14 15:04
Fotografií:
36
Přečteno:
1818
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Doménou Řecka jsou jeho ostrovy. Kromě mnoha velkých a známých je zde neméně mnohem menších, o kterých se tolik nemluví, protože nebývají přímým cílem pobytových turistů.
Jedním z malých ostrůvků souostroví Dodekanés je Symi. Je to takový satelit svého většího bratra Rhodu, od kterého je vzdálen asi 40 km severozápadně, coby kamenem dohodil od turecké pevniny.
Skalnatá pevnina charakteristická kamenitým terénem s minimem zeleně, mírnými údolími ve vnitrozemí a strmě padajícími srázy do moře, hluboko zaříznutými zátokami s kamenitými a písčitými plážemi má dnes okolo 2000 obyvatel. Rozměry ostrova jsou cca 10x13 km, nejvyšší hora měří přes 600 m. Původně byl znám jako rodiště Tří Grácií, dnešní jméno je odvozeno od nymfy Syme, která byla Poseidonovou manželkou. Největšího rozmachu dosáhl ostrov v 19. století, z této doby pochází většina panských domů. Ostrov je chudý, žije zejména z turistického ruchu, který začal zejména od 70. let minulého století. Významným artiklem jsou zde mořské houby, které tu místní prodávají takřka na každém kroku.
Ostrov Symi jsme navštívili v červnu 2009 v rámci našeho pobytu na Rhodu. Vždy bych byl bez nějakého poznávacího výletíku nesvůj, tentokrát motivace přišla z turistického průvodce, kde byly krásné fotky z přístavu Gialos. Prvotní zájem jsem měl o svůj pradávný sen - Santorini, ale ten z Rhodu není nijak rozumné dostupný. Volba proto padla na ostrov Symi.
Jedná se o jednodenní výlet lodí, samotné plavba vezme asi dvě hodiny tam a dvě zpátky. Začíná se v přístavu Rhodos, ze kterého loď vyráží v 9 hodin ráno. Na Rhodu bydlíme v oblasti Kalithea, což je nedaleko hlavního města a tak je čas i na vcelku pohodovou snídani. Lodní trasa vede v blízkosti tureckého pobřeží, které je časem mnohem blíže, než Rhodos. Při plavbě lze spatřit nemalý počet nákladních lodí a tankerů.
První zastávka vede do zátoky Panormitis se stejnojmenným klášterem. Leží v hluboké a uzavřené zátoce na jižní straně ostrova. Klid kláštera zde však nenalezneme, denně přiváží k prohlídce kláštera asi deset lodí různé velikosti přes 1000 turistů.
Klášter v dnešní podobě byl postaven v 18. století (začátek přestavby začátkem 18. století, dokončen roku 1783) na základech dřívějšího kláštera, který zde byl postaven již v 5. nebo 6. století na místě antického chrámu boha Poseidona. Uprostřed přední stěny kláštera je bohatě zdobená, pseudobarokní zvonice, postavená v roce 1905. Ve zvonici jsou vzácné zvony, které odbíjejí každou hodinu a mimo to vítají každou loď přijíždějící s návštěvníky. Klášterní dvůr je vydlážděn mozaikovou dlažbou z malých bílých a černých oblázků, což je pro dodekanéské ostrovy typické. V objektu kláštera je muzeum, kde jsou umístěny ikony, církevní roucha, cenné rukopisy a další předměty, které byly darovány kostelu.
V klášteře je kostel zasvěcený archandělu Michaelu, patronu ostrova a ochránci námořníků. Přístup do kostela je bezplatný, je však nutno mít vhodné oblečení.
Při návštěvě Panormitis můžete navštívit i zdejší pekárnu, kde pečou výborný chléb - byl dodáván za turecké nadvlády i na sultánův dvůr. Kromě chleba zde pečou i výborné preclíky, údajně nejlepší v Řecku. Ty jsou turisty hojně nakupovány a ještě rychleji na další plavbě zkonzumovány.
Další plavba vede z Panormitis podél strmého pobřeží ostrova do přístav Gialos, což je současně i hlavní město ostrova Symi. Plavba trvá necelou hodinku a kromě strmých svahů a odlesků Slunce ve vodní hladině se lze i kochat pohledy do hluboce zaříznutých zátok, v drtivé většině neobydlených, jen sem tam s několika koupajícími se človíčky.
Příjezd lodí do přístavu Symi je fascinující. Leží v hluboké zátoce, připomínající fjord, kde je vlastní přístav a město je amfiteatrálně uspořádáno na obou hlavních stranách zátoky. Město má dvě základní části, Gialós (Dolní Město) a Chorió (Horní Město), obě tyto části však již spolu srostly, takže hranice mezi nimi není patrná. Symbolem města je Velká hodinová věž (zvonice), přímo na mysu, postavená v roce 1881. Zde začíná Paralía (=přímořské pásmo) s řadou restaurací a prodejen suvenýrů. Na špičce ostrova je též socha chlapce-rybáře. U konce zátoky uvidíme mimo jiné manufakturu a prodejnu přírodních mořských hub a reliéf lodi vytesaný do skály na paměť osvobození ostrova 8. května 1945. Na konci zátoky je Plateía Tarsána, hlavní náměstí města, kde stojí radnice a kde je centrum města. Přejdeme mostek a pak kousek dále začíná Kalí Stráta (=Dobrá ulice) směrem nahoru, která obě části města spojuje navzájem. Nahoru vede 365 schodů, odměnou za námahu jsou překrásné pohledy na město a zátoku seshora. Všude, jak dole, tak i nahoře vidíme řadu měšťanských domů, částečně ještě rozpadlých, ale mnoho z nich je již opraveno nebo se opravuje. Nahoře je klidněji. Městu vévodí nahoře zbytky bývalého hradu Kastro, který byl kdysi postaven johanity a dnes je opuštěn. Je odtud opět překrásná vyhlídka na město. Zde se také nachází jeden z nejhezčích kostelů na Symi, Megáli Panagía (=Panna Maria Vznešená). Ve městě Symi je 14 kostelů, na celém ostrově dohromady 74 kostelů. Je však třeba upozornit, že řada kostelů je obvykle zavřena. Možnosti koupání ve městě Symi jsou omezené, ve vlastním městě je jen malá pláž za ohybem mysu Nos, na ostatních místech je přístup do moře ztížený. V moři se také vyskytují mořští ježci; i když nejsou nebezpeční, přesto šlápnutí na ně je bolestivé.
Organizovaná prohlídka je pouze ve spodní části města, nahoru se mohou odebrat jen zdatní turisté, výstup, zejména v horkých dnech je poměrně namáhavý, nepřeceňujte proto své síly a možnosti.
A zde se projevil právě ten zakopaný pes. Nechce se nám čekat až průvodkyně oběhne všechny krámky a přivede svým známým potenciální klienty a namísto čekání než nám ukáže cestu k Megali Panagia , začneme zdolávat stoupání na vlastní pěst. Zpočátku se zdá vše jít hladce, nicméně po nastoupání do vcelku nekončících schodů začínám mít nedobré tušení, že cesta ke kostelu by se měla stáčet zcela opačným směrem, než nás cesta vede. Jenže všude je tolik překrásných domečků, vyvedených v pastelových barvách všech myslitelných odstínů a spousty krásných dřevěných dveří, že se člověk nechá dobrovolně unášet a nedbá na varovné signály. Pak se najednou cesta zalomí prudce doleva a začne klesat. Je to po takovém stoupání v pravém řeckém poledni docela úleva a tak jdeme dál a dál. Nakonec vycházíme v zátoce s pár domky a autobusovou zastávkou. Na zastávce pochopitelně žádný jízdní řád a nikde ani živáčka. To už máme neochvějnou jistotu, že jsme v sousední zátoce! Učiníme chabý pokus o cestu podél vody, ale není tu žádný chodník, jen velmi hrubý terén s obrovskými kameny (z lodi to tak nevypadalo), tuhle cestu naštěstí zavrhujeme takřka okamžitě a jako se při pohledu na mapu ukazuje, je to i velké štěstí. Díky hlubokým zálivům by se jednalo o hodně velkou procházku. Protože do odjezdu lodi zbývají dvě hodiny, nezbývá než se dorozumět s nějakými lidmi. Ale s kým, když tu v době siesty není ani živáčka? Nakonec přece jen postupně dva lidi potkáváme. Vůbec nám ale nerozumí, anebo rozumět nechtějí. Ve výsledku je to totéž. Až na třetí pokus se nám podaří zastavit auto. Vevnitř mladá dvojice vcelku rozumějící anglicky, ale neví co a kde je Gialos! Nakonec se ale ukazuje, že ač neví co a kde to je, právě tam jedou a jsou ochotni nás vzít. Jsme zachráněni. A ještě nám zbývá vcelku dost času pro pohodovou prohlídku nábřeží a pořízení mořské houbičky. Nedám jinak, že je pro malou slečnu, která se má za pár měsíců narodit a že musí mít pravou mořskou houbu. A má ji dodnes.
Cesta zpátky vede zčásti i přes turecké výsostné vody a proto na lodi vidíme zvláštní jev: zhruba na hodinu je řecká vlajka vyměněna za tureckou, protože Turci jsou údajně ve střežení svého pobřeží dost pečliví.
Tento výlet lze jen doporučit, jedná se o pohodový, klidně strávený den se spoustou krásných obrázků, které zůstanou v paměti. Není třeba se ani obávat cesty lodí, vede sice po otevřeném moři, ale díky blízkosti ostrovů a pobřeží nemá vítr dost prostoru pro vytvoření větších vln, jako tomu je při plavbách po zcela otevřeném moři, jako je třeba trasa Heraklion - Santorini, Mallorca - Menorca, nebo Las Palmas - Santa Cruz de Tenerife. Zde se loď ani nehne a jede rovněji, než po českých dálnicích. Zážitek z výletu lze umocnit i nějakým chuťovým prožitkem, ke kterým je všude spousty příležitostí, jak už to ve správných turistických destinacích bývá.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
03.07.14 22:11 IvetkaS
Krásně jsem si zavzpomínala a znovu se prošla Gialosem, podle mě z pohádky Tisíce a jedné noci. Jedno z nejromantičtějších míst Řecka. A ten pohled z vrcholku dolů do přístavu. Nádhera.
26.05.14 11:04 nudista
Díky moc za malou procházku po Gialosu. Symi nám jako oázu klidu nadšeně líčili náhodní známí řekomilové, kteří tam prožili týden. Z fotek ten klídek vyzařuje. A na domky v Gialosu koukáme každý den, fotka z kalendáře dostala slušivou paspartu a zdobí stěnu v obýváku :-). Eva
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
cn6Dy
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝cheops˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy4
Videa2
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací