Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 1 | 21
Melissa travel
© 2002 Řecko a řecké ostrovy
webmaster(zavináč)recko.name

Agios Nikitas - druhá polovina září 2010

Autor:
Zařazeno:
Lefkada
Napsáno:
07.02.11 15:11
Fotografií:
23
Přečteno:
17109
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 15:50
13 °C
Oblačno
ZJZ, 7.2 m/s
Lefkada, obdivovaná, popisovaná, dokonale rozfocená, dosažitelný autem i letadlem. Málem fenomén českého turisty v Řecku. Dost možná první řecká destinace pro českou prázdninovou stopu. Léta jsme se zdráhali uvěřit a léta jsme se bránili zažít tak trochu tušené zklamání. A takovéhle to bylo.

Pobyt a naše cesty začínaly na západě v Ag. Nikitas. Proto jsou všechny zážitky cesty popsány z tohoto směru. Pro lepší orientaci jsou však sestavené jako okruh ostrovem a rozdělené podle pobřeží. Tedy tak, aby se daly číst jen pasáže cestopisu a čtenář se stále dobře orientoval. Budete-li bydlet v Lefkasu, Nidri nebo Vasiliki, lze popis rovněž použít, akorát pojedete opačně nebo si cestu zkrátíte jiným kopcem, ale v zásadě pojedete stejnou trasou. Lefkada je tak malá a má tak dobře dostupnou centrální část, že ji objedete nebo přejete z pobřeží na pobřeží za necelý den. Ale začneme tak, jak jsme ostrov poznávali. Od hlavního města Levkas.

S E V E R N Í Č Á S T O S T R O V A
Tato část ostrova je zřídkakdy zmiňována jako celek, což je díky špičatému profilu pobřeží pochopitelné. Díky tomu se dočteme podrobnosti jen o hl. městě Lefkas a klášteru Feneromeni. Případně o pevnosti Santa Maura a odsolovacích pánvích (Alikes). Zbytek je zahrnován do centrální části ostrova, na západní či východní pobřeží.

LEFKAS -hlavní město
Lefkas je rozlehlý, moderní, překvapivě rušný a i na tu spoustu turistů a jachtařů stále slušně domorodý. Turistům patří nejvíce ulice Ioanou Mela procházející hlavním náměstím a pak nábřeží plné jachet. Vezmeme-li však prohlídku příjezdem z pevniny, tak jako první po přejetí hráze spatříme pevnost SANTA MAURA. Je vzdálená pouhý kilometr od centra města a stojí na ostrůvku v laguně vedle umělého kanálu od roku 1300. Postavil ji Giovanni Orsini jako ochranu před piráty. Pevnost prošla mnoha katastrofami, požáry a několika zemětřeseními, ale zničili ji nakonec sami Řekové nechtěným výbuchem muničního skaldu. Od té doby jde jen o sporadicky otevíranou ruinu, ze které se dochovaly pouze mohutné zdi, zrezivělé kanony, znovupostavený kostelík Agia Mavra a malý železný maják na jedné z bašt.

Hned za pevností je zvedací most vedoucí na křižovatku centrum - slatinné hráze. V levém směru vede silnice přímo do centra na náměstí se sochami Aristotela Valaoritise, Angelose Sikelianose a Lafcadia Hearna. Jste v nejživější části města a silnice vybíhají do uliček plných hotelů, obchodů, bank, kafenionů a taveren.
Jedna z nich vede na náměstí sv. Spyridona (stojí zde od konce 17. století soukromý kostel sv. Spyridona) obklopeného kavárnami a restauracemi., aby pokračovala jako hlavní turistická tepna vedoucí kolem všech nejvýznamnějších kostelů ve městě. Prvním je kostel Krista Vševládného, ale protože je v soukromém vlastnictví rodiny básníka Valaoritise bývá často zavřený. Škoda, uvnitř jsou hroby významných osobností Lefkady včetně Aristotela Valaorita. Kostel sv. Mikuláše z 18. století má zajímavé nástěnné malby a konečně kostel sv. Dimitria z r. 1688 vyniká překrásnými dřevořezbami a ikonami. Další významnou budovou je radnice postavená v 19. stol. Brity a neoklasicistická budova veřejné knihovny, kde se soustřeďuje galerie postbyzantského umění (sbírky starých knih, rukopisů a ikon).

Archeologické sbírky naleznete v muzeu na ulici Faneromeni a většina z exponátů pochází z hrobů u Nydri a jeskyní poblíž Eugeros a Fryni. MUZEUM LIDOVÉHO UMĚNÍ bude pro běžného návštěvníka nejzajímavější. Vystavuje staré mapy i fotografie ostrova, panenky v tradičních lidových krojích, běžné potřeby pro domácnost, staré lefkadské tkalcovské stavy, model lisu na olivy, překrásné výšivky a také ručně vyráběné nože z Porosu. V prvním patře je zbudována historická ložnice a z nepřeberného počtu starých fotografií získáte velmi dobrý přehled o vývoji města i celého ostrova. Bohužel většina popisek není zcela přeložena do angličtiny.

Zbytek města je téměř dokonale domorodý, proto doporučujeme co nejrychleji odbočit do postranních uliček a nasávat atmosféru po řecku. Ty malé a klikaté uličky nás zlákaly k procházce pokaždé, kdy jsme do města přijeli. Hezká je i procházka od mostu po nábřeží kolem „jachetního“ nábřeží až k moderní marině nebo obráceně po uměle vybudované hrázi kam se dostanete přes dřevěný most. Můžete odtud pozorovat cvrkot v tavernách na protějším břehu v rušné ulici Angelou Sikelianou nebo krásné západy slunce.

Pláž GYRA – největší v Lefkasu
Kolem slatin na západní straně města se táhne dlouhá písčitá pláž Gyra. Dosahuje délky sedmi kilometrů a je věčně prázdná. Jedeme sem na průzkum, ale nenadchne nás. Není špatná, není špinavá, ale jaksi nemá kouzlo. Můžete tu pozorovat širé moře nebo hledět na pevninu směrem k Preveze. Široko daleko ani živáčka. Nenaleťte na zmínku o větrných mlýnech, původně jich bylo dvanáct, ale dodnes stojí jen čtyři pobořené věže.

Pláž AG. IOANNIS – s kostelíkem na skále
Západní konec pláže Gyra se jmenuje Agios Ioannis, ale ani zde nás to moc nebere. Obhlížíme tedy jen kostelík Ai Yannis Antzouzis stojící na skále s pěknou leč uzavřenou zahradou. Podle legendy se zde modlil apoštol Pavel, když procházel ostrovem na své cestě do Říma. Zjišťujeme, že pokud se projde zahradou nebo se přebrodíte kolem skály, dorazíte na první pláž (mizernou) západního pobřeží. My se však vracíme se do města.

Klášter FANEROMENI
Tři kilometry jihozápadně od města leží na hoře na svahu klášter Panaghia Faneromeni. Má krásnou zahradu ve které je umístěné malé ZOO a od kláštera je krásný výhled na hlavní město a přes Prevezu i na hory Epiru. Chrám pochází z roku 1634, ale dnešní vzhled získal na konci 19. století, kdy byl přestavěn po zničujícím požáru. Rozhodně se vyplatí navštívit CÍRKEVNÍ MUZEUM v nově postavené budově. Vystavuje předměty z klášterů a kostelů z celého ostrova pokrývající dobu od roku 1479 po 1684. Prohlédněte si církevní manuskripty a staré tisky z klášterních knihoven i vzácné publikace řeckých i zahraničních tiskařů z revolučních let. Významné jsou stříbrné práce, zejména kříže, poháry, svícny, řetězy, rámečky ikon a obaly zpěvníků a ornáty a prvky církevních úborů z 18. a 19. století. Krom toho si z řady fotografií prohlédnete historii kláštera, hl. města Lefkas a dalších částí ostrova. Ač nejsme skalními vyznavači muzejí, zdejší je velmi kvalitně uspořádané a přehledné, lehce si tak vytvoříte představy jak se Lefkada po staletí vyvíjela.

Z Á P A D N Í Č Á S T O S T R O V A
Nejkrásnější, nejromantičtější, nejfotografovanější, nejobdivovanejší, prostě nejvíce provařené pobřeží Lefkady je to západní. Jsou tu pláže dlouhé i malé, písčito-oblázkové i štěrkové, přeplněné i pusté, zapomenuté i s plným servisem. Některé jsou stále ještě pravými perlami jiné už jen zbytky pod nánosem spousty turistů. Výhodou je, že si tu každý najde své, nevýhodou že už není co objevovat. Leckoho však mohou zmáhat věčné sjezdy dolů k moři nebo časté velké vlny. Inu každá atrakce má dvě tváře.

Vesnice TSOUKALADES
První možností kde se lze po odjezdu z Levkasu vykoupat, je malá vnitrozemská vesnice, kde se turismus nikdy moc nerozvinul. Odbočíte z hlavní silnice a dojedete po strmé silnici na pláž která se nikomu doporučit nedá. Úzká, kamenitá a bohužel i špinavá. Směrem k hlavnímu městu se dá dojít až ke skále s kostelíkem Ai Yannis Antzouzis oddělující pláž Ag. Ioanis v hl. městě. Cestou je malá jeskyně ve skále, ale bohužel rovněž špinavá. Tohle byla trefa vedle.

Pláž PEFKOULIA (dlouhá a pěkná)
První pořádná pláž na západě leží hned pod skálou po sjezdu z Tsoukalades. Je dlouhá a čím dál odejdete od parkoviště s tavernami, tím je hezčí. Nebývá dvakrát prázdná – všichni co se tudy hrnou po západním pobřeží se většinou zastaví. Druhá půlka září však nabídla naprostou opuštěnost, dokonce šlo o nejprázdnější pláž na celém západním pobřeží.
Cestovky si navykly vydávat tuto pláž jako součást Ag. Nikitas. Nenechte se nachytat, opak je pravdou. Pokud nebudete mít auto nebo moped je dost otrava docházet tři kilometry po silnici se špatnou krajnicí.

Vesnička AGIOS NIKITAS
Nejvýznamnější letoviskem západním pobřeží je původně rybářská usedlost, kde se turismus uchytil koncem sedmdesátých let dvacátého století. Od té doby se vesnice značně změnila. Původní stavby naleznete jen v okolí pláže a v začínajícím svahu. Pláž byla dříve několikanásobně širší a sloužila jako nákladní přístav k odvozu sudů s olivovým olejem a vínem do Prevezy. Vše se vozilo na veslicích. Dnes udávají tón turisté a v sezóně to tu praská ve švech, protože centrum tvoří jedna dlážděná cesta spojující silnici po západní pobřeží s pláží v přístavišti. Leč v půlce září je tu docela klid.

Přestože má Ag. Nikitas pověst velmi romantického místa s mnoha krásnými plážemi, nezapomeňte, že díky údolí je to stále o cestě z kopce do kopce a na pláže si musíte půlhodinku dojít. Takže pro starší, pohodlnější či s rodiny s malými dětmi to nemusí být to pravé. Drobnou vadou na kráse může být proměnlivost moře, klidně bude pár dnů tak divoké, že do něj nevstrčíte ani nohu.
Komu pohyb nevadí, bude spokojen. Vesnička si udržela svůj ráz a z poloviny dřevěné stavby hotelů a penzionů zapadají do krajiny. Život se zde odehrává výhradně v okolí oné dlážděné ulice, kde jsou všechny obchody a taverny. Krom toho se dá se odbočit za lékařem, vystoupat na okraj vesnice k vyhlídce u silnice. Odtud se pak kolem hotelů dostanete k parkovišti a půjčovnám aut a motorek. Ale to jste už zase zpět na kamenné ulici směřující k moři. Vesnička je nejhezčí brzy ráno, když turisté ještě spí a místní připravují obchody a taverny. Tou dobou je na městské pláži božský klid, v zálivu na člunech jsou rybáři a z dáli čas od času zní kalimera, jásas…

Ač je taveren ve vesnici nepřeberné množství, nás zaujaly pouze tyto:
Taverna O´ LEFTERIS je vedená srdečným postarším majitelem, který to s turisty docela umí. Jeho paní vaří skvělou domácí kuchyni ze které stojí citovat telecí steak, fantastické stifado, musaka nebo džuveč. Hodně dobré tu mají i předkrmy. Každý den je nabídka čerstvých ryb (výsada všech taveren u pláže). Prostředí je obyčejné a často tu nebývá plno, přestože je obsluha vlídná a pokud má Lefteris náladu, dokáže být zábavný. Pokud ne, nemilosrdně peskuje personál. Zajímavostí je, že při placení vás Lefteris nechá hlásit co jste jedli, což je to taková hra na to. že on si to už nepamatuje.Také je to jediný taverník, který vás během dne pozdraví, třeba šestkrát, lhostejno zda jste u něj minulý večer třeba nebyli.

Taverna TO´ AGNANTIO
Dostanete se k ní uličkou ležící naproti taverně O´ Lefteris. Je tu šipka a na lavičce večer co večer sedává starý pán.Taverna zabírá členitý balkon a dříve to byl místní kefenion. Taverník patří ke starousedlíkům a rád vám poví jak to tu dříve vypadalo bez turistů (v taverně visí několik obrázků z doby kolem roku 1970). Jestli mají na Lefkadě nejlepší stejky, tak rozhodně tady. Dát si můžete jakýkoliv, ale nejlepší jsou na víně nebo s citronovou zálivkou. Z mas doporučuji telecí na všechny způsoby. Během sezony se specializují na dary moře a rybí saláty. Název taverny lze přeložit jako „místo s krásným výhledem“ a skutečně, z balkonu je jako z jediné taverny vidět na moře směrem k Preveze a na hory Epiru.

Taverna KLIMATARIA
Tak tohle byl omyl, lákaly mě sem smažená játra a Kokoretsi (vnitřnosti pečené na jehle), což po Řecku není úplně samozřejmá nabídka. Bohužel personál byl po česku nevlídný. Škoda, nabídku nemají špatnou, ale poprvé za dvanáct let jsme odešli ještě před objednávkou.“Mářa z Božkou“ byly klasickou reklamu českého číšníka a udělají dobřena když napřesrok budou pracovat kolem Mácháče….

Městská pláž Ag. NIKITAS
Jde o nevelký pruh písku v oblé zátoce. Protože je pláž malá a úzká, je plná a na moři kotví velký počet člunů. Po polovině září se tu koupají hlavně Řekové, takže je v moři prázdno a lze nasávat domorodou atmosféru bez anglo-italského hýkání. Není to špatné vyzkoušet, ale konkurence pláží je veliká. Nakonec jsme na pláži strávil pouhý den a já každé brzké ráno. Večer se tu hezky sedělo u baru nebo na nábřežíčku s lavičkou a pozorovalo potemnělé moře.

Pláž MILOS (větrný mlýn)
Na pláž, jako každý, vyrážíme odbočkou za tavernou Poseidon a pak lesní cestou přes vrchol kopce a sešupem dolů. Cesta trvá asi půl hodiny a určitě není vhodná pro líné, starší a méně pohyblivé jedince. Nebezpečná však není. Pro pohodlnější jezdí v sezoně z městské pláže lodní taxi.
První pohled na Milos je tak úchvatný, že ho nemá smysl popisovat. Kdo ještě nezažil, ať neprohlíží fotografie. Bez přípravy je pohled nejkrásnější. Škoda že vrcholek kopce je, ehm, jak to říci?... notně posraný… Snad z námahy, možná z úžasu, ale stejně nám to hlava nebere.
Pláž je pojmenovaná podle trosky mlýna stojící stranou na kopci a nebývá plná. Každodenní cesta dává zabrat a tak ji opakují jen skalní. Moře je otevřené a dvoumetrové vlny nebývají výjimkou, což je sice náramná sranda, ale po dvou dnech by si člověk rád i normálně zaplaval.

Pláž KATSIMA (židle)
Proč tuhle pláž pojmenovali zrovna takhle jsem nikde nevypátral. Ale to nevadí. Jde o další pláž která k Ag. Nikitas už nepatří. Leží 2 km západně po silnici a zajíždí sem i autobus. Když vystoupáte z Ag. Nikitas kopec, spustíte se po příjezdové cestě s pěkným výhledem na širé moře až k pláži. A dole naleznete hotely, taverny a spoustu slunečníků. I v září je tu dost plno. Není divu, směrem od Lefkady je to první pláž s kompletním servisem a asfaltkou až k vodě. Ani se nechce věřit, že před dvaceti lety byla zcela opuštěná a chodilo se sem vyšlapanou cestou. Na západním kopci tu trávíme jedno odpoledne a dozvídáme se, že za kameny se dá projít přes pás pláží směrem k Athani. Pokud je klidné moře a odliv, jde o více.méně „suchou“ cestu na půl dne. Je kolem třetí, takže to vzdáváme. Člověk si má nechat něco i napříště…

Cesta do vesnic DRIMONAS a EXANTEIA (malá odbočka do hor)
Západní pobřeží však nejsou jen pláže. Proto před vesnicí Kalamitsi využíváme zajímavou možnost. Zapomenout na koupání a poslat to do hor vstříc vesnicím Drimonas a Exantheia. Nejsou nijak významné, ale protože tudy turisté jezdí jen vzácně (je to delší, více do kopce a po horší silnici) užijete klidu i v sezoně a pokocháte se okolní krajinou i výhledy na moře a několik roklí. Obě vesnice o turisty zájem nejeví, takže máte možnost poznat pravý ostrovní život bez pozlátek.
Hodně dobrý nápad (pro silnější mopedy a užší auta) je za Exanteiou odbočit do hor. Cesta není značená, ale dá se poznat podle toho, že na rozcestí stojí malý sloup s BTS. Pojedete hodně strmě do kopce a místa tu je tak na jedno auto. Cílem je horská silnice vedoucí k Profitis Ilias. Ale jde o cestu pro náladu, kochání, focení. Prostě o cestu dovolenkáře, který se jede jen tak projet. Rozhodně neušetříte čas ani si nezkrátíte cestu. Ale pro nás to byla jedna z nejhezčích cest ostrovem. Stejnou šanci dostanete když v Drimonasu odbočíte doleva nahoru. Ale pokud se vám to povede jen doleva dojedete do Premendinosu a hledat tady správnou odbočku do hor je velká otrava.

Vesnice KALAMITSI (cesta na čtyři pláže)
Prastará vesnice Kalamitsi je po sedmi kilometrech první pobřežní vesnicí za Ag. Nikitas a proslavila se tkanými výrobky. Cesta se zde lomí na tři směry. K plážím. Západně na Chortatu. A do hor. Vesnice stojí na svahu a jsou odtud nekonečné výhledy na moře. Průjezd skrze ní se mě vždy zalíbil, ale i tak jsme ji blíže nezkoumali.

Pláž KAVALIKEFTA
Jakmile uprostřed Kalamitsi odbočíte, začínáte delší sjezd ke shluku pláží, které jsou na každé mapě značené jinak. Pokud nikam neodbočíte, dojedete na Kavalikeftu. Pláž je malinká a jako z pohádky. Několik obřích balvanů a volné moře dokonale umocňuje atmosféru. Cesta končí malým prašným parkovištěm s tavernou. Čím dříve tu budete, tím méně si užijete slunce schovaného za kopcem.Ale se sluncem začnou přijíždět další a zaplní pláž i parkoviště, ze kterého se pak špatně vyjíždí.

Pláž MEGALI PETRA
Jde o pokračování Kavalikefty západním směrem (doleva). Je zvláštní jak málo lidí přejde balvany a objeví téměř vždy prázdnou pláž. Je dlouhá, pustá a s krásným výhledem na moře se svahem za zády. Čím půjdete dál, tím budete víc a víc sami.

Pláž AVALI
Jestli si ještě pamatujete sjezd z Kalamitsi na Megali Petru, odbočte v jeho dolní části na sever (doprava) a jeďte stále dál. Asfaltka vede traverzem, vrací se nad mořem zpět a je úzká tak na jednou auto. V momentě kdy máte pocit, že nikam nevede, uvidíte střechu taverny a můžete zakotvit na prázdnější pláži s plným servisem.

Pláž GAIDAROS
Pokud tavernu minete, dojede na konec cesty k vraku kantýnového auta. V sezoně v něm prodává chlapík z Kalamitsi a pronajímá tu i lehátka. Ve druhé polovině září tu bylo jen auto. Jinak sem zajíždí tak deset procent lidí co v Kalamitsi před půlhodinou odbočili. Jste na prázdné dlouhé pláži, kde vás nikdo neruší. Severně vede k ostrohu za kterým je pláž Katsima, jižně přes pláže až na Megali Petru, Ano je to onen úsek, který lze za klidného moře projít pěšky podél moře.

CHORTATA (rozcestí západ - jih)
Po dalších sedmi kilometrech za Kalamitsi přijíždíme do malé vesnici se 120 obyvateli. Před chvílí jsme opustili pobřeží a jsme spíše ve vnitrozemí. Sice se tu budují ubytovací kapacity, ale jezdí sem hlavně Řekové. Každý se tu totiž jen prožene na Porto Katsiki nebo opačně na Milos, takže nejde o místo kde by byl zrovna ruch. Na pobyt je to stracenka pro ty, kterým nevadí chodit po okolí pěšky nebo cestovat po ostrově.
Velmi dobrým nápadem (vedle oběda v taverně u silnice) je odbočit po projetí malinkého náměstí do svahu a trmácet se přes Manasi vnitrozemím do Vasiliki. Místní silnička není víc než další cestou pro náladu, kterou si nic nezkrátíte. A uvidíte místní život, sady a vesničky neovlivněné turismem.

MANASI ( zajížďka vnitrozemím)
Ano v Chortatě jsme odbočili a tak se odkláníme od západního pobřeží a čeká nás delší cesta selskou krajinou do Vasiliki. Jedeme po levé straně kaňonu a projíždíme vesnicemi AG. THEODORI, MANASI a NIKOLIS. Všechny jsou ryze domorodé a vidíme spousty ovcí a koz, i malé sady s ovocem. V Nikolisu se lze skrze údolí navrátit na státovku nebo za ním odbočit k opuštěné vesnici ROUPAKIAS.

DRAGANO (odbočka na pláž Gialos)
Další den se držíme v Chortatě státovky a těsně před vesnicí Komilo odbočujeme na rozcestí Agios Petros - Dragano vlevo na Komilo. Dragano má pěkné kamenné domy a kostel Ipapanti, je vcelku nevýznamná, ryze zemědělská. Kousek za ním odbočujeme na pláž Gialos, ke které dojíždíme po pěti kilometrech skrze olivové háje. Ale nepřehlédněte starou továrnu na olivy, která je dobrým příkladem budovy na ručního zpracování zemědělských produktů.

Pláž GIALOS (dlouhá a prázdná)
Horší dostupnost a dlouhá příjezdová cesta jsou sítem na turisty, takže jde o docela prázdnou asi tři kilometry dlouhou pláž. Pokud vás tu bude málo je to tu jak na konci světa, široširé moře, dlouhý pruh hrubého písku, duny za hlavou a poloprázdná taverna. Také se dobře prochází podél moře a nebýt vrcholu Voidomadra došli byste až na pláž Ergemni.
Pro nás by Gialos jednou z nejhezčích a nejopuštěnějších pláží Lefkady.

ATHANI (vstříc pláži Egremni)
Od Gialosu vyjíždíme na státovku a s Draganem v zádech míříme do Athany. Do vesnice neporovnatelně hezčí a s tavernou Panorama View Thomase Robotise, kolem níž se cesta ostře lomí dolů západním směrem vstříc Porto Katsiki. Je zde hezké posezení, přátelské prostředí a rozumné ceny. Krásně se tu pozoruje západ slunce. Kolem taverny je jakési malé náměstí a za pohled stojí i místní kostel.
Pokud jste cestou minuli odbočku na Gialos nezoufejte. Vede odtud klikatá cesta olivovým hájem a serpentinami spadající až moři. A kupte si ý u silnice tymiánový med, je místní a babče co ho prodává uděláte radost.

Pláž PORTO KATSIKI (kozí přístav)
Za Athani se dojede na rozcestí Melios. Vlevo je to na Doukato, vpravo na Porto Katsiki. Ale s touhle pláží si od začátku nevíme moc rady. Superlativů je o ní tolik, že jim až tolik nevěříme. Jede sem absolutně každý, je tu parkoviště s dopravní zácpou a přístřeškové taverny. Obětovat zbytek dne nebo jet jinam? Nakonec za nás rozhoduje náhoda. Kupujeme plavbu na Kefalonii a Ithaku se zastávkou právě na Porto Katsiki. Na pláž se nejede, ale pluje.
Tedy, nic ve zlém, ale fotky jsou hezčí než skutečnost. Plavba zase romantičtější než jízda. Je tu docela plno a tak naše loď pláž natřískává k prasknutí. Nevadí, viděli jsme, vykoupali se, nafotili, zapomněli…
Máme jasno, buď sem musíte brzy ráno mimo sezonu. Nebo hodně pozdě odpoledne, případně mít štěstí. Nebo se kochejte jen fotkama. Porto Katsiki je dnes vytěženým místem s "beachbarem" na písku u moře. Pro nás jsou krásnější útesové pláže: třeba Navaio na Zakynthu, Foki u Mavra Volia na Chiosu, Ag. Thymianos na Kosu nebo Platia Amos na Kefalonii.
Ale i tak bych se rád někdy před sezonou (nebo po ní) vrátil a prošel se sám po písku pod masivním útesem, shlížel zhora na moře a zavzpomínal. Třeba to někdy vyjde.

Mys DOUKATO (cestou po ocase ještěrky)
Být u Porto Katsiki a vynechat věhlasný útes s majákem je hotový hřích. Pokud kolem plavete lodí, budete asi zklamáni protože útes se objeví až po pobřežním zlomu. Osobně mě sice více “rozrušilo“ pobřeží na Zakynthu, ale špatné to není ani tady. Jak je lepší jet na Porto Katsiki lodí, tak k Doukatu jedině po asfaltce. Plavba není špatná, ale ochudí vás o výhledy na moře a o pocit, že jedete po ocasu ještěrky. Ostrovní pocit je ze silnice dokonalý. A výhled z útesu je nesrovnatelně lepší než pohled z moře.

Vesnice AG. PETROS (vstříc Vasiliki)
Pokud si dokážete vybavit křižovatku za Chortatou, nemáte sebou plavky, a jeli jste rovně, zahájili jste sjezd k jižnímu pobřeží. Cesta se zprvu nesvažuje a jede vedle rokle oddělující pohoří Stavrota. Krajina je opuštěná a než sjedete do horské vesnice nic moc se tu neděje. Agios Petros má výjimečný výhled na záliv Vasiliki i na hřebeny pohoří. Turismus sem zasahuje minimálně, vesnice si drží svůj horský ráz a většina místních jsou zemědělci. Ubytování je tu poskrovnu. O to více zaujmou staré domy a tři kostely. Dva jsou malé - Agios Athanos a Agioi Apostoli, třetí výstavní - Agios Petros ze 14. století, který dal vesnici jméno. Jakmile projedete vesnicí budete už jen klesat do zálivu, takže není lehké říci kam Ag. Petros vlastně patří. Asi spíše do vnitrozemí, protože na západě už nejste a na jih to je kousek cesty.


J I Ž N Í Č Á S T O S T R O V A
Celá tato část je ve stínu věhlasu západního pobřeží. Neprávem. Vasiliki není vůbec špatné. A kouknout do zálivů Roda, Syvota, Mikros Gialos rozhodně za ujeté kilometry stojí. Dají se objevit dvě-tři zapadlé plážičky a hezká cesta vedoucí z Porosu na poloostrov Dessimi podél pobřeží s výhledy na ostrov Meganissi.

PONTI
Jedete-li ze západu, přivítá vás záliv ve Vasiliki právě vesničkou Ponti, ve které ostře zahýbáte k moři. Je tu kostel, sem tam ubytko, spousta obchůdků, ale každý jede dál zálivem, místní mekkou surfařů. A není divu, pořádná pláž začíná až v polovině zálivu a opačně cesta z Ponti nad pobřežím nikam nevede.

VASILIKI (větrné letovisko)
Napříč všem zmínkám je Vasiliki docela příjemné letovisko s dlouhatánskou oblázkovou pláží. Leží v široké a hluboké zátoce a na rozdíl od Ponti přitahuje pozornost každého kdo tudy projíždí. Směrem do vnitrozemí se zátoka vytrácí do širokého pruhu nekonečných olivových hájů až k úpatí pohoří Stavrota. Vůbec není špatné se tudy projet k nejvyšší hoře ostrova přes domorodé vesnice Sivros a Agios Ilias.
Jinak letovisko nabízí vše, taverny, obchůdky i všechny druhy ubytování. Podkova přístavu je obsypaná z obou stran tavernami, plná lidí a docela nám to tu přišlo malebné. Směrem do vnitrozemí je pár uliček s původní zástavbou a přes kopec se dá dojít na pláž Agiofili. A kdyby nic jiného, byl tu klid a dělali zde dobrý gyros a mohli jsme vyhlížet obrysy Ithaki.
Vasiliki prostě na první pohled (i když není rozhodně klidným místem) nepůsobí prvoplánově turistickým dojmem a je velmi dobrou základnou k plážím západního pobřeží, do hor nebo na Kefalonii s Ithakou.

Pláž AGIOFILI
Ač jde o vyhlášenou pláž s bílými oblázky a průzračným mořem jen kopec za Vasiliki, nakonec sem naše kroky nevedou. Odrazuje nás pověst přelidněnější pláže. Koupe su tu polovina Vasiliki a nemálo výletníků z okružních lodních výletů.
Navíc pokaždé když jsme do Vasiliki dorazili, lákalo nás něco jiného. Jízda do hor, Syvota, cesta do Nidri, návrat na západ. Prostě smůla, člověk nemůže mít všechno.

JIŽNÍ ZÁTOKY (malé Norsko)
Jakmile vyjedete jižně z Vasiliki, pojedete buď do kopce vstříc hlubokým zálivům, do pohoří Stavrota nebo do východně položeného letoviska Nidri. Větší městečko tu v širém okolí není. První zálivy KASTRII a ANELI (oba mají pláž) míjíme, protože naším cílem je nejhezčí ze všech – Syvota.

Zátoka SYVOTA (nejhezčí)
V okamžiku kdy jsme s Vasiliki za zády minuli odbočku do hor na Sivros, míříme přes Kondarenu pořád do kopce. Cílem je překrásná, hluboce zakrojená úzká zátoka Syvota. Odbočku svažující se z kopce nelze minout, takže nezbývá než začít dvoukilometrový sjezd k moři. Dole jakoby se zastavil čas. Vesnička je dobře zachovalá a těch pár nových domů její ráz neovlivňuje. Malinkou pláž využívají hlavně jachtaři, organizované pobyty sem nejezdí. Je to takové milé zastavení na hodinku – dvě. Podle toho jak romanticky jste naložení. V každém případě je tu klid a dobře se tu fotí. Kdo má rád ryby, tak právě zde jsou ty nejvyhlášenější psarotaverny na ostrově. Nábřeží je dlouhé, taverna vedle taverny, rybářské loďky a o kus dál jachty. Pokud vás Syvota za srdce nechytí, nevadí, alespoň se tu dobře odpočívá před další cestou. A nebral bych si plavky, o koupání to tu není.

Zátoka ROUDA (s pláží Mikros Gialos)
Ač leží asi kilometr a půl od Syvoty, po silnici sem vede poměrně dlouhá cesta (cca 10km). Ze státovky se odbočujeme v Pelichoře na cestu svažující se olivovými sady až k moři. Objevujeme hluboký a úzký záliv, ale se Syvotou srovnání nesnese. Pravda, štěrková pláž Mikros Gialos láká ke koupání, ale plná turistů. Za pláží jsou taverny a studia. Ve srovnání se Syvotou jde spíše o letovisko. Klid a odpočinek během jízdy tu nehledejte, ale pohled zálivem je pěkný. Mnohem větší atmosféru však má zdejší vlastní mini vesnička a docela hezký i výše položený Poros. Z něj se buď vrátíte na státovku Vasiliki – Nidri nebo pojedete nad mořem až na poloostrov Dessimi.

V Ý C H O D N Í Č Á S T O S T R O V A
Tato část ostrova je asi nejméně atraktivní, ale přesto se nevyplatí podcenit několik vesnic mezi Lefkasem a Nidri. Pozornost si zaslouží i poloostrov Dessimi, samotné pobřežní centrum Nidri, odbočky do hor, vodopád v rokli Demossari a jezero u Ligie.

Záliv VLYCHO
Přijíždíme ze severu a zjišťujeme, že za Porosem už není cesta po širší státovce moc zábavná, vlastně jde jen o přesun do letoviska Nidri. Pěkný je však závěr cesty se sjezdem z pohoří dolů k moři. Cestou je krásně vidět poloostrov Dessimi s mysem Agia Kyriaki a zátoka Vlychos plná malých jachet.

Poloostrov DESSIMI (s kapličkou Ag. Kyriaki)
Jakmile sjedete k moři odbočíte na začátku vesnice Vlycho (téměř předměstí Nidri) a jste na malém poloostrově. V zásadě máte dvě možnosti. Jet napříč poloostrovem ke stejnojmenné pláži s kempem nebo objíždět pobřeží, okukovat záliv či se vydat ke kapličce Agia Kyriaki. Je od ní krásný pohled na protější Nidri. Až k ní půjdete po kamenném chodníku podél zátoky, nemiňte hrob německého archeologa Dörpfelda. Prováděl zde vykopávky protože věřil, že Lefkada byla Odysseovým domovem. Ještě se dá kouknou do rybářské vesničky Geni, ale romantičtější je poloostrov obeplout po moři. Teprve teď si vychutnáte pohled na olivovníky rostoucí téměř do moře. A koneckonců poloostrov můžete sledovat i z protějšího ostrova Meganissi.

NIDRI (centrum východu)
Nidri je největším letoviskem ostrova a podle toho také vypadá. Většinou se o něm žádné velké superlativy nedočtete, ale nás nezklamalo. Na nově vyrostlé letovisko je překvapivě rušné a pohostinné. Jen ty pláže tu za moc nestojí. Centrální ulici obklopuje taverna za tavernou a obchody se střídají s půjčovnami, pekařstvím a gyrosárnama. V ulici je zmatečný provoz a překvapivě hodně Řeků v kafenionech a tavernách.
Taverny jsou i podél moře u přístavu. Vedle jachet tu kotví i výletní lodě a trajekty. Pluje se odtud jak na západní pobřeží, tak na Kefalonii, Ithaku, Meganissi i kolem ostrůvků Skorpios, Sparti a Madouri.
Nakonec i do Nidri jsme zavítali několikrát a vždycky se tu slušně najedli. Bydlet bych tu sice nechtěl, ale kdykoliv budu mít možnost, rád se do uspěchané místní uličky vrátím a dám si malou ňamku v gyrosárně GEORGE´S PLACE.

Vodopád RACHI (rokle Demosari)
Chvilku jízdy do vnitrozemí vstříc rokli Demosari vedoucí až k pohoří Skaroi je malý vodopád. Zabloudit nemůžete, snad každá odbočka co v Nidri je, má šipku s nápisem „Waterfall“. Projedete skrze vesničku Rachi do malého údolí, kde na parkovišti u vodárny pod stromy zaparkujete. Dál začíná menší rokle Dimmosari, kterou teče potok z úpatí hor. Asi po dvou kilometrech chůze podél potoka (je tu hodně žab) vidíme hlavní atrakci - vodopád s tůní. Pokud tu nebude mnoho lidí, pěkně se zde fotí, je tu klid a nepálí tu slunce.

PERIGIALI
Opouštíme Nidri a začínáme ukrajovat kilometry východního pobřeží směrem k Lefkasu. Ještě si pořádně neuvědomujeme, že jsme nechali Nidri zasebou a už projíždíme někdejší rybářskou vesnicí Perigiali. Jezdí sem pár pobytových zájezdů, ale více než příkrou odbočku do horské vesnice Plastystoma vstříc překrásným výhledům tu nehledejte. Zmíněnou cestu můžete použít i jako přejezd centrální části ostrova do Ag. Nikitas. Je to mnohem zábavnější než kroužit po pobřeží a časově to není zas tak velký rozdíl. Asi šest kilometrů nad vesnicí je klášter Kokkini Eklessia.

Letovisko NIKIANA (atraktivní odbočky do hor)
Pobřežní silnice dál ubíhá nad mořem a sem tam je menší pláž. Nicméně první větší civilizace je až v Nikianě, která se pomalu mění v letovisko. Je to sice druhé nejvýznamnější středisko jihu s pláží, ale za pozastavení stojí jen kostelík zasvěcený Bohorodičce s vyřezávaným ikonostázem. Mnohem lepší je odbočit (pozor cesta je značená pouze od hlavního města) do hor směrem na Alexandros a jet pořád do kopce po řádně úzkých a klikatých uličkách vstříc centrální části ostrova, kde je těsně před výjezdem nedaleko obce Alexandros klášter Agios Georgios. Asi tři kilometry nad Nikianou po další odbočce je klášter Ag. Pateras. A tak většina lidí Nikianou jen projíždí, což je asi všechno co tu můžete dělat.

EPISKOPOS
Kousek za Nikianou leží vesnička Episkopos s dlouhou pláží, ale i zde se jen projíždí vstříc zážitkům v hlavním městě. Tou dobou jsme jeli do Ligie, takže jsme se tu ani nezastavili. Těžko říci zda jsme o něco přišli či ne…

LIGIA (rybářské středisko)
Naopak se vyplatí zastavit v nenápadné Ligii. Což je největší rybářské středisko na ostrově s velkým jezerem. Táhne se podél silnice a přestože si uchovalo do určité míry vlastní ráz, pokud nezastavíte, neuvidíte více než tu silnici. My zde objevili skvělou tavernu TO LIMNI (Jezero), kde vaří i místní speciality. Doporučit mohu skvělou směs hovězího se zeleninou a houbama Spartiatiko, sýrovou tyropitu plněnou různými druhy sýra nebo cokoliv ze specialit. Čím uhozenější název, tím lépe (opilá lampa, jidlo bezdomovce…). A ti co rádi klasiku si rovněž pochutnají. Dělají skvělé tzaziki, taramosalatu, gyros. Milá tavernice nás původně měla za Řeky, protože jsme si rovnou objednali Spartiatiko a znali jeho složení. Do kolen jí však dostalo naše ujištění, že tavernu známe z turistického průvodce. Nakonec jsme jí ho museli ukázat a přeložit vše co se v něm o jejich taverně píše.
Ligia má však i malou pláž Tembeli a jezero s vynikajícím chovem ryb. Z jeho hráze hledíte na blízkou pevninu a ostrov s rozvalinou benátské pevnosti. Takže až tu pojedete, zapomeňte na Nidri i Lefkas, zastavte se a určitě se vám tu bude líbit.

KALLIGIONI
Za Ligií cesta vede do malého letoviska vzniklého z vesničky Kalligoni, kde můžete obdivovat pozůstatky starověkého města Nerikos nebo Levkas, které bylo osídleno od 2. tisíciletí před Kristem. Jsou zde zbytky kyklopských zdí, cisteren na vodu, akvaduktu a rozvaliny divadla z předřímské doby, objevené archeologem Dörpfeldem. Ale je to asi jen pro skalní příznivce oblézání ruin.

Dál až k hlavnímu městu
Za Kalligioni se už jen přesunujeme přes vesnici Karyotes do hlavního města Lefkasu. Pasáž Nidri – Lefkas je našinci téměř nepoznamenaná. Poprvé v Řecku se mě stalo, že na odpověď odkud pocházíme, se nám dostalo jen rozpačitých úsměvů. Praga, Czech, Czechoslovakia nebo Ahoj, tu žádný zvuk nemají. Podél silnice je pár pláží, pravda nejsou oslňující ale, nebýt západního pobřeží neznámé by nezůstali. Proto, ti z vás kdo chtějí Lefkadu poznat hlouběji, uberte plyn a zastavte se. Rázem poznáte místa o kterých se v cestopisech nepíše i skutečnost, že vesničky nejsou pouhými pár domy podél rušné asfaltky…

. . .V N I T R O Z E M Í . . .
Lefkada má skalnaté a pozoruhodné vnitrozemí, které láká na řadu výletů. Můžete navštívit několik dobře zachovalých vesnic, prohlédnout si úrodnou kotlinu a nebo se projet kolem nejvyšších vrcholů pohoří Skaroi po úzkých a prázdných silničkách. Přes vnitrozemí se dá přejíždět ze západního na východní pobřeží. Sice je to o něco delší, ale zase jedete mnohem hezčí krajinou. Prohlédnout si i řadu skalnatých políček v horách, dodnes pracně obdělávaných. Je tu tak pěkně, že stojí za to se tudu i jen tak projet bez většího cíle. Možností odkud do centrální části ostrova přijet je celá řada. Cesty sem vedou z celého pobřeží ostrova a nemusíte být ani velcí rychlíci, abyste vše podstatné stihly během jednoho dne. Z vlastní zkušeností ale můžeme poradit, že jedna návštěva je málo. Byly jsme tu asi čtyřikrát-pětkrát a vždy si našli něco nového a pěkného. Jakmile se nalézáte na začátku úrodné náhorní planiny máte dvě možností. Objet ji buď západně nebo východně a ani z jedné cesty neuvidíte na moře.

VÝCHODNÍ CESTA vede přes vesnici LAZARATA a je mnohem užší, téměř nepoužívaná a neleží na nic co by zmiňovaly v průvodce. Jenže jet tudy je mnohem hezčí. Navíc stojí za zastavení vesnice Alexandros s pěkným malým náměstíčkem. Nedaleko odtud je po šotolině klášter…. Lze odtud (3km před Alexandrosem) sjet směrem na Perigiali po úzké silnici s krásnými výhledy a proměnlivou krajinou. My si tudy ráno krátili cestu do Nidri k trajektům. Dojedete-li až do vesnice Kolivata jste na konci planiny. Buď můžete sjet po komfortní asfaltce do Nidri nebo dokroužit až na západ do vesnic Englouvi a Karya.

ZÁPADNÍ CESTA je vlastně jen pohodlný silniční tah z vesnice ASPROGERAKATA do Karye. Silnice je o poznání širší, více frekventovaná, rovná a více-méně nudná. Nelze od ní očekávat nic jiného než pohodlný a rychlý příjezd do Karye. Dobrodružnější je odbočit do hor a po horské vesnici jet kolem Profitis Ilias až k Ag. Donatos a pak dolů do Englouvi. Cestou jsou krásné výhledy, ale minete Karyu a buďte se do ní muset vracet.

KARYA (muzeum krajky)
Karya je významnou horskou vesnicí se zelení v okolí a rozprostírá se na svahu kopce. Každý rok se 11. srpna koná vystoupení, při němž je věrně rekonstruována tradiční lefkadská svatba. Vesnice je proslulá uměním místních vyšívaček a tak i my míříme do zdejšího muzea krajky. Vlastní vesnice nám nepřišla nijak výrazně zajímavá, ale kdo má zájem o krajkové zboží je na správném místě. Máte tu obchůdek na obchůdku. Směrem na východ od vesnice leží starý klášter Agios Ioannis pocházející ze 17.století. Nepřehlédněte ani kostel Agios Spiridonas z konce 19. století v centru vesnice s krásnou kostelní věž s hodinami nebo kostel Agia Paraskevi. Hlavní atrakcí vesnice je svérázné muzeum krajky Marie Stavraki, tuto návštěvu byste doopravdy neměli oželet.
MUZEUM KRAJKY je vlastně rodný dům vnuka Marie Stavrakisové ve kterém žil s rodiči a šesti sourozenci. Dnes zde dělá velmi zasvěceného a upovídaného průvodce. Interiér domu připomíná naší starou horskou chalupu. Rodina Stavrakisů tu žila ještě v roce 1960. V jedné velké místnosti bez elektřiny, s lampou na olej, nízkým stolem s lavicemi, kde všichni společně žili i spali. Všude jsou vystaveny výšivky a fotografie Marie Stavrakis a její rodiny. Pokud by vás výšivky a krajky nezajímali, přesto muzeum navštivte, dům je jedinečnou ukázkou nedávného života na Levkadě.

ENGLOUVI (zádumčivá horská vesnice)
Projedete-li Karyí a pokračujete dát na jih, dostanete se po chvíli do Enklouvi, nebo-li nejvýše položené vesnice ostrova. Jste v nadmořské výška 750 m a dojedete-li ke kostelu, nepřehlédněte památník partyzánům. Pokud se tu zastavíte, máte pocit že jste na konci světa. Zvedněte hlavu ke kopcům a uvidíte na vrcholcích radarovou stanici a o kus dále krásnou bílou kapličku Profitis Ilias. Vůbec není špatné se tu zastavit a dát si něco malého na náměstí v taverně pod velikým platanem. Sto metrů níže je odbočka na Profitis Ilias. Všude v okolí se pěstuje čočka, proto se zde 6. srpna konají slavnosti čočky. Ti co o výšiny zájem nejeví projedou vesnicí kolem kostela a pokračují malou klikatou silnicí směrem na Vafkeri, kde mohou odbočit na východní pobřeží k Nidri.

PROFITIS ILIAS (kaplička ve výšce 1 035 m)
Být v Englouvi a nevydat se k nejvýše položené kapličce Profitis Ilias postavené na třetí nejvyšší hoře Lefkady je velká chyba. Většinou se jezdí úzkou silnicí z Englouvi kolem opuštěné vojenské radarové stanice. Kousek za ní je pískovcový lom kolem kterého vede cesta na vrchol Profitis Ilias. Sněhobílá kaplička stojí nad příkrým srázem, takže se sem jezdí za panoramatickými výhledy. Nejhezčí je tu ráno nebo odpoledne, často se stane, že budete projíždět cáry mraků a budete se vypořádávat s chladným větrem, ale námaha se rozhodně vyplatí. Dobře se tu fotí a nezapomeňte se podívat dolů z výšky na vesnici Englouvi. Zpět můžete jet pohořím směrem na Ag. Nikitas (uvidíte další vojenskou základnu) nebo opačně kolem kostelíka Ag. Donatos po staré vojenské silnici až ke druhému nejvyššímu vrcholu Mnimati.

Kostelík AG. DONATOS
Kostelík leží na náhorní plošině kousek od rozcestí Englouvi – Profitis Ilias – Ag. Ilias). Cestou ke kapličce ho míjíme, zastavujeme až na zpáteční cestě kdy odbočujeme k vrcholu Mnimati. Kostelík je významnou památkou, ale bývá často zamčený. I když nepatří hlavním lákadlům ostrova, zaslouží si malé zastavení před další cestou. A místo výhledů do krajiny si můžete prohlédnou antické studny nebo vyfotit torzo strážní veže. Byly jsme tu dvakrát, vždy sami a vždy se nám tu líbilo. Nepřehlédněte, že v okolí se pěstuje na malých políčcích čočka.

hora MNIMATI (druhá nejvyšší, 1 157 m)
Projedete-li kolem torza věže a odbočíte doleva, zavede vás vojenská silnice na druhý nejvyšší vrchol pohoří Stavrota na horu Mnimati do 1157 m/n. Dojet sem můžete i z Vasiliki přes vesnice Sivros a Ag. Ilias. Zabloudit nemůžete, cesta vede k vrcholu a stožáry radiosignálu nelze přehlédnout. Vyplatí se zastavit v zatáčce před vrcholem, popojít po náhorní plošině a kochat se pohledy na ostrůvky kolem Nidri a na blízkou pevninu. Druhou možností je vyjít až k bráně a pozorovat centrální část ostrova. Rozhodně jde o zajímavý námět na výlet, protože ať už pojedete od Vasiliki, Nidri, Lefkasu nebo Ag. Nikitas, vždy budete stoupat do hor a pojedete hezkou krajinou.

Nejvyšší hora ELATI, 1 182 m
Velice často se setkáte s názorem, že nejvyšším vrcholem ostrova je Profitis Ilias nebo Mnimati. Obojí je špatně. Nejvyšší hora Lefkady leží právě naproti Mnimati a nevede na ní žádná cesta. Dokonce se od radiostožárů zdá být i nižší. Opak je však pravdou, Elati měří 1182 m. Tak se na ní nezapomeňte podívat, protože lézt kamením nahoru jen tak někdo chtít nebude. V opačném případě budou odvážlivci odměněni pohledem na celé západní pobřeží, Kefalonii, Ithaku a Korfu.

Vesnice AGIOS ILIAS (s kapličkou na skále)
Druhá nejvýše položená vesnice ostrova leží v pohoří Stavrota pod horou Mnimati a nabízí panoramatický pohled na celý záliv Vasiliki. Dostanete se sem buď sjezdem ze sedla po moderní asfaltce, kterou postavili vojáci, nebo z opačné strany ze zálivu Vasiliki přes vesnici Sivros. Panuje zde naprostý klid, vesnice se orientuje pouze na zemědělství a pastevectví. Pokud sem pojedete nečekejte nic jiného něž připomínku na staré časy. V tavernách a obchůdku si můžete koupit místní víno, sýry i maso. Problémem může být průjezd vesnicí. Silnice je ve špatném stavu a skutečně hodně úzká.
Kostel Agia Paraskevi stojí nad vesnicí obklopen vrostlými duby. Z protější kapličky na skále je překrásný pohled na celý záliv a vzdálené ostrovy Kefalonia a Ithaka. Každý rok 26. července se zde slaví třídenní slavností zasvěcené patronce ostrova – Ag. Paraskevi.

Vesnice SIVROS (prameny i jeskyně)
Z Ag. Paraskevi klesáme úzkou silnicí až do Sivrosu, který je obklopen olivovníky, duby a platany. Protože je zde hodně pramenů a tekoucí vody je celé okolí hustě porostlé. Všude kolem vidíme lesy nebo olivové háje či pastviny pro hospodářská zvířata. Kdysi zde byla spousta vodních mlýnů.
Pokud se chcete zdržet, doporučujeme navštívit prameny v kaňonu KERRASSIA nebo jeskyni KAROUHA ležící cestou na Vasiliki. Okolí je jako stvořené pro klidný treking. Pojedete-li dál směrem na Vasiliki (můžete však traverzem i k Syvotě a Nidri) počítejte s tím, že cesty tu nejsou ideálně značené a tak je šance, že sem tam špatně odbočíte. Základem je neustále klesat a jet vstříc vlahému větru od moře. Cestou bude klid a za zády budete mít pohoří Stavrota.


. . . P l a v b a na M E G A N I S S I. . .
Největší z ostrovů naproti Nidri je docela zajímavý na jednodenní návštěvu. Z Nidri jezdí trajekty více-méně každou hodinu a na Meganissi zastavují ve Porto Spilia a ve Vathi. Ostrov si zachoval klid a má i několik pěkných pláží. Navíc z něj můžete pozorovat pevninu, okolní ostrůvky i poloostrov Dessimi. My se na něj vydali na mopedu trajektem z Nidri (jezdí i vodní taxi z Lefkasu).

SPARTOCHORI
Zřejmě nejoblíbenějším místem ve vesnici je vyhlídková terasa u malého parkoviště, odkud lze pozorovat Lefkadu a Skorpios. Jinak je vesnička docela domorodá a plná malých uliček se spoustou citrusových a zeleninových zahrádek. Dorazili jsme zrovna o siestě, takže jsme na procházení měli božský klid. Ti co přijedou pěšmo nemusí litovat, do vesnice dojdete za půl hodiny z přístavu po silnici. Akorát je to hodně do kopce.

PORTRO SPILIA
Není ničím víc než přístavem pro Spartochori, vedle trajektu tu kotví jachty a vedle správní budovy přístavu tu naleznete jen větší tavernu věčně plnou jachtařů, parkoviště stíněné stromy, zastávku autobusu a pár stavení. Není tu dvakrát levně, protože ceny zvedají jachtaři.

Pláž AGIOS IOANNIS
Na pláž jedeme po slušné cestě podél moře. Vede z Porto Spilia, je u přístavu označená a můžete z ní pokukovat po jachtařích a poloostrově Dessimi. Pláž leží u malého kostela, malého přístavu, několika budov a kempu. Během naší návštěvy je vše zavřené a po okolí se pasou koně. Pláž je štěrková a úzká, ale na konci sezony je to hotový konec světa. Kromě nás tu jsou čas od času projíždějící jachtaři. Krásně se odtud pozoruje Lefkada, moře a jachty. Asi za hodinu pokračujeme dál o objíždíme ostrov. Cesta se stáčí do kopce vstříc vnitrozemské vesnici Katomeri.

KATOMERI
Vnitrozemní vesnice je překvapivě živá a plně domorodá. Procházíme i projíždíme uličky a připadáme si jako o třicet let nazpátek v čase. Uděláme pár fotografií a vyrážíme na dva směry. K majáku Fanari na jeden z mysů ostrova a posléze do druhého přístavu ve Vathi.

VATHI
Druhý přístav Megannisi je mnohem malebnější než Porto Spilia. Promenáda kolem zálivu má tvar do písmene L a je zde několik obchodů, taveren i Kafenionů. Od přístaviště je pěkná procházka do malého parku. Z Vathi se dá jet na mys k majáku Fanari (kousek od něj leží průměrná) pláž. Nebo si jen tak projet po pobřeží kolem moře a cestou si prohlížet dobře patrnou roztřepenost pobřeží. Leč veškerá infrastruktura žádná, takže jde jen o cestu do nikam.

Pláž FANARI
Dnes je na pláži bufet a vedle se staví vila s tavernou. Zajíždí sem i autobus. Takže tu už moc klidu nezbylo. Druhá polovina září tu naštěstí patří jen nám, ale pláž nám přijde přinejmenším podprůměrná.
Asi kilometr daleko stojí na konci štěrkové cesty malý ocelový maják z příhradové konstrukce. Velmi se na něj těšíme, ale z účelové konstrukce a nepořádku kolem jsme zklamáni. Nebýt tu divoké moře a pěkné výhledy na pevninu, byla by to marná cesta.

Megannisi jsme nakonec objeli téměř kolem dokola (na mys k jeskyni Papadopulos se musí pěšky), navštívili všechny vesničky, dobře se vykoupali a krásně si odpočinuli. Turisté tu již nebyli a tak jsme projížděli prázdný ostrov a užívali klidu a ticha. Víc se od výletu stejně očekávat nedá.


. . . P l a v b a n a K E F A L O N I I a I T H A K U . .
Lefkada je velmi dobrou výchozí pozicí k plavbě na okolní ostrovy (stejně jako k vyjížďkám do hor Epiru). Nakonec pohrdáme nabídkou cestovky a výlet si zakupujeme na vlastní pěst v Nidri. Byl to dobrý nápad, protože vedle Kefalonie a Ithaky plujeme cestou i na Porto Katsiki. Loď je plná asi ze dvou třetin, Češi jsme jediní, zbytek tvoří Řekové, Italové a pár Angličanů. Celou cestu kapitán hlásí do ampliónu historii, zeměpisné údaje a program výletu, ale má tak řecký přízvuk, že mu nerozumí ani těch pár Angličanů.

Na Kefalonii se kotví přes hodinu v přístavu Fiskardo, které jsme navštívili už během tehdejší dovolené. Takže si malebný barevný přístav připomínáme znovu a věnujeme mu druhou zevrubnější prohlídku. Nejlepším nápadem však je zasednout do jedné z taveren nebo cukráren, dát si dobrou ňamku (sardinky nebo zmrzlinu, kafe) a jen tak pokukovat po moři a protější Ithace. Procházka vesničkou nezabere více než půl hodiny. Je to takové příjemné zastavení na místě, které známe z loňska.

Další zastávka je v Kioni na Ithace. Zde jsme více jak dvě hodiny a musím říci, že Kioni je mnohem hezčí a malebnější než Fiscardo. Záliv je hlubší i více domorodý, vesnička členitější a její okolí zelenější. Potloukáme se po obchůdcích, jdeme až úplně nakonec zálivu do míst kde je pod svahem malinká pláž a cesta mizí do vnitrozemí. Kioni je proslulé rybáři, takže nakonec kotvíme kousek od přístaviště a dáváme si hutný pozdní oběd (tzaziki, retsina, sardinky, řecký salát).
Cesta zpět probíhá plavbou kolem ostrovů Kastos a Kalamos (nedejte se zmást, nejsou neobydlené), jeskyně kde se za války skrývala řecká ponorka (což je docela nudná zastávka u díry plné vody se snahou kapitána zacouvat až těsně k jeskyni) a obkroužením ostrovů naproti Nidri. S výkladem se objíždí nepřístupný Scorpios a kousek od něj zastavujeme na koupání. Ale to už míjíme ostrůvek Madouri a zajíždíme do přístavu v Nidri. Nakonec to bylo docela fajn povyražení, které zabralo hodně času. Vypluli jsme v 9.30 hod a vracíme se západem slunce kolem šesté večer.

Abyste viděli Ithaku nebo Kefalonii nemusíte si kupovat lodní výlet. Z Nidri a Vasiliki jezdí trajekty, takže můžete vzít moped nebo auto a vyrazit na vlastní pěst. Dokonce se dá plavba naplánovat tak, že zbude necelý půlden na zvoleném ostrově (oba najednou nestihnete).


. . . S K O R P I O S , S K O R P I D I , M A D O U R I a S P A R T I…
Ano, jde o tolik zmiňované ostrůvky v těsné blízkosti Nidri. Pokud by jeden nevlastnila rodina Aristotela Onassise a druhý potomci básníka Aristotela Valaoritise, nikdo by je asi nezmiňoval. Jak Scorpios, tak Madouri jsou malé a nepřístupné. Sparti je pak jen kusem skály porostlé křovím. Plout na výlet kolem nich není žádná velká zábava, a to co vám na lodi poví si lehce najdete v průvodcích nebo na internetu.
Nejhezčí je na ostrůvky pohled z přístavu v Nidri nebo z ostrova Meganissi. Pravý romantik ocení pohled z pohoří Lefkady, kdy se zdá, že se ostrůvky jen tak houpají v úžině mezi Lefkadou a pevninou.
Samozřejmě si lze půjčit člun a ostrovy objet nebo se kolem nich vznášet na padáku taženým motorovou lodí. Fantazii se meze nekladou a Řekové nabízejí kompletní servis. Ale nejkrásnější je na ostrůvky shlížet navečer od Stavroty s cinkáním ovčích zvonců v zádech.


. . . K A S T O S a K A L A M O S…
Dva ostrovy nedaleko Meganissi témeř nikdo nikde nezmiňuje, a při pohledu z jihu Lefkady vypadají jako neobydlené. Opak je pravdou. Civilizace se zdržuje jen na východním pobřeží odvráceném k pevnině. Z Lefkady na ně neexistuje pravidelný spoj a sehnat někoho kdo by vás na ně hodil a večer se pro vás vrátil dá fušku. Nidri je plně vytížené svými okolními ostrůvky.
Přesto nepropásněte možnost (pokud se vůbec nějaká naskytne) se na ně podívat. Objevíte uzavřený svět několika desítek obyvatel a jachtařů, kteří zde nalézají klid a pohostinnost. Ale nečekejte více než malé přístaviště, pár domků, vzdálenou kapličku a cestu přes půl ostrova. Maximálně dvě vesničky. Platí to jak pro menší Kastos, tak pro větší Kalamos.
Přesto bude výlet pěkným zjištěním, že to může pár kilometrů od Lefkady vypadat i zcela jinak než na pobřeží v okolí Nidri.


…. okud kdokoliv z vás dočetli až sem, zaslouží uznání. Náš zážitkový místopis je dlouhý (dodnes si nedokážu vysvětlit, že na tak malý ostrov jsme spotřebovali tolik slov) a koneckonců nepřináší nic moc nového. Ano, Lefkada je známá, hojně navštěvovaná a téměř beze zbytku popsaná. Ale i tak musím potvrdit slova (před odjezdem jsem jim nevěřil), že Lefkada je návyková. Ač není ostrova ani místa v Řecku, kam bychom se nechtěl znova podívat, je to poprvé kdy bych se vrátil hned. Snad je to směsicí hor a moře, snad zvláštním geniem loci, možná pozdním termínem pobytu… Na Lefkadě prostě bylo moc fajn.

Petr a Renata
7. 2. 2011

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (14)
18.05.13 08:51 almina
Díky za perfektně zpracované a vyčerpávající informace! Letos v září bereme cestopis sebou na dovolenou, věřím, že nám bude dobrým průvodcem.
04.08.12 15:33 Honza a Dita (nepřihlášený uživatel) 213.29.196.***
Moc děkujeme za spoustu užitečných tipů. Právě jsme se vrátili z výletu do Řecka - v Řecku jsme byli poprvé - váš cestopis byl naším jediným průvodcem po Lefkádě a díky vám jsme strávili celý týden krásným putováním po ostrově. Sice byla sezóna v plném proudu, takže bylo všude dost lidí (například na Porto Katziki ani na Egremni jsme se pro množství lidí ani neprobojovali), ale i tak to bylo úžasné. Ještě jednou díky!
14.07.12 15:57 Jana (nepřihlášený uživatel) 195.250.139.***
Ahoj Petře a Renato, na Lefkádě jsem byla poprvé v roce 1992, pak ještě dvakrát. Myslím, že ho mám procestovaný křížem krážem, ale musím říci, že takhle pěkně napsaný cestopis mě mile překvapil :-) Díky za něj! Za pár dnů vyrážíme po letech a po cestách po jiných řeckých ostrovech - plni očekávání a obav zároveň - počtvrté, váš cestopis beru s sebou, člověk zapomíná :-))
14.03.12 11:11 Alecram (nepřihlášený uživatel) 193.86.244.***
Naprosto úžasný cestopis,souhlasím s výše napsanými komentáři.Byli jsme na Lefkádě vloni,ale moc jsme ostrov nestihli procestovat,pokazilo se nám auto.Letos bereme cestopis s sebou,moc za něj děkuji,bude nám velkým pomocníkem.
05.05.11 14:42 Janeček1
Nejkrásnější pláž Lefkády je dle mého Egremni.Je pod /tesy a schází se k ní po schodech.barva vody je naprosto úchvatná.Již pohled z útesu na barvu moře vám vyrazí dech(podobnou barvu moře má Mythos-Kefalonie).
04.03.11 10:37 janvla
Škoda že jste na tu pláž Agiofilli nadošli.Nevím jak to tam vypadá v sezoně.My tam byli 2x v září.A lidi skoro žádní ..Jana....
24.02.11 16:15 HonzaR
Ty abstinenční příznaky se začínají projevovat,po loňské Krétě to prostě bude potřetí Lefkada :-)))
19.02.11 23:17 Ota Kinc
Letos jedeme na Lefkadu, takže jsem si vytiskl tento cestopis jako praktického průvodce. Díky za něj, přečetl jsem si ho do posledního písmene. Jeden z nejlepších cestopisů.
15.02.11 18:26 Háňa
Klobouk dolů, pěkně, stručně, jasně, prakticky se všemi vychytávkami...při příští cestě na Lefkádu cestuje tvůj cestopis s námi!!!! Díky!!!
11.02.11 19:27 Veroula
Tisknu a uchovávám, perfektní jako průvodce. Díky za tento cestopis!
09.02.11 15:45 aarak
Výborný, praktický, cestopis, který mi připoměl místa, která jsme před lety navštívili a popsal ty, kvůli kterým bude potřeba se v budoucnu na ostrov vrátit.
09.02.11 13:30 bedru
Opravdu velmi užitečný cestopis. Až se vydáme na Lefkadu, beru ho určitě s sebou. A díky za názory popsané bez růžových brýlí a pozlátek.
08.02.11 18:52 ladybee
Dobrá práca! Ak sa ešte niekedy na Lefkádu vrátime, určite si pribalíme aj tohto praktického sprievodcu, aby sme navštívili miesta, ktoré sme svojho času nestihli. :))
07.02.11 16:14 nudista
S chutí jsem si znovu pocestovala po našem oblíbeném ostrově, dnes už sice turisticky profláknutém, ale stále krásném. Díky, Eva.
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
k9HXs
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Pet 71˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy7
Hotely4
Diskuze1
 
Venus Trade and Tours CK MARTED Greek Market