Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 16
Melissa travel
© 2002 Řecko a řecké ostrovy
webmaster(zavináč)recko.name

Samos s CK Teror

Autor:
Zařazeno:
Samos
Napsáno:
08.08.09 20:13
Fotografií:
38
Přečteno:
5291
Soutěž:
2009
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
11 °C
Jasno
V, 5.1 m/s
Jak to řešíte, když nejste řeckomaniaci oba? Střídáte místa dovolené? Jezdíte každý jinam? Kdepak! Uděláte řeckomily z dětí a vymyslíte téma!
Začalo to nevinně. A vlastně omylem. Před lety v Olympii jsme NEviděli jeden ze sedmi divů světa – sochu boha Dia ze zlata a slonoviny. Krása to musela být nesmírná! Loni jsme NEviděli Rhodský kolos. Impozantní ohromující musel být. A pak to přišlo: „Kam letos?“ „Na Samos.“ Zase Řecko?!“ „Musíme.“ „Důvod??“ „Efez.“ „Prosím?“ „Další div. Vzděláváme potomky!“ „Nerozumím…“ „To nevadí… “

Pondělí 21:30: naléhám na syna, ať nalehne na kufr, který se mi nedaří zavřít. Vítězíme nad hmotou, ale cestovní horečka vítězí nade mnou. Usnu vůbec?

Úterý 2:00: Konečně! Poslední drobnosti, kufry do auta, my do auta, auto na letiště, odlet 5:35. Manžel se synem se vzácně shodují: „Je horší, než oslík ze Shreka – Už tam budem?“ Slyším je, ale nereaguji. Mám za sebou měsíce strávené teoretickou přípravou, jsem hotová průvodkyně, nesmí mě zaskočit u polorozpadlé kadibudky nějakou stupidní otázkou, zda byla postavena před naším letopočtem, kdo ji naposled použil a za jakým účelem, co tam napsal a vešel-li díky tomu do dějin… Já jsem odpovědná za to, co musíme vidět, kde se koupat, kam jet, kudy pěšky, kdo se tu narodil, kdo tu žil, kdo se tudy jen prohnal, co tu postavili, co jim vzalo zemětřesení, co velká voda, co požár, co lidská zloba…Horečka mě neopouští a vzdávám se letadlové stravy ve prospěch mužů – přenašečů těžkých břemen. Přistání si užíváme všichni: naklopit doleva, rychle dolů, ostrá pravá, srovnat, položit a rychle zabrzdit. Horečka klesá stejně rychle jako letadlo.
KOKKARI 10:30 – bydlíme. Horečka je pryč. Cestou z letiště jsem si, nos na skle okna autobusu, ověřila, že GoogleEarth nelhal. Silnice, vesnice, města, hory i doly jsou na svých místech.
15:00 prověřujeme moře. Je mokré, slané a houpavé a konejší mě svou modrou uklidňující náručí. Jsem doma.

Středa: očucháváme Kokkari. Byla to dobrá volba. Tři pláže, každá jiná – na první vítr a vlny pro každého surfaře a podobné vodní dovádivce, na druhé vlny menší, ale ještě pořád vlny a vítr kapku umravněný. Třetí je rybník za větrem. Velký kostel, malý kostelík, úzké uličky bez logiky vás vcucnou a na nečekaném místě vyplivnou. Cestou potkáš – „Kalimera“ – pár podřimujících starousedlíků a spoustu koček. V centru vše na dosah, zdravě rušno, za prvním rohem klid, skřípající veřeje, za třetím rohem konec světa a drnčící cikády.
Večer půjčujeme auto. „Tak chlapče, pokud sis doteď neodpočinul, tak už to nestihneš. Zítra tě tvá matka – CK Teror začne prohánět po ostrově už od kuropění, abychom to všechno stihli. Normální lidi na dovolený teď míří do taverny a užívat si noční Kokkari. My míříme do postelí, abychom přežili následující dny!“ „Taky vám přeju dobrou noc, kluci!“

Čtvrtek: Ag. Zoni – Zoodochou Pigis – Archeologické muzeum Samos – Kerveli – Posidonio – Klima – Psili Amos
Ag. Zoni stále v rekonstrukci (jak znám Řeky, můžete to brát jako danou věc dalších pár let). V klášteře Z.P. jsme od osůbky celé černé řádové dostali takové ty amarouny obalené v cukru. Záměrně píšu od osůbky, protože po jejím odchodu se mě náš puberťák zeptal: „ Byl to mladík nebo děvče s knírkem?“ A já nevěděla, co odpovědět. Ale rozhodně ne proto, že po vpravení amarounu do úst jsem byla dlouho paralyzována. Chutnalo to jako kadidlo, nechtěla jsem jí to vyprsknout zpátky do mističky, blbě jsem se usmívala a doufala, že není vidět, jak mi to leze ven ušima. Manžel si to naopak velmi pochvaloval, ale myslím, že mě chtěl naštvat. A co byla osůbka zač, taky nevěděl. Za odměnu jsem ho nechala chvíli fotit v terénu na místě, kde byl za a) zákaz focení, za b) zákaz opouštět cestu pod pohrůžkou střelby bez varování, protože vojenský prostor. Můj muž nevypadá jako Turek, takže přežil. Od kláštera je překrásný výhled nejen do Turecka, ale hlavně na pláž Mourtia a náhorní planinu Vlamari. Romantika.
Archeologické muzeum je pro šutromily jedna velká radost, Kúros je fešák (i když vám ukáže záda) a pro ostatní je to oáza klimatizovaná, v tomto případě na poledne načasovaná.
Odpoledne, abych nebyla za teroristku, jsem nabídla několik pláží a možnost volby. Syn vybral Psili Amos.

Pátek: Heraion – Artemidin chrámík v Pythagoriu – Eupalinův tunel – klášter Panaghias Spilianis – hrad Licourga Logothetise – Potokaki – Pythagorio
Asi už nevyřešíme, jestli se zrovna zde Hera narodila nebo měla svatbu s Diem, ale místo je to hezké. Archeologické práce pokračují a když jsem viděla to černočerné bahno, které opatrně v koženém vaku přesunují z jámy do kolečka, kde se do něho noří útlé dívčí ruce, jen jsem povzdechla nad svým dětským archeologickým snem. Celý den byl výlet proti toku času s koupací přestávkou na Potokaki.

Sobota: Mytilinii – klášter Timos Stavros – Mavratzei – klášter Megalis Panaghias – Pandroso – Platanos – Ydroussa – Ambelos – Stavrinides – Manolates – Vourliotes
Paleontologické muzeum je ve skutečnosti muzeum všeho. Vycpaný lední medvěd, koala, samoský rodák – zasloužilý polárník – ten nebyl vycpaný, měl tam fotku a bundu. Místní kroje, trocha šutrů – část z nich z Česka, nějaké mušle a – dobře – jeden sálek byl paleontologický – spousta kostí a zubů nějakých …saurů stáří 8-10 milionů let. Ale POZOR – PROSOCHI! Cituji průvodce: mezi exponáty vyniká vycpaná kočkovitá šelma, která na ostrově žila ještě asi před 200 lety, známá pod jménem „samoský kaplani“. Konec citátu. Něco mezi pumou, ocelotem a Mikešem s dohladka vyhlazenou hlavinkou. Muselo to být buď přítulné zvíře, nebo dříve nebylo ve vitríně a vyhladily ho školní výpravy.
ZÁŽITEK DNE: hrnčířská dílna v Mavratzei, kde jsme minimálně hodinu zírali na třiašedesátiletého hrnčíře, jak vytáčí jeden pythagorův hrnek za druhým a klábosili s jeho synem o glazování, malování a práci v dílně vůbec, jak to jde dohromady se studiem, a že není řečtina jako řečtina, takže Atéňan rozumí v Mavratzei asi jako Pražák v Cieszyně.
Ve vesničce Pandroso jsme se málem utopili ve vinné révě a přáli si tu být o pár měsíců později. V představě, že by nám do auta lezly zralé hrozny, už chyběla jen přítomnost samotného Dionýsa.
Ostatní horské vesničky byly roztomilé, Manolates možná až moc načančaná pro turisty.

Neděle: Efez
Výlet, který byl už mnohokrát popsán, se nijak nelišil. Milovníci historie, připravte si zásoby vody a obrňte se proti davům. Pak už si jen užijte tu zkamenělou krásu. A stavíte-li se po cestě i u Artemidina chrámu, zjistíte, že ten skromný pozůstatek „Divu světa“ obývá rodinka čápů.

Pondělí: Karlovasi – klášter Profi Ilias – vodopády Potami – pláž Potami - Mikro a Megalo Seitani – Leka
Klášter je zavřený a zdá se obsazený armádou, ale potkali jsme tu největšího ještěra za všech řeckých ještěrek námi doposud spatřených. Ve vodopádech pro změnu úhoře. Asi. Muréna to přece být nemohla! Na začátku cesty k vodopádům se schovává nejstarší kostelík na ostrově. Kdyby náhodou nejstarší nebyl, alespoň se tak tváří. Taky trochu dobrodružství: když najdete nebo vyloudíte přísně tajnou mapu, můžete vyrazit na Seitani. Prý útočiště tuleňů (monachus monachus), ale je to jako s Yetim. Máme pár fotek čehosi ve vodě, ale tipla bych to na nějaký čurbes. To nic nemění na tom, že cesta na Seitani je pohádková, chvílemi pro kamzíky či kozy kri-kri, ač ani jedny nepotkáte. Zato cikády vám po celou dobu vyhrávají ty nejlepší kousky a nejdou ztlumit, takže v tom řevu neslyšíte ani vlastního slova, ani burácení moře pod sebou. A když vám zalehne Mikro Seitani tuleňka německého původu a nekonečných rozměrů, jako nám, nelitujte námahy a hybaj na Megalo. Tam máte pocit, že vám patří kus krásného koutu na zemi. Pak se ale na zem vrátíte a musíte zase zpátky. Tak ušetřete síly a hlavně vodu.

Úterý: Římské lázně v Pythagoriu – Mykénská hrobka v Myli – Pagondas – Pythagorova jeskyně – Ag. Isidoros
NEČEKANÝ OBJEV: Před začátkem našich cest po ostrově jsme v Kokkari koupili výbornou mapu. Poprvé v Řecku co na mapě, to ve skutečnosti. JENOMŽE. Když na takovéhle mapě objevím piktogram - ionský sloupeček, na místě, o kterém se žádný průvodce ani řeckaznalec na recko.name nezmiňuje, okamžitě zpozorním. Zpozorním a začnu i mimoděk tím směrem navigovat. Takže Myli. A světe div se, mapa nelhala. Přesně na stejném místě jako na mapě stojí cedule Mykénská hrobka – šipka… BEZ KOMENTÁŘE...
Stavili jsme se v Pagondas na náměstí na frapé a byla to ta pravá řecká pohoda.
Vlezli jsme do obou Pythagorových jeskyní a vydali se na poslední cestu do neznáma. Cíl: Ag. Isidoros, místo, kde se trochu zastavil čas a lodě se vyrábějí tradičním způsobem. Snad za to mohlo přátelské světlo zvolna zapadajícího slunce, snad únava nebo Řecko už vlezlé pod kůži nebo všechny ty rozestavěné lodě kolem nás, díky kterým jsme si připadali jako panáčci z lega. Tady jsme si přáli zastavit čas i pro nás.

Středa: Polykratova zeď – Potokaki – Pagondas – Psili Amos – Pythagorio
Poslední den s autem jsem vyhlásila COCHCÁRNU. Manžel chtěl fotit u letiště, syn se znovu vykoupat na Psili Amos, já oběd v Pagondas. Výlet se vymkl hned v začátku, kdy jsem uviděla další neprozkoumaný kus Polykratovy zdi a chtěla těch pár šutrů omrknout zblízka. Bez poznámek se to neobešlo. Další neplánovanou skutečností bylo pár letadel navíc. Mezi Myli a klášterem Ag. Ioannou, přímo nad vojenským prostorem hořel zalesněný svah a v akci byla dvě letadla. Přesto se do toho vzdušného miniprostoru nad místním letištěm vešla i s přistávajícími a startujícími stroji s turisty na palubě. Musím přiznat, že letadlo, které se na vás s neskutečným hřmotem řítí, zdánlivě pár metrů před vámi se vznese a přeletí vám „těsně“ nad hlavou, byl velký zážitek i pro mě. V Pagondas jsem neodolala a po znamenité musace si objednala jogurt s medem. Byl skvělý! Na Psili Amos se pak pánové koupali a já ležela pod keřem, funěla a byla si jistá, že jak musaka, tak jogurt jsou zaskočeni blízkostí toho druhého, že takhle vedle sebe jsou dozajista prvně a z toho úleku se budou nějaký čas vzpamatovávat. Já taky.
Večer jsme se rozloučili s panem Pythagorem v přístavu a vrátili se na základnu.
Zbylé dva dny jsme si užívali Kokkari a v sobotu ráno jsme naprosto přesně věděli, kde má pilot letadlo zvednout, aby nebrnknul podvozkem o ostnatý drát nad plotem na konci dráhy. Když se chlapi nedívali, utřela jsem pár slz, které si nedaly říct a chtěly Samos také naposled vidět.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (13)
22.01.10 18:32 zirafa
Děkuji všem za milé reakce a připomínky. Zájemcům mohu slíbit, že na letošní rok plánuji podobnou "procházku růžovým sadem", ale na rok 2011 chystám teroristický velkovýlet s notnou dávkou improvizace a prvky náhody pod názvem: "Nikdy nevíš, kam jedeš, natož, jestli se vrátíš." Tak ještě jednou díky za krásné obodování a přízeň a všem slunečnou modrobílou dovolenou!.
12.11.09 14:09 Pechmann
Normálně jezdím na Thassos, ale toto mne fakt chytlo, asi udělám příští rok vyjímku :-) "Nováková" máte to za 5
26.09.09 12:35 krinda
Bezvadne, zabavne..
11.09.09 11:33 perlinka
To já bych s autorkou jela kamkoliv, přestože "uprášené šutry" jsou to poslední co mě zajímá. Tento druh humoru je mi velmi blízký - díky. Ještě teď utírám slzy od smíchu. Dávám 5*, protože víc jich už není.
26.08.09 10:26 Kopecek
Moc hezky, vtipně a stručně napsaný cestopis...pobavila jsem se a nezabralo to ani moc času...
14.08.09 10:07 bedru
Takový zajímavý uspěchaný styl. Místy až telegram. Ten humor by potřeboval trochu zaobalit, myslím, že autorka na to potenciál má.
13.08.09 11:13 Iliana
Výborný a zároveň vtipně napsaný cestopis . Hodnotím nejvyšším počtem bodů.
11.08.09 22:45 zlaticko
No s Vami bych tedy nejela..... U me za 5 hvezd, je to super napsane a vtipne
11.08.09 12:38 herminka
Moóć povedeně a vtipně napsané!!!
10.08.09 12:10 TYDRA
...jo, tak tohle je jiné kafe, napsané přesně podle mého gusta, řekl bych - dokonalé...
09.08.09 10:23 Jeane
Úžasně vtipný cestopis plný skvělých a užitečných informací podtržených prima fotkami - dávám 5* ;o)
08.08.09 22:47 Slávina
Tedy, úplná spisovatelka, musela jsem se přihlásit abych mohla ohodnotit všemi hvězdičkami. Pro mě zatím favorit (soutěže)a to mě Samos vůbec nelákal.
08.08.09 21:30 Jitka
Moc hezky a vtipně napsané a navíc plné pro mne nových údajů. Za mne plný počet *a díky za vzpomínky na hezký ostrov
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
vz6UK
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝zirafa˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy3
Diskuze0
 
Venus Trade and Tours CK MARTED Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos