Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 16
Melissa travel
© 2002 Řecko a řecké ostrovy
webmaster(zavináč)recko.name

Západní Kréta 23.5.-3.6.2009

Autor:
Zařazeno:
Kréta
Napsáno:
23.06.09 03:38
Fotografií:
40
Přečteno:
7183
Soutěž:
2009
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
15 °C
Jasno
SZ, 6.2 m/s
Na úvod mého cestopisu musím zmínit, že jsme na Krétu cestovali s 3 dětmi, přičemž nejmladšímu bylo 2,5 roku, proto jsme náš program i výběr letoviska přizpůsobili právě jemu. Vybrali jsme si městečko Agia Marina, asi 10 km západně od Chanie. Je to typické turistické letovisko, pro které jsme se rozhodli kvůli krátké vzdálenosti transferu z letiště, kvůli pískové pláži s pozvolným vstupem do moře ideální pro malé děti (v tuto dobu poloprázdná), dále se nám toto místo zdálo jako dobré východisko pro poznávání západní Kréty (to se nám potvrdilo) a v neposlední řadě jsme v Agia Marině našli krásné ubytování. Velice se osvědčil i tento termín mimo sezonu, kdy ještě nebyly všude davy turistů, počasí bylo příjemné, moře již teplé (až jsem se tomu divila) a celá západní Kréta se zelenala a kvetla.

sobota 23.5.
Naše cesta na Krétu začíná na Ruzyňském letišti, kde jsme si ve 3.00 hod. vyzvedli letenky a přesně v 5.00 naše letadlo odstartovalo. Celou cestu letíme za krásného počasí. V 8.30 krétského času (7.30 našeho) přistáváme v Chanii. Letiště je asi 14 km od centra Chanie na poloostrově Akrotiri. Před letištěm už na nás čeká autobus, který nás dovezl do Agia Marina. Vybalili jsme a vyrážíme k moři. Procházíme pláž směrem k Chanii. Je opravdu poloprázdná, je vidět, že některé hotely ještě ani neotevřely. Tento den odpočíváme po probdělé noci.

neděle 24.5.
Hned dopoledne nás čekalo milé překvapení, když nám volali z půjčovny, že naše auto, které jsme měli mít přistavené až ve 21.hod., je již u recepce. A dokonce o 2 třídy lepší, než jsme objednávali. A to vše za cenu domluvenou při rezervaci z ČR.
Řekli jsme si, že se dojdeme vykoupat a pak vyrazíme na prohlídku Chanie. Koupání se trochu protáhlo, protože manžel s nejstarším synem se rozhodli, že poplavou k ostrovu sv. Theodora. Z pláže to vypadalo opravdu jako kousíček. Až později jsme podle mapy zjistili, že to byl dobrý km tam a km zpátky. A ještě ke všemu, když se těšili, jak si na ostrově odpočinou a ohřejí se, tak na ně vyběhl strážce ostrova, který je nepustil ani si stoupnout na kámen. Chvíli si odpočinuli po pás ve vodě a museli se vydat na zpáteční cestu. Pak jsme se dozvěděli, že k ostrovu se v podstatě nesmíte ani přiblížit, natož vystoupit, kvůli chráněným rostlinám a živočichům. Ostrov je přístupný pouze 1 den v roce (myslím 6.června).
Odpoledne vyrážíme autem do Chanie. Musím rovnou podotknout, že to nebyl nejlepší nápad, protože v Chanii panuje dost velký dopravní chaos a s nějakým značením si Kréťané moc hlavu nelámou.Trochu bloudíme, když se snažíme najít nějaké parkoviště, ale nakonec jsme zaparkovali v uličce v centru. Jdeme se podívat k majáku a procházíme nábřeží. Na nábřeží je jedna taverna vedle druhé a všude vás nahánějí číšníci a snaží se vás nalákat na skvělou a výhodnou nabídku. Nás také jeden naháněč lapil, ale musím říct, že jsme se najedli opravdu výborně. Za jídlo a pití pro naší 5ti člennou rodinu jsme zaplatili 47 euro.
Po večeři jsme zjistili, že je skoro úplná tma, tak už jsme jen zaběhli na autobusové nádraží vyzvednout si jízdní řády a vyrážíme domů. Bloudíme ještě víc než při cestě tam, nemůžeme se z Chanie vymotat. Chania nás na první pohled okouzlila, takže jsme se dohodli, že se sem ještě určitě musíme během našeho pobytu podívat a prohlédnout si zbytek města.

pondělí 25.5. (soutěska Imbros, Frangokastello)
Ráno musíme odjezd načasovat tak, aby nás manžel Petr stihl vysadit na začátku soutěsky Imbros, sjet autem do Kommitades, kde soutěska končí, a tam chytit autobus, který vyjíždí v 11.00 z Hora Sfakion, a kterým se dostane za námi.
Z Agia Marina vyjíždíme před 9 hod. Zase trochu bloudíme, než se dostaneme na hlavní krétskou silnici, po které jedeme směrem na východ asi 40 km. Ve Vrysses z ní odbočujeme na jih. Ve vesnici Imbros (začátek soutěsky) nás Petr kolem 10.15 hod vysadil a sjel autem na parkoviště v Kommitades. My jsme si zatím s klukama koupili v taverně zmrzlinu a prostudovali informace k soutěsce.
Kolem 11.15 hod. očekáváme autobus, kterým přijede Petr. Jaké bylo naše překvapení, když se autobus opravdu objevil, ale vesnicí jen profrčel bez zastavení. Začala pracovat má fantazie a už jsem si představovala, že buď to Petrovi v Kommitades ujelo, nebo že v autobuse usnul a přejel. Ale naštěstí se za chvíli Petr objevil s tím, že ho řidič donutil vystoupit u vchodu do soutěsky, který je mimo vesnici a on za námi musel dojít po silnici pěšky. Prý řidič nechápal, že potřebuje nejdřív do vesnice a teprve potom do soutěsky.
Za vstup do soutěsky jsme zaplatili za celou rodinu 6 euro (platí se 2 eura a za děti do 12ti let nic). Průchod soutěskou nám trval asi 2,5 hod. Ale šli jsme opravdu hodně volně. Byla to nádhera,zrovna kvetlo plno kytiček a keřů. Potkali jsme jen pár lidí, pár koz a pána, který vedl oslíka někam na pastvu.
V Kommitades nasedáme do našeho auta a vyrážíme směrem na východ k benátské pevnosti Frangokastello. Přímo pod pevností je pěkná pláž a taverna. Na pláži je pár lidí. Vydávám se s velkýma klukama na průzkum okolí. Jdeme směrem na východ. Asi po 15ti minutách chůze po prašné cestě, která vede nad mořem, jsme narazili na poklidnou pláž s písečnými dunami, na kterých se kluci vyřádili. V průvodci jsme se pak dočetli, že se jmenuje Orthi a za větrného počasí je to tam prý dost nepříjemné. My jsme zde zažili naprosté bezvětří. V 19 hod se balíme na pláži a jdeme si ještě prohlédnout pevnost.
Už za šera stoupáme od moře strašnými serpentýnami. Občas je vidět ve skále i nějaké spadlé auto, ale nám se zdá silnice docela bezpečná. Jednak jsme nepotkali jediné auto a jednak je silnice opravená a asi i rozšířená.

úterý 26.5. (Milia, Elafonisi,Moni Chrysoskalitissas)
Po snídani jsme se opět zbalili na celý den, sedli do auta a vyrazili tentokrát směrem na západ. V Kastelli Kissamos odbočujeme z hlavní silnice směrem do vnitrozemí směrem na Topoli. Jedeme krásnou, zelenou horskou oblastí Innachorion. Silnice je úzká, klikatá, je zde i úzký tunel se semaforem. Nechápali jsme, jak se do něj může vejít autobus nebo náklaďák. Kousek za tunelem je odbočka k jeskyni Ajia Sofia, ale my jsme se rozhodli, že se raději zajedeme podívat do horské vesničky Milia. Do této vesnice jsme z hlavní silnice odbočovali u obce Vlatos, kde byla směrovka s nápisem „Traditional Village“. Do vesničky je to sice jen 5 km, ale mně přišlo, že to jedeme celou věčnost. Asi po 2 km se silnička změnila v prašnou cestu zaseklou ve skále, na které byla jedna zatáčka za druhou. Šťastně jsme dojeli na parkoviště, odkud se šlo do vesnice ještě asi 500 m překrásnou alejí. Vesnička byla obnovena v původní podobě, bez elektřiny. Domky jsou připravené i na přespání pro turisty. Nikde jsme ale nezjistili, kolik takové přespání stojí. Stejnou cestou se vracíme zase na hlavní silnici.
Pak už jsme pokračovali přímo k pláži Elafonisi s růžovým pískem. Přebrodili jsme na ostrůvek, kde jsme se na zbytek odpoledne „utábořili“. Výborně jsme se vykoupali, manžel se synem plavali šnorchlovat k nedalekému ostrůvku, kde vyplašili hejno ukřičených racků, kteří asi seděli na hnízdě.
Jeden racek pak na Petra dokonce útočí, když si šel jen zaplavat. Po 19 hod. zjišťujeme, že už jsme na celé obrovské pláži skoro sami a začínáme balit.
Zpět do Agia Marina tentokrát jedeme podél západního pobřeží. Ještě se zastavujeme v klášteře Moni Chrysoskalitissas, asi 5 km od Elafonisi. Klášter je na skále s krásným výhledem na moře. V tuto denní dobu jsme tam už byli úplně sami.
Už mně ani nepřekvapilo, že silnice podél celého pobřeží byla úzká a samá zatáčka. I přesto se s Petrem kocháme mořem a zapadajícím sluncem. Přes Platanos jsme přijeli do Kastelli Kissamos a odtud po hlavní silnici do Agia Marina.

středa 27.5. (údolí Amari, Moni Preveli, Palmová pláž)
Po snídani vyrážíme směrem na východ, na Rethymno. Abychom se vyhnuli Chanii, najíždíme na hlavní silnici přes Platanias. Avšak čemu jsme se vyhnuli v Chanii, čekalo nás v Rethymnu, kde jsme bloudili a nemohli jsme najít tu správnou silnici. Nakonec jsme se vymotali a dojeli jsme do Apostoli, kde začíná nádherné údolí Amari. Z Apostoli jedeme do Monastiraki, dále přes vesničku Amari do Meronas a Gerakari). Odevšad jsou krásné výhledy na nejvyšší horu Kréty Psiloritis (2456 m), na které byly vidět ještě zbytky sněhu.
Dále pokračujeme přes Spili, Frati, okolo Kato Moni Preveli ke klášteru Moni Preveli. Zaplatili jsme za rodinu vstup 6 euro a já jsem ještě vyfasovala „slušivou“ sukni na gumu, protože jsem měla kalhoty nad kolena a to je u žen nepřípustné. V areálu kláštera můžete navštívit také muzeum, které se týká historie kláštera.
Od kláštera sjíždíme pár stovek metrů na parkoviště (parkovné 1,5 euro), ze kterého vede strmá stezka na pláž Preveli (oficiálně Paralia Finikodasus=Palmová pláž). Vlévá se zde do moře říčka Megalopotamus. Petr s velkýma klukama si půjčili za 10 euro šlapadlo a jeli proti proudu řeky, která protéká palmovým lesem a docela strmou soutěskou. Kluci prý dojeli kam se dalo a pak šli ještě kousek po břehu pěšky. K večeru odvezla loď turisty a my jsme na pláži zůstali skoro sami. Rozhodli jsme se, že zde přespíme (deky a jídlo jsme měli s sebou, protože jsme přespání plánovali, když to jen trochu půjde).
Když jsme zůstali na pláži úplně sami, šel Petr přeparkovat auto z parkoviště, kde by si ho asi každý hned všimnul, k taverně za kopcem z druhé strany pláže. Já jsem toho v noci moc nenaspala, vzbudilo mne každé šplouchnutí vody, ale děti spaly výborně.

čtvrtek 28.5. (Palmová pláž, Limnopoulis)
Ráno je docela chladno a na pláž ještě nešlo sluníčko, tak jsme rádi, že máme mikiny a dlouhé kalhoty. Nasnídali jsme se a až do 11 hod jsme si užívali na pláži, než přišli první lidé. Fouká vítr. Kolem poledne odjíždíme nejkratší cestou do Rethymna a pak do Chanie, kde odbočujeme do vodního parku Limnopoulis, který jsme slíbili klukům. Překvapilo nás jednak drahé vstupné (zaplatili jsme 68 eur za rodinu, přičemž nejmladší Ondra neplatil+5 euro za 1 uzamykatelnou skříňku) a jednak to, že již v 17.hod aquapark zavírají, i když je krásné počasí. Kluci by asi vydrželi řádit déle, ale nám s Petrem ty 3 hodiny bohatě stačily.
V Agia Marina jsou obrovské vlny, tak se jdeme ještě večer podívat k moři. Odevzdali jsme auto, které mám celou dobu výborně sloužilo.

pátek 29.5. (Chania)
Po snídani vyrážíme do Chanie. Tentokrát autobusem. Jízdenka stojí 1,5 euro na každého mimo Ondry. Neplatíme nic ani za dětskou kárku. Autobusem jsme byli v Chanii rychleji než v neděli autem, kdy jsme bloudili. Prošli jsme si celé centrum , nakupujeme dárky a před 13.hod jdeme na nádraží na zpáteční autobus. Chánijské nádraží je kapitola sama pro sebe. Je tam takový zmatek, že nám autobus málem ujel. Nemají nástupiště a amplionem pouze vyvolávají konečné stanice tras a číslo autobusu, který kam jede. Jednak není rozumět co hlásí a jednak autobusy nejsou seřazeny podle žádného systému, takže jsme běhali s kárkou po nádraží a hledali.
Odpoledne se jdeme koupat a Petr zjišťuje ještě nějaké podrobnosti k soutěsce Samaria, kam se chystá se staršími kluky.

sobota 30.5. (Samaria)
Petr s Adamem a Péťou vstávají už po 6.00 hod., autobus do Chanie jede v 6.45.
Nyní přepisuji Adamovo zápis z výletu do soutěsky Samaria:
„Náš výlet začal v chaosu chánijského nádraží. Odtud jsme jeli autobusem v 7.30 do Omalu.
Soutěska začínala strmým sestupem po schodech pokrytých oslými bobky. První polovina cesty (z Omalu do vesničky Samaria) byla příjemná, protože bylo pod mrakem a cesta vedla mezi stromy. Když jsme prošli nejužším místem soutěsky (Železná brána), začalo svítit slunce a cesta se stala trochu namáhavější. Soutěska dlouhá 12,5 km končí u vesničky Agia Roumeli s kamenitou pláží, kde jsme se vykoupali. V 17.30 nám jela loď do Sougie (asi ¾ hod.) a odtud hned autobus do Chanie a z Chanie domů.“
Pro zajímavost uvádím některé ceny:
autobus Chania-Omalos 6,20 euro
vstup do soutěsky 5 euro
cesta lodí 7 euro (dětská 3,5)

neděle 31.5.
Odpočinkový, válecí den.
K večeru se jdeme jen projít do původní vesnice Agia Marina s kostelíkem.

pondělí 1.6. (Gramvousa, Balos)
V 8.30 vyrážíme na autobusovou zastávku, odkud nám jede v 8.45 autobus do přístavu v Kissamos. Autobus stojí 4,30 euro, cesta trvá asi hodinu a autobus nás zavezl až k pokladně v přístavu. Dostali jsme lístky na loď Balos expres, která vyplouvá v 10.15 hod.(dospělí platí 22 euro, děti do 12ti let 11 euro a děti do 3 let nic).
Plujeme kolem pobřeží, kolem vraku lodi a v 11.15 přistáváme u ostrova Gramvousa. Jdeme se podívat na zbytky rozsáhlé pevnosti, odkud je nádherný výhled. Kluci se pak krátce vykoupali a ve 13.15 přejíždíme do laguny Balos (na pláž nás z lodi převáží motorové čluny). Hodně fouká vítr, ale i tak je to nádhera. Petr s Péťou vyrazili šnorchlovat, ale poté, co uviděli chobotnici, tak se už Péťa bál. V 16.45 nás čluny zase odvezly na loď a vyplouváme na zpáteční cestu.
Do přístavu jsme připluli před 18. hod a už zde byl připraven linkový autobus směr Chanie. Ale opět jsme se museli zeptat, jinak by nám ujel, protože nestál vůbec na zastávce, ale mezi hordou autobusů cestovních kanceláří. Autobus skoro nezastavoval, takže jsme snad za půl hod. doma.

úterý 2.6.
Dopoledne je pod mrakem, ale stále teplo. Kolem poledne vyrážíme na pláž, naposledy na naše místo u kamenů, kde opět skoro nikdo není. Petr s klukama jdou ještě šnorchlovat.
Večer jsme šli na večeři, dali kluky spát a začali balit.
středa 3.6.
Ráno vstáváme po 6 hod., v 7.10 byl sraz před studii k odjezdu na letiště. Bylo nám smutno, že už končí těch nádherných 12 dní, které jsme na Krétě prožili.
Startujem v 9.40hod. (opět přesně podle plánu). Při přistávání s náma docela slušně mával vítr. Přistáli jsme v 11.30 našeho času.

Vracíme se do reality všedního dne a kluci již cestou z letiště plánují, kam pojedeme příští rok.
Vzpomínky na Krétu v nás budou určitě hodně dlouho a jistě se na Krétu ještě někdy vrátíme, protože jsme ještě zdaleka neviděli vše, co jsme chtěli.

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (8)
16.09.09 23:04 Makik
Bezva inspirace pro naši vyhranou dovolenou-taky se 3dětmi:-))
18.07.09 16:40 sisa
Děkuji za tento cestopis.Letíme do Agia Marina koncem srpna taky s dětma, už se moc těšíme,díky..
03.07.09 13:33 doctorG
Dovolená s velmi aktivním přístupem, zřejmě velmi aktivních lidiček, obdivuji.
02.07.09 12:15 javra
Hezký cestopis a hezká vzpomínka na léto 2007
27.06.09 17:09 zlaticko
Moc pekny cestopis.
26.06.09 13:01 mykonos
Sama som chodila s tromi detmi na dovolenky, ale na taky bohaty program by som si nikdy netrufla. Klobuk dole, ste ozajstni cestovatelia.
24.06.09 10:01 tony2
Velmi hezký cestopis. Obdivuji vás, co všechno jste s dětmi stihli a jakou jste si připravili lkrásnou dovolenou
23.06.09 21:11 Veroula
Tedy všechna čest - na to, že máte tři děti a nejmladšímu je teprve 2,5 roku, jste toho viděli opravdu hodně!
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
uMWvr
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝zabza˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy1
Galerie1
Hotely2
Diskuze1
 
Venus Trade and Tours CK MARTED Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos