Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 4 | 20
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Samos/Patmos

Autor:
Zařazeno:
Samos
Napsáno:
19.02.08 10:39
Fotografií:
0
Přečteno:
8289
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 03:50
22 °C
Jasno
bezvětří
SAMOS – PATMOS 2006

I.
Ostrov Samos,rozhraní světů,ostrov horkého slunce,studeného moře,častého větru.Co říci o řeckém ostrovu,vklíněném mezi Turecko ze severu,východu i částečně z jihu.
Ostrov je to hornatý s nejvyšší horou značenou v mapách Kerkis.Je to však celé pohoří,umístěné na západě ostrova a vrchol se nazývá v místních podrobných mapách Vigla.
Ostrov je dosti zelený,nejvíce ze severu,kde jsou zřejmě zadržovány případné srážky v zimě.
Pláže jsou většinou oblázkové,někde i písečné,víceméně kombinované.Zřejmě vzhledem k studenému moři se zde nevyskytují mušle ani jiná mořská drobotina.Ryby však ano,hlavně a nejvíce modrošedé družné ryby s černou tečkou na kořeni ocasu,v atlasech ryb středomoří zvaných česky mořan a oblada.Mořan tvoří hejna,oblada je barvitě výraznější a plave většinou samostatně.Také hejnovitá ryba se zlatými pruhy zvaná očnatec a sumeček pobývající ve skrytu oblázkového dna nazývaný hlaváč.Mimo hlaváče jsou ryby přítulné a hravé,hlavně ryby zvané mořan.Také se občas objeví chobotnička,kterou místní nemilosrdně pronásledují,loví a zřejmě pojídají k večeři nebo prodávají do taveren.
Letiště,původně vojenské,je postaveno poblíž městečka Pithagorio,zároveň lodní přístav a celní odbavení vytváří z městečka nejdůležitější místo na ostrově.Správní centrum Samos na severu působí poklidněji jako centrum regionálních úřadů a vhodně umístěno v zálivu chráněném od severu má zřejmě to nejvhodnější klima a provívá zde po nábřežní promenádě neustále chladný větřík.Celý sever ostrova,zalesněný a bez větru,také většinou skalnatý a vybavený málo plážemi je malebný a příjemný.Proto také 2 hlavní největší pláže umístěné v zálivech u městečka Kokari jsou velmi krásné,malebné a romantické a také samozřejmě již objevené a zaplněné západní klientelou,která z těchto pláží začíná pomalu vytvářet globalisovaná přepychová střediska s nezbytným nudistickým provozem němců a holanďanů. Věřím,že za pár let se zde bude již platit i za vstup.Pláže se jmenují Tsamadou a Lemonakia.Na první z nich již Němci a Holanďané vytvořili z poloviny pláže nudistické středisko a rozvalují zde svá většinou tučná těla.
No předběhl jsem vyprávění a nezmínil se o začátku cesty.Cesta začala na letišti Ruzyně, samozřejmě v noci a tedy pro odlet jaksi nevhodná doba z hlediska postaršího člověka bez možnosti dopravy.Pro odlet jako takový však vhodně načasováno.Vstávali jsme již o půlnoci, abychom stihli poslední vlak do Prahy od Kralup.Z Prahy z Hlavního nádraží jsme se přesunuli na noční linku tramvaje č.58,která projíždí až do Motola.V Motole navazuje na noční linku autobusu č.510,který jezdí na letiště každou hodinu až do rána,tedy v hodinových intervalech. Na letiště jsme dorazili v půl druhé.Do 3 hodin jsme čekali na letenky a vouchery a pak již se začalo odvíjet běžné odbavení,tentokrát v novém terminálu Sever 2,určeném pro státy šenghenské dohody a tedy i pro Řecko.Samozřejmě bez potíží to nebylo,v půl čtvrté nám sdělili,že jim zkolabovala celá počítačová síť.Začali nás tedy odbavovat ve 4 hodiny ručně a jelikož měly odlétat v 5 hodin 3 stroje,2 na Zakynthos a 1 na Samos,měli plné ruce práce.
Dostali jsme palubenky,odvezli nám bagáž a vydali jsme se na pasové.To proběhlo rychle,ale celní odbavení se zdrželo kvůli již zmíněným padlým počítačům až do pěti.Přestože jsme nasedli do letadla,celá síť byla neustále spadlá a zprovoznili ji až o půl šesté.Ve třičtvrtě na šest jsme teprve dostali povel ke startu,takže se nám zdržel odlet o třičtvrtě hodiny.Vzlétli jsme nad Prahu,začalo již svítat a přes Rakousko a Maďarsko jsme se vydali na východ.My jsme začali dřímat a protože letadlo bylo obsazené ze tří čtvrtin,tak jsme si mohli vybrat kam si sedneme.Asi po třičtvrtě hodiny jsme obdrželi snídani již formou oběda.Vše výborné,chutné, čerstvé a dobré.Za 2 hodiny jsme se dostali přes Srbsko a poloostrov Chalkidiki nad Egejské moře a v 8.00 tedy v 9.00 východořeckého času jsme byli připraveni na přistání.Vítr byl tak velký a letiště tak malé,vklíněné mezi pohoří Kerkis a moře,že když kroužil na přistání a naklonil letadlo,kymácelo se ze strany na stranu,že to vypadalo,že chytne křídlem o citrusové sady pod námi.Nakonec to dobře dopadlo,bouchl s námi nevybíravě o letištní plochu a zabrzdili jsme včas ještě před mořským zálivem.Narolovali jsme před malou letištní budovu.Vyběhl houf vojáků nebo policistů,někteří se samopaly,udělali špalír a směřovali nás přesným směrem k letištní budově,zřejmě abychom jim neutekli do Turecka,vzdáleného přes úžinu asi kolem 2 km.Venku na nás čekal autobus s průvodkyní,tak jako několik dalších od jiných cestovek.Směřovali jsme po úzkých silničkách z jihovýchodu na jihozápad do střediska Votsalakia,takže jsme hned po příletu přejeli celý ostrov jižním směrem od východu na západ.
Středisko Votsalakia je nově vybudované turistické centrum na jihozápadním pobřeží v délce několika kilometrů v místě zvaném Kampos což znamená řecky „pole“.První vytvořený hotel a taverna byl nazván Votsalakia a nyní má tento název celé turistické centrum.Nad Votsalakií a Kampos leží středisková obec Marathokampos což znamená koprová pole.Sparta zase znamená janovec nebo-li zaječinu a tak člověk zjišťuje,že proslavená řecká jména jsou zcela prozaická.Je to kopr a zaječina,tedy Marathon a Sparta.Studia Nina,která jsme vyfasovali,jsou zcela nová,pěkně vybavená,umístěná asi 100m od moře směrem do vrchu od pobřežní silnice.
Ubytovali jsme se a dovolená na řeckém ostrově Samos ve východních Sporadách právě začala.Splní naše očekávání ?

II
Vyrazili jsme okamžitě po ubytování k moři a přišlo první překvapení.Voda ledová jako žiletky, jak to trefně nazvali již na internetu.Přesto jsme se vykoupali,potápěli se a sledovali rybičky. Pomalu jsme se seznamovali s okolím,procházeli letovisko z jednoho konce ke druhému,
navštěvovali obchody a supermarkety,zjišťovali ceny a taky něco zkušebně nakupovali.Ceny se pohybovaly za běžné potraviny v relacích cca od 1 do 3 EUR,ostatní výše.Večer jsme měli sraz s průvodkyní v hotelu Votsalakia za účelem sdělení bližších informací a probrání podrobností či nejasností.Informace byly trochu zavádějící,jak jsme později poznali,protože ceny za nabízené služby a věci byly mnohde přijatelnější než nám bylo presentováno, jako zaručeně nejlevnější.V nejbližším okolí se nachází nejvyšší hora ostrova Kerkis s výškou 1443 m a zde možnosti turistických výstupů do zajímavých lokalit.Chopil jsem se příležitosti a ihned na ráno jsem si naplánoval několikahodinový výstup k Pythagorově jeskyni,ve které údajně na sklonku svého života Pythagoras přebýval a vymýšlel matematické poučky.Manželka se zatím ráno zabydlovala a než se pořádně probrala, byl jsem z výletu zpět.Výšlap je to pěkný,cca 1,5 hodiny,celkem asi 3 hodiny cesty.Ze začátku je nutno po silnici až do malé vísky pod horou a potom příčným údolím do vrchu cesta neustále stoupá a po ránu v raním chládku a poklidu má cesta příjemný charakter.Nakonec se dojde pod stěnu u konce údolí,kde si postavili bufet nějací naši skoro krajané slováci a prodávají zde občerstvení,ovšem až asi od 10ti hodin.Ve stěně jsou potom asi 3 jeskyně ve výši několika desítek metrů,kde k prvním dvěma vede stezka,později schodiště,které má mezizastávku u první kapličky Sv.Jana,kde je možno si odpočinout a pokračovat potom dále.Před jeskyní je další kaplička p. Marie,za kterou se skrývá příjemná malá jeskyně,ve které údajně Pythagoras pobýval.Vane tam příjemný svěží větřík,pro své matematické filosofie si nevybral učenec špatně,jinde by mu bylo horko.Prý se narodil v Pithagoriu,kde byl později učitelem hudby a ke stáru,kdy se mu horko a ruch života znechutil,přestěhoval se do jeskyně kde přemýšlel a vymýšlel,taky spal a žil.Do vedlejší jeskyně chodil prý pro vodu.Zážitek to byl příjemný,stejnou cestou jsem se vrátil domů a šli jsme se koupat.Manželka nechtěla zůstat pozadu,začala taky jednat a vymyslela,že si půjčíme další den auto a budeme poznávat ostrov.Ještě tentýž den večer jsme sjednali s jednou půjčovnou půjčku a auto si půjčili a ještě večer vyrazili na kratší jízdu po západu ostrova.Objeli jsme horu Kerkis ze západu a zjistili jsme jak je na severu zalesněná a bujná příroda.Dorazili jsme večer do vesnice Drakei,kde silnice končila,prošli jsme se po vsi a protože bylo již pozdě, domů jsme se vraceli již za tmy.Samozřejmě jsme narazili na náměstí na člověka,který na nás z veliké taverny německy pokřikoval,ať zajdeme na večeři,že nás tam vítá.Byl to jak jsme již měli tu čest zjistit na internetu,známý hostinský Kostas,kde se o jeho pohostinnosti všichni zmiňují.Vyprávěl nám,že jako dítě žil v Německu s rodiči a později i pracoval u autofirmy Opel,takže se naučil dobře německy.Přestože bylo již 10 hodin večer,nechal nám udělat kotlety s hranolkama a k tomu řecký salát,takže jsme se navečeřeli.Menu stálo 5 EUR,ale jak jsme později posoudili,maso bylo z tvrdšího dobytčete,ochota a pohostinnost však příkladná.Přijeli jsme domů příjemně unaveni a těšili se na zítřek na cestu kolem ostrova.Tak jako každý večer se zvedla vichřice a tento vichr vydržel celou noc.Nepříjemnost,která provází tento pobyt,ale jenom zvukově,protože vítr je teplý a škody nedělá.

III
Druhý den ráno jsme se probudili do opět jasného dne plného očekávání při poznání ostrova na čtyřech kolech.Vyrazili jsme asi v 8 hodin směrem přes hory na sever do většího města Karlovasi.Směrem do hor na Marathokampos cesta stoupala v mírných serpentýnách a po dobré asfaltce jsme pokračovali poměrně zalesněným a malebným okolím přes mírný vrchol až do města Karlovasi.Ve městě Karlovasi je také přístav pro zámořské trajekty a městečko má tak úzké uličky,že nám trvalo poměrně dlouho,než jsme se vymotali ve směru na východ podél pobřeží.Severní pobřeží je hezké,zalesněné ale většinou příkré a kamenité.Lemuje ho krásná asfaltka,podél celého pobřeží až do hlavního města Samos.Na cestě se vyskytuje větší vesnice nebo již dnes městečko Kokkari,kde jsou poblíž 2 nejkrásnější pláže ostrova Tsamadou a Lemonakia,které dnes samozřejmě obsadili globalizovaní západní turisté,tedy většinou němci a holanďani a snaží se z první pláže dělat nudistickou pláž.Město Samos je ukryto v zálivu,zařezávajícím se do pevniny od západu,je chráněné od severu a po pobřežní promenádě profukuje neustále příjemný chladivý větřík.Hlavní město jako centrum regionálních úřadů je poklidné a příjemné a podnikají se odsud plavby do nedalekého Turecka do Kusadasi a nebo na okolní i vzdálené ostrovy.Zdrželi jsme se tam pár hodin a nenápadně se spálili při procházkách po promenádě.Posezení v poledním žáru pod mohutnými tamaryšky bylo příjemné.Potom jsme se vydali opět napříč ostrovem na jeho jižní stranu a skončili jsme na pláži v Mykali,která byla velice příjemná,neboť byla písečná a tím pádem zde byla i prohřátá voda na mělčině.Nedaleko bylo vidět Turecké pobřeží zde v nejbližším místě asi 1,5 km od ostrova.Asi hodinu jsme se zde koupali,tím jsme se ještě více spálili,což se večer projevilo velkým zarudnutím na některých částech těla.Z Mykali jsme vyrazili vnitrozemím okolo Pithagorionu přes Mytilini až jsme dorazili k velkému monastiru Timiu Stavrou,který jsme si chtěli prohlédnout.Vládl zde však velký poklid a na bráně cedule oznamovala,že po dobu siesty se klášterem neprovádí.Siesta zde panuje mezi 13.00 a 17.00 odpoledne,jakož i v ostatních klášterech.Jeli jsme tedy dále až do vesnice Koumaradei,kde byla keramická dílna s prodejem.Prohlédli jsme si výrobky a koupili si radši zmrzlinu.Byly to většinou kýče a nebo věci předražené.Nakonec jsme po přejezdu nízkého pohoří od východu na západ zastavili u jedné horské taverny a ve stínu parkoviště jsme drželi taky pár hodin siestu.Pozdě odpoledne jsme se vydali k domovu tedy sjezdem dolů k letovisku Votsalakia.Přes středisko Ormoz jsme dorazili domů tedy k apartmánu a byly jsme rádi,že jsme rádi.Osprchovali jsme se ,uvařili polévku a relaxovali ve stínu studia vykládaného mramorem.Už jsme neměli chuť něco poznávat ani někam jezdit,tak jsme vrátili auto,mimochodem výborný Chevrolet Matiz s klimatizací,a ukončili předčasně pronájem vozu.Pronájem stál 30 EUR na den,auto sloužilo výborně,má výborný záběr do kopců,klimatizaci,nepřehřívá se,líbilo by se mi i v osobním vlastnictví.Protože jsme se první den dohodli s průvodkyní i o výletech,objednali jsme si na pátek lodní výlet na blízký ostrov Patmos,působiště sv.Jana ,apoštola,zde říkají theologa.
Program jsme tedy měli nabitý,výlet již zaplacený,jednoho stála lodní doprava 33 EUR,čekalo nás tedy další dobrodružství.

IV
Ráno byl určen sraz před hlavním hotelem v letovisku,tedy před hotelem Votsalakia v 8.30.
Přijel pro nás autobus,který nás odvezl do vedlejší vesnice Ormoz,kde je rejda pro lodě,tedy přístav,odkud se podnikají charterové plavby na blízké ostrovy.Čekali jsme ještě asi další půl hodiny než se všichni kdo chtěli plout sešli a asi kolem deváté jsme vyrazili směr Patmos. Plavba byla příjemná,mírné vlnky,vánek,většinou jsme se tedy sesedli na horní palubu s rozhledem a 2 a čtvrt hodiny jsme pluli k ostrovu Patmos.je to stejná doba jako letadlem z Prahy na Samos.Slunce však nenápadně opalovalo a výsledek byl,že za ty 2 hodiny jsme byli zase o něco více připáleni z té strany,co svítilo slunce.Dorazili jsme na Patmos něco po jedenácté tedy k polednímu v době největšího horka.Stála tam veliká,několikapatrová zámořská loď nazvaná „Stříbrný vítr“ Nassau původem z Baham.Kotvila v přístavu,lidé na ní bydleli a prohlíželi si ostrov v příhodných chvílích.Zřejmě zde byli na několik dní,ačkoli nepochopím co zde hledali,protože je to ostrov vyprahlý a horký jako troud a jediná atrakce je zde poutní chrám sv.Jana a jeskyně Apokalypsy nad kterou byla zbudována kaple.Z přístavu Skala se zde podnikají turistické zájezdy po silnici autobusem nebo výstupy po staré benátské kamenné cestě směrem k chrámu umístěnému v městečku Chora na kopci.Pěší cesta měří 2,2 km k jeskyni a pokračuje potom dále k chrámu.Celková délka 5 km.Pomalou chůzí se to dá zvládnout i v poledním horku,což jsme tedy udělali a nebyli jsme sami,avšak byli jsme nejpomalejší.Po dosažení jeskyně jsme navštívili tuto krytou jeskyni ve skále,kde byly umístěny lavice před obrazy sv.Jana a jeho zjevení za sklem.Na toto sklo se vrhaly lidé,tedy hlavně ženy středního a staršího věku a olíbávaly sklo,tedy zcela nehygienicky,protože bylo strašně upatlané.V převisu skály zely 3 trhliny,kterými prý promlouval bůh ústy svaté trojice k Janovi a diktoval mu svoji věštbu,kterou Jan zapisoval.Mladý pop rozděloval vlastoručně vytvářené tenké svíce lidem,kteří je zapalovali k uctění místa,pop se však na ně vrhal,zhášel je a házel do koše,zřejmě proto aby se nedusil čmoudem,který svíce vydávali,takže tato činnost byla zbytečná a ženu dosti tento přístup rozladil.Po prohlídce a odpočinku venku pod cypřiši jsme se vydali po byzantské cestě dále nahoru.Asi v poledne jsme dorazili ke chrámu,kde již byly většinou německé a řecké výpravy.Německé výpravy měly průvodkyni,která podávala dosti podrobný výklad,kaple a ostatních prostorů,proto jsme se připojili a vyslechli si výklad.
Chrám je starý 1000 let,proto jsou malby a sgrafita zašlé ale určitě nepostrádají na zajímavosti.
Po drobných schůdkách jsme se vydali až na střechu,odkud je pěkný výhled na okolí a přístav.
Obešli jsme i chrám a trávili asi půl hodiny za chrámem pod cypřiši a borovicemi směrem do bílého městečka do kterého se opíralo plnou silou slunce.Když jsme se vydali zpět,bylo již po třinácté hodině,tedy období siesty a chrám i všechny vrata i vrátka již uzavřeny.Bohu díky však jenom zvenčí,zevnitř bylo možno otevřít a projít ven.Vydali jsme se pomalu dolů a zastavovali se postupně v každém příhodném stínu.Dolů jsme dorazili asi kolem třetí hodiny a ve čtyři hodiny byl odjezd zase zpět.Prošli jsme tedy ještě přístav,něco nakoupili,osvěžili se a za chvíli jsme se naloďovali na naši loď s názvem „Samos Sun“ k odjezdu.Před námi se nalodili jiní turisté na podobnou loď do Pythagoria nazvanou „Samos Star“.Po zkušenostech z rána jsme si sedli na spodní palubu pod plachtu,kde províval větřík a nebyli jsme vystaveni přímému slunci.
Plavba již nebyla tak záživná,protože bylo největší vedro a „šťastlivci“,kteří si sedli nahoru,trpěli horkem a závistivě stáčeli zraky k nám do podpalubí.No nakonec jsme opětně asi po osmnácté hodině dorazili zpět do Ormozu a měli jsme toho opravdu dost.Odvezli nás opět busem před hotel a hlavní tavernu,do které jsme se vydali po těžkém dni na večeři.Byl zde již chládek a příjemně,protože hora Kerkis vytvářela již po osmnácté hodině stín.Objednali jsme si jehněčí na tomatech a červené víno a opravdu dobře jsme si pochutnali.Od cestovky jsme měli na jídlo slevu 10%,což nebylo sice moc,ale vše bylo tedy nějak přijatelné.Byli jsme rádi,že jsme opět zakotvili v našem studiu s mramorovou podlahou a jenom jsme pili,sprchovali se a relaxovali.
Další den uběhl a čekala nás sobota a neděle již však bez předchozího programu.

V
Sobotu jsme strávili paradoxně doma s případnými výpravami do supermarketů pro džus nebo meloun,popřípadě jiné jídlo a dopřávali jsme si klidu a pohodlí,dokonce jsme se jen málo a krátce koupali kvůli studené vodě a radši jsme se sprchovali.Začaly nás navštěvovat kočky,kterým manželka nakoupila mléko za EUR 1,45 a krmila je,což si pochvalovaly a už se od nás do konce zájezdu nehnuly jako od bezpečného a jistého zdroje stravy,protože koček je tam více než psů a nikdo je moc nekrmí,jsou odkázány na to co si uloví a jak přežijí.Psů se vyskytuje nepatrně a lidé k nim mají vztah takový,že zvednou šutr a praští kolemjdoucího psa, jenom pro formu,aby se neřeklo.Po sobotě plné nicnedělání již jsem to nevydržel a v neděli jsem se vydával do blízkého okolí na procházky a asi kilometr od letoviska na opuštěnou písečnou pláž,kde jsem se věnoval koupání,což manželka již odmítla a věnovala se jídlu,sprchování,čtení a kouření,případně krmení koček.Večer pak prohlásila,že to samé by mohla dělat doma na dvorečku.Proto jsme se vydali opětně večer na večeři,abychom si to alespoň trochu vylepšili a dali jsme si obvyklé menu jehněčí na tomatech a červené víno.Vepřové a hovězí včetně kuřecího se nám jaksi nechtělo konsumovat,protože jsme ho měli dost z domova.Všechno stálo stejně tedy 7 EUR.Kdybychom si však chtěli dát langustu,ta byla nejdražší a menu stálo 66 EUR.No večer už jsem byl jaksi až moc odpočinut a proto jsem naplánoval na poslední den opět výstup a to na horu Kerkis s přilehlými monastýry.Dle průvodkyně tvá výstup 9 hodin,pro zdatné vysokohorské turisty 4,5 hodiny jedna cesta.No podle velice špatné mapy Freytag & Berndt byly na cestě 2 monastýry,cesta však byla rovná a zkreslená.Lepší byla místní podrobná mapa a dokonce levnější asi o 50 kč v přepočtu,která vyjadřovala věrohodněji výstup a postup.Cesta vedla podobně jako k pythagorově jeskyní po silnici do nejbližší vesničky k horám,kde se v příčném údolí dělila.Směrem na východ k jeskyním,kde již jsem byl a na západ do vrchu pod stěnu směrem k monastýru.Cesta již prašná se kroutila olivovými háji ještě asi půl hodiny až pod stěnu,kde přecházela na stezku s kamenitými schůdky,která sledovala stěnu směrem na západ a byla lemována trusem osla,kterého jsem litoval,že ho po takových stezkách honí,když jsem se tam sotva plazil sám.Ovšem jakmile jsem vystoupil asi do 900 m vystoupila stezka na plošinu zelesněnou mohutnými borovicemi,mezi kterými se skrýval kamenný monastýr spolu s malým hospodářstvím a budovami.Všude ticho jenom na druhém konci jsem zahlédl chlapa v červeném tričku.Monastýr byl zavřený,jmenoval se Eucharistos,tak jsem pokračoval dále.
Šlo se mi však hůř,dostal jsem se asi do 1000m n/m a musel jsem se aklimatizovat,každých 20 m se mi rozbušilo srdce a popadal jsem dech.Prošel jsem lesem a zastavil se asi na půl hodiny.Potom už jsem jaksi chytnul dech a bylo to bez problémů.Skála byla dále poměrně holá,k vrcholu nedaleko,ale slunce již pražilo,byl jsem asi 200 m pod vrcholem po 3 hodinách cesty.Řekl jsem si ,že vrchol již dobývat nebudu,bylo to někde poblíž druhé kaple nazvané Profitis Illias,když jsem se obrátil ke zpáteční cestě.Dolů to šlo snadněji,u monastýru jsem našel otevřený nový švýcarský nůž,řekl jsem si ,že zřejmě ten turista v červeném tričku si řezal chleba a zapomněl ho tam.Nikde v okolí nebyl,tak jsem ho vzal sebou.Při cestě kolem monastýru již nějaké dvě babky obhospodařovaly chudé políčko,místní pes se probudil a štěkal na mne a ovce byly puštěny z ohrady na pastvu.Poblíž chlívka tekla z hadice do vany stále proudící voda,opláchl jsem se tedy a pokračoval dále.Při přechodu na stezku ve stěně jsem najednou narazil na stádo koz a 3 mohutné psy,kteří se ke mne se štěkotem blížili.To největší psisko byla čuba,ostatní psi.Protože jsem měl psa doma,začal jsem na ně promlouvat a přitom jsem se celkem srovnával a vlasy se mi ježily.Ta čuba mě nakonec prokoukla a začala být přátelská, dokonce se nechala pohladit,psiska však neustále z povzdálí dorážela,zatímco jsem však dorazil po stezce k ovčákovi,který si ubaloval cigaretu.S pozdravem „kalimera“,jsem ho anglicky oslovil a ptal se,jestli mě nesežerou.Vzal kamen a toho nejdotěrnějšího,který už už se mě chystal uchopit čelistmi za lýtko nebo zadek,praštil kamenem a on se pozastavil.Proplížil jsem se dále,vyfotil kozy zvané sámské a šel dále.Až dole jsem si uvědomil,že pasák měl červené tričko a že to byl ten turista co jsem ho zahlédl při cestě nahoru a který zřejmě ztratil nůž.No už jsem se nevracel abych mu ho dal,protože při představě opětného lezení nahoru jsem se zhrozil.Pokračoval jsem po prašné cestě dolů a už bylo takové horko,že ani voda ani občasný stín oliv mi nepomáhali..Doklopýtal jsem dolů na silnici asi v poledne a čekala mě nejhorší část cesty,asi půl hodiny domů od hory po asfaltu.Dorazil jsem k prvnímu supermarketu,nakoupil vychlazený džus a celý litr ho na posezení vypil.Pak jsem došel domů a měl jsem toho dost.Kromě toho byla žena otrávená,že musela být celé dopoledne doma sama.
Nakonec jsme se po polívce a drobném jídle oba vyrovnali a strávili odpoledne s kočkami.Večer jsem si šel ještě zaplavat a pozorovat podmořský život,abych mohl doma podle atlasu určit ryby.
Pak už to rychle uběhlo a ráno jsme měli sraz v půl šesté zase před hotelem k odjezdu na letiště.Autobus s námi jel zase hodinu ze západu na východ.V letištní hale šlo vše hladce, nedělali s tím tolik cavyků jako na Ruzyni.Odbaveni včetně zavazadel jsme byli za 5 nebo za 10 minut.Hala byla klimatizovaná,asi za půl hodiny přistálo letadlo ČSA,vystoupili noví bledí nadšenci a mi jsme se vydali k letadlu.Pilot byl tentokrát mladý asi 35 až 40 let ale letěl parádně a 100% lépe než ten první.Přeletěli jsme Samos,potom ostrov Chios,přes moře nad Chalkidiki,Srbskem do Maďarska a za chvíli jsme již byli nad Ruzyní,bylo právě 11 hodin,my jsme samozřejmě už měli dvanáct.Posunuli jsme si čas a vydali se prostředky MHD do centra.
Byli jsme opět doma.

(Fotografie k cestopisu uveřejněny ve fotogalerii)

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
28.04.08 16:33 Trochy
Jo bylo to koncem června,již si přesně nepamatuji,je-li na tabuli 20.6. tak asi 20.6.Veliké horko a horký vítr,ale na Kerkisu nádherně,nedá se na to zapomenout.
03.04.08 00:25 somefree
Zdravím a chtěl jsem se přeptat na datum Vašeho pobytu na Samosu. Možná jsem ho v textu přehlédl. Ale z odletové tabule tuším odlet 20.6. Je to správně? Díky. Sam
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
sXKfs
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Trochy˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy3
Galerie2
Diskuze1
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací