Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 3 | 36
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Karpathos pro naháče

Autor:
Zařazeno:
Karpathos
Napsáno:
04.10.07 10:14
Fotografií:
40
Přečteno:
10257
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 11:50
28 °C
Oblačno
Z, 8.7 m/s
… aneb ‚nahatá dovolená na ostrově důchodců‘ :-)

Což ale rozhodně neznamená „špatnou dovolenou“. Záleží co hledáte… My hledali krásnou přírodu, pláže bez turistů, trochu víc soukromí, než je běžné a únik z přecpané a hlučné Prahy. Takové to „správné vyčištění hlavy“ z práce. A našli jsme to, vlastně jsme našli ještě víc, Karpathos je opravdu „zatím téměř“ neobjevená řecká perla. Doporučuji ho lidem, kteří oželí nějakou tu diskotéku, ale dokáží ocenit jiné kvality dovolené. Pár charakteristik pro tento krásný ostrov: malebný, rozkošný, úchvatný, malebný, „prázdný“, klidný a romantický. Nabízí soukromí a stále je co fotit. Byli jsme tam na 12 dní a ostrov jsme projeli téměř celý. Má 48 km na délku a 12 na šířku. V nejužším bodě pouze 2 km, dá se říci, že jste všude „coby dup“. Na celém Karpathosu jsou pouze 4 benzínové pumpy – všechny čtyři v hlavním městě Pigadii. Nově je to Karpathos, ale většina lidí zná a používá právě původní název Pigadie – jak se hlavní město jmenovalo před přejmenováváním hlavních měst ostrovů po názvu ostrova. Nicméně i když si nenatankujete, možná dojedete, ostrov je vážně prcek :-) Ale své výhody to má, my z toho měli původně strach, ale pak nemusíte dělat kompromisy, jednoduše ho projedete komplet CELÝ a uvidíte zcela VŠE. To zní lákavě ne? Přílet byl úchvatný, azuro nás přivítalo téměř okamžitě. Co je důležité říci – na Karpathosu fučí asi jako nikde. To jsme vážně nezažili… Kdysi jsem si myslela, že na Lefkadě hodně fouká, což byl zásadní omyl, tady foukalo ještě x-krát více. Informace pro dámy – lak na vlasy a hřeben nechte doma, česání nemá dlouhé trvání, jedná se o dost zbytečnou práci :-) Půjčili jsme si na 9 dní skútr (100). Posloužil výborně, nikde nás nenechal, paráda. Najeli jsme na něm cca 550 km. Což je na tak prťavém ostrově co říci + ještě cca 150 km jeepem předposlední den směr Sever ostrova. Tuším, že jsme stihli vidět něco okolo 30-ti pláží. Nicméně bacha na to, oni nazvou pláží úplně vše! Stačí kus pláže, byť plné kamenů, příšerný vstup do vody a v okolí nic moc pěkného a hned tam loupnou název pláže. Takže jsme občas projeli 5 míst a jeli stále dál a dál až tam, kde nás to prostě chytne a budeme tam chtít strávit den. Poté to vypadalo tak, že jsme ráno vyjeli a dojeli na místo určení ve dvě, tři odpoledne…. Což už má člověk nohy do oblouku a pěkně ho bolí zadek.

Nyní popíšu pár míst, které „rozhodně stojí za to vidět“. My si díky cestopisům z těchto stránek udělali super představu a díky nim jsme věděli kam jet a co stojí za to vidět, proto i já chci přispět!

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ:
Začnu APELOU – nejkrásnější pláží Středomoří za rok 2003. Byla fakt moc pěkná, typické azuro. Sjezd k ní se klikatil novou uzoučkou asfaltkou a blížící se nej pláž Středomoří vypadala lákavě. Ale prostě tam bylo pár lidí, což se nám nelíbilo, hledali jsme soukromí, plavky se nám nechtělo oblékat. Dle informací z jiného cestopisu jsme prošli za „původní Apelou“ horní kozí stezkou na „Malou Apelu“, kde jsme očekávali, že budeme sami. Nicméně tam byl v dáli jeden naháč (drzost že?), ale zůstali jsme. Odpoledne dorazil ještě jeden páreček, ale jinak jsme tam měli super soukromí, okolo za den projela jedna, dvě lodě … Nic víc, prostě čistička hlavy jako blázen. Úžasná pláž k focení je KYRA PANAGIA (pláž s červenou kopulí kostelíka – tato fotka rozhodně stojí „za pár kapek“ potu, které v pravém poledni ztratíte, než tam vylezete). Tam jsme se ale nezdrželi, byli tam totiž také lidé a slunečníky a my tuhle komerci nemáme rádi… Až po projevení sluneční alergie jsme se uchýlili pod slunečník, ale to bylo naštěstí až v závěru pobytu. Další pláž - KATO LAKKOS nás zaujala natolik, že jsme tam byli i 2x. Dál od vody byl píseček, ale jinak byli občas kamínky i kameny, takže na válení ve vlnách to není. Byli tam sice slunečníky (už se projevila ta zmíněná alergie, takže jsme nepohrdli :-), ale byli jsme tam zcela sami, takže plavky opět nepotřebujete a máte pohodu, můžete se tam batolit po pláži a užívat si dovči a stále si uvědomovat báječné „tady nikdo jiný není“! Druhá návštěva nás sice vypekla, neboť těsně před naším příjezdem jedna loď vyplivla skupinu důchodců, ale okoupali se, najedli a frčeli dál na jiné pláže a ponechali nám naše soukromí. Vzadu na pláži jsou úžasné povalující se v písku „bílé obrovské větve“ celé vysušené sluncem a solí a pořídili jsme tam celou řadu bomba fotek. Jedeme dál ... pláž ACHATA byla pěkná, příjemná, kamínkovitá, sem tam píseček, nicméně tam bylo pár lidí, takže jsme se tam už nevraceli. Ale dají se tam pořídit moc pěkné fotky – jsou tam v okolí skály a spousta borovic, takže se to dá pěkně prolézt a „naaranžovat“ před objektiv. Nad námi se ve skalách pásli kozy, prostě paráda… Městská pláž v PIGADII (Karpathosu) byla docela v pohodě, prostě městská pláž no, ale moře bylo už trochu špinavé. No a tady narazím na začátek mého cestopisu – „ostrov důchodců“ – jelikož je na tomto místě fakt klid, takže jich tam bylo hrooozně moc! Vyrazit tam za hledáním prázdninových letních známostí – nevím, nevím, co byste vážení ulovili… Když jsem viděla pár postarších lidiček po příjezdu, tak jsem si říkala, že se asi sekli, napadlo mě, co tam budou dělat, když je tady fakt nutnost půjčit motorku a jezdit, jezdit, jezdit – objevovat krásná místa a tak…A jezdit přes hory, šutry, nad skálami bez svodidel a tak… Ale pak mi došlo, že hledají klid, pohodu, stejně tak jako někteří mladí. Ale výhodou bylo, že se usídlili na městské pláži a z ní s vzácnými výjimkami nevytáhli paty! Takže co z toho vyplývá – na plážích jste pořád téměř sami. Protože 85% turistů je na městské pláži. Samozřejmě, že tam bylo pár dalších mladých dvojic jako my, pár rodinek s dětmi atd., ale z 85% převažovali skutečně již zmínění důchodci. Městskou pláž jsme navštívili večer po příjezdu jen na procházku a pak těsně před odjezdem, neboť už jsme vrátili motorku a neměli jsme kde být. Zážitek to byl super… přes šutry se nedalo vlézt do moře, málem jsme si tam vyvrkli nohu, neboť byly obalené takovým tím slizem, moře bylo i dost špinavé…, můj báječný ručník z Bennetonu oblepily žvýkačky a ještě tam smrděl kanál…:-) Takže městskou fakt nedoporučuji. Možná na večerní procházku… lehnete si na lehátko, pozorujete hvězdy a posloucháte pravidelné šplouchání vln… To byla paráda, to ano. No ale jedeme dál, že? AMOPI nás neoslovilo, tak jako další tvůrce cestopisů, je skutečně zvláštně roztroušené, neuspořádané, vlastně ani nevíte, že jste již v Amopi… Pláže tam nejsou asi špatné, vypadali (z dálky) docela fajnově, ale více času jsme tam nestrávili. Pouze jsme si dali frapéčko, pozorovali moře a kochali se (já se kochala hlavně tím frapéčkem, neboť to bylo první za pobyt, na který se nám podařilo dostat). Co si v Amopi pamatuji, že tam pobíhala celá spousta super psíků – jako všude po ostrově (takže tam pes rozhodně nechcípl, pokud to některé již napadlo) – a měli super špinavé ťapky, což jsem zkusila na vlastní kůži (případně vlastní bílé kalhoty, psík byl k neodlepení). Všude po ostrově najdete růst Opuncie – super podívaná, tady z ČR je znám jen vyfocené tak maximálně na čajích jedné značky, jinde jsem je na živo neviděla. Když jsme pokračovali dál směr letiště (mimochodem, mají docela kliku, že tam mají kus placky a jednu boudu, které říkají letiště, lodí by tam asi tolik lidí nepřijelo). Tam míjíte další pláže – DAMATRIA, CHRISTOU PIGADI, PRASONISI, VATHA a LIMNI. My se zdrželi na pláži VATHA. Jezdili tam surfaři, takže to byl moc pěkný pohled, pláž mohla mít 1,5 km – možná 2 km a je fakt, že tam bylo dost nacpáno, byli jsme tam celkem my dva. Takže opět ... totální pohoda a relax. Sice vstup do moře nebyl nic moc – takový obrovský placatý šutr porostlý kytičkami, takže mírně klouzavý, ale stálo to za to, byl tam krásný píseček, ve kterém se bezvadně lebedilo. Výhled byl na vrak lodi napíchnutém na cípu ostrova. Ten den zrovna pořádně foukalo /nečekaně jako každý jiný den/, takže plavání skýtalo takovou radost, že nám vichr foukal vodu pěkně do očí, takže vylízáte z vody totálně slepí a plní slané vody. Nicméně stojí to za to!

ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ:
Musím říci, že mě uchvátilo. Doslova a do písmene. Proč? Vlny, divoká a krásná příroda, taková ta drsná krása divoké krajiny. Proto. Nutno dále dodat, že na této straně nás pár pláží trochu zklamalo, ale to bylo tím, že Řekové opravu nazvou pláží každý šutr a kus vody. Nikdo se o ně nestará (místní ani nevěděli, že tam nějaká pláž je …), takže je tam binec, vyplavený nepořádek a tak… Takže jsme některé projeli (např. TRAXANAMOS, TICHIASMENAKI, ARKASA, SIKELAO, PRONI, ADIA, LARE, SAMAKI, ALYKI, MAKRYGIALOS). Nikde jsme se zásadně dlouho nezdrželi, ale nelitujeme toho, byla tam spousta krásných pohledů plných vln a z dálky nebyl ten binec na některých z nich ani vidět (největší binec byl asi na pláži MAKRYGIALOS, kam jsme jeli 5 km po prašné cestě plné šutrů, dost namáhavé a náročné pro motorku i nás dva – teda já občas šla pěšky, protože to motorka už nezvládala ... kdyby to věděli v půjčovně…). Stálo za to všechny vidět, ale na delší návštěvu to nebylo. Mě se ohromně líbilo rybářské městečko FINIKI - sladké a roztomilé modro-bílé s pár baráčky a krásnými tavernami. Pojďme se tedy podívat na ty NEJ pláže na Západě ostrova. Rozhodně – Nr. 1 – naše největší favoritka byla pláž v Lefkosu – řekněme pátá pláž ze čtyř pláží. Oficiálně tam jsou 4 pláže. Ty jsou ale také krásné a bezvadné, jemný píseček, slunečníky, lehátka. Mezi nimi skály o které se tříští vlny, takže je na co koukat. My jeli dál a dál, vítr v zádech a prach a písek v očích a našli jsme super pláž, kde se občas povaloval nějaký naháč mezi šutry. Pecka, tam jsme byli 3x a válení ve vlnách na jemném písečku se konalo nespočetněkrát. První den, co jsme tam byli foukalo nejvíc z našich 12-ti dní pobytu. Na oficiálních plážích v Lefkosu bylo pusto, prázdno, poražené slunečníky, zafoukaná lehátka pískem… nikde nikdo. My jsme ale zkusili jet ještě dál - až za naší „pátou“ super pláž v Lefkosu – dojedete na cíp skal a tam se vám naskytne jedinečný pohled – na rozbouřené otevřené moře. Málem vás to sice zfoukne, písek vás řeže do odhalených částí těla, máte pocit, že vám do každou chvíli sebere foťák, helmu a další věci, co máte v rukách, ale vidět tříštící se vlny o všudypřítomné skály do výše téměř 20-ti metrů je neopakovatelný zážitek. Fotky to bohužel nezachytili, foťák tam dostal na "zadek" neskutečně, pak jsme ho celý večer čistili. Ale tento pohled stál za to. Byla to divoká, nezkrotná nádhera! Po pokochání se jsme se vrátili na onu „pátou ze čtyř pláží“ a strávili tam super odpoledne. Hledali jsme tento ráj a našli. Větříček se nám postaral i o to, že jsme nemuseli moc často chodit do vody, neboť každá větší vlna byla sebrána větrem a umístěna na naše těla. Ale zase je sranda… Hádáte se o to, kdo kde bude ležet, někde to cákalo víc, někde míň… Po návratu ke skútru to byl „ráj“ také, byl obalený prachem a my chytráci nechali helmy na řidítkách… Další komentář není nutný, byli jsme jak čuňata...
Další krásná pláž je rozhodně AGH. NIKOLAOU (u Arkasy). Krásná písčitá pláž (slunečníky a lidé bohužel byli, ale nevadilo, aspoň jsme se necítili stále jako Robinsoni) a hlavně: super vlny! Navíc velmi pozvolný vstup do moře, takže se v nich dalo úžasně řádit a blbnout! Člověk vylezl z vody po hodině blbnutí zcela vyřízený a udýchaný, jak kdyby zdolával nejvyšší horu světa. Cestou zpět nám nestartoval skútr, ale po pár nadávkách (na kopance nedošlo) se rozběhl a už jsme fičeli zpět.

Tady je myslím prostor trochu rozebrat i městečka/vesničky – my jsme spíš přes ty pláže, ale městečka a vesničky byly pohádkové, nádherné a fakt rozkošné. Mě se nejvíc líbil samozřejmě Olympos (Sever ostrova ještě rozeberu později), ale pěkná je též Aperi, Spoa, Menetes, Othos, Arkasa (tam jsem pořídila super foto modrých dvířek a barevných květů). Mesochori je ideálně umístěno na výhled na západ slunce (opět inspirace z jiného cestopisu – děkujeme za skvělý tipy), ten stál za to. Byl pěkně rychlý. Cesta zpět na motorce už tak skvělá a rychlá nebyla, vedro nás rozhodně nečekalo… Ale jednou se to dalo vydržet. Pro ten krásný pohled a pěkné fotky rozhodně. Bohužel bez sluníčka byla docela zima. K tomu ten vítr a jedete cca 40 – 60 km / hod – tak to prostě pořádně fouká. Vozili jsme s sebou vždy mikinu a kalhoty, abychom zbytečně nemrzli.

Já osobně byla asi nejvíc fascinována kostelíky, které byly umístěné ve vršcích hor. Mezi tím se pásly ovečky, kozy – jednoduše řečeno pohádková kouzelná krajinka, která dýchá pohodou a tak trochu i „koncem světa“ který člověka hrozně uklidní a vyčistí hlavu.

A jsme u toho – SEVER OSTROVA. Pěkný, drsný, jedinečný. Půjčili jsme si na tento den jeep, motorku už jsme dál likvidovat nechtěli. Navíc je to zakázáno jezdit na sever, nevztahuje se na to pojištění a ani pro vás nepřijedou, když se něco stane. No a signál tam asi taky moc není, takže se stejně nikomu nedovoláte. Cesta byla skvělá, neboť nám začalo hned pěkně pršet, ale díky autu nám to až tak nevadilo. Nevěřili byste, jak tam kloužou mokré silnice… co zatáčka to smyk, obavy o zřícení ze skály mě donutili předat řízení zkušenějšímu „bourákovi“ :-) Cesta na samotný sever je opravdu fascinující! Bláto, hlína, šutry, kusy skal, všude různé stroje a zařízení na stavbu silnice. Je to vážně pořádný offroad. Také tam všude trčí z cesty dráty, některé označené barevnými praporky, některé bohužel ne. Naštěstí jsme defekt neměli. Počasí nám zrovna nepřálo, ale pak přestalo pršet, což je hlavní. Ale zima byla slušná a vítr docela ledový. Příjezd do OLYMPOSU byl originální – krásné malebné uličky, úslužní a zdravící lidé. Dámy v krojích, pánové hráli na měchy z krav a tak. Nádhera… Jak skok o 100 let zpět… Nasáváte jedinečnou atmosféru a kocháte se. Úžasné jsou větrné mlýny, bohužel nebyly zrovna v provozu, ale i tak zajímavý pohled. Některé tam jsou již zcela nefunkční, ale pro dokreslení rázu krajiny a městečka jsou výborné. Olympos je skutečně asi nejvíc typické, jedinečné, romantické a malebné řecké nejřečtější městečko, které musíte vidět. Zastavil se tam čas a je tam neskutečný klid a ticho. No a jedeme dál do vesnice jménem AVLONA. Jestli jsem si nikdy neuměla přestavit „konec světa“, tak teď už umím. Je to tato vesnice, ze které na Vás dýchne, jaký byl – ale myslím že i je – život na tomto suchém, neúrodném a kamenitém ostrově těžký! Potkali jsme pár psíků a dětí, jeden traktůrek, viděli jsme oslíky, spousty šutrů srovnaných do přehledných řádek mezi políčky a pár maličkých rajčátek krčících se v rohu vyschlých zahrádek. Jedinečný pohled z konce světa. Dál jsme již nejeli a valili jsme do DIAFANI. Tam jsme se prošli a poseděli na lavičce a pozorovali místní zelinářský obchůdek (dodávku) v akci. Babči v místních stylových oblečcích nakupovali a povídali, opět další skok do jiné doby. Taky vysvitlo sluníčko, tak jsme se trošku rozehřáli. Koupili jsme si pytlík hroznového vína za jedno Euro a jeli dál. A jedeme se podívat na pláže – navštívili jsme NATI a AGH. MINA. Dle mapy nevíme na 100%, jaká z nich byla jaká, ale pokud správně soudím, víc se nám líbila NATI. Byla delší a prostornější. Na Agh. Mina byla jedna tavernička. Ten den se opravdu počasí nepodařilo, takže tam bylo všude pusto a prázdno. Pláž byla zvláštní – plná černých naprosto placatých tenkých kamínků. Chtěli jsme pořídit foto na samospoušť – umístili jsme foťák na skalisko a šup vyfotit se – vítr byl tak silný, že nám foťák málem zfoukl do moře. Naše vyděšené pohledy na fotce vypadají docela zajímavě. Když vidíte, jak to s tím foťákem lomcuje a vy se máte tvářit jako že nic, je to celkem těžký :-) Vichr nám nakonec sebral z hlavy akorát sluneční brýle, ale podařilo se nám je vylovit. Cesta zpět byla urputná – hlavní trasa, která se teprve staví „ujde“ sice to hází, všude dráty, šutry, osekaný ostrý skály, bahno, ale je široká a docela dobře se tam drandí. Tak max. 30km/hod, ale je to super zážitek! Cesta na pláže a tak trochu mimo hlavní trasu je docela drsná, úzký cestičky po okrajích skal… jen čekáte, kdy se to pod vámi urve a vy se svalíte někam do hloubky, kde po vás neštěkne ani pes. V lepším případě se můžete svalit rovnou do moře. Nestalo se (mám občas tragické scénáře), ale cesta byla dost adrenalinová, zážitek skutečně originální. Jeep zn. Suzuki Jimmy (no… spíš takový „pseudojeep“) byl velmi „dobře“ vyřešen – zadek vozu byl přetažený pouze plachtou, takže při poryvech větru nás to málem odneslo pryč – do auta mi ještě nikdy tak moc nefoukalo :-) Také jak ráno pršelo, tak nám chvilkami šplíchalo na zadní sedadla na baťoh a věci na převlečení. Ještě že jsme jeli sami, mít vzadu další lidi, byli by asi dobře osprchovaný! Nicméně to není nic proti tomu, jak se tam neskutečně prášilo. My se vrátili totálně obalený prachem, musím říci, že jsem ke konci dne už skoro neviděla přes totálně zašvihané kontaktní čočky, fakt neskutečný. Ale to k tomu patří že? Zážitek to byl jedinečný a na závěr dovolené skutečně nezbytný pro dokreslení celkové atmosféry.

Co bych ještě ráda zmínila, že jsme bohužel neměli z ubytování výhled na moře, což nám celkem chybělo. Ale výhled byl na hory a ráno se nad nimi povalovali červánky, což bylo také krásné. Hned naproti našemu apartmánu byl kurník, kde každé ráno kokrhal kohout a vzápětí začaly kvokat slípky :-) Jindy se tam prali psy nebo mňoukali kočky, takže atmosféra super (pokud nechcete spát). Hned u balkonu jsme měli typický řecký keř s růžovými květy! Ten nás nadchl. Což netrvalo dlouho. Jelikož v noci strašlivě foukalo a se zavřenými okenicemi se spát nedalo /klimošku jsme si nezaplatili/, tak jsem se každou noc cca 8x budila s hrůzou, co se to na nás řítí za tajfun. Ale po pár dnech si zvyknete. Báječný růžový keř nám každou noc řezal do oken a způsoboval bezva rambajs. Ke konci pobytu bych ho nejradši polila nějakým jedem. Nicméně i na toto jsme si zvykli a i jsme se trochu vyspali. Ale vichr je na Karpathosu skutečně neskutečný!!!

Na Karpathosu skutečně najdete pláže, jaké si budete přát – píseček, hrubý písek, oblázky, kamínky, kameny, placaté kamínky, skaliska a kombinace tohoto všeho. Večer jsme nakoupili řecký olivový olej, koření na tzaziky (řecké tzaziky je famózní, doufám, že se mi podaří ho alespoň zlehka napodobit) a spousty sušenek "cookies" no a hurá balit :-( Uteklo to rychle, ale pocit, že jsme toho stihli tolik je skvělý a prožili jsme krásnou a báječnou dovolenou (nahatou :-).

Západní pobřeží je takové víc holé, není tam tolik zeleně, ale jsou tam super vlny a hodně silný vítr. Východní je více zelné, plné borovic a super cestiček. Každá strana má něco do sebe, každá je jiná a jedinečná.

JIH OSTROVA jsme nechali pro jiné výpravy. Vedla tam víceméně prašná cesta a náš skútr už nemohl, dali jsme mu dost zabrat, naše zadky začínali být dosti otlačené při prozkoumávání „zapomenutých“ míst, takže toto jsme jediné vynechali. Tuším, že jsme o pár pěkných pláží a míst přišli, ale nicméně naše karta na foťáku byla již totálně plná a každý večer probíhali líté boje o to, co vymazat a co nechat. Takže jsme předešli partnerské krizi a nejeli tam :-)

Krásný den a „cestování po Řecku zdar“ !

Markéta & Pavel

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (4)
05.01.08 20:16 Nadula
Ahoj všem obdivovatelům Karpathosu! Pěkně napsané, ale musím říct, že cesta na Olympos na skutru/100/ je mnohem adrenalinovější a zároveň úžasnější než Jeeppem. Vím o čem mluvím, neboˇjsem ji společně s manželem absolvovala loni/červen 2007/ a je to opravdu neskutečný zážitek. Kdo to neprodělal, nikdy nepochopí. Ale Karpathos je skutečně jedinečný, originální, skvělý, úžasný. Markéto, my našli v Amopi-spíše za Amopi jednu super skrytou plážičku, kde jsme prožili několik super skvělých nahatých dnů, kdy jsme tam byli opravdu sami dva, takže líbánky po 20 letech manželství. Ale tvůj cestopis je super a vrátil mě do míst kde jsem si to opravdu skvěle užila.
06.10.07 12:54 ladybee
Markétka, cením si, že si venovala čas napísaniu tohto cestopisu. Zaujímavé a užitočné postrehy. Čo dodať? Super, ďakujem.
04.10.07 22:56 Marketa
Tak tak - co nejdříve :-) Bojím se, že jakmile tam vybudují pořádné letiště, bude ztracený ráj objeven... na Lefkadě jsme byli v roce 2005 tuším a super, v současné době už to prý není "vončo", už je tam mazec ...
04.10.07 14:32 nudista
Markéto, velký dík za čerstvé postřehy z Karpathosu. Taky fotogalerie je moc vydařená. Pořád váháme, jestli se tam vydat, ale coby milovníky soukromí a přírodních pláží a cestování na motorce nás povídání i fotky hodně oslovily a budeme si asi muset pospíšit, než Karpathos stihne stejné přelidnění jako třeba Lefkadu .
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
znu96
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Marketa˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Hotely2
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací