Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Fotogalerie
Videogalerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze míst
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Jste nepřihlášen
OnLine: 6 | 48
Melissa travel
Ochrana osobních údajů
© 2002 Řecko a řecké ostrovy

Korfu - Dassia 2007

Autor:
Zařazeno:
Korfu
Napsáno:
20.07.07 22:08
Fotografií:
20
Přečteno:
9789
Tisknout cestopis
Doporučit přátelům
Dnes 15:50
35 °C
Skorojasno
ZSZ, 5.1 m/s
Po letech, kdy jsem trávila celé léto v práci, jsem se rozhodla, že je načase vyrazit konečně zase k moři. Přemluvila jsem i svou mamku, která nebyla u moře dobrých 15 let. V lednu jsme tedy společně vybraly pobytový zájezd na řecký ostrov Korfu do letoviska Dassia. Jednalo se o mojí druhou cestu do Řecka. Před lety jsem byla letecky na Peloponésu v Tolu. Mamka prohlásila, že se bojí letět letadlem, a tak jsme zvolily dopravu autobusem a trajektem. Čím víc se blížil termín odjezdu, tím více v nás narůstaly obavy, jak bude vůbec dlouhá cesta probíhat a zda všechno zvládneme. Brzy nastal den D…

V pátek 6. 7. 2007 večer jsme se rozloučily s rodinou, do které patří i naše fenka kokršpaněla. Ta z toho měla chudák docela trauma. Nejspíš si myslela, že odjíždíme navždy a už se nikdy nevrátíme. Ve 23:00 h jsme v Chrudimi ještě s další rodinou nastoupily do autobusu směr Benátky. Autobus byl pohodlný a oba řidiči jeli velice dobře a rychle. Docela jsme zíraly, jak předjíždějí auta i autobusy – jedno za druhým. Trasu tedy znali perfektně a dokázali by snad řídit poslepu. V Brně přistoupili ještě další spolucestující a pak už následoval hraniční přechod v Mikulově.

Cestu přes Rakousko jsme prospaly a vzbudily se v sobotu 7. 7. 2007 do krásného rána na hranicích s Itálií. To už jsme obdivovaly nádherné scenérie pohoří Alp. Do Benátek jsme dorazily ve 12:00 h. V přístavu nám delegátka rozdala palubní lístky a mohly jsme nastoupit na trajekt společnosti Minoan Lines – Pasiphae Palace. Po jezdících schodech jsme vystoupaly na recepci, kde nám předali klíče od kajuty. Shodou okolností s námi jel manželský pár, který měl také zakoupenou kajutu. Společně jsme se šli tedy hned ubytovat. Jednalo se o vnitřní 4-lůžkovou kajutu se sociálním zařízením. Sice byla malinká (2 x 2 metry + WC a naproti skříň), ale velice útulná. Byly jsme rády že se nemusíme celých 24 hodin plavby stále někde prodírat mezi davy turistů. Jen mě trochu překvapilo, že jsme byli v kajutě 3 ženy a 1 muž. V CK mi totiž tvrdili, že to nebude v žádném případě možné. Z Benátek jsme vyplouvaly ve 14:00 h. Plavba byla jedním slovem nádherná. Prostě nezapomenutelný zážitek! Moře bylo klidné a počasí krásné. O mořské nemoci nemohla být ani řeč. Lehké pohupování nás jen příjemně uspávalo. Trajekt byl čistý a perfektně vybavený. Tomu však odpovídaly i ceny nápojů a potravin. Řekla bych, že byly oproti pevnině poněkud nadnesené (nanuk za € 2,50; 1,5 l vody za € 1,20). Pasažéři byli většinou Angličané a Němci. Během plavby byl napuštěn bazén, kde s radostí skotačily děti. Chvíli jsme sledovaly italské pobřeží a pak už následovalo jen širé moře. Snažila jsem se zahlédnout delfína, ale bohužel jsem neměla to štěstí.

V kajutě jsme se báječně a v klidu vyspaly a v neděli 8. 7. 2007 ráno jsme již byly na dohled břehům Albánie. Brzy se krajina změnila a my jsme sledovaly zelený ostrov Korfu pokrytý kobercem olivovníků a cypřišů. V 11:30 h jsme zakotvily v řeckém přístavu Igoumenitsa, kde vystoupila část pasažérů. Po zhruba 30 minutách jsme vypluly zpět do hlavního města Korfu – Kerkyry. Dorazily jsme tam v 13:30 h místního času (+ 1 h) – plavba tedy trvala 22,5 hodiny. V přístavu na nás již čekala delegátka a autobus, který nás rozvážel po různých destinacích ostrova. My s mamkou jsme vystoupily spolu se dvěma dalšími rodinami v našem cílovém letovisku – Dassii. Ubytovaly jsme se v příjemném hotelu, odpočinuly a vyrazily na pláž. Cestu lemovaly překrásné různobarevné oleandry, keře ibišků a vzrostlé palmy. Pláž byla čistá s drobnými oblázky, kde byly k dispozici slunečníky k pronajmutí. Moře klidné, čisté a průzračné, takřka bez vln. Nad pláží se vinula cestička, která ji oddělovala od nádherné rozlehlé zahrady s udržovaným trávníkem a olivovníky patřící k hotelům Chandris. Usadily jsme se na pláži ve stínu malého olivovníku hned vedle informační tabule a modré vlajky, která vyjadřuje, že na této pláži je velmi čisté moře. Plavčík ze svého stanoviště neustále pečlivě sledoval koupající se turisty. Šly jsme tedy poprvé vyzkoušet moře. Vstup byl velice pozvolný s písčitým dnem. Teplota vody tak akorát a hustota veliká. Stačilo položit se na záda a nechat se houpat drobnými vlnkami. Člověk tu opravdu nemusel mít strach plavat na hloubku, protože voda tolik nadnášela, že by se někdo hned tak neutopil. Co se týče fauny -plavaly tu pouze drobné rybky a v hloubce byly vidět živé lastury. Teplota vzduchu se po celý náš pobyt pohybovala okolo 32 °C.
Večer si mě našla Ve.ri, která přicestovala s manželem již dříve. Shodou okolností byla ubytována hned vedle nás přes jeden pokoj. Pěkně jsme si popovídaly. Dozvěděla jsem se tak mimo jiné spoustu informací, co si nenechat v Dassii a okolí ujít. Dassia na nás nechala dojem příjemného letoviska, rušného tak akorát s nepřeplněnými plážemi.

V pondělí 9. 7. 2007 jsme hned po snídani vyrazily k moři. Sluníčko po ránu tolik nepřipalovalo a moře bylo ještě poměrně chladné. Na pláži nás uvítala hejna vrabců shánějící drobečky. Viděly jsme i jednoho bílého vrabce – albína. Přímo pod stromy bylo tedy vzhledem k nepředvídatelným potřebám vrabců trochu nebezpečno. Pomalu se na pláž trousily skupinky turistů – Italové, Angličané, Němci, Češi. Postarší vyhublé Angličanky se se samozřejmostí opalovaly nahoře bez. Byl na ně poněkud zvláštní pohled. V poledne jsme měly schůzku s delegátkou, která nám nabídla různé výlety, upozornila na zajímavá místa a řekla nám na co si máme dávat pozor. Byla velice příjemná a schopná cokoliv ihned zařídit. Nejsme akční typy, které procestují celý ostrov autem nebo na skútru. Vybrali jsme si tedy výlet lodí s proskleným dnem na barbeque na Rajské pláži a lodní výlet do noční Kerkyry. Odpoledne jsme se opět vydaly na pláž. Moře bylo stále čisté a teplé, jen tu a tam plavaly kousky mořské trávy Poseidonie. Po večeři jsme se šly projít po letovisku. Skoro na každém kroku jsme se setkávaly s citroníky a pomerančovníky. Zralé plody byly popadané pod stromy. Je zajímavé, že se Řekové nijak zvlášť nesnaží sklízet svoji úrodu. „Nenápadně“ jsme si natrhaly pár pomerančů, které byly opravdu výborné. Teprve po 21. hodině začalo městečko žít nočním životem. Odevšad se linula hudba (více či méně řecká), lidé posedávali v tavernách nebo se jen tak procházeli. Hlavní silnici lemovaly jeden vedle druhého malé obchůdky s oblečením, suvenýry a taverny. Prodávalo se tu tradiční olivové dřevo, olivový olej, ouzo, kumquat, apod. Na konci ulice jsme narazily na jedinou cukrárnu, kde se prodávala kopečková zmrzlina. (Poměrně malý kopeček za € 1,20).

Úterý 10. 7. 2007 jsme pojaly zcela relaxačně pobytem u moře. Můj atopický ekzém zmizel již druhý den jako mávnutí kouzelného proutku. Mořský vzduch blahodárně zapůsobil i na moje nemocné průdušky, a tak jsem se po celý pobyt zcela obešla bez léků na astma. Houpala jsem se na velkém nafukovacím kruhu a hleděla na krásné scenérie ostrova s nedalekou nejvyšší horou Pantokrator. Říkala jsem si, jak by bylo skvělé zůstat tu alespoň měsíc.

Ve středu 11. 7. 2007 jsme se vydaly na výlet lodí s proskleným dnem na Rajskou pláž. Těšily jsme se, protože turisté, kteří tam byli v úterý, viděli delfíny a krásně si to užili. Brzy jsme bohužel zjistily, že my takové štěstí mít nebudeme. Autobusem jsme ráno spolu s dalšími českými turisty vyrazili na druhou stranu ostrova – do přístavu v Paleokastritse. Nastoupili jsme na loď s proskleným dnem. Průvodkyně nás hned upozornila, že dost fouká a na moři budou „trochu“ vlny. Po vyplutí z přístavu jsme zjistili, že vlny jsou poněkud větší a plavba se podobala jízdě na horské dráze. Proskleným dnem jsme samozřejmě vůbec nic neviděli. Asi v polovině plavby se už většina pasažérů ani nesnažila skrývat nevolnost. Místo na Rajské pláži jsme zakotvili na malé plážičce se spoustou oblázků. Vypadalo to docela romanticky jen do té chvíle, než připlula další loď s turisty a potom další a další… Nakonec jsme se tam všichni tísnili jako sardinky a bylo po romantice. V moři se nedalo skoro koupat, protože ty veliké vlny měly obrovskou sílu a stahovaly člověka zpět na moře. Jídla i pití byl sice dostatek, ale většina lidí se vzhledem k situaci tvářila poněkud rozpačitě. Nakonec jsme byli rádi, že v 15:30 h odplouváme zpět do Paleokastritsy. Prozřetelně jsme si s mamkou vzaly Kynedril a čekaly další šílenou jízdu na horské dráze. Naštěstí byla cesta zpět už mnohem klidnější. Sama průvodkyně říkala, že takové vlny ještě nezažila. Měly jsme prostě smůlu. Počasí si však nevybírá a tento výlet opravdu stál „za všechny prachy“.

Ve čtvrtek 12. 7. 2007 foukal po celý den docela chladný vítr. Voda v moři byla místy jako kafíčko a místy téměř ledová. Většinu času jsme se tedy opalovaly. Večer jsme si daly v kavárně frappé, nakoupily pár suvenýrů a šly se projít promenádou kolem moře směrem k Ipsosu. Byla to velice příjemná procházka, protože už tolik nefoukalo.
Řekové na mě zapůsobili milým dojmem. Nežijí v takovém stálém spěchu a stresu jako my Češi. Bezprostředně vás na ulici pozdraví, aniž by vás předtím někdy viděli. Dokážou se jít bavit a posedět s přáteli skoro každý večer. Na silnici na sebe netroubí ve zlém, ale protože zdraví někoho známého. Nezažila jsem, že by nějaký Řek dělal scény kvůli pomalejší obsluze, frontám, apod. Vzhledem ke své práci vím, že na to jsme specialisté my Češi. Řekové jsou pohodáři.

V pátek 13. 7. 2007 mamka zatoužila po opalování na lehátkách. Celodenní vypůjčení lehátek nás stálo € 10, ale bylo to bezvadné. Perfektně jsme si to užily.
Vítr se naštěstí utišil, a tak jsme se večer vydaly na výlet lodí do hlavního města Korfu – Kerkyry. Oproti neslavné středě byla plavba opravdu nádherná! Jen jsme museli složitě nakládat paní na vozíku, která jela na výlet se svým synem. Syn se vůbec nenamáhal s čímkoliv pomoci. Jen stál, koukal a čekal, kdo paní naloží. Kapitán lodi s naší delegátkou tedy poprosil naše dva silné české spolucestující o pomoc. Dopadlo to dobře. Paní jsme naložili a v 18:30 h vypluli ke Kerkyře. Moře bylo klidné, téměř bez vlnek. Cestou jsme minuly luxusní letovisko Dafnila a za pár minut jsme byly na místě. V Kerkyře jsme se podívali na Starou i Novou pevnost a do kostela svatého Spiridona. Poté jsme se rozešli po malých obchůdcích které stály jeden vedle druhého v úzkých uličkách. Nakonec jsme si daly v kavárně opravdu skvělé frappé za € 2,50 a vyrazily zpět k přístavu. Zpáteční plavba ve 22:15 h byla ještě úžasnější, protože byla tma a město bylo překrásně osvětlené. Kapitán Spiros (typické jméno na Korfu) nás vysadil v Dassii a ostatním oznámil, že další (konečná) zastávka bude v Albánii. Naštěstí všichni cestující pochopili, že se jedná jen o jeden z jeho vtípků.

V sobotu 14. 7. 2007 jsme ležely na pláži převážně ve stínu olivovníku, protože mamka se trochu spálila. K večeři jsme si objednaly červené víno. Mamce se však udělalo špatně od žaludku, a tak jsem byla „nucena“ vypít obě skleničky. Víno bylo dobré a ačkoliv nejsem zvyklá moc pít alkohol, tak mě to neskolilo. Večer jsme se také rozloučili s Ve.ri, která s manželem odlétala domů. Čekali od 12:00 h, kdy museli vyklidit pokoj, až do večera. Navíc měli zpožděný odlet. Bylo mi líto, že musejí takto dlouho čekat.

V neděli 15. 7. 2007 jsme se šly jako obvykle po snídani vykoupat. Pozorovaly jsme plavčíka, který si šel zaplavat do takové dálky, až nám úplně zmizel z očí. Netroufám si odhadnout, kolik to mohlo být kilometrů. Asi za hodinu se vrátil a zdálo se, že mu to jaksi nestačí a plaval ještě podél pobřeží.
Večer jsme nakoupily poslední dárečky a suvenýry a poseděly v taverně u další sklenky výborného frappé. Na pokoji nás tuto noc přepadli komáři. Neprozřetelně jsme totiž nechaly otevřené dveře na balkón. Jedna mrňavá bestie mě pokousala až do krve. Nakonec jsme však zvítězily a všechny komáry pobily.

Pondělí 16. 7. 2007 – tak už bohužel balíme…. Vůbec se nám nechce, ale nedá se nic dělat. Taková pohoda a relax by mohla trvat donekonečna. Odpoledne jsme se byly ještě naposledy vykoupat. Večer nám delegátka sdělila, že trajekt (tentokrát společnosti Anek Lines) bude v úterý vyplouvat až po osmé hodině. Původně jsme měli vyplouvat už v 6:30 h.
Následovala poslední večerní procházka a loučení s příjemným letoviskem na krásném řeckém ostrově.

Úterý 17. 7. 2007 – den odjezdu. Vstaly jsme v 05:45 h, sbalily poslední věci a šly jsme na opravdu miniaturní snídani, kterou nám personál hotelu přichystal už večer. Káva, čaj, sušenky – toť vše. V 07:15 h jsme odjely autobusem do Kerkyry. Setkaly jsme se s naší delegátkou, která nám sdělila, že loď bude o další hodinu zpožděna. V 08:45 h jsme se všichni konečně dočkali. Připlul trajekt Sophocles V. společnosti Anek Lines. Vypluli jsme v 09:30 h směr Igoumenitsa. S mladým párem Čechů jsme se ubytovali v malinké 4-lůžkové kajutě, která byla prakticky totožná s kajutou na Pasiphae Palace. Náhodou jsem procházela kolem kajuty dalších Čechů z naší skupiny, se kterými jsme se domlouvali na způsobu obsazení kajut. Zjistila jsem, že je jejich kajuta mnohem prostornější než ta naše. Jelikož se jednalo jen o dva dospělé a dítě, tak jsme společně s „naším“ párem poprosili dotyčné o výměnu kajuty. Okamžitě nám ochotně vyhověli, a tak jsme se přestěhovali. Zařízení v kajutě bylo o něco starší a koupelna o něco menší než na Pasiphae Palace.
V 11:00 h jsme připluli do Igoumenitsy a v 11:30 h jsme už vyrazili směrem k Benátkám. Prohlédly jsme si náš trajekt Sophocles V., který sice nebyl tak luxusní jako od společnosti Minoan Lines, ale zato byl poloprázdný s velikými prostory k posezení. Navíc se tu člověk mnohem lépe a snadno orientoval. Mamce se zde líbilo o trochu více.
15:00 h – hurá! Konečně se nám poštěstilo spatřit delfíny. Po pravoboku nedaleko břehů Albánie, cca 100 metrů od lodi skotačila skupinka asi šesti delfínů. A v průběhu následujících hodin jsme pozorovaly další a další skupinky delfínů a jednotlivce. Někteří dokonce vyskakovali a plavali v těsné blízkosti lodi. Byla to paráda! Vidět delfína obecného volně na širém moři byl můj sen, který se mi zde splnil. Mamka dokonce viděla dvě karety.
Cesta příjemně ubíhala během níž jsme si dali zmrzlinu, řeckou kávu a moje oblíbené frappé. Vše bylo výborné. Večer jsme se uložily ke spánku v kajutě a spaly spokojeně až do rána.

Ve středu 18. 7. 2007 jsme v 10:00 h místního času (- 1 h) dorazili do přístavu v Benátkách. Plavba tedy trvala 25,5 hodiny. Hned jsme nastoupili do autobusu a v 10:30 jsme odjížděli stejnou trasou domů. Sledovali jsme filmy na videu a cesta příjemně ubíhala. Cestou zpátky jsme měli také více zdravotních přestávek. V Mikulově jsme dokonce měli hodinu času na večeři. Do Chrudimi jsme dorazili skoro přesně o půlnoci.

Domů jsme se s mamkou dostaly ve čtvrtek 19. 7. 2007 v 00:30 h. Naše kokřice se mohla zbláznit radostí. Chtěla se za každou cenu dostat do bytu a odmítala spát hezky venku ve své boudě. Před spaním jsem si slíbila, že se do Řecka příští rok zase určitě vrátím. Protože tohle byla opravdu nezapomenutelná dovolená. Překrásný ostrov Korfu doporučuji všem!

© na toto dílo se vztahuje autorský zákon, a proto není možné cokoliv z tohoto díla kopírovat a používat k jiným komerčním účelům.
Komentáře (2)
22.10.07 16:43 zlaticko
Moc pěkné, pěkné fotky, dobře se to čte. Díky
13.08.07 09:00 miltos
Moc hezky se Tvoje povidnai cte. Ahoj
Chystáte se napsat komentář jako nepřihlášený uživatel. U Vašeho jména bude zobrazena i IP adresa.
NU8yF
(opište bezpečnostní kód)
1. Komentář nesmí jakýmkoliv vulgárním způsobem urážet autora díla.
2. Nezpochybňujte komentáře od ostatních uživatelů.
3. Toto není diskuze. Chcete-li se na něco zeptat pište do DISKUZE.
4. Komentáře, které nesplňují pravidla budou vymazány.
 
˝Alla˝ a jeho/jí aktivity
Cestopisy2
Hotely5
Diskuze0
 
Greek Market
Půjčovna Kréta
Půjčovna Korfu
Půjčovna Rhodos
Půjčovna Lefkada
Půjčovna Thassos
Půjčovna Zakynthos
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tímto souhlasíte. Více informací